Josef Zedník

Josef Zedník

Rodák z Prahy, který vyrůstal v Mladé Boleslavi. Zájem o hudbu ho však přilákal zpět do rodného města. Studoval zpěv na Pražské konzervatoři a Akademii múzických umění (u Prof. Magdalény Hajóssyové). Hrál taky na housle a na kontrabas. V mládí o Vánocích při hledání stanic v rádiu namátkou zaslechl krásnou hudbu, která ho doslova fascinovala. Byl to přímý přenos Pucciniho Bohémy z Metropolitní opery s Richardem Leechem a Angelou Gheorghiu. Od té doby je klasická zpívaná hudba jeho největším zájmem. Sólově zpíval v několika českých divadlech, ale jeho vkus se přiblížil zejména k velkým vokálně-symfonickým dílům. Má za sebou tenorové party např. v Mahlerově Písni o zemi, Dvořákově Stabat mater, ale s největším úspěchem se setkal v Brazílii, kde se v Riu představil v Janáčkově Věci Makropulos jako Albert Gregor (dir. Isaac Karabtchevsky) a následně v Sao Paulu v tenorovém partu z Glagolské mše (dir. Osmo Vänskä). Pracoval jako produkční na stanici Vltava (na té mimochodem od té vánoční Bohémy vyrůstal) a nyní je s Českým rozhlasem spjat jako produktový specialista u jeho symfonického orchestru, kde se stará o náklady za notové materiály (koncerty, vysílání a natáčení). Má rád své nejbližší, pejska Endyho a přátele. A jeho koníčkem je dobré víno a s ním spojené cestování.

1457

„Navázali jsme také na spolupráci s blízkými sousedy na německé straně, se kterými nás pojí historické souvislosti.“

„Rozhodně to nebylo snadné období, protože jsme nesčetněkrát předělávali dramaturgii, žili v nejistotě, ale na druhou stranu to byl prostor pro to, aby si člověk poskládal lépe své životní hodnoty. “

„Světlo světa po měsících příprav v daný večer spatří skladba s prostým, avšak výmluvným názvem, ‚Domov‘, která nás zavede do očistného světa klidu a meditace, ze kterého se člověk dokáže dívat na svět z úplně jiné perspektivy.“

Martin Prokeš společně se svými kolegy z týmu zahajuje dvacátý ročník MHF Lípa Musica. Nelze si nepovšimnout dvou dekád ve společnosti hudby pořádané na Českolipsku, v Libereckém kraji, a to s přesahem do sousedního Saska. Během fungování festivalu, který už má vlastní tradici, rozšířili pořadatelé své aktivity o Českolipský komorní cyklus. Ten navázal na zaniklý Kruh přátel hudby, který v České Lípě existoval v minulosti celou řadu let. S Martinem Prokešem, ředitelem a předsedou spolku ARBOR a umělecké rady Mezinárodního hudebního festivalu Lípa Musica, jsme si povídali o jeho hudebních začátcích, zkušenostech z pěveckého i manažerského prostředí, začátcích festivalu i o letošním jubilejním ročníku festivalu.

 
pondělí, 03 květen 2021 09:37

Mladé talenty Josefu Sukovi s FOKem

307

„Reminiscence slavných árií z Favoritky hrála, jakoby si operu sama poslechla. Už v úvodní tenorové ‚Spirto gentil‘ klenula fráze podobné zpěvu.“

„Jakub velmi krásně rozehrál začátek, na který navázal David a společně rozpoutali, na tak mladé umělce, vyzrálý hudební dialog.“

„Jeho ‚stínování‘ v pianissimech, údernost, smysl podtrhnout tklivost, rozehrávat opakující se tóny a umění načasovat ‚počkáta‘ jsou atributy, které dokázaly, že se na pódiu odehrálo něco neobyčejného.“

Nejlepší studenti Gymnázia a Hudební školy hl. m. Prahy 8. dubna natočili ve Smetanově síni Obecního domu koncert k poctě houslisty Josefa Suka. Doprovodil je Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK, který dirigoval Radek Baborák. V sobotu 1. května zpřístupnili pořadatelé záznam, v němž jako sólisté vystoupili žáci, kteří zvítězili v celoškolském konkurzu ve školním roce 2019/2020. Byli to klavíristé Pavol Praženica a Matěj Pinkas, hobojistka Jana Slavíková, klarinetistka Julie Rimarčíková, houslisté Johana Kubánková a David Hernych a violoncellista Jakub William Gráf. V průběhu večera zazněly skladby Antonia Vivaldiho, Antonia Pasculliho, Ludwiga van Beethovena, Johannesa Brahmse, Ondřeje Kukala a Edvarda Griega.

 
204

„Medově sladká, téměř violová barva se linula v nádherné Bartókově snové melodii.“

„Švýcarské hodinky asi nejsou jedinou devízou malého bohatého státu, přestože je v orchestru mnoho cizinců…“

„Dvořák měl místy skoro prázdnou partituru. Málo not, ale tak silná hudba!“

V sobotu večer nabídl švýcarský Sinfonieorchester St. Gallen živý stream koncertu, který dirigoval náš mladý a už zcestovalý dirigent Jiří Rožeň. V Bartókově Prvním houslovém koncertu se představila nizozemská houslistka Rosanne Philippens a druhá polovina večera patřila Osmé symfonii Antonína Dvořáka.

 
578

„Jsem takové to typické hudební dítě, nejen, že rodiče byli oba zpěváci, ale dokonce obě babičky byly varhanice a krásně zpívaly!“

„Občas odbočím trošku mimo svůj obor a zkouším, co to udělá – například letos bych měla zpívat Ariadnu od Martinů, která má v partu v jednom místě držené es tři…“

„Holčičko, lidi se brali i za války, tak co je proti tomu nějakej covid!“

Sopranistka Markéta Böhmová se do povědomí hudbymilovného publika dostala zejména skrze účinkování v různých ansámblech, v poslední době nejčastěji v Czech Ensemble Baroque, kde nabyla cenné zkušenosti coby sólistka. Má za sebou ale i operní role, a to například v Ostravě, v Plzni i v Praze. V minulém roce byla nominována na Cenu Thálie za roli Hraběnky v Mozartově Figarově svatbě v opavském Slezském divadle. V rozhovoru s pěvkyní se dotkneme jejích začátků, kde sbírala zkušenosti, jaká zpěvačka ji inspiruje, avšak probereme i poslední rok, který je obecně pro všechny umělce velice těžký.

 
0

„Už úvodní tóny Beethovenovy předehry Coriolanus dávaly jasně znát, v jaké skvělé formě se náš přední orchestr nachází, a to přes komplikace spojené s koronavirovou krizí.“

„Sólista ze svého nástroje skrze svou muzikalitu a skvělou techniku vyždímal maximum, a to i v tichých místech, která zněla doslova snově.“

„Mohutné úseky skladby zněly plně, pevně, soustředěně a celou skladbu jsem vnímal, jako když šéfdirigent Byčkov drží opratě silného koně.“

Česká filharmonie zvolila pro svůj druhý koncert v rámci cyklu Jarní hvězdy České filharmonie benefiční rozměr. Těleso tak ve čtvrtek 25. března zahájilo veřejnou sbírku založenou Nadací Via, a sice ve prospěch systémové psychosociální pomoci zdravotníkům. Program, který je ještě možné zhlédnout na stránkách ČT art nebo na sociálních sítích orchestru, se z důvodu karantény většího počtu hráčů musel změnit. Namísto Druhé symfonie Sergeje Rachmaninova zazněly pod taktovkou šéfdirigenta Semjona Byčkova dvě skladby Ludwiga van Beethovena – předehra Coriolanus a Třetí symfonie Eroica. Sólový part v Koncertu pro housle a orchestr č. 1 Maxe Brucha přednesl podle plánu dánský houslista a také dirigent Nikolaj Szeps-Znaider. Večerem provázel Marek Eben.

 
5005

„Sommerův styl je pestrobarevný, partitura není přehuštěná a i s menším obsazením působí symfonicky. Instrumentace díla je zkrátka velmi nápaditá.“

„Sólista byl naprosto přesný, nádherně frázoval. Vplouval do toku připravené hudby a vázal tóny, jako by zpíval. Nebojím se jeho styl nazvat belcantem fagotu.“

„Teprve v poslední větě symfonie se začala ukazovat jistá radost. Je možné, že se hráči kvůli ztíženým podmínkám potřebovali aklimatizovat a teprve u konce začala znít hudba.“

Státní filharmonie Košice včera nabídla skrze různé platformy stream se záznamem nového koncertu s díly Lukáše Sommera a Ludwiga van Beethovena. V Sommerově Funky concertu pro fagot a komorní orchestr doslova exceloval fagotista Jan Hudeček. Beethovenova První symfonie tak dobře nedopadla. Koncert řídil šéfdirigent košické filharmonie Zbyněk Müller a pořadem provázel slovenský akordeonista, hudební kritik, publicista a rozhlasový redaktor Peter Katina.

 
99

„Hned v druhé frázi, kterou už Česká televize doladila, bylo jasné, že v žesťové skupině má Česká studentská filharmonie výraznou oporu, byť některé tóny nebyly zcela sladěné.“

„Marko Ivanović od začátku zářil optimismem a bylo znát, že si s orchestrem velmi dobře rozumí. Skladba Josefa Suka naladila všechny zúčastněné k přesnému frázování, byla odlehčená, čišela z ní obyčejná lidská radost z muzicírování.“

„Konkrétní a zároveň dramatický a „přesbarokně“ romantický. Já bych to nazval syntézou úhozu Buchbindera a Goulda, nebo u našeho Jana Bartoše. Opravdu je v jeho hře něco, co dosud nebylo slyšeno…“

Sobotní přímý přenos koncertu České studentské filharmonie z Rudolfina na ČT art jako poděkování a vyjádření podpory žákům, studentům a všem těm, kteří v těžkých podmínkách pandemie pečují o výchovu a vzdělávání, vyšel pod vedením dirigentů Marka Ivanoviće a Semjona Byčkova na jedničku!

 
206

„Přiznám otevřeně, že teď, ač už jsem dávno minula věk postavy, si Gildu teprve užívám.“

„Můžu mluvit za sebe – já se koronaviru prostě nebojím. I když ho nepodceňuji. Kdo se bojí, přitahuje nemoc k sobě.“

„Slyšet zase ‚živé‘ tóny, vidět to nadšení a úsměvy na tvářích muzikantů, to bylo jako dávka drogy radosti.“

Sopranistku Olgu Jelínkovou není třeba českému publiku nějak dlouze představovat. Už několik let umělecky působí zejména v zahraničí, pravidelně však účinkuje i na českých scénách. V těchto dnech vrcholí přípravy na první operní premiéru ve Státní opeře po její rekonstrukci, a sice na Rigoletta Giuseppe Verdiho. V sobotu 30. ledna od 20 hodin ji bude v přímém přenosu vysílat Česká televize na programu ČT art. Operu nastudovala mladá česká režisérka Barbora Horáková Joly. Pod taktovkou italského dirigenta Vincenza Milletarìho vystoupí kromě Olgy Jelínkové španělsko-americký barytonista Daniel Luis de Vicente jako Rigoletto, čínský tenorista Long Long jako Vévoda mantovský či basista Zdeněk Plech jako Sparafucile. Účinkovat bude také Sbor Státní opery za doprovodu Orchestru Státní opery. Režie přímého přenosu se ujme Tomáš Šimerda. KlasikaPlus vám s Olgou Jelínkovou přináší rozhovor, který s ní vedl její kamarád ze společných studijních let, Josef Zedník.

 
004

„Mladá klavíristka občas poslouchá nahrávky starších dětských pianistů, a tak objevila i soutěž Louskáček.“

„Noru překvapilo, že byl soutěžní nástroj Steinway značně hlučný a bylo potřeba hrát velmi lehkým úhozem.“

„Pokud dojde ke shodě bodů, porota se krátce poradí a vyhlásí, kdo je finalistou. Tak se stalo, že španělský klavírista a Nora měli shodně 33 bodů. Porota však vybrala Noru.“

Do finále letošního ročníku právě probíhající mezinárodní televizní hudební soutěže Louskáček v Moskvě postoupila naše, teprve jedenáctiletá klavíristka Nora Lubbadová. V Čajkovského sále tak v úterý 8. prosince přednese s Moskevskou filharmonií třetí větu Beethovenova Prvního klavírního koncertu. Spolu s ní do finále postoupili dva ruští klavíristé – desetiletý Roman Šer a dvanáctiletý Ivan Čepkin. Závěrečný úterní ceremoniál bude v 19 hodin našeho času přenášet státní televizní stanice Russia-K, která je členem Evropské vysílací unie (EBU). Vítěz pak bude reprezentovat Rusko na soutěži Eurovision Young Musicians Competition. Soutěž se letos konala po jednadvacáté.

 
04

Německá tenorová legenda Fritz Wunderlich by v srpnu letošního roku oslavil devadesát let. Bohužel se nedožil vysokého věku. Zemřel v pouhých šestatřiceti letech, ale stačil na sebe upozornit svým překrásným hladkým, mladistvým a hlavně podmanivým hlasem s technikou, která oslnila celý operní svět. Vedle dalšího německého tenoristy Rudolfa Schocka, od jehož narození letos uplynulo dokonce 105 let, překvapoval svou schopností deklamace pod legatem a ve své podstatě dokázal nemožné – belcantový princip zpěvu v jazyce, který údajně není s italským způsobem zpěvu slučitelný. Byli tak s Rudolfem Schockem vlastně průkopníky a dodnes jsou oba velmi uznávanými pěvci. Bavorský rozhlas připomenul Wunderlichovo umění pěti snímky, které vám chceme zprostředkovat i my.

 
Strana 1 z 11