Petr Veber

Petr Veber

Nepochází z uměleckého prostředí, ale k hudbě má jako posluchač i jako neprofesionální klavírista a varhaník blízko od dětství. Po gymnáziu vystudoval hudební vědu na Karlově univerzitě. Od poloviny 80. let působí jako novinář, hudební a operní kritik a autor textů o hudbě a hudebnících. Přes dvacet let byl zpravodajem ČTK zaměřeným na hudbu, kulturu a církve, od roku 2007 pak deset let v Českém rozhlase vedl hudební redakci stanice Vltava, pro kterou nadále pracuje jako publicista. Současně je jedním z dlouholetých průvodců vysíláním Českého rozhlasu D-dur, digitální stanice klasické hudby. Od 80. let vedle zaměstnání nepřetržitě přispívá do odborných českých hudebních měsíčníků, deníků i časopisů. Připravoval rozhovory a psal hudební reflexe do Lidových a Hospodářských novin, publikuje v Týdeníku Rozhlas i na internetu, píše texty k programům koncertů i obalům CD. Je autorem knihy Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby. Klasickou hudbu považuje za nenahraditelnou součást lidského života a snaží se o tom nenásilně přesvědčovat ostatní. Za hudbou cestuje stejně nadšeně, jako rád chodí po horách a fotografuje. Vážnou hudbu všech období, forem a žánrů ještě stále vyhledává, s potěšením poslouchá a dál poznává. V červnu 2018 se proto stal spoluzakladatelem hudebního portálu KlasikaPlus.cz...

0

Dvořákova Praha patří k festivalům, které se uskuteční v původně plánovaném termínu. Od 4. do 20. září zůstává zachována i hlavní dramaturgická linka přehlídky kladoucí důraz na hudbu Antonína Dvořáka, letos výrazně na klavírní skladby. Interprety však budou v důsledku dlouhodobé koronakrize a všech s ní souvisejících opatření téměř výhradně jen tuzemští umělci.

 
4

„Vycpálka jsem vídal pravidelně z uctivé vzdálenosti při koncertech v Rudolfinu, vždy na balkoně vpravo.“

„Významnou součástí Temlova kompozičního talentu je neobyčejná schopnost vyhledat nové a neotřelé způsoby instrumentálního řešení nejen u varhan, ale i u dalších nástrojů.“

„U všech kompozic tohoto typu je námět jen celkovou inspirací a blíž se skladatel k programu nevyjadřuje.“

Mezinárodní varhanní festival Audite Organum ve staroměstské bazilice sv. Jakuba pokračuje dnes večer koncertem Jana Hory. Varhaník a dlouholetý pedagog Pražské konzervatoře a profesor hudební fakulty AMU, známý jako interpret evropských klasiků baroka a romantismu a děl starých českých mistrů i současné hudby, zvolil pro svůj recitál skladby Johanna Sebastiana Bacha a Felixe Mendelssohna-Bartholdyho a kompozice Ladislava Vycpálka a Jiřího Temla. Právě k nim se vyjadřuje v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz nejobsáhleji.

 
1

Novou divadelní sezonu a zároveň stejnojmenný čtyřletý hudebně-divadelní cyklus Opery Národního divadla a Státní opery otevře v neděli koncert s názvem Musica non grata. Je věnovaný „nežádoucí hudbě“, tedy autorům, na jejichž osudech a tvorbě se podepsala zvůle totalitních režimů 20. století. V tomto případě jde o Alexandra Zemlinského, Bohuslava Martinů a Vítězslavu Kaprálovou.

 
0

„Rád bych, abychom Letní hudební akademií Kroměříž vytvořili úplnou nabídku pro orchestrální hráče.“

„Úplně hodit přes palubu účinkování mladých na festivalu Dvořákova Praha jsme nechtěli.“

„Regule jsou v Německu tak přísné, že do prosince musíme v Essenu pracovat jen s malým orchestrem!“

Předposlední prázdninový týden patřil v Kroměříži Letní hudební akademii. Jejím iniciátorem, zakladatelem a uměleckým garantem je Tomáš Netopil, který je v tomto městě doma. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz se ohlíží za setkáním, které se navzdory letošním opatřením proti pandemii a nejistotám a nejasnostem posledních měsíců podařilo zorganizovat. Přibližuje také program v příštích týdnech: věnuje se už zase své dirigentské práci v Německu, ale v září také na festivalu Dvořákova Praha navazuje vystoupením s orchestrem mladých na kroměřížskou akademii. K té se ostatně vrací, i když dává nahlédnout do svých vizí… A tiše doufá, že omezení vyvolaná celosvětovou nemocí nebudou trvat věčně.

 
11

„Sály nejsou kvůli opatřením proti šíření koronaviru vyprodány celé.“

„Festival naplánoval pro toto speciální festivalové léto více než 30 audiovizuálních produkcí.“

„Joana Mallwitz je první ženou, která kdy dirigovala operu na Salcburském festivalu.“

Letos právě stoletý Salcburský festival musí čelit největším výzvám od druhé světové války. Ani nikdy předtím nebyl kulturní život tak ovlivněn a omezen jako v tomto roce. Světová epidemie nové nemoci je příčinou náhradního programu v polovičním rozsahu. Přehlídka se koná od 1. do 30. srpna a nechtěně se vrací k prazákladu, kdy umění je vším jiným než pouhou dekorací, kdy se stává skutečnou potravou a zároveň i smyslem života.

 
40

„Doby, kdy jsem se obávala, jestli se nám přihlásí dost kvalitních účastníků, jsou pryč. Dnes si můžeme vybírat.“

„Hlavní část pozůstalosti Jarmily Novotné je u pana George Doubka. Věnuje ji Zámku Liteň.“

„Mým snem je uvedení Rusalky. Vždyť máme v parku jezírko...“

Neziskovou organizaci Zámek Liteň vede Ivana Leidlová od doby, kdy s manželem na Berounsku koupili liteňský zámeček. Tehdy si předsevzala, že by Češi měli vědět víc o sopranistce Jarmile Novotné, které kdysi patříval, a začala na tom pracovat. Napřesrok už to bude deset let. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz Ivana Leidlová teď přibližuje své plány a vize, ale zmiňuje také Čechoameričana George Daubka, syna Jarmily Novotné a Jiřího Daubka. O majetek přišli Daubkovi hned dvakrát – za nacistů a pak znovu za komunistů. Už se jim nevrátil. Jedním z nejviditelnějších projektů, za nimiž spolek Zmek Liteň stojí, jsou týdenní pěvecké kurzy. V sobotu tam začíná jejich další ročník, vyučují Markéta Cukrová a Helena Kaupová. Na 27. srpna je pak veřejnost zvána na závěrečný rossiniovský koncert.

 
1

„Interpretační kurzy jsou pošťouchnutím studenta.“

„Vždyť jsme ještě na začátku června pořádně nevěděli, jakým způsobem vůbec budeme moci akademii realizovat a jestli a v jakém počtu se nám přihlásí studenti…“

„O prázdninách se člověk učí jiné věci a jinak než v běžném semestru či školním roce.“

Bravo! Jan Mráček zvedá ruce nad hlavu a hlasitě projevuje uznání kolegům na pódiu. Končí jeden z koncertů při Letní hudební akademii Kroměříž a v jeho závěru právě dozněly tóny Dvořákova Amerického kvartetu. Se studentkou Ellen Klodovou, hrající druhé housle, usedli u pultů ad hoc sestaveného souboru Jiří Vodička jako primárius, Pavel Nikl s violou a Michaela Fukačová u pultu violoncella. Stejně jako houslista Mráček, vedle několika dalších, jsou lektory kroměřížských kurzů.

 
veb-ervinka-DSC7017

 

Závěrečným koncertem studentů vyvrcholila v úterý večer Letní hudební akademie Kroměříž, týdenní kurzy, kterých se v jejich třetím ročníku zúčastnilo šest desítek mladých instrumentalistů a zpěváků. Těmi nejlepšími, kteří získali ceny, se stali violoncellista Adam Klánský, cembalistka Monika Woznik a patnáctiletý houslista Roman Červinka z Českých Budějovic, který při této příležitosti převzal Cenu Akademie klasické hudby. Stejnou cenu získala v Kroměříži jako její první laureátka loni v létě sopranistka Tereza Maličkayová, provdaná nyní Zimková. Rozhovor s mladou pěvkyní, která letos vystoupila v Kroměříži při nedělním doprovodném symfonickém koncertě, můžete číst  ZDE

 
VIT7386

„S Tomášem Netopilem, který mimořádně pečlivě hlídal co nejnižší dynamiku doprovodu, nepřehnali tempo a závěrečné „Alleluia“ tak bylo krásnou korunou.“

„Dva příbuzné, a přece jasně odlišné hlasy předaly dva výstižně charakterizované lidské profily.“

„Beethovenova Osudová symfonie má jednu nevýhodu: od prvních tónů vyžaduje od orchestru naprosto mimořádné soustředění.“

Slavnostní koncert Mezinárodní letní hudební akademie Kroměříž byl v neděli večer skvělým doprovodným veřejným programem kurzů. Splnil i funkci benefice pro sociální služby. Ve Skleníku Květné zahrady představil za doprovodu zlínské filharmonie úspěšné loňské absolventy a dal prostor uměleckému garantovi celé akce, kroměřížskému rodákovi Tomáši Netopilovi. Program přilákal několik set posluchačů. Uzavřel předchozí horké dny: v dlouhé bílé historické prostoře s velkými okny bylo skutečně „jako ve skleníku“.

 
15

„Nádherné přebývání ve společnosti zkušených interpretů a hudby sice teprve dvacetiletých skladatelů, ale už tehdy jasně směřujících k mistrovství.“

„Program nebyl ani trochu jen sledem hudebních čísel, ale skutečným prokomponovaným pásmem.“

„Koncert přinesl ryzí potěšení z hudby, kterého bychom se neměli pod dojmem ze špatných zpráv v přehnaném strachu zbytečně vzdávat.“

Hudební léto Kuks, festival v Podkrkonoší oživující kostel ve známém barokním hospitalu, uzavřelo v sobotu vzácné tuzemské vystoupení sopranistky Martiny Jankové. Za doprovodu velmi komorně obsazeného souboru Musica florea zazpívala desítku árií z Händelových a Bononciniho oratorií a v novodobé premiéře duchovní skladbu z kukského archivu.