Od roku 1995 se klavíristovi Robertu Kolínskému společně s jeho týmem daří přivážet renomované umělce do Basileje, kde se jednou ročně na podzim koná Festival Martinů. Jeho záměrem je nadchnout domácí i mezinárodní osobnosti pro hudbu českého skladatele Bohuslava Martinů a dále je motivovat, aby ji zařazovali do repertoáru pro svá světová turné. Již 27. ročník Martinů Festtage se koná v termínu od 18. listopadu do 3. prosince. Festival podpořili čestnou záštitou slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, dirigent Jakub Hrůša a federální rada Alain Berset.
„Rušný rok završí na Silvestra vystoupením v drážďanské Semperově opeře.“
„Přesto si Igor Levit našel čas, aby vyjádřil podporu Izraeli tím, co umí nejlépe. Svojí hrou.“
„Ačkoli sem dopadají střely vyslané ze severu Hizballáhem, usedl Levit ke křídlu ve vstupní hale a ‚vystřihl‘ improvizovaný recitál, kterým chtěl podpořit morálku a odhodlání přítomných.“
Když za známých potíží vznikal roku 1948 stát Izrael, přijel ho na několik týdnů osobně podpořit Leonard Bernstein. V roce 1967 vyjádřil zemi sužované válkou podporu Daniel Barenboim. A o šest let později hrál a zpíval Leonard Cohen izraelským vojákům přímo v Negevské poušti. Dvěma narychlo zorganizovanými koncerty na ně nyní navázal šestatřicetiletý Igor Levit, jehož webovým stránkách nikoli náhodou vévodí tři slova, jimiž se stručně charakterizuje. Občan, Evropan, klavírista.
Umělecký ředitel Opery Národního divadla a Státní opery Per Boye Hansen zůstává ve funkci do 31. 7. 2028. Rozhodl tak generální ředitel Národního divadla Jan Burian se zdůvodněním, že soubory mají výborné umělecké výsledky, na které kontinuálně navazují předložené další konkrétní plány. Burian oceňuje zejména proměnu sólistického souboru, včetně angažování řady mladých a nadějných talentovaných pěvkyň a pěvců, a schopnost vytvářet široce esteticky zaměřený operní repertoár pod vedením zkušených renomovaných, ale i mladých a perspektivních režisérů. Váží si rovněž realizace vizionářského projektu Musica non grata, spolupráce s ukrajinskými umělci, většího podílu režisérek a dirigentek na projektech i pozitivních reflexí výsledků práce pražské opery v zahraničí. Vyzdvihl také zvyšující se návštěvnost i tržby a to, že se Hansenovi podařilo vytvořit nový umělecký i administrativní tým, kde jeho nejbližšími spolupracovníky jsou dirigenti Robert Jindra a Andrij Jurkevyč a správní ředitelka Bohdana Malik. “Per Boye Hansen je výjimečný především tím, jak zviditelňuje pražskou operní scénu na světové mapě. Nepřestává mě ohromovat, jak velký zájem a chválu mu věnují zahraniční média,“ uvedl Burian. V Praze Per Boye Hansen (1957), norský režisér a manažer, pracuje od sezony 2019/2020. Od dubna 2012 do července 2017 byl uměleckým ředitelem Norské národní opery v Oslo. Předtím působil jako vedoucí castingu a zástupce ředitele v berlínské Komické opeře a od roku 2005 jako ředitel mezinárodního hudebního festivalu v norském Bergenu, rodišti Edvarda Griega.
Jedenáctý ročník největšího divadelního svátku s podtitulem „Hoří!“ nabídne 18. listopadu netradiční program ve dvaatřiceti městech ČR. Do projektu je aktuálně zapojených téměř devadesát divadel. Inspirací pro letošní téma jsou výročí spojená s historií Národního divadla, ale jako každý rok je téma otevřené nejširšímu spektru interpretací a ztvárnění ze strany pořadatelů. Akce Noc divadel je součástí mezinárodního projektu European Theatre Night, který v roce 2008 odstartovalo chorvatské divadlo Dubrava.
„Skladatel v podstatě prostřednictvím libreta vpisuje intonaci do hudby. Jazyk je neodmyslitelná součást hudby a originál ji maximálně dotváří, a ještě o něco víc u Janáčka.“
„Nina Stemme už Kostelničku zpívala, Lise Davidsen dělala Jenůfu poprvé. Ačkoliv jsem k nim přistupovala s plachostí, měla jsem dveře vždy otevřené.“
„Práce jazykového poradce se se mnou táhne už od Rusalky před devíti lety.“
Janáčkova Jenůfa, po našem Její pastorkyňa, byla v Lyrické opeře v Chicagu uvedena v roce 1957 a pak v roce 2000. Není divu, že třetí premiéru, která se odehrála 12. listopadu 2023 a jako svůj operní debut v Americe ji hudebně nastudoval dirigent Jakub Hrůša, vnímali zasvěcení jako veliký pokus. Aspoň tak to nazvala Klára Moldová, zástupkyně ředitele místní Masarykovy školy, která soubor připravovala jako jazyková poradkyně. V RozhovoruPlus se rozpovídala nejen o přípravách této koprodukční inscenace režiséra Clause Gutha, hrané před dvěma lety v londýnské Covent Garden. Lidsky náročné a těžce vstřebatelné téma nakonec místní publikum přijalo s bouřlivými ovacemi, viz. naše ReflexePlus, a čeština vyzněla také na vysoké úrovni.
Mendelssohnův houslový koncert v podání někdejšího koncertního mistra Vídeňských filharmoniků Fedora Rudina nabízí další z koncertů SOČRu v Betlémské kapli. Sólista bude celý program 16. listopadu zároveň dirigovat. Diváci uslyší také Stravinského Danses concertantes, neoklasicky střídmý balet, a Českou suitu Antonína Dvořáka, poetickou i vitální stylizaci českých lidových tanců. Záznam koncertu nabízí Český rozhlas Vltava 27. listopadu.
„Nenajde se u nás nikdo jiný, kdo zkomponoval operu na libreto, které mu daroval sám velký Richard Wagner.“
„V pětatřiceti byl vybrán za ředitele Pražské konzervatoře, což pobaveně glosoval Hector Berlioz: ‚Jistě byli členové výboru posedlí chvilkovým šílenstvím.‘“
„Pražská premiéra Kittlovy nejznámější opery se roku 1848 odehrála jen tři dny před vypuknutím revoluce v Paříži.“
Zpola či zcela zapomenut může být umělec z různých důvodů. Například proto, že se z vlasti přemístí do jiných zemí, kde se sice uplatní, ale neproslaví natolik, aby se jeho pověst donesla zpátky domů. Vyskytují se ovšem i odlišné případy. Osobitý jedinec se doma ocitne ve vnitřní emigraci, protože se neumí ani nechce přizpůsobit panujícím poměrům. Anebo se z národnostních příčin ocitne na pomezí svou světů. A dříve či později se dopracuje poznání, že ani v jednom z nich nebyl přijat bezezbytku; že vlastně nepatří nikam.
Ve dvou výjimečných projekcích přichází film Anexe podle scénáře belgického spisovatele Stanislase Cottona a v režii česko-japonské dokumentaristky Haruny Honcoop. Česká předpremiéra se koná 16. listopadu v Koncertním sálu Pražské konzervatoře za doprovodu mezinárodního 30členného orchestru pod taktovkou francouzského dirigenta Jacquese Merciera.
„Jemný, atonální úvodní motiv houslí střídá silný, kulometný, nepravidelný pattern bubnu, který je rozvíjen citlivou hrou vibrafonu.“
„I přesto, že jsou motivy v navzájem rozličných metrech i tóninách, vzájemně jsou v symbióze a utváří dokonale fungující celek.“
„Ve zvyšujícím se tempu i kadenci obou nástrojů ukazují Marek Keprt i Hana Kotková absolutní preciznost a sehranost.“
Závěrečný koncert patnáctého ročníku mezinárodního festivalu soudobé hudby MusicOlomouc přinesl v pondělí 13. listopadu do zaplněného Atria Uměleckého centra Univerzity Palackého mimořádný program skladeb jediného skladatele Petra Kotíka. Společně s Ostravskou bandou a hosty Irenou Troupovou (soprán), Hanou Kotkovou (housle), Markem Keprtem (klavír) a Martinem Opršálem (perkuse) autor hrající na flétnu představil své starší i ranější kompozice Antonio / Collage pro sólové perkuse se vstupem houslí a lesních rohů, Two in One pro sólový klavír a housle a Many Many Women Plus.
„Novákova Bouře byla a je v České republice i ve světě uváděna velmi zřídka, ačkoliv se jedná o dílo, které bylo už na premiéře veřejností i kritikou vřele přijato.“
„Na některých místech se mi zdálo, že v důsledku delších dynamických ploch zanikaly drobné nuance, které by Novákovu hudbu předvedly v ještě větší pestrosti, barevnosti a vrstevnatosti.“
„Monumentální durové sborové vstupy byly klidným, ale důrazným vyvrcholením kompozice jak po hudební, tak obsahové stránce.“
V sobotu 11. listopadu bylo v Národním divadle v Praze provedeno dílo Vítězslava Nováka z jeho vrcholného tvůrčího období – Bouře, mořská fantazie pro sóla, sbor a orchestr na text básně Svatopluka Čecha, op. 42. Od posledního uvedení této monumentální kompozice v Národním divadle uběhlo více než půl století, jednalo se tedy o výjimečnou událost.
Nejslavnější a nejhranější balet světa, Labutí jezero Petra Iljiče Čajkovského, se v nové inscenaci vrací na jeviště Divadla Antonína Dvořáka po deseti letech od poslední premiéry. Historicky se jedná o osmé nastudování. Tentokrát balet Národního divadla moravskoslezského sáhl po choreografii Youriho Vámose. Premiéra je k vidění a poslechu dne 16. listopadu.
„Do malé Opery Ithaca se sjeli znamenití američtí pěvci, aby předvedli Rusalku tak, jak se sluší a patří.“
„Přesně třicet let po prvním uvedení Gabrielou Beňačkovou v roli Rusalky v Metropolitní opeře.“
„Opeře Ithaca se podařilo nadchnout pro Rusalku celý soubor, který si už myslí na dalšího českého operního skladatele Leoše Janáčka.“
Do malé Opery Ithaca se sjeli znamenití američtí pěvci, aby předvedli Rusalku tak, jak se sluší a patří. I když je Dvořákovo dílo na repertoáru Národního divadla v Praze nepřetržitě od premiéry v roce 1901, tak ve světě to nemá nikdy jisté – už od počátku; za Dvořákova života jeho desátá opera nebyla uvedena ani ve Vídni. A do Ameriky se také, na rozdíl například od Smetanovy Prodané nevěsty, hodně dlouho nedostala.
Produkce pražského barokního orchestru Collegium 1704 připravuje večer písňové tvorby českých, polských a rakouských mistrů – Fryderyka Chopina, Franciszka Maklakiewicze, Mieczysława Karłowicze, Ignace Paderewského, Antonína Dvořáka, Ericha Wolfganga Korngolda a Leoše Janáčka. V kulturním centru Vzlet v pražských Vršovicích 16. listopadu od půl osmé vystoupí dva polští pěvci, sopranistka Natalia Rubiś a tenorista Krystian Adam. Klavírní doprovod zajistí Karel Košárek. Sopranistku zná české publikum díky Hudebnímu festivalu Znojmo, kde vystoupila s Czech Ensemble Baroque v roli Meráb v Händelově oratoriu Saul, i z nahrávek oper Stanisława Moniuszka. S Collegiem 1704 zpívala Bachovy kantáty v Drážďanech a v Praze, natočila DVD s Requiem Gaetana Donizettiho a CD s operou Krakowiacy i górale Jana Stefaniho. Tenorista na sebe upozornil v Mozartově opeře Idomeneo v Covent Garden pod vedením Marca Minkowského a v titulní roli Monteverdiho Orfea s dirigentem Johnem Eliotem Gardinerem v USA, na BBC Proms v Londýně a ve Versailles; s Collegiem 1704 se představil tuzemskému publiku například v Myslivečkově opeře L‘Olimpiade, v Bachově Mši h moll, při řadě provedení Händelova Mesiáše včetně první kompletní české nahrávky a pak i v inscenaci Händelovy Alciny v koprodukci Národního divadla Brno, Opéra Royal ve Versailles a Théatre de Caen. Podílel se rovněž na nahrávaní hudby k filmu Petra Václava Il Boemo... „Chcete vědět, co předchází koncertu? Zajímá vás, jak se zpěváci a hudebníci chystají na své výkony?“ čte návštěvník webových stránek orchestru. Pořad nazvaný Písně střední Evropy totiž diváci mohou slyšet už o den dříve odpoledne od čtrnácti hodin při otevřené „zkoušce na vlastní uši“.
Milovníci vokálně-instrumentální hudby a sborového zpěvu ocení Večer sakrální hudby, na který zve Státní filharmonie Košice. Koncert v podání orchestru Státní filharmonie Košice, čtyř sólistů a Českého akademického sboru Brno se uskuteční ve středu 15. listopadu a řídí jej hlavní hostující dirigent Zbyněk Müller. Akce je součástí Festivalu sakrálního umění 2023.
„Souběh hudby a politiky tak byl tematickým půdorysem, z něhož se vynořovaly pozoruhodné a umělecky vytříbené výkony výrazných hráčských osobností.“
„K tomuto promyšlenému dynamickému oblouku však Rodin dospěl aplikací otřepaných a zjednodušených postupů, což se podepsalo na zploštění celkového výsledku skladby.“
„Velký respekt si tu zasloužil zejména Vadim Gluzman, jehož distancovaný přístup zabránil, aby byla skladba zavlečena do rozvířených vod patetické nabubřelosti.“
Orchestr PKF – Prague Philharmonia si na nedělní koncert 12. listopadu připravil Čtvrtou symfonii Ludwiga van Beethovena, Koncert pro housle a orchestr č. 2 Karola Szymanowského a premiérový kus Alexandera Rodina s názvem Holy God. Vznešená náplň beethovenovských klasicistních forem, polský romantický folklor a Rodinův ukrajinský tradicionalismus se střetly na pódiu Rudolfina a díky přesvědčivému výkonu orchestru a houslisty Vadima Gluzmana daly vzniknout zdařilému propojení muzikantské kreativity s dramaturgicky rozmanitým repertoárem.
Festival Hudební současnost letos uvedl už osm koncertů. V průběhu listopadu a začátkem prosince se uskuteční ještě pět koncertů a hudební kurzy. Tematikou letošního ročníku festivalu jsou Návraty/Returns a vychází z tvorby současných ostravských skladatelů. Právě jim je věnována zejména nejbližší akce festivalu 15. listopadu nazvaná jednoduše Koncert ostravských skladatelů.
Opera britského komponisty Benjamina Brittena Peter Grimes bude letos opět k vidění v Janáčkově opeře. V obnovené premiéře se na něj můžou diváci těšit ve sváteční den, v pátek 17. listopadu od sedmnácti hodin. Hudební nastudování vede Marko Ivanović, inscenace se odehraje v režii Davida Radoka. Reprízy se konají 19. listopadu a 13. a 15. prosince.
Zemřel tanečník a choreograf Miroslav Kůra. Byl dlouholetým sólistou Baletu Státního divadla Brno (dnes Národní divadlo Brno) – v letech 1964–1966 a 1970–1973 působil ve funkci jeho ředitele. Baletu Národního divadla v Praze šéfoval v letech 1974–1978. Ve své kariéře ztvárnil více než padesát rolí, další desítky inscenací nastudoval jako choreograf na domácích i zahraničních jevištích. Byl jedním z nejvýznamnějších tanečníků v celé historii českého baletu; v dobách své vrcholné výkonnosti patřil ke světové špičce. V roce 1992 obdržel od amerického vydavatelství The Marquis (MacMillan Directory Division) čestné uznání za svou tvůrčí činnost, úspěšné baletní inscenace a za přispění k celosvětové choreografii. V tvorbě ho ovlivnil hlavně Saša Machov, který akcentoval dramatickou složku interpretace a její psychologickou věrnost. Miroslav Kůra neměl vymezený obor. Vedle klasických rolí, v jejichž náročných variacích uplatňoval kultivovanou a virtuózní techniku, ztělesňoval úspěšně také charakterní role s osobitými hereckými konturami i vynikajícím způsobem pojímal komediální postavy. Všechny role vykazovaly vzácnou přesvědčivost, pravdivost a lidský rozměr. V roce 1995 Kůra obdržel Cenu Thálie za celoživotní mistrovství. Miroslav Kůra se narodil 26. května 1924 a ve věku úctyhodných 99 let zesnul 11. listopadu 2023.
Další koncert z cyklu Pražské múzy se koná ve středu 15. listopadu od půl osmé v pražském kostele sv. Vavřince v Hellichově ulici na Malé Straně. Vystoupí Smetanovo trio. Večer je věnován Apollónovi, který je v řecké a římské mytologii a náboženství bohem s mocí nad sluncem, světlem, uzdravením a také například uměním.
