Petr Vacek (I.)

Petr Vacek (I.)

Absolvoval Konzervatoř Pardubice v oborech hra na varhany a dirigování a JAMU v Brně taktéž ve dvou hlavních oborech, a to ve hře na varhany a dirigování orchestru. V rámci toho se věnoval i dirigování sboru, a to u předních českých sbormistrů. Je koncertně činný jako sólista (Teplické varhanní léto, Mezinárodní varhanní festival Zdeňka Pololáníka v České Třebové, Bachův varhanní podzim, Litoměřické varhanní léto), doprovází také sólisty i pěvecké sbory, diriguje orchestry a sbory (Královéhradecký komorní orchestr, Smíšený pěvecký sbor Josef Bohuslav Foerster Přelouč). Obdržel cenu Sbormistr-junior v roce 2013 od Unie českých pěveckých sborů za přínosnou sbormistrovskou činnost. Velmi ho baví také hudební pedagogika, jíž se věnuje na ZUŠ Habrmanova v Hradci Králové. V minulosti účinkoval ve hře Petera Schaffera Amadeus ve Východočeském divadle Pardubice, kde hrál menší roli. Dálkově se věnuje studiu Muzikologie na Univerzitě Palackého v Olomouci.

106

„Na úvod večer zazněla předehra k baletu Stvoření Prometheova od Ludwiga van Beethovena.“

„Třetí větu Allegro molto vivace s jejím hravým hlavním tématem zahrál Šporcl s důvtipem a po celý koncert jeho modré housle zřetelně zněly nad doprovázejícím orchestrem.“

„Po přestávce předvedla filharmonie pod Vavřínkovým vedením Beethovenovu Sedmou symfonii A dur, kterou hraje pravidelně.“

Komorní filharmonie Pardubice zahájila třemi totožnými abonentními koncerty novou, třiapadesátou koncertní sezónu. K účinkování přizvala českého houslového virtuóza Pavla Šporcla, který se před nedávnem zviditelnil jako zastánce umělců, kteří nemohli v době vládních restrikcí hrát, i základních uměleckých škol. Mendelssohnův houslový koncert e moll orámovaly dvě známé Beethovenovy skladby, čímž se s ročním zpožděním připomnělo jeho velké jubileum ‒ 250 let od narození. Filharmonii řídil její šéfdirigent Stanislav Vavřínek.

 
čtvrtek, 15 červenec 2021 10:54

Německý varhaník v pražské katedrále

401

„Večer zahájil virtuózním Preludiem a fugou D dur mladého Johanna Sebastiana Bacha.“

„Preludium a fuga g moll č. 3, op. 7 patří k tomu nejnáročnějšímu repertoáru. Marcel Dupré ji zkomponoval ještě za studií.“

„Jako přídavek zahrál Händelův Příjezd královny ze Sáby, slavnou a efektní transkripci.“

Svatovítské varhanní večery, mezinárodní festival v pražské katedrále svatého Víta, letošní rok vstoupily do jubilejního desátého ročníku. Minulý rok se festival nekonal z důvodu nejistoty ohledně vládních restrikcí souvisejících s koronavirovou pandemií. Ta také způsobila, že nové varhany od Gerharda Grenzinga stále nejsou instalované a hlavní kůr pořád zeje prázdnotou. Nadále se hraje na romantické varhany postavené na boční kruchtě v roce 1932 kutnohorskou firmou Mölzer. Na třetím koncertu se představil vynikající varhaník Reinhard Seeliger. Hrál skladby známé technickou náročností, na závěr zařadil přednesový symfonický kus. Jednalo se o první vysloveně sólový recitál tohoto ročníku, na předcházejícím koncertu výrazně participoval Pražský katedrální sbor. Třináctý červencový večer se těšil dobré účasti hudbymilovného publika.

 
100

„Na úvod večera zahráli pardubičtí slavnou Haffnerovu symfonii Wolfganga Amadea Mozarta, dílo se zdejší filharmonií velmi těsně spjaté.“

„V následujících Rokokových variacích Petra Iljiče Čajkovského se představil špičkový český violoncellista Václav Petr.“

„Šestnáctý červnový večer přinesl pardubickým posluchačům po mnoha měsících zážitek z živého koncertu.“

Pardubická komorní filharmonie měla pro své publikum připravenou zajímavou a pestrou 52. sezónu. Z důvodu vládních restrikcí však mohla proběhnout pro veřejnost pouze zářijová série abonentních koncertů. V průběhu tohoto roku se vedení orchestru rozhodlo zbytek programu zrušit, avšak díky poslednímu rozvolnění se mohly avizované červnové koncerty za dodržení protiepidemiologických opatření přece jen uskutečnit. Nespadaly už do abonmá, takže i abonenti si na ně museli pořídit vstupenky. Nicméně bylo vidět, že se publiku po koncertech filharmonie stýskalo. Na programu byly evergreeny klasické hudby od Mozarta, Čajkovského a Dvořáka.

 
888

„Dnešní Městskou hudební síň tvoří objekt bývalého kněžského semináře a někdejšího seminárního kostela svatého Jana Nepomuckého.“

„Ryze koncertní a reprezentativní nástroj zde postavila krnovská Továrna na varhany, n. p., neoficiálně Rieger-Kloss, roku 1982. Instalace se však uskutečnila až v roce 1985.“

„Skoro přesně před deseti lety, tedy v roce 2011, bylo takřka rozhodnuto, že se varhany prodají Královéhradeckému kraji a posléze umístí do kostela v Neratově.“

Královéhradecká Městská hudební síň se nachází v bývalém kostele svatého Jana Nepomuckého, tedy v přestavěné sakrální stavbě, podobně jako hudební síně v Uničově, Písku nebo Krnově. Obsahuje velké koncertní varhany z osmdesátých let minulého století od továrny Rieger-Kloss, o nichž se právě před deseti lety uvažovalo, že by měly být prodány Královéhradeckému kraji a po opravě instalovány do kostela v Neratově. Naštěstí se tak nestalo, a tak můžeme psát o tom, co je, a ne o tom, co v daném místě už neexistuje. Je pravdou, že se nástroj moc nevyužívá, ačkoli si dali krnovští varhanáři záležet. Hudební síň představuje krásnou architektonickou památku s nádhernými freskami, která rozhodně stojí za návštěvu. Na daném místě se nacházel hrad českých královen.

 
Foto-Milo-Kolesr-9

„Jako první zaznělo radostné a rozverné Capriccio F dur Georga Friedricha Händela. Skladba je určená původně pro cembalo, nicméně se dá velmi dobře zahrát i na varhany.“

„Následující jímavé Offertorium z málo známé Mše c moll Roberta Schumanna přednesla Alvarezová kontemplativně, přičemž vynikla i tmavší barva jejího hlasu.“

„Hodinový koncert přinesl vynikající výkony všech účinkujících. Především můžeme říci, že varhaník Jaroslav Tůma vytěžil z nástroje skoro vše, co bylo možné.“

Dramaturgie Pardubického hudebního jara zařadila po Dialogu varhan a smyčců už druhý koncert se sólovou varhanní tematikou. Koncert se stejným názvem, tedy Krása varhan a zpěvu, avšak s jinými účinkujícími, se měl uskutečnit už minulý rok. Kvůli koronavirové pandemii musel však být o rok odložen a převeden do streamované podoby. Představili se na něm naši špičkoví interpreti, rozezněly se velmi vzácné varhany Abrahama Starcka z Lokte z roku 1692. Na programu byla barokní hudba německá i česká, taktéž skladby autorů romantismu i 20. století.

 
202

„Následující Allegro z Koncertu g moll pro smyčce a continuo Antonia Vivaldiho vytvořilo kontrast k předešlé kantabilní skladbě, tempo nebylo přehnaně rychlé.“

„Adamovi patřila i následující skladba ‒ virtuózní Toccata ze Suity f moll anglického skladatele Williama Ralpha Driffilla, která nenáleží k nejznámějším.“

„Svoboda si vyhrál s artikulací jednotlivých pasáží i četnými trylky a použil vkusnou registraci.“

Letošní festival Pardubické hudební jaro přeměnila koronavirová pandemie z jeho tradiční podoby do zúžené verze s pěti streamovanými koncerty, které si je možné od data jejich premiéry kdykoli zpětně poslechnout. Plánované Requiem za Viléma museli pořadatelé nahradit kvůli karanténě členů souboru Cappella Mariana výkony domovského ansámblu Barocco sempre giovane, varhaníků Pavla Svobody, jeho žáka Adama Suka a violisty Jiřího Kabáta. Koncert se uskutečnil v Sukově síni Domu hudby v Pardubicích, který prošel rekonstrukcí v minulém roce. Na programu byla hudba především barokní a klasicistní.

 
201

„Fortuna Volubilis (česky Štěstěna vrtkavá) je název nejstaršího českého ženského aktu vyobrazeného na fresce Vojtěchova sálu v Pardubickém zámku.“

„Úvodní sólovou Ballatu přednesla Blažíková velmi koncentrovaně, až charismaticky, svým příjemným a subtilně barevným hlasem doplňovaným adekvátní gestikulací.“

„Posluchač měl dojem, že se hudba v jejich pojetí jen tak lehce vznáší před nimi v prostoru a přirozeně dýchá.“

I letos je Pardubické hudební jaro poznamenáno koronavirovou pandemií. Původně velmi zajímavý a bohatý program museli pořadatelé vzhledem k současné kritické době zredukovat na tři streamované koncerty, pro ostatní hledají náhradní termíny. Ten první, jednalo se festivalový prolog, měl souvislost s letošním výročím pěti set let od úmrtí Viléma II. z Pernštejna a totožným výročím renesančního skladatele Josquina Despreze. Název koncertu byl Fortuna Volubilis a zazněla na něm středověká a renesanční světská hudba z doby připomínaného panovníka ve špičkové dobové interpretaci českých umělců.

 
100

„Den před vyhlášením pátého stupně PES se nám podařilo se Salvátorem uskutečnit streamovaný koncert z Muzea barokních soch v Chrudimi.“

„Jsme malá škola, ale výsledky máme srovnatelné s konzervatořemi v Praze či Brně. Vládne zde takřka rodinná atmosféra.“

„V dramaturgii Chrudimských hudebních pátků dávám důraz na kvalitu a pestrost.“

Hudebník Tomáš Židek je známý snad všem lidem, kteří jsou z Chrudimi či Pardubic a mají něco společného s klasickou hudbou. Je to dirigent, sbormistr, hudební pedagog a varhaník. Žije v Chrudimi, kde vede svůj smíšený pěvecký sbor Salvátor, působí jako regenschori v tamním arciděkanském chrámu, kde řídí sbor chrámový, je šéfem Vysokoškolského uměleckého souboru Pardubice a vyučuje hudebně teoretické předměty a dirigování na Konzervatoři Pardubice, kde nyní zastává post zástupce ředitele. Je taktéž dramaturgem proslulého cyklu Chrudimské hudební pátky a držitelem ceny Osobnost města Chrudim a Ceny sbormistr-junior. Pro KlasikuPlus odpovídal na otázky související s většinou těchto činností.

 
116

„Potřebuji, aby náplň mojí práce byla pestrá, a každá ze zmíněných disciplín by mi po čase absence chyběla.“

„Považuji za dnes již nezbytné vycestovat za hranice, obzvlášť v našem oboru.“

„Teprve když jsem sama začala učit, tak jsem si naplno uvědomila, co vše pedagogická role přináší i mně samotné.“

Klavíristka Kateřina Ochmanová má obrovský umělecký záběr: věnuje se sólové hře, doprovázení sólistů a velmi výraznou osobností je i v oblasti komorní hry. Kromě vlastní kariéry interpreta působí jako pedagog – momentálně na pardubické konzervatoři. Ve volném čase se věnuje kresbě, grafickým pracím i ilustracím knih, spolupracuje s několika českými nakladatelstvími.

 
1

„Roku 1952 zde postavila nový nástroj s opusovým číslem 3173 Továrna na varhany, n. p. v Krnově.“

„Z hlediska konstrukce se celý nástroj nachází v jedné velké skříni obdélníkového půdorysu, hrací stůl mají varhany volně stojící.“

„Žaluzie druhého manuálu má znatelnou dynamickou působivost a díky spojkám je plně zapnutý žaluziový stroj minimálně stejně tak silný jako hlavní.“

Dalšími varhanami, o kterých toho není mnoho známo, podobně jako o nástrojích v Husových sborech Církve československé husitské, jsou varhany v evangelickém kostele v Pardubicích. Na počátku padesátých let minulého století je postavil krnovský národní podnik Továrna na varhany. Autorem dispozice byl uznávaný varhaník Jiří Reinberger. Za minulého režimu se v tomto kostele konaly vánoční varhanní koncerty, jediné ve městě a snad i široko daleko. V roce 2008 prošly varhany zdařilou rekonstrukcí a o rok později byla jejich dispozice rozšířena o jeden jazykový rejstřík.

 
Strana 1 z 5