*KlasikaPlus.cz

*KlasikaPlus.cz

-- redakce --

úterý, 23 duben 2019 12:46

Zemřel František Xaver Thuri

Přátelé ho přezdívali poslední žijící barokní skladatel. František Xaver Thuri, pedagog Pražské konzervatoře, zemřel týden před osmdesátými narozeninami, které by oslavil 29. dubna. Komponoval hlavně ve stylu hudby 17. a 18. století, zabýval se jí odborně také badatelsky. Působil rovněž jako varhaník, cembalista a hobojista. Byl absolventem Pražské konzervatoře ve hře na varhany a brněnské JAMU ve hře na hoboj. Býval členem Symfonického orchestru Československého rozhlasu a Pražského komorního orchestru. Od roku 1965 vedl komorní souboru Čeští madrigalisté. Jeho rozsáhlá kompoziční činnost obsáhla sféru světské, ale ještě víc duchovní hudby. Napsal Requiem, Stabat Mater a kantáty vyjadřující úctu k několika svatým. Známá je i jeho Vodní hudba pro Český Krumlov, složená v roce 1996 pro tamní mezinárodní hudební festival.

úterý, 23 duben 2019 11:19

Janková, Kahánek a Wyss v písních

Slavnostní koncert chystá Festival Jarmily Novotné 2019 - s písňovým recitálem na něm vystoupí sopranistka Martina Janková a klavíristé Ivo Kahánek a Gérard Wyss. Všichni tři budou zároveň lektory Interpretačních kurzů v Litni 2019. Tam napřed vystoupí v sále Čechovny 19. září a podpoří čerstvé absolventy kurzů při závěrečném koncertu. A naopak úspěšní studenti budou o den později součástí zmiňovaného slavnostního koncertu, který se koná v Sukově síni Rudolfina v pátek 20. září od půl osmé večer. Martina Janková, sopranistka s velmi úspěšně rozehranou mezinárodní kariérou, přednese písně francouzských, německých, českých, slovenských, polských a ruských autorů. A Ivo Kahánek k programu dodává: „Lidský hlas jsem vždy považoval za jeden z nejzásadnějších a mně osobně nejbližších inspiračních zdrojů klavírního zvuku. To se týká zejména písní, které ve své intimitě a opravdovosti dávají posluchačům (ale hlavně interpretům) nahlédnout do skutečného nitra hudby, či snad až za něj… Zjistil jsem přitom, že vytvořit skutečně hudební partnerství takovým hlasům je svébytná klavírní disciplína s určitými principy a zákonitostmi, do nichž je třeba systematicky pronikat. Proto jsem velmi přivítal iniciativu Martiny Jankové uspořádat mistrovské kurzy zaměřené speciálně na interpretaci písní, a to nejen z pohledu pěvců ale i pianistů. Pevně věřím, že se nám společně s Martinou a vynikajícím švýcarským pianistou Gérardem Wyssem podaří pro písně nadchnout pár talentovaných mladých umělců a alespoň částečně tak zesílit zájem o tento žánr v Čechách. Zda se nám to povede, můžou záhy posoudit posluchači právě na slavnostním koncertě v Sukově síni Rudolfina.“ Gérard Wyss je vyhledávaným klavíristou a komorním spoluhráčem instrumentalistů, ale má především bohaté zkušenosti s doprovázením významných pěvců. Spolupracoval například s Edith Mathis, Cecilií Bartoli, Nicolajem Geddou, Wolfgangem Holzmairem nebo Georgem Niglem. Festival, který zahrnuje koncerty i interpretační kurzy, pořádá už osmým rokem nezisková organizace Zámek Liteň pečující o odkaz legendární pěvkyně Jarmily Novotné

Festival Pardubické hudební jaro zítra uvede koncert s legendou české i světové opery Gabrielou Beňačkovou. Jejím hudebním partnerem bude neméně významný hráč na klasickou kytaru Lubomír Brabec. Tito dva umělci se nesejdou na pódiu poprvé. O své spolupráci dali vědět například už v polovině devadesátých let, kdy spolu natočili CD. A právě z tohoto projektu vzešla i část zítřejšího programu. Zazní například árie antiche Amarilli, mia bella od Giulia Cacciniho, Caro mio ben od Giuseppe Giordaniho, Pergolesiho Tre giorni son che Nina nebo třeba Händelova Lascia ch´io pianga z opery Rinaldo. Ale nezůstane jen u zpěvu s doprovodem klasické kytary. Lubomír Brabec sólově přednese Sorovu Etudu in E a Variace na Mozartovo téma, a taky zahraje vlastní variaci, napsanou jako poctu k příležitosti kanonizace sv. Jana Pavla II., pojmenovanou podle papežovy oblíbené písně Fantazia na Góralu, Czy ci nie žal? Romanticky a duchovně založení posluchači si pak přijdou na své při zpěvu Ave Maria, založené na slavném Intermezzu z opery Sedlák kavalír od Pietra Mascagniho nebo taky proslavené Schubertovy Ave Maria. Z Requiem Andrew Lloyda Webbera, ve kterém při premiéře v roce 1985 zpívala tehdejší žena skladatele Sarah Brightman, přednese dvojice zítřejšího koncertu slavné Pie Jesu. Začátek v 19:00 hodin.

Kvch-Dvok---Duchovn-kantty---Kusnjer

Spojení dvou kantát, mezi kterými leží celé jedno století – to je nové CD vydavatelství Radioservis Českého rozhlasu. Je na něm Te Deum op. 103  Antonína Dvořáka a Requiem temporalem nedávno zesnulého Otomara Kvěcha. Ve studiu se u této nahrávky sešli sopranistka Regina Renzowa Jürgens, barytonisté Ivan Kusnjer a Jiří Brückler, basista Josef Škarka, Kühnův smíšený a dětský sbor, Dechové kvinteto Academia, Žesťové kvinteto SOČR, Heroldovo kvarteto a varhanice Irena Chřibková, Symfonický orchestr Českého rozhlasu řídí Jiří Malát a Vladimír Válek.

Toto CD můžete vyhrát v naší soutěži…

 
 
 
HavelDanielARUNDO

Legendou opředené Goldbergovy variace patří k nejčastěji nahrávaným dílům Johanna Sebastiana Bacha. Vedle bezpočtu nahrávek klavírních a cembalových najdeme nejroztodivnější úpravy včetně verze pro banjo. Jakkoli se na první pohled zdá být verze pro kvarteto dřevěných dechů také zvláštní a vzdálená od skladatelova záměru, výsledek překvapí a donutí se zamyslet, jestli neměl sám Bach v hlavě právě takové obsazení. Na CD je ještě Suita C dur BWV 1066. Obě díla nahrál Arundo Quartet, který tvoří Jan Souček (hoboj), Jan Mach (klarinet), Karel Dohnal (basetový roh) a Václav Vonášek (fagot).

Toto CD právě vydává a zítra pokřtí Supraphon a vy ho můžete vyhrát v naší soutěži…

 

Jan Mráček, jeden z koncertních mistrů České filharmonie, je dnes večer ve Vídni sólistou Brahmsova Houslového koncertu. Vystoupí se Symfonickým orchestrem Bruna Waltera ve Zlatém sále Musikvereinu. Brahmsův Koncert D dur hrál ve Vídni už v roce 2014. Bylo to v sále Konzerthausu ve finále světové houslové Kreislerovy soutěže, kterou tehdy vyhrál. V Musikvereinu, nejslavnější hudební síni rakouské metropole, účinkuje Mráček poprvé. Koncert diriguje Jack Martin Händler, v druhé polovině večera zazní Beethovenova Sedmá symfonie. Orchestr vznikl v roce 2006 v souvislosti s festivalem Bruno Walter Musiktage. Jeho základy leží v regionu mezi Vídní, Bratislavou a Budapeští a právě odsud pocházejí hudebníci, kteří tvoří jádro tělesa. Dalšími členy jsou hráči orchestrů, s nimiž patron tělesa spolupracoval. V sále vídeňského Musikvereinu, stejně jako v síni Slovenské filharmonie, vystupuje orchestr pravidelně od roku 2008. Bruno Walter (1876-1962), berlínský rodák a Mahlerův asistent, dirigoval posmrtné premiéry jeho Písně o zemi a 9. symfonie. Byl ředitelem Bavorské státní opery, vedl Orchestr lipského Gewandhausu a královský orchestr Concertgebouw v Amsterodamu, dirigoval ve Vídni, v Salcburku, v milánské Scale i v londýnské opeře Covent Garden, na konci 20. let byl hudebním ředitelem Státní opery v Berlíně. Stal se terčem antisemitských útoků Adolfa Hitlera. Za války žil v USA a vystupoval s tamními nejlepšími orchestry. V mládí působil jako dirigent v operních domech ve Vratislavi, v Bratislavě, Rize a Temešváru.

neděle, 21 duben 2019 00:16

Karel Martínek

Karel-MartnekTitulární varhaník a regenschori chrámu sv. Mořice v Olomouci, pedagog Konzervatoře Evangelické akademie Olomouc a dramaturg Mezinárodního varhanního festivalu v Olomouci.

Uvádí tematické večery, inspirované biblickými texty a kombinující varhanní improvizace s mluveným slovem. Od roku 2012 stojí za monumentálním projektem Varhanní Bible - zveřejňuje na internetu improvizace na všechny kapitoly Bible. V letech 1994 - 2008 působil jako varhaník v olomoucké katedrále sv. Václava. Studoval nejprve matematiku a fyziku na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého, později na Filozofické fakultě obor muzikologie. Je absolventem Janáčkovy akademie múzických umění v Brně. V letech 2004 až 2009 tam studoval hru na varhany pod vedením Kamily Klugarové a varhanní improvizaci u Karla Pokory. Navázal soukromým studiem varhanní improvizace pod vedením Philippe Lefebvra, titulárního varhaníka katedrály Notre-Dame v Paříži. Koncertuje doma i v zahraničí a komponuje

Ve středu po Velikonocích přivítá Praha albánskou sopranistku Ermonelu Jaho a britského barytonistu Simona Keenlysidea. Ten se u nás představil už v roce 2017, když ho doprovázela PKF – Prague Philharmonia, teď to bude Symfonický orchestr Českého rozhlasu. Ovšem pro Ermonelu Jaho bude koncert ve Smetanově síni pražským debutem. V poslední době je její jméno hojně skloňováno předními kritiky, a to v superlativech. Její Cio-Cio-San vyvolala po světě nadšení a silné emoce. Britský deník The Independent ji označil jako „nejlepší Madama Butterfly, jaká byla v Londýně k vidění za řadu let.“ Nedávno v této roli okouzlila publikum v mnichovské Bavorské státní opeře. I proto se na programu objeví slavná árie "Un bel dì vedremo" ze zmíněné Pucciniho opery. Simon Keenlyside je už renomovaným umělcem. V roce 2017 obdržel od Vídeňské státní opery prestižní titul Komorní pěvec a za zásluhy mu v červnu 2018 královna Alžběta II. udělila Řád britského impéria. Symfonický orchestr Českého rozhlasu je častým partnerem pěveckých hvězd. Ve středu ho bude řídit Lukasz Borowicz, který má s orchestrem tohoto typu bohaté zkušenosti. V letech 2007 – 2015 byl totiž uměleckým ředitelem Orchestru polského rádia. Výběr árií a scén koncertu uspokojí publikum očekávající nejznámější kusy ze světových oper, ale na programu jsou i čísla méně známá, která potěší fajnšmekry, například úryvky z opery Zazà veristy Ruggera Leoncavalla nebo Hérodova árie z Massenetovy Hérodiade. Koncert se uskuteční 24. dubna v půl osmé večer.

Největší pražské varhany v bazilice sv. Jakuba na Starém Městě se rozezní na Velikonoční neděli. Podvečerní koncert připravují titulární varhanice chrámu Irena Chřibková, sopranistka Jana Sibera a hráč na hoboj a anglický roh Jan Adamus. Na programu budou díla Johana Sebastiana Bacha, Georga Fridricha Händela, Arcangela Corelliho, Wolfganga Amadea Mozarta, Louise Vierna, Gioacchina Rossiniho, Johanna Josepha Fuxe a Marka Andrewse. Koncert je v podstatě prologem tradičního Mezinárodního varhanního festivalu, který se letos bude konat už po čtyřiadvacáté, a to od 1. srpna do 19. září. Vystoupí na něm přední umělci z Francie, Japonska, Polska, Španělska, Ruska a USA a samozřejmě čeští varhaníci. Každý umělec si vytvořil svůj originální program šitý na míru svatojakubským varhanám a všechny koncerty budou, jako už v předchozích letech, doprovázeny videoprojekcí. Publikum tak může detailně sledovat varhaníka při hře. Závěrečný večer bude věnován letošním nedožitým devadesátinám Petra Ebena. Jeho Labyrint světa a ráj srdce, spojující varhanní hudbu s Komenského texty, přednesou Irena Chřibková a skladatelův syn Marek Eben. Přehlídku světového varhanního umění pořádá společenství Svatojakubské Audite Organum. Tamní varhany mají 8277 píšťal. V roce 1705 je postavil mistr Abrahám Stark z Lokte. Prošly několika rekonstrukcemi, tou poslední byla modernizace hracího stolu v roce 2011.

Na Velký pátek čeká Pařížany setkání s Johannem Sebastianem Bachem, respektive s jeho Matoušovými pašijemi. Václav Luks bude v sále Théâtre des Champs-Elysées dirigovat Francouzský národní orchestr a Sbor Francouzského rozhlasu. Sólisty mu budou Emöke Baráth (soprán), Krešimir Stražanac (bas — Kristus), Maximilian Schmitt (tenor — Evangelista), Sophie Harmsen (mezzosoprán), Krystian Adam (tenor) a Johannes Weisser (baryton — Pilát). Koncert začíná v půl osmé večer a to je taky čas, kdy stanice Vltava ze záznamu odvysílá koncert Collegia 1704 a Collegia Vocale 1704 z 9. dubna, který Václav Luks dirigoval v Rudolfinu. I v tomto případě šlo o Matoušovy pašije - a byl to závěrečný koncert sezóny souboru. Luks sólové party obsadil Erikem Stoklossou, Janem Martiníkem, Céline Scheenovou, Lenkou Cafourkovou, Sophií Harmsenovou, Susanne Langnerovou, Anetou Petrasovou, Krystianem Adamem, Hugem Oliveirou, Tomášem Králem a Jaromírem Noskem. O koncertě jsme psali v reflexi Pašije podle Matouše, Bacha a Lukse. A do třetice – rakouská stanice ORF uvede provedení stejného díla oběma soubory a až na pár výjimek i stejnými sólisty ze 7. dubna v záznamu z vídeňského Konzerthausu. Také v 19:30. Václav Luks je s Collegiem 1704 a Collegiem Vocale 1704 spjat od jejich vzniku v roce 2005. Soubory platí za interpretační špičku u nás, ale i ve světové konkurenci. Pravidelně spolupracují s nejlepšími sólisty a vydávají vysoce hodnocené nahrávky. Provedení Bachových Matoušových pašijí v Berlíně v roce 1829 je považováno za restart znovu se rozvíjejícího zájmu o hudbu tohoto lipského kantora. A za tímto znovuobjevením Johanna Sebastiana Bacha stál jako dirigent další významný skladatel, Felix Mendelssohn-Bartholdy.

Strana 1 z 61