Jiří Fuchs

Jiří Fuchs

Sbormistr, vysokoškolský pedagog a hudební publicista. Je autorem článků a recenzí pro regionální tisk, Cantus, hudební časopisy a hudební portály, zejména recenzí týkajících se sborových festivalů, koncertů, operních představení a CD.

Doc. Mgr. Jiří Fuchs je absolventem Hudební fakulty AMU v Praze v oborech zpěv a dirigování sboru. V letech 1971 - 73 hostoval jako student vícekrát na scéně Národního divadla (Figarova svatba a Prodaná nevěsta). Od roku 1972 do roku 1982 byl sólistou opery v Plzni. Současně začal od roku 1977 pracovat na Pedagogické fakultě v Plzni, kde vedl Akademický ženský sbor a úzce spolupracoval s plzeňským dirigentem Antonínem Devátým a na jeho doporučení se sbormistrem Josefem Veselkou. Od roku 1982 působil na Pedagogické fakultě v Českých Budějovicích. Založil a vedl tam úspěšně Jihočeský vysokoškolský sbor, se kterým dosáhl mnoha mezinárodních úspěchů - předních umístění v řadě prestižních soutěží Evropy. Provedl řadu novinek ze soudobé sborové hudby. V rozhlase natočil se sborem na 60 studiových snímků. V roce 1993 se habilitoval v oboru dirigování sboru. Je členem národních i mezinárodních porot soutěží v oblasti sborového zpěvu. V oboru sborového řízení byl na krátkodobých zahraničních stážích, přednášel na několika mezinárodních sympóziích o problematice sborové hlasové výchovy. Věnoval se též práci kulturně organizační, byl předsedou Jihočeské oblasti Unie českých pěveckých sborů, organizoval sborové festivaly a koncerty sborů. Za svou rozsáhlou hudební činnost byl oceněn Cenou Františka Chodury (1993) a Cenou Bedřicha Smetany (2013).

0

„Za vším u sborů a jeho kvalit nezapomeňme hledat sbormistra.“

„Zřetelná Hrůšova avíza k nástupům musí naplňovat sbor i sólisty pocitem důvěry v souznění s jednotlivými výkony.“

„Kateřina Kněžíková imponovala nevšední muzikalitou, výborným frázováním a niterností výrazového prožitku.“

Hned druhým koncertem přinesl 61. ročník Národního festivalu Smetanova Litomyšl večer, na který se nezapomíná - provedení závažného oratoria Svatá Ludmila, opus 71 Antonína Dvořáka na slova básně Jaroslava Vrchlického, o příchodu křesťanství do Čech a na Moravu. Koncert se uskutečnil v pátek 14. června na nádvoří litomyšlského zámku. Účinkovala Česká filharmonie a Český filharmonický sbor z Brna se sbormistrem Petrem Fialaou, sólisty byli Kateřina Kněžíková, Alena Kropáčková, Richard Samek, Jozef Benci, Ondřej Koplík. To vše v hudebním nastudování předního českého dirigenta Jakuba Hrůši.

 
1

„V pěveckém obsazení premiéry dominoval mladý basista Jan Hnyk v roli sedláka Martina.“

„Operní sbor působil jistě, jevištně velice přirozeně, uvolněně, jakoby si své účinkování doslova užíval.“

„Režie vychází z hudby; nechtěla upřímný a prostý svět českého venkova transformovat do mnohdy udivujících souvislostí, ale ztvárnila vše rovněž upřímně a prostě.“

Operní soubor Divadla J. K. Tyla v Plzni hraje v historické budově Velkého divadla komickou operu Antonína Dvořáka Šelma sedlák. Její děj je situován na Domažlicko, do oblasti blízké krajskému městu. Pod taktovkou a v hudebním nastudování dirigenta Jiřího Štrunce a v režii Zbyňka Brabce se v sobotu uskutečnila první premiéra. Režisér si pro svoji vizi a realizaci díla zvolil tým - scénu navrhl Pavel Kodeda, kostýmy Josef Jelínek, světelný design byl ve zkušených a citlivých rukou Antonína Pflegera. Choreografii vytvářel Martin Šinták, sbory nastudoval Zdeněk Vimr. Všechny role dokázala plzeňská opera vhodně alternovat.

 
0

“Oceňuji zejména dramaturgickou volbu písňové poloviny koncertu.”

“Bylo zajímavé pozorovat, jak interpretace operních árií nesla větší pečeť všestranné vypracovanosti technické, výrazové, mimické.”

“Kateřina Ochmanová byla zpěvačkám výbornou oporou tempickou, rytmickou a zjevně i interpretační.”

Koncert mladých pěveckých nadějí proběhl v úterý 28. května v Památníku Antonína Dvořáka ve Vysoké u Příbrami. V rámci 51. ročníku Festivalu Antonína Dvořáka se představily laureátky Mezinárodní pěvecké soutěže A. Dvořáka v Karlových Varech - Kristýna Kůstková a Lucie Vagenknechtová. Za klavírního doprovodu Kateřiny Ochmanové přednesly výběr z komorního a operního odkazu Antonína Dvořáka, Bedřicha Smetany, Vítězslava Nováka a Leoše Janáčka.

 
000

„Koncerty a capella by se sbor nemohl uživit. Přesto jsou komorní koncerty bez doprovodu nesmírně důležité pro technickou perfekci tělesa.“

„Sbor ve Fibichově půvabné skladbě prokázal za doprovodu varhan všechny své technické přednosti. Podmanivě měkký, intonačně precizní tón, plastiku frázování, výsostnou hlasovou kulturu, schopnost dynamického rozpětí.“

„Přirozeným vrcholem večera se staly dvě skladby Leoše Janáčka - originální, přinášející zcela osobitý sloh a výraz.“

V kostele svatého Jakuba v Příbrami se v úterý 7. května uskutečnil koncert Českého filharmonického sboru s jeho uměleckým ředitelem a sbormistrem Petrem Fialou. Na koncertním večeru v rámci 51. ročníku Festivalu Antonína Dvořáka se podíleli varhaník Martin Jakubíček, tenorista plzeňské opery Tomáš Kořínek, altistka Petra Vrbová, houslista Leoš Zavadilík a harfistka Pavla Kopecká. Večer byl věnován duchovně laděným skladbám českých mistrů - Antonína Dvořáka, Zdeňka Fibicha a Leoše Janáčka.

 
6341300dpi

„Po zhlédnutí inscenace Cherubiniho díla se strach z režie ukázal ne zcela opodstatněný.“

„Bruckner Orchestr Linz dokazoval, že je jedním z předních orchestrů Rakouska.“

„Hodnotné, stylové hudební nastudování a velmi dobré pěvecko - herecké výkony na jevišti.“

Ve Velkém sálu Musiktheatru v Linci hrají od soboty  4. května operu Médée Luigiho Cherubiniho. V hudebním nastudování prvního hostujícího dirigenta souboru Bruno Weila, v režii Guy Montavona a na scéně a v kostýmech Annemarie Woods. Dílo nastudovali ve francouzské původní verzi po kritickém vydání roku 2008, zatímco  plzeňská opera volila u nás roku 2017 italskou verzi. Náročnou titulní roli  při premiéře ztvárnila sopranistka Brigitte Geller - Kammersängerin, bývalá členka Komické opery v Berlíně, která už v Linci zaujala v roce 2017 v Poschnerově znamenitém nastudování Straussovy Ženy bez stínu a o rok později v Mozartově opeře Titus.

 
20190410191443

„Do Schönbergem dané podoby Brahmsovy skladby vstoupil dirigent Yoon Kuk Lee svým dílem úprav v instrumentaci, realizovaných přímo pro Jihočeskou filharmonii.“

“Výrazu Petra Nouzovského po chvíli poslechu plně věřím, protože je vnitřně upřímný a technicky svrchovaný.”

„Půvabná Rybova kompozice vedle dvou světových velikánů uspěla.“

Jihočeská filharmonie představila v Koncertní síni Otakara Jeremiáše v Českých Budějovicích méně hraná díla Johannesa Brahmse a Jakuba Jana Ryby. Zajímavým otazníčkem byla původně ohlášená premiéra zbrusu nového díla mladého českého skladatele. Z plánovaného uvedení  novinky zatím sešlo, byla nahrazena vstupní ouverturou W. A. Mozarta k opeře La Clemenza di Tito, kterou lze mimochodem celou slyšet a vidět v nedalekém Linci. Náhrada přinesla ovšem zřetelně výhodu v udržení přísného stylového rámce první části pěkného koncertu.

 
20190328084517

“Glassova hudba je místy až vemlouvavá, prvky minimalismu užívá v míře i pro posluchače-laika zdrženlivé, až laskavé.”

“Skladba byla přijata publikem velmi pozitivně, navíc zde nehrozí porovnávání s vyznavači autentického provedení.”

“Jan Talich vládne svěžím, technicky suverénním projevem, Musím se upřímně podivit, jak se mu daří udržet si hráčskou kondici při tak vysilující činnosti, jakou je obor dirigování.”

Jihočeská filharmonie uvedla 27. a 28. března v Koncertní síni Otakara Jeremiáše v Českých Budějovicích dramaturgicky zajímavý koncert. Roční doby v proměnách staletí - za tímto vzletným názvem se skrývala kontrastní dramaturgie uvádějící jednu z vrcholných skladeb italského baroka - Čtvero ročních dob Antonia Vivaldiho - a v druhé polovině programu současnou tvorbu - Koncert pro housle a orchestr číslo 2 "American Four Seasons" (Americká čtyři roční období) skladatele Philipa Glasse. Obdobný námět ve smyslu mimohudební tematiky, ale komponovaný v soudobém hudebním duchu a soudobými technikami.