Petr Veber

Petr Veber

Nepochází z uměleckého prostředí, ale k hudbě má jako posluchač i jako neprofesionální klavírista a varhaník blízko od dětství. Po gymnáziu vystudoval hudební vědu na Karlově univerzitě. Od poloviny 80. let působí jako novinář, hudební a operní kritik a autor textů o hudbě a hudebnících. Přes dvacet let byl zpravodajem ČTK zaměřeným na hudbu, kulturu a církve, od roku 2007 pak deset let v Českém rozhlase vedl hudební redakci stanice Vltava, pro kterou nadále pracuje jako publicista. Současně je jedním z dlouholetých průvodců vysíláním Českého rozhlasu D-dur, digitální stanice klasické hudby. Od 80. let vedle zaměstnání nepřetržitě přispívá do odborných českých hudebních měsíčníků, deníků i časopisů. Připravoval rozhovory a psal hudební reflexe do Lidových a Hospodářských novin, publikuje v Týdeníku Rozhlas i na internetu, píše texty k programům koncertů i obalům CD. Je autorem knihy Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby. Klasickou hudbu považuje za nenahraditelnou součást lidského života a snaží se o tom nenásilně přesvědčovat ostatní. Za hudbou cestuje stejně nadšeně, jako rád chodí po horách a fotografuje. Vážnou hudbu všech období, forem a žánrů ještě stále vyhledává, s potěšením poslouchá a dál poznává. V červnu 2018 se proto stal spoluzakladatelem hudebního portálu KlasikaPlus.cz...

13

„Jak obtížné je vybudovat „na zelené louce“ velký profesionální sbor, jsem si uvědomil až později.“

„Pěvecká a hudební úroveň zájemců je velmi slabá, většinou nesplní požadavky ani prvního kola konkurzu.

„Přesto, že se nám umělecky daří a že získáváme řadu koncertních nabídek u nás i v zahraničí, naše ekonomická situace je velmi složitá a náročná.“

Český filharmonický sbor Brno si připomene v příštím roce třicet let umělecké práce. Jeho zakladatel, ředitel a sbormistr Petr Fiala v bilančním rozhovoru pro portál KlasikaPlus odpovídá na otázky týkající se minulosti, současnosti i budoucnosti tělesa a přibližuje, v čem spočívá zahraniční renomé sboru, ale hovoří i o své skladatelské práci a dcerách, které se také věnují profesionálně hudbě. Sám přiznává, že vést profesionální sbor, který si musí polovinu prostředků na provoz vydělat vlastní koncertní činností, je práce vyčerpávající, „na dva úvazky“, jak říká. Ale nelituje…

 
1

„Koncerty Václava Lukse se vyznačují interpretační jistotou, a proto i dojmem, že výsledek nemůže ani vypadat jinak.“

„Rád se podrží vzrušujících pasáží, dramatičtějších zvratů, blízkých ve výraze prototypům barokních afektů.“

„Luksův sbor je schopen splnit nároky i těch nejrychlejších temp. Byť možná na pár místech zbytečně už opravdu hraničních.“

Tři hodiny hudby, tři hodiny krásy. Takový je Händelův Mesiáš, po roce a půl znovu na programu pražských koncertů barokního orchestru Collegium 1704 a jeho sboru Collegium Vocale 1704. Pod rukama Václava Lukse rozkvetla partitura v úterý v Rudolfinu do mnohotvárné, ale přitom stylově jednotné fresky, do hudebního monumentu slovo za slovem jemně strukturovaného a zároveň v nadhledu velkoryse rozmáchlého.

 
středa, 11 prosinec 2019 14:35

Vánoce Českého filharmonického sboru Brno

0

Při slavnostním zahájení ročních oslav 250. výročí narození Ludwiga van Beethovena nebude v Bonnu v pondělí chybět Český filharmonický sbor Brno. Bude se podílet na provedení vybraných sborů ze skladatelových kantát a jeho Fantazie pro klavír, sbor a orchestr, v níž se poprvé objevuje melodie užitá později v Deváté symfonii při zhudebnění Schillerovy Ódy na radost. Tu pak zpívá s Filharmonií Brno v domovském městě při Novoročním koncertě.

 
1

„Kožená debutovala v Met v roli Cherubína v roce 2003.“

„Naposledy hostovala v Met na přelomu let 2010 a 2011 jako Mélisanda.“

„Simon Rattle zažíval tehdy svůj pozdní debut v Met.“

Magdalena Kožená se po osmi letech vrací do Metropolitní opery v New Yorku. Od pátku 13. prosince do 4. ledna ji tam čeká šest představení Straussova Růžového kavalíra. V inscenaci Roberta Carsena zpívá dlouhodobě nejúspěšnější česká pěvkyně současnosti roli mladičkého hraběte Oktaviána.

 
5

Operní pěvkyně Gabriela Beňačková obdrží Cenu Antonína Dvořáka 2019. Na koncertě ve Dvořákově síni Rudolfina při té příležitosti 21. dubna 2020 vystoupí polský tenorista Piotr Beczała. Zazní mimo jiné i árie z Dvořákovy Rusalky, v níž jak Beczała, tak Beňačková účinkovali v newyorské Metropolitní opeře. Cenu převezme sopranistka jako stále aktivní umělkyně; v plánu je, že s Beczałou zazpívají závěrečnou scénu opery.

 
3

„Méně známá verze z roku 1923 s komorním orchestrem. Strohá, vznešená, sváteční.“

„Ondřej Koplík vystoupil jako David. Dominantnějším a plnějším projevem upoutaly Kateřina Kněžíková a Markéta Cukrová.“

„Lukáš Vasilek jako kdyby toto vše nejen věděl a bral v potaz, ale hlavně také silně cítil.“

Pražský filharmonický sbor oslavil pětaosmdesáté výročí neokázale, ryze umělecky. Bez velkých společenských gest, bez proklamací týkajících se české tvorby. Učinil tak hodnotně – krásnou hudbou, mimořádným uvedením Honeggerova Krále Davida. Provedení vedené Lukášem Vasilkem mělo v sobotu v Rudolfinu punc dokonalosti.

 
1

„Kabeláč, kterého v Berlíně na jeho návrh přijali okamžitě, bude zcela určitě objevem.“

„Bartók je jedním z jeho nejoblíbenějších skladatelů dvacátého století, velmi blízko Leoše Janáčka.“

„Pochopitelně jsem skákal radostí a nesmírně si toho vážím, prohlásil poté, co dostal nečekaně rychlé nové pozvání.“

Jakub Hrůša diriguje v tomto týdnu Berlínské filharmoniky. Druhé pozvání přišlo brzy po jeho loňském podzimním debutu u tělesa považovaného mnohými za nejlepší na světě. Do německé metropole veze Hrůša Dvořáka, Berlioze, Bartóka a jako skrytý trumf Mysterium času Miloslava Kabeláče. Osmatřicetiletý český dirigent má za sebou čerstvě koncertní debut s Vídeňskými filharmoniky. Dá se proto asi říci, že už řídil v Evropě, Americe a Japonsku opravdu všechny slavné orchestry.

 
5

„Když se občas rozohní, mají z něj strach všichni.“

„Rybovka je výjev s barvitými a rázovitými figurkami a naivně odzbrojujícím lidovým výkladem vánočního evangelia.“

„Píseň Narodil se Kristus Pán zpívají všichni na pódiu a snad i skoro všichni, kdo v té chvíli stojí v auditoriu.“

Kühnův dětský sbor uspořádal zase po roce Velký vánoční koncert. Pro děti, rodiče, prarodiče, přátele… Dobrá příležitost sejít se i s někdejšími členy. Pro Rybovu Českou mši vánoční bylo proto v druhé polovině nedělního večera na pódiu Dvořákovy síně určitě hodně přes dvě stě zpívajících.

 
0

„Ještě jsme ani nezačali s reklamou a už byl koncert v synagoze vyprodaný.“

„Ohrnovali nad ním nos a trvalo to dlouho.“

„Bylo mi osmnáct. Byl to koncert, který se mnou zacloumal.“

Martinů Festtage se v Basileji letos v listopadu konaly pětadvacátým rokem. Vystoupil při nich Gidon Kremer, zněl jazz i hudba Viktora Ullmanna a Petra Ebena a od Bohuslava Martinů mimo jiné mechanický balet Podivuhodný let a kantáta Izajášovo proroctví. Za pořádáním přehlídky stojí pianista Robert Kolínský. Narodil se ve Švýcarsku a žije tam, ale jeho rodiče přišli v roce 1968 z Československa. I když se píše Kolinsky, drží si díky nim, a teď nadále i díky vlastním dětem, dobrou češtinu. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus dnes, v den narozenin skladatele, zmiňuje faktory, které působí na podobu festivalu, a přibližuje, jak se dostal k hudbě Bohuslava Martinů.

 
8

„Nebudu daleko od pravdy, když řeknu, že jinde ten festival prostě být nemůže.“

„Z Jezerní scény přicházejí do rozpočtu největší peníze.“

„Se Salcburkem nesoupeříme.“

V létě 2020 se bude na festivalu Bregenzer Festpiele druhým rokem hrát v amfiteátru na břehu Bodamského jezera Verdiho Rigoletto. Naplánováno je bezmála třicet představení. Vedle toho se chystá do sálu ve Festspielhausu Boitova opera Nero, do Operního studia Haydnova Armida a premiéru bude mít komická opera buffa Impresario Dotcom, kterou podle Goldoniho předlohy napsala slovenská autorka Ľubica Čekovská. Na programu jsou i koncerty. U mnohého z toho bude opět Pražský filharmonický sbor, který dnes v Praze slaví na koncertě v Rudolfinu 85. výročí a který si v Bregenzu na samém západě Rakouska letos o prázdninách připomínal deset let pozice rezidenčního tělesa. Že tam s ním pořadatelé počítají i nadále, potvrzuje v rozhovoru pro portál KlasikaPlus i umělecká ředitelka přehlídky Elisabeth Sobotka.

 
Strana 1 z 44