„Prsty harfistky Anaïs Gaudemard jako by odmítaly podléhat fyzikálním zákonům, jejich pohyb po strunách je takřka neusledovatelný.“

„Skutečnost, že byl posluchačům na východě Čech zpřístupněn Čajkovského Manfred hned na začátku sezony, bezprostředně po letních prázdninách, lze svým způsobem považovat za úder na solar. Ale za atak atraktivní a žádoucí.“

„Ne, tohle nebylo běžné zahájení sezony, tentokrát šlo o opravdovou hudební událost. Královéhradečtí dali zřetelně najevo, že z nastoupeného kurzu nehodlají jakkoli slevovat.“

Byl to vstup do nové sezony jaksepatří. Filharmonie Hradec Králové chce i nadále držet krok s předními českými orchestry, a to nejen na regionální úrovni. Pod vedením šéfdirigenta Kaspara Zehndera se těleso propracovalo k ukázněné a soustředěné hře s rovnoměrným výkonem ve všech nástrojových skupinách. Sympatické přitom je, že královéhradečtí filharmonici přijímají i ty nejtěžší úkoly. Symfonie h moll o čtyřech obrazech, op. 58 „Manfred“ Petra Iljiče Čajkovského, jíž se dostalo cti zahájit novou koncertní sezonu v Sále Filharmonie na Eliščině nábřeží, nepochybně patří do nejvyšší dramaturgické kategorie. Ještě před ní se návštěvníkům dostalo dalšího poměrně vzácného hudebního dárku. Ani harfový koncert Es dur Reinholda Glièra nebývá v našich koncertních síních často slyšet. V Hradci Králové se sólového partu ujala Anaïs Gaudemard.

„Nebylo divu, že náročné pardubické publikum odměnilo Jana Čmejlu nadšeným potleskem vestoje, tohle byl vskutku čistý romantismus talentovaného, ničím nezatíženého mládí.“

„Může někdo ve čtrnácti letech zahrát s odzbrojujícím nadhledem interpretačně tak náročné dílo, jakým je Houslový koncert D dur Petra Iljiče Čajkovského? V případě Richarda Kollerta zní odpověď: Ano.“

„Skvostný přídavkový duet Tamina a Paminy si Kristýna Fílová, Daniel Matoušek i celý orchestr viditelně užívali.“

Ačkoliv v rámci letošní Zlaté Pecky se ještě uskuteční v úterý 3. října koncert s názvem Pěvissimo v pražské Chodovské tvrzi, oficiálně byl sedmý ročník hudebního festivalu zakončen v neděli 10. září slavnostním večerem v Sukově síni Domu hudby v Pardubicích. A protože obě místní profesionální tělesa – Komorní filharmonie a soubor Barocco sempre giovane – mají naplánovány své zářijové abonentní koncerty až na následující týden, stalo se pro zdejší publikum vystoupení čtyř mladých interpretů (Jan Čmejla, Richard Kollert, Kristýna Fílová a Daniel Matoušek) za doprovodu Komorní filharmonie Pardubice vedené jejím šéfdirigentem Stanislavem Vavřínkem netradičním vstupem do nové hudební sezony.

„Prostor chrámu ovládl silný, rozsahem fascinující a výrazem i barvou nezaměnitelný, především však naléhavou pokorou naplněný hlas interpreta, který velmi dobře ví, o čem zpívá a jaké poselství předává.“

„Mohutnost i intimita Dvořákova díla zpívaného perfektní češtinou bez jakéhokoli ‚cizího‘ akcentu posluchače doslova uhranula.“

„Už ve svých šestadvaceti letech je Alfred Habermann hráčem ovládajícím královský nástroj perfektní technikou s potřebným citem.“

V rámci sedmého ročníku hudebního festivalu Zlatá Pecka, pořádaného většinově na různých místech Pardubického kraje, se ve středu 30. srpna v kostele svatého Vavřince ve Vysokém Mýtě uskutečnil recitál světoznámého německého basisty Reného Papeho. Rodáka z Drážďan a hosta předních evropských i zámořských operních domů doprovázel hrou na vysokomýtský dvoumanuálový nástroj z dílny Josefa Kobrleho mladý český varhaník Alfred Habermann. Pilířem programu se staly Biblické písně Antonína Dvořáka.

„Podle klidu v sále a soustředěného poslechu během jednotlivých vystoupení, ale i na základě vřelého potlesku, jímž byl každý z účinkujících odměněn, lze usuzovat, že se organizátorům festivalu podařilo dokonale naplnit jejich záměr.“

„Důležitost soutěží pro mladé talentované hudebníky zvýraznila přítomnost Daniela Matejči. Ten je totiž ve svých osmnácti letech již ostříleným hráčem, a to i v mezinárodním měřítku.“

„Klidně bych organizátorům Pardubického hudebního jara doporučil, aby takto koncipovaný koncert dávali i ve večerních hodinách.“

Byl to dobrý nápad zpestřit program letošního ročníku Pardubického hudebního jara o dopolední koncert, v němž se představili vítězové soutěže Komorní filharmonie Pardubice „Hraj online“ a přehlídky neprofesionálních varhaníků „Organum Regium“. Hlediště Sukovy síně Domu hudby tentokrát zaplnili, vedle nejzapálenějších generačně starších obdivovatelů klasické muziky, především studenti středních škol. Těm z Konzervatoře Pardubice pouze stačilo obejít dům, ale pro žáky z Gymnázia Přelouč už návštěva koncertu mohla představovat malý výlet. Podle klidu v sále a soustředěného poslechu během jednotlivých vystoupení, ale i na základě vřelého potlesku, jímž byl každý z účinkujících odměněn, lze usuzovat, že se organizátorům festivalu podařilo dokonale naplnit jejich skvělý záměr – přiblížit bez jakéhokoliv podbízení mladým návštěvníkům, co mohou znamenat skutečné umělecké hodnoty.

„Francouzský dirigent Martin Lebel se pustil do práce s takovou razancí, až mu taktovka vylétla z ruky.“

„Od prvních úderů Cécile Boiffin bylo jasné, že se člověk stává svědkem elegantní interpretační ekvilibristiky.“

„Je dobře, že nové vedení pardubického tělesa nyní nezaváhalo a umožnilo svým domácím posluchačům, aby se konečně seznámili s tvorbou své oblíbenkyně v prostředí velké koncertní síně.“

Komorní filharmonie Pardubice nezve k provádění sólových partů pouze hosty. Už mnohokrát se interprety koncertantních skladeb stali i kmenoví členové orchestru. Nestává se ovšem často, že orchestr zvolí takovéto řešení, a ještě představí hráče ze svého středu coby autora skladby. Právě tak tomu bylo na květnovém abonentním večeru, jehož nejočekávanější součást tvořil Koncert pro marimbu a orchestr Cécile Boiffin. Bez přehánění a s respektem k ostatním protagonistům lze uvést, že v Sukově síni Domu hudby šlo tentokrát především o její exhibici, přičemž daný výraz používáme v jeho nejlepším a původním slova smyslu.

„Flétnista Jan Ostrý hned od prvních tónů dostál své pověsti charismatického interpreta, který má Bacha dokonale zažitého a odzbrojuje posluchače jeho suverénním podáním.“

„Vojtěch Podroužek si náležitě vychutnal Koncert F dur, zaujalo především jeho citlivé pojetí až elegické druhé věty skladby. Po celou dobu mu ovšem byla rovnocennou partnerkou skvělá houslistka Iva Kramperová Svobodová.“

„Edita Keglerová, již dostatečně rozehraná, se do svého partu pustila excelentním způsobem, sledovat pohyby jejich prstů se snad ani nedalo, s jakou frekvencí ovládla klávesy. Jiří Houdek si v pohodě i zatrylkoval.“

Tři z šesti Braniborských koncertů Johanna Sebastiana Bacha zazněly na dalším z večerů tvořících program letošního ročníku festivalu Pardubické hudební jaro. Návštěvníci v pardubickém Evangelickém kostele, zaplněném do posledního místa, si vedle nich vyslechli ještě Bachův Koncert F dur pro hoboj, smyčce a continuo BWV 49/169 a Sinfonii z jeho kantáty „Non, sa che sia dolore“ BWV 209. K provedení dramaturgicky důmyslně koncipovaného celku spojili síly špičkoví sólisté – Edita Keglerová (cembalo), Jiří Houdek (trubka), Jan Ostrý (flétna) a Vojtěch Podroužek (hoboj) a „domácí“ komorní soubor Barocco sempre giovane (umělecký vedoucí Josef Krečmer), jehož první houslistka Iva Kramperová Svobodová se ujala rovněž sólových partů.

„Dirigent Kaspar Zehnder zřejmě dobře ví, co činí; chce dát prostor k rozehrání všem a přitom se mu daří držet celek v uhrančivé soudržnosti.“

„Vodička hravě vykouzlí předepsanou melodii, pohraje si s jejími nuancemi, opojí se líbezností, aby vzápětí bravurně zvládl kadenci první věty.“

„Orchestr rozvíjí Wagnerovu nekonečnou melodii způsobem, jako by si chtěl říci o místenky do Bayreuthu…“

Filharmonie Hradec Králové připravila pro abonenty svého velkého symfonického cyklu koncert sestavený z důvěrně známých skladeb období romantismu. Jejím sálem zněla hudba německých a rakouských autorů Carla Marii von Webera, Felixe Mendelssohna-Bartholdyho, Franze Schuberta a Richarda Wagnera. O vstupenky na večer, jehož sólistou byl koncertní mistr České filharmonie Jiří Vodička a který řídil šéfdirigent orchestru Kaspar Zehnder, byl ve městě obrovský zájem; sehnat volné místo na poslední chvíli stalo se takřka nemožným. Královéhradečtí filharmonici potvrdili svoji současnou skvělou formu a opět posluchačům připravili skvostný hudební zážitek.

„Uskupení trojice sympatických mladých dam, vzniklé na základě okamžité synergie při jednom natáčení, poprvé vystoupilo v České republice.“  

„V Rachmaninovovi hráčky nenechávají publikum vydechnout, přitom jako by si s nástroji lehce pohrávaly, absolutně totiž nedávají znát, jak je to vlastně pekelně obtížné.“

„Velmi záslužné uvedení málo známého díla Dory Pejačević a jeho tuze dobré provedení, chcete-li charakteristiku jednou větou.“

Festival Pardubické hudební jaro neopomenul ani letos oblast komorní hudby. Koncert Tria RoVerde, připravený jeho pořadateli v tomto týdnu, přinesl intenzívní zážitek, umocněný možnostmi seznámit se s velmi sympatickým tělesem v České republice dosud nevystoupivším a rozšířit si posluchačské obzory při setkání s dílem chorvatské skladatelky, jejíž tvorba se u nás v současnosti prakticky neprovozuje. Program večera vyplnila dvě klavírní tria: nejprve Trio élegiaque no. 2 op. 9 Sergeje Rachmaninova a poté Klavírní trio C dur op. 29 Dory Pejačević.

„V okamžiku, kdy se rozklene Elgarova důvěrně známá ústřední melodie a orchestr se jí naplno velkolepě ujímá, musí být harfu slyšet.“

„Klavírista Lukáš Klánský se svého úkolu zhostil s naprostou zodpovědností, ale současně s grácií a dokonce i s jakýmsi jemným humorem.“

„Nad způsobem, jakým dirigent Nicolás Pasquet dovedl všechny nástrojové skupiny k bezchybnému uchopení jejich partů, lze zůstat pouze v tichém údivu a očarování.“

Filharmonie Hradec Králové se představila ve středu 29. března 2023 v rámci svého velkého symfonického cyklu s posluchačsky atraktivním programem. Po úvodním britském vojenském pochodu Edwarda Elgara zněla romantická hudba norská a ruská, tedy Griegův Klavírní koncert a moll, při němž se sólového partu ujal Lukáš Klánský, a Čajkovského Pátá symfonie. Návštěvníci v Sále filharmonie, zaplněném takřka do posledního místa, byli opět svědky výjimečného večera potvrzujícího ohromující kvalitativní vzestup královéhradeckého orchestru.

„Pod vedením Zbyňka Müllera, působícího úsporně bez větších gest, vytvořili zkušení členové dechové sekce Kramářovou Partitou adekvátní atmosféru.“

„Igor Ardašev a Michal Mašek jdou sice každý svou vlastní interpretační cestou, tentokrát však v Mozartově dvojkoncertu působili jako dvojice, jejíž souhra přesvědčila absolutní dokonalostí.“

„Zařazení Koncertní předehry op. 17 Václava Jindřicha Veita lze pokládat za významnou událost.“

Skladby z období klasicismu i raného romantismu tvořily program březnových abonentních koncertů Komorní filharmonie Pardubice, připravených pod taktovkou dirigenta Zbyňka Müllera. Pořadatelé lákali především na Mozartův Koncert pro dva klavíry a orchestr Es dur. Pozoruhodné však rovněž bylo zařazení Partity Františka Vincence Kramáře a především uvedení Koncertní předehry Václava Jindřicha Veita, jehož dílo se v současné době takřka neprovozuje. Večer, konaný 20. března 2023 v Domě hudby, jenž si vyžádal vzhledem k přestavbám pódia hned dvě přestávky, následně vyvrcholil Čtvrtou symfonií Franze Schuberta.