Filharmonie Brno v Janáčkově divadle uvede ve čtvrtek 9. a pátek 10. března koncerty s názvem Schnittke & Rachmaninov. Na programu jsou dvě díla, sice Houslový koncert č. 4 Alfreda Schnittkeho a Symfonie č. 3 a moll Sergeje Rachmaninova. Orchestr tím uzavírá minifestival Dialogy, který připravil pro domácí publikum po návratu z amerického turné. Páteční koncert vysílá živě Český rozhlas Vltava.
Hudební platforma Vážný zájem a Kulturní centrum Atrium na Žižkově uvedou v pátek 10. března v osm hodin večer první společný koncert. Vážný zájem tak vůbec poprvé vstupuje do spolupráce pod střechu veřejné instituce. Společně v barokním sále Atria vybudují „sousedský obývák“, kam jsou zváni všichni milovníci vážné hudby, a to nejen z Prahy 3.
„Dirigent Paavo Järvi dodal dílu Les Offrandes oubliées O. Messiaena s Berlínským filharmoniky zářný niterný a dramatický esprit.“
„Pojetí skladby Prayer Toshia Hosokawy s orchestrem a sólistou Daishinem Kashimotou bylo lyrické i citlivě expresivní.“
„Berlínští filharmonikové vtiskli Beethovenově Eroice obdivuhodnou lehkost a hravost.“
V historii Berlínských filharmoniků, jejichž zrod sahá až k roku 1882, se minulý týden vůbec poprvé představila žena na pozici první koncertní mistryně. Lotyšská houslistka Vineta Sareika-Völkner je členkou světoznámého tělesa od května loňské sezóny a v březnu povýšila z první sekce houslí na nejprestižnější post. Sérii třech březnových koncertů se stejným programem, jejichž dramaturgickým vrcholem byla světová premiéra skladby Prayer japonského skladatele Toshia Hosokawy, řídil ve Velkém sále Filharmonie proslulý estonsko-americký dirigent Paavo Järvi.
Slovenská filharmonie pod taktovkou Juraje Valčuhy uvede ve své Koncertní síni ve čtvrtek 9. a v pátek 10. března koncertně druhé dějství Wagnerovy opery Tristan a Isolda. Sólisty obou večerů budou sopranistka Maida Hundeling, mezzosopranistka Ester Pavlů, tenorista Norbert Ernst a basista Peter Mikuláš. Wagnerovské večery budou začínat vždy v sedm hodin večer.
„Sonáta jako celek vyzněla až symfonicky s nepotíráním potřebných beethovenovských kontrastů.“
„Závěrečná čtvrtá věta ve formě rondo Allegro assai byla interpretována doslova fantasticky.“
„Ardašev výborně vystihl jakýkoli náznak Schumannovy polyfonní práce.“
Igor Ardašev je v této sezóně rezidenčním sólistou Plzeňské filharmonie. Ta pořádá festival Smetanovské dny v Plzni, které právě probíhají. Ardašev proto dostal příležitost se představit i v sólovém recitálu, ve kterém oslnil téměř plný sál posluchačů plzeňského Domu hudby.
Česká filharmonie oznamuje změnu. Z osobních důvodů musel zrušit svůj debut šéfdirigent Skotského komorního orchestru a žádaný host mnoha světových těles Maxim Jemeljanyčev, který měl poprvé vést tuzemský první orchestr teď od středy do pátku, od 8. do 10. března. Místo něj zaskočí v nezměněném programu dvaatřicetiletý český dirigent Robert Kružík. Zazní skladby Felixe Mendelssohna-Bartholdyho, W. A. Mozarta a Ludwiga van Beethovena. V jeho Čtvrtém klavírním koncertu vystoupí jako sólista dvaadvacetiletý pianista izraelského původu Tom Borrow.
„Není náhodou, že i v noci se stanete součástí představení nového cirkusu na bruslích a zíráte na to, jak se tento otužilý národ včetně těch nejmenších dětí dovede během teplot, při kterých upadává nos, radostně posedávat v závějích sněhu a fandit spoře oděným tanečníkům na ledě.“
„Zřídka byl program hudby promíchán s klasikou 19. a 20. století.“
„Ať je to hudba, drama nebo tanec, kanadští umělci a organizátoři festivalů jsou ve své zemi velkoryse podporovaní a součástí rozsáhlého finančního zabezpečení jsou také výjezdy a rezidence kanadských umělců do zahraničí.“
„Měla byste přijet v létě“, radil mi italský prodavač bot v downtownu největšího města provincie Québec, v jehož obchodě jsem se ocitla z čirého zoufalství ve zničených polobotkách v důsledku několikadenní vánice a silného mrazu. Vysvětluji mu, že mě zajímá klasická hudba, hlavně ta soudobá, a že jsem proto ve správný čas na správném místě, na Montréal / Nouvelles Musiques. Posteskl si, že operní divadlo nemají a že jediná skutečná kultura je v Evropě. Měl i neměl pravdu, jak jsem se během týdenního pobytu v Montréalu stačila dozvědět.
„Program Vídeňských filharmoniků a Jakuba Hrůši budou z Prahy vysílat desítky rozhlasových a televizních stanic do padesáti zemí světa.“
„Festival chystá další pokračování postupného souborného uvedení Dvořákových smyčcových kvartetů.“
„Dvořákova Praha nabídne finálová kola soutěže Concertino Praga v komorní i sólové kategorii a vystoupení stipendistů Akademie komorní hudby.“
Podzimní festival Dvořákova Praha zvýrazní tvorbu Johannesa Brahmse, od jehož narození uplyne letos v květnu 190 let. Figuruje vedle hudby Antonína Dvořáka i v programu koncertu Vídeňských filharmoniků, které má v Rudolfinu řídit Jakub Hrůša. Bude to poprvé, kdy s nimi v tuzemsku vystoupí český dirigent. Dalšími světoznámými zahraničními tělesy jsou ve festivalové nabídce Izraelská filharmonie a Tonhalle-Orchester Zürich. Od 7. do 25. září se uskuteční tři desítky koncertů.
Odborné poroty jednotlivých uměleckých oborů rozhodly o nominacích na cenu Jihočeská Thálie za rok 2022. Vítězové budou vyhlášeni během slavnostního večera v pátek 31. března, který v letošním roce nese podtitul Choreografie pro každého. Celý večer roztančí soubor baletu Jihočeského divadla choreografií tanečníků z uskupení Dekkadancers Štěpána Pechara a Ondřeje Vinkláta. Vyhlášení doprovodí i živá hudba. Součástí akce bude již tradičně Divácká cena za nejlepší inscenaci roku 2022 a cena Českého rozhlasu za rozhlasové herectví. Vítězové Jihočeské Thálie za rok 2022 dostanou finanční odměnu od Nadačního fondu Jihočeského divadla.
Filharmonie Hradec Králové přichystala na březen 6 různých projektů. Prvním z nich bude koncert ve čtvrtek 9. března, který povede Nicolas Chalvin a sólistou Saint-Saënsova Violoncellového koncertu č. 1 bude Tomáš Jamník. Vrcholem večera bude Berliozova Fantastická symfonie. O dalších akcích FHK informujeme níže.
„Dříve se hodně odlišovalo, jestli se hudebník specializuje na hudbu barokní a hraje na staré nástroje, nebo jestli se věnuje moderním nástrojům. Mám pocit, že tato hranice se postupně vytrácí.“
„Ideální by bylo, kdyby se barokní hoboj mohl v Česku vyučovat na konzervatořích a akademiích třeba jako volitelný předmět.“
„Já se v sále, kde se za normálních okolností procházejí tisíce turistů, ocitla naprosto sama. To byl pro mě asi nejkouzelnější moment celého covidu, na který nikdy nezapomenu.“
Česká hobojistka Michaela Hrabánková, žijící v Paříži, je členkou prestižního orchestru Královské opery ve Versailles. Po studiích v Praze, Karlsruhe, Paříži a Bruselu se rozvinula její koncertní činnost a sólově vystoupila už nejen v řadě zemí Evropy, ale i v Alžírsku, Koreji, Brazílii nebo Argentině. Pravidelně je zvána ke spolupráci s předními evropskými soubory věnující se historicky poučené interpretaci. Hraje však nejen na historické hoboje, ale i na moderní hoboj. Rozhovor pro portál KlasikaPlus.cz se hodně točí kolem tohoto tématu, ale zmiňují se v něm i rozdíly mezi podmínkami práce hudebníků ve Francii a v České republice, postřehy z pedagogických aktivit i zážitky z doby boje proti covidu.
„Z dirigentky čišela zkušenost, uvolněnost, lehkost a grácie, a to zejména v porovnání s jejími mladšími kolegy.“
„Při gradaci, zhruba v druhé polovině věty, dokonce zahodila taktovku a nechala promlouvat pouze gesta holých, z výjimečného okamžiku třesoucích se rukou.“
„Po doznění poslední skladby, za stálého potlesku publika nastoupili všichni absolventi kurzu a Maestro Martin Sieghart jim po krátkém, německo-anglickém projevu rozdal diplomy.“
Třetí březnový den byla v sále Reduta Moravské filharmonie Olomouc koncentrována veškerá pozornost na dirigenty z Jižní Koreje, Litvy, Polska, Rakouska, Číny, Řecka, Turecka i USA. Ti zde během závěrečného koncertu, jenž byl vrcholem Mezinárodních dirigentských kurzů, předvedli nově nasbírané postřehy a zkušenosti, které jim během lekcí předal umělecký vedoucí a dirigent Maestro Martin Sieghart. Desítka vybraných dirigentů a dirigentek tam společnými silami uvedla Symfonii č. 39 Es dur Wolfganga Amadea Mozarta, Obrázky z výstavy Modesta Petroviče Musorgského a Symfonii č. 4 Johannesa Brahmse.
Katedra zpěvu a operní režie Hudební a taneční fakulty pražské Akademie múzických umění (HAMU) připravila scénické provedení opery Figarova svatba Wolfganga Amadea Mozarta. Hudebního nastudování se ujmou Igor Karpilovskij a Jan Míchal, studenti dirigování, ve spolupráci s dirigentem a klavíristou Janem Snítilem. O režijní ztvárnění, scénu a kostýmy populární komické opery o čtyřech dějství se postará zkušený pěvec a režisér Oldřich Kříž. Jednotlivých pěveckých partů se jmou studenti katedry zpěvu a operní režie za supervize Natalije Melnik a Marie Kobielské. V titulní úloze se představí Martin Bělohlávek, Patrik Hradecký a Jan Kukal, hraběte Almavivu budou alternovat Radek Martinec, Pavel Kšica a Martin Potoma. Hraběnku Almavivu ztvární Kristýna Grösslová, Olga Koblížková a Olena Khalina, Zuzanku zazpívají Veronika Kaiserová, Anastasia Babiiuk či Kang Hee. Role Cherubina se ujmou Alžběta Frošová, Kateřina Vogelová nebo Tereza Papoušková. Premiéra se uskuteční v úterý 7. března v Sále Bohuslava Martinů na HAMU. Do 6. dubna jsou naplánované čtyři reprízy, a to 13. a 17. března v Sále Bohuslava Martinů a 31. března a 6. dubna v Galerii. Všechna představení jsou volně přístupná a začínají v půl osmé večer.
Pátý z koncertů jedenácté sezóny cyklu Bacha na Mozarta! souboru Czech Ensemble Baroque zavede návštěvníky ve středu 8. března do katedrály svatých Petra a Pavla v Brně. Od sedmé hodiny večerní tam zaznějí díla pro vokální ansámbl a basso continuo z nejobsáhlejší sbírky duchovní hudby z konce života Claudia Monteverdiho, Selva morale e spirituale, která nezapře třicetiletou zkušenost kapelníka u svatého Marka v Benátkách. Czech Ensemble Baroque Choir se sólisty a instrumentálními hosty povede Tereza Válková.
Ve Velkém sále Městské knihovny v Praze bude ve středu 8. března od půl osmé večer zahájen šestý ročník komorní řady 4plus, kterou pořádá Zemlinského kvarteto ve spolupráci s Městskou knihovnou a letos i se španělským kulturním institutem Instituto Cervantes. Na letošek jsou naplánovány čtyři koncerty, na kterých hudebníci přivítají hosty ze Španělska, země, která dala vzniknout mnoha perlám klasické hudby, která je se Zemlinskými propojena skrz rodinu primária Františka Součka a která mimo jiné bude ve druhé polovině roku 2023 předsedat Evropské unii. Kompletní přehled o koncertech letošní řady projektu najdete zde.
„Bylo to osobní vyznání obdivu a uznání jak skladateli Viktoru Kalabisovi, tak světoznámé první dámě cembala Zuzaně Růžičkové.“
„Úvod hýřivou barevností a závěr drsným nástupem a hlučným tutti.“
„Celek tmelila jak pozorná interpretace, tak spontaneita.“
Z iniciativy Nadačního fondu Viktora Kalabise a Zuzany Růžičkové, vzniknuvšího na popud obou manželů v roce 2000, se aktuálně odvíjejí téměř tři desítky podpořených projektů spočívajících hlavně v pořádání koncertů konaných nejen v Praze, ale i dalších městech České republiky v průběhu loňského a letošního roku. Přímo symbolický význam v této souvislosti přísluší koncertu z vybraných komorních skladeb V. Kalabise, konaného v Sále Martinů HAMU na Malostranském náměstí v Praze 28. února 2023 s názvem 100 let Viktora Kalabise.
Symfonický orchestr hl. m. Prahy uvede koncerty věnované Varšavě. Pod taktovkou polského dirigenta Krzysztofa Urbańského vystoupí mladý polsko-kanadský klavírista Jan Lisiecki. Zahraje Chopinův Klavírní koncert č. 1. Dále na programu zazní Malá suita Witolda Lutosławského a Brahmsova Symfonie č. 2. Koncerty se budou konat ve středu 8. a ve čtvrtek 9. března od půl osmé večer ve Smetanově síni Obecního domu.
„Celý recitál doprovázela PKF – Pražská filharmonie pod taktovkou Giacoma Sagripantiho.“
„Pretty Yende a Nadine Sierra si nejprve spolu zazpívaly duet Hraběnky a Zuzanky z Figarovy svatby, následoval duet z Rossiniho opery Alžběta, královna anglická a potom si každá pěvkyně zazpívala árii z komické opery.“
„Z projevu obou umělkyň vyzařovala nelíčená radost ze zpěvu, absolutní znalost zpívaných skladeb i interpretace jejich stylu.“
První březnový večer zpívaly ve Smetanově síni Obecního domu sopranistky Pretty Yende a Nadine Sierra. Do Prahy, města ve středu Evropy, se vždy sjížděli instrumentalisté, dirigenti, skladatelé i pěvci. V Novém německém divadle se pořádaly tzv. Májové cykly, kde vystoupila celá řada světových pěvců včetně Enrica Carusa nebo Lea Slezaka. Mnozí významní pěvci zde byli v angažmá, např. Hans Hotter. Hanuš Thein vzpomínal na hostování legendárního ruského basisty Fjodora Šaljapina v Massenetově opeře Don Quijotte v Národním divadle. V sedmdesátých letech minulého století pozval dr. Pavel Eckstein do Prahy vynikající světové operní pěvce, např. Helen Donath, Hildegard Behrens nebo José Carrerase. Po sametové revoluci se operní domy v Praze nejprve osamostatnily (aby se později zase spojily) a v souborech začala působit řada zahraničních pěvců. Někteří pohostinsky, jiní v angažmá. A tento stav trvá dodnes. Přestože se nikdy nejednalo a dosud nejedná o špičkové operní pěvce s mezinárodní kariérou v prestižních operních domech, nesmazatelnou stopu zde zanechali např. Tamara Kucenko, Galia Ibragimova nebo Valentin Prolat. V současné době převyšuje všechny zahraniční pěvce v Národním divadle angažovaná islandská mezzosopranistka Arnheiður Eiríksdóttir...
„Výsledkem souznění nástroje a klavíristky se v Zahradníkově „salónu“ stal krásný hudební večer.“
„I této výzvě však Aneta Majerová dostála s bravurou a elegancí.“
„A i když celý cyklus je intimní zpovědí zamilovaného mladého muže, i žena-klavíristka Aneta Majerová přetlumočila tuto navýsost emocionální hudbu přesvědčivě, s vyhraněným smyslem pro její výrazovou barevnost.“
Epocha měšťanských salónů, k nimž neodmyslitelně patřily i klavírní produkce (tehdy většinou v podání domácích dcerušek nebo synků), patří v současné době minulosti. Jejich duch, tedy setkávání hudbymilovných přátel v příjemném komorním prostředí, které velmi přeje soustředěnému poslechu hudby, naštěstí nezanikl. Dnes už navíc bývá prováděn i na nejvyšší profesionální úrovni.
„Martinů Quartet je z kategorie interpretů, kteří mají jasný interpretační názor.“
„Není to jen o líbezném zvuku, který patří mezi českými smyčcovými kvartety k nejlahodnějším. Martinů Quartet našel v Benešových dílech řešení, které je dokonale promyšlené, překvapivé a kreativní.”
„Letmé srovnání obou děl naznačuje, že Benešova hudba zakotvila v období dozrávání klasicismu s příměsí romantizujících tendencí.”
Nová nahrávka jednoho z předních českých komorních souborů Martinů Quartet přináší hudbu jednoho jediného skladatele. Dám ruku do ohně za to, že ho téměř nikdo nezná. Josef Beneš je dokonale zapomenutou postavou české hudby 19. století. Časy se však mění. Poslech jeho smyčcových kvartetů ve vytříbené interpretaci Martinů Quartet svědčí o tom, že světová úroveň české hudby nebyla nikdy výhradní záležitostí několika nejznámějších tváří.
