Alena Sojková

Alena Sojková

Zástupkyně šéfredaktora Týdeníku Rozhlas, publicistka

Hudební publicistikou se zabývá dvacet let. Po studiu psychologie a bohemistiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy pracovala v Ústavu pro jazyk český v oddělení historické lexikografie. Tvrdí, že základní profesionální dovednosti si osvojila právě při práci na Staročeském slovníku. Poté několik let působila v časopise Naše rodina, kde se přiučila základům novinařiny. Pedagogickou epizodu prožila na Univerzitě Jana Amose Komenského, kde učila stylistiku, sociální psychologii a psychologii komunikace. Od roku 2010 je redaktorkou Týdeníku Rozhlas, časopisu s širokým kulturním záběrem. Publikuje v Týdeníku Rozhlas, Harmonii, Hudebních rozhledech, Medicíně a umění a na KlasicePlus.  Specializuje se na rozhovory s muzikanty, v poslední době zejména s mladou generací. Myslí si totiž, že je třeba mladé, šikovné a zapálené hudebníky soustavně uvádět do povědomí publika. Klasická hudba je její vášní a potřebuje ji k životu. Zrovna tak ale i rockovou a jazzovou muziku.

DSC4510

„V Bartókovi se zdálo, jako by byli vyškoleni nejlepšími folklorními soubory a jejich primáši.“

„Primárius Juraj Tomka zahrál svůj part naprosto neakademickým, emocionálně zaujatým, a přitom technicky dokonalým způsobem.“

„Dvojice Englichová a Veverka je již tak sehraná, že je úlevné poslouchat, jaký cit mají oba instrumentalisté pro styl, jak si pohrávají s tvořením tónu.“

Na pražské Novoměstské radnici se ve čtvrtek 3. ledna konal další z koncertů Českých doteků hudby – a s dalším dramaturgickým překvapením. Jednak v podobě účinkujících a jejich spojení – pořadatelé pozvali slovenský Mucha Quartet, harfistku Kateřinu Englichovou a hobojistu Viléma Veverku –, jednak připravili pestrý a nepodbízivý program složený ze jmen jako Bartók, Bella, Benda… ale hlavně Otomar Kvěch a jeho Hrubínovské proměny. 

 
DSC4209

„Je až nepochopitelné, jaké bravurní souhry dosáhne komorní těleso, které se v různém složení sejde jednou do roka.“

„Zkoušíme tak, jako zkouší kvarteta nebo kvinteta – žádný dirigent, jen skvělá souhra, vysoké osobní nasazení a zodpovědnost. Je to zkrátka komořina.“

„Orchestr okouzlil svou bohatou dynamikou, energičností, barevností, souhrou a nepominutelným zvukem, kterým se vyznačují ty nejlepší ansámbly.“

Idea ředitele festivalu České doteky hudby Miroslava Matějky postavit vlastní festivalový orchestr se naplnila již před několika lety. Myšlenka orchestru složeného z těch nejlepších hráčů smyčcových kvartet a jiných komorních seskupení, se ukázala být nosná a přitažlivá i pro posluchače.

 
Foto-Jakub-Ludvk

„Řídil se krédem, že dokud mi nebude alespoň dvacet, nemáme se spolu o čem bavit. A mně tehdy bylo dvanáct!“

„Byl prostě takový. Obrovský dříč, který totéž vyžadoval po ostatních.“

„Ambroš Ladies Orchestra? Všechny hráčky jsou natolik dobré, že s každou bych mohl vystoupit jako se sólistkou.“

S houslistou Miroslavem Ambrošem jsme se sešli k rozhovoru v jeho ateliéru v jednom starobylém malostranském domě. Protože tento ateliér dříve patříval Josefu Sukovi, který ho pak svému žákovi v roce 2010 předal, nepřekvapilo mě, že stěny zdobí portréty významných houslistů. Na tom nejčestnějším místě je portrét Františka Ondříčka a Josefa Suka jako malého chlapce s dědečkem, hudebním skladatelem. Tématem našeho povídání ale nebylo jen vzpomínání na spolupráci s Josefem Sukem. Miroslav Ambroš je aktivní mladý muž, který vedle své sólové a komorní dráhy věnuje v posledním roce nemalé úsilí projektu, který vymyslel – souboru nejlepších českých hráček na smyčcové nástroje Ambroš Ladies Orchestra.

 
úterý, 04 prosinec 2018 18:41

Milan Al-Ashhab. Houslista, co má šťávu

DSC6290

„Houslista ji zahrál s takovou vervou, energií a zároveň lehkostí, jako by pro něj neexistovaly žádné technické překážky.“

„V jednom okamžiku houslista drží k pobavení posluchačů svůj nástroj jako kytaru a drnká na něj do hlavy se zadírající téma.“

„Důvěrně známý kus zněl jako onen skvost, do něhož hráč vkládá veškerý svůj technický um, cit pro dynamické odstíny a vnitřní emocionalitu.“

Podpořit zájem o vážnou hudbu a spojit lidi, kteří by se jen tak nepotkali, je krédem spolku Vážný zájem, který před dvěma lety založil violoncellista Tomáš Jamník. Při organizování koncertů mu vydatně pomáhají další mladí muzikanti a nadšenci. Vážný zájem pořádá nejen domácí koncerty, ale vloni k nim přibyly i koncerty salonní, pořádané v centru Prahy na střeše Lucerny. Vážný zájem zve k produkcím ty nejlepší muzikanty, v neděli 2. prosince se ve střešním bytě paláce Lucerna představil houslista Milan Al-Ashhab za doprovodu klavíristy Zdeňka Klaudy.

 
pondělí, 03 prosinec 2018 16:16

Paul Lewis ukázal sílu jemného hraní

31217919977feae8efb80k

„Použila bych pojmy jemnost, hravost, něha.“

„Co přijde? Hra plná kontrastů, barev, jedinečných úhozů, křehkosti a zároveň síly bez jediného ostrého tónu.“

„Program večera nebyl sestaven na efekt. Pianista je založením introvert, který se nepředvádí, a jeho hra má daleko k okázalosti.“

„Potřebuji klid a ticho,“ prohlašuje britský pianista Paul Lewis, který v neděli 2. prosince zakončil svým recitálem Klavírní festival Rudolfa Firkušného. A učinil to tak klidným a ztišeným, a přitom vrcholně vytříbeným způsobem, že jeho vystoupení zůstane dlouho v paměti.

31217919977feae8efb80k31217919977feae8efb80k
 
321627403282da48cf4b6z

„Portugalské občanství přijal proto, že ho silně přitahoval Lisabon jako útočiště před světem chaosu, hluku a chamtivosti.“

„Díky práci s časem udržel klavírista po celou první polovinu koncertu publikum v maximální pozornosti.“

„Umět posluchačům zprostředkovat díky Bachově a Beethovenově hudbě až existenciální zážitek, je výsada pouze velkých umělců.“

Byl to teprve druhý koncert letošního Klavírního festivalu Rudolfa Firkušného, počítáme-li v to i jazzového pianistu Montyho Alexandera, který vystoupil ve čtvrtek 22. listopadu v pražském Mercedes Foru. Polský klavírista s portugalským občanstvím Piotr Anderszewski nasadil v sobotu 24. listopadu ve Dvořákově síní Rudolfina tak vysokou laťku, že jsme zvědavi, jak ji v nejbližších dnech překonají Yekwon Sunwoo, Grigorij Sokolov, Miroslav Sekera či Paul Lewis. Anderszewski, který do Prahy přijel i díky Koncertnímu jednatelství FOK, publikum přimrazil k sedadlům dvěma jmény – Johann Sebastian Bach a Ludwig van Beethoven. 

 
4650858228346363565622758353578104999903232o

„S přibývajícím časem hrál orchestr čím dál uvolněněji.“

„Nejenže zahrál kadenci technicky bravurně, ale mohl si dovolit vytvořit autonomní ´skladbu ve skladbě´.“

„Nelze než souhlasit s názorem, že by se skladba Sylvie Bodorové mohla jmenovat ´Jinosvětská´.“

Co bylo hlavním programovým magnetem koncertu Plzeňské filharmonie 22. listopadu v tamější Měšťanské besedě, na to měl jistě každý návštěvník svůj názor. Večer orámovaný Schubertovou Nedokončenou a Mozartovou symfonií č. 41 C dur Jupiter musel přilákat všechny věrné i příležitostné posluchače. Mezi těmito oblíbenými symfoniemi se však rozprostíral skvost, kvůli němuž nebylo možné tento koncert pominout. Concerto dei Fiori pro housle a smyčce Sylvie Bodorové v podání Marka Pavelce.

 
neděle, 04 listopad 2018 18:18

Sestry Labèqueovy v Praze oslnily

452804217338196869648258940366930800279552o

„Teprve ze hry sester Labèqueových jsem pochopila, co znamená být interpretačně svobodný.“

„Všechny Glassovy skladby se v jejich podání vylouply jako hudební skvosty v pravých rukou.“

„Bernsteina zahráli takovým způsobem, že publikum aplaudovalo po jednotlivých částech a na konci vyskočilo ze sedadel.“

Pozdě, ale přece, chtělo by se napsat v souvislosti se dvěma pražskými koncerty sester Katii a Marielle Labèqueových 3. a 4. listopadu. Klavírní duo, v současnosti považované kritiky za nejlepší na světě, vystoupilo na svém sólovém pražském debutu v Rudolfinu s výhradně americkým programem složeným z děl Philipa Glasse a Leonarda Bernsteina.

 
N1---Marek-Musil

„Všichni studenti řeší, aby neměli gesta moc hranatá, ostrá, slabá, velká, malá…“

„Jsem perfekcionista, ale taky trochu lenoch.“

„V symfonické hudbě cítím větší koncentraci a prostor pro vervu a risk. Ale je výzva toho dosáhnout i v opeře.“

Vydat se v dnešní době na dráhu výkonného umělce je volba, která vyžaduje odvahu, dostatek energie a vůle tvrdě pracovat i schopnosti a talent nutné pro cestu na vrchol. Mezi instrumentalisty je konkurence obrovská, ještě větší je v dirigentském světě – ve světě mužů a silných osobností. Když do tohoto světa zatoužila vstoupit mladá česká dirigentka Nikol Kraft, s vervou a odhodláním se vydala za splněním svého snu. Studia na Hudební fakultě Janáčkovy akademie múzických umění v Brně a stáž u Marka Stringera ve Vídni, dobře hodnocený absolventský koncert, na němž dirigovala Dvořákovu Novosvětskou symfonii, a pozvání operních scén i řady orchestrů jí poskytly záviděníhodný start k její kariéře. Nikol Kraft se 28. října představí s Filharmonií Bohuslava Martinů Zlín na slavnostním koncertě festivalu Musica Holešov.

 
sobota, 27 říjen 2018 13:32

Muži fascinovaní Wagnerem

fascinace-foto-2

„Orchestr Státní opery přivedl Matthias Fletzberger k pozoruhodnému výkonu.“

„Schager byl ohromující, zpíval znamenitě, získal si respekt svým dramatickým projevem.“

„Být rozptylován filmovými obrazy je trochu škoda.“

Večer v pražském Fóru Karlín nazvaný Fascinace Wagnerem byl spojen s velkým očekáváním. Nejenže to bylo velké sólo pro jednoho z nejlepších wagnerovských pěvců současnosti, Rakušana Andrease Schagera, ale projekt, v němž účinkoval, byl doplněn filmovou projekcí.

 
Strana 1 z 2