„Múzou štědře políbený Hermann se na prahu 20. století narodil do prostředí, které mu umožňovalo všestranná studia.“

„Ve druhé polovině 30. let se Grabe připravoval na evropské turné; měl hrát na klavír, na cembalo i na clavichord a mezi skladbami číst úryvky ze svých povídek.“

„Zemřel v New Yorku jako šestačtyřicetiletý, zdeptaný poznáním, že Praha jeho mládí, kde vedle sebe žili Češi, Němci a židé, už neexistuje.“

Příběh vzdělaného muže a nadaného interpreta, který se v Praze přátelil s Maxem Brodem a v New Yorku učil po boku Rudolfa Firkušného, se z galerie postav tohoto cyklu vymyká. Většina z našich opomenutých krajanů se sice v této zemi narodila, ale osud je brzy zavál do světa, odkud se k nám už nevraceli. Hermann Grabe, narozen 6. května 1903, zde naopak setrval tak dlouho, jak jen to bylo možné. Prožil tu, většině českého publika bohužel neznámá, zato však rozhodující léta svého vyzrávání.

„V březnu se bude konat premiéra nového nastudování Dvořákovy Rusalky pod taktovkou Tomáše Netopila, na květen 2024 divadlo plánuje premiéru Smetanova Tajemství v režii Ondřeje Havelky.“

„Národní divadlo chystá večer, ve kterém zazní Pucciniho komedie Gianni Schicchi a před ní novinka s názvem Don Buoso. Jan Kučera složil ´černou operní komedii´ s režisérem a libretistou Davidem Radokem.“

„Novým projektem sezony bude koncertní řada písňové a komorní tvorby v podání sólistů Opery Národního divadla a Státní opery ve Stavovském divadle.“

V sezoně 2023/2024, která bude spjata s Rokem české hudby 2024 a s březnovým dvoustým výročím narození Bedřicha Smetany, plánuje uvést Opera pražského Národního divadla a Státní opera devět premiér. Jsou mezi nimi díla českých klasiků, Verdiho, Strausse a meziválečných skladatelů i novinka od Jana Kučery. Na repertoáru zůstávají tři desítky dalších titulů.

Skladatel Richard Wagner se jako tvůrce velkých epických oper na dalším koncertě Janáčkovy filharmonie Ostrava ukáže posluchačům v méně známé rovině. Zazní na něm jeho jediná dokončená Symfonie C dur, která patří k raným dílům. Prostor dostanou také skladby německých romantických skladatelů Strausse a Webera. Pod taktovkou Roberta Jindry zahraje JFO s klarinetistou Johannesem Schittlerem a fagotistou Janem Hudečkem ve čtvrtek 2. března od sedmi hodin večer ve Vesmíru. V přímém přenosu bude koncert vysílat Český rozhlas Vltava.

V Litomyšli začala roční rekonstrukce renesančního zámku. Tamní červnový hudební festival, využívající genia loci, proto nemůže pro letošek být na nádvoří, kde každým rokem vzniká pod širým nebem, s možností výsuvného zastřešení, auditorium pro tisícovku diváků. Přesto se uskuteční pětatřicet programů. Pro ty hlavní a největší, včetně oper, našli totiž organizátoři náhradní scénu – moderní multifunkční halu v městském sportovním areálu. Ředitel Smetanovy Litomyšle Jan Pikna v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz vypočítává její přednosti. Město se podle něj pyšní nejen krásnými historickými památkami, ale také skvělou současnou architekturou. Doufá nicméně, že se v roce 2024 festival zase vrátí na zámek – bude se připomínat dvousté jubileum nejslavnějšího litomyšlského rodáka Bedřicha Smetany.

„Belshazzar je role pro tenora, zde je to moderní a bezohledný obchodník s vodou, kterou prodává jako luxusní komoditu, a na scéně se točí jeho propagační spoty. Dva kameramani se na scéně pohybují po celou dobu představení a snímají detaily protagonistů.“

„Nejefektnější je bezesporu scéna orgií v římském stylu, které jsou prošpikovány krutostmi krále, za které by se nemusel stydět ani císař Nero. Je to show se vším všudy, král zpívá na mikrofon v lesklém saku a přitom podřezává či znásilňuje své otroky, to vše doslova v přímém přenosu všudypřítomných dvou kamer.“

„Otřásá vědomím nápis, který místo na zdi se objevuje na nahé hrudi šíleného krále: MENE MENE TEKEL UPHARSIN. Varování boha, že zvážil jeho činy a odsoudil ho.“

Zajímavá témata a špičkové zpracování jsou hlavními znaky operních inscenací v Theater an der Wien. Únorová premiéra oratoria Georga Friedricha Händela na libreto Charlese Jennense s názvem Belshazzar, překvapila aktuálností tématu a moderním, vkusným režijním zpracováním. Režisérka Marie-Eva Signeyrole konfrontovala na scéně Fabiena Teigné dekadentního a krutého vládce Babylonu Belshazzara, kterého ztvárnil tenorista Robert Murray, s aktivistickým environmentálním přístupem jeho protivníků, zejména vládce Persie Cyruse, v podání altistky Vivicy Genaux, vládcovy matky Nitocris, kterou zpívala Jeanine De Bique a s židovskou věštkyní Daniely, v podání Evy Zaïcik. Pod taktovkou Christine Pluhar hrál barokní orchestr s názvem L´Arpeggiata a zpíval Arnold Schoenberg Chor, pod vedením sbormistra Erwina Ortnera. Po počátečních rozpacích přijalo publikum zpracování opery nadšenými ovacemi a uznáním. Recenze je psána ze třetí reprízy, která se konala 26. února 2023.

Ve čtvrtek 9. března vystoupí v katedrále sv. Víta v Praze u příležitosti inaugurace Petra Pavla českým prezidentem Česká filharmonie a Pražský filharmonický sbor, které bude řídit dirigent Jakub Hrůša. Společně provedou Meditaci na staročeský chorál Svatý Václave Josefa Suka, část z oratoria Svatá Ludmila a Te Deum Antonína Dvořáka. Sólových pěveckých partů se ujmou sopranistka Kateřina Kněžíková a basbarytonista Adam Plachetka. Pražský filharmonický sbor připraví jeho hlavní sbormistr Lukáš Vasilek.

„V sále Konventu Milosrdných bratří v Brně se ve čtvrtek 23. února konal, zahajovací koncert jubilejního 20. ročníku cyklu koncertů Barbara Maria Willi uvádí.“

„Fakt, že se historicky poučený přístup k interpretaci postupně rozšiřuje i na hudbu klasicismu a romantismu, může současnou hudební scénu jen obohatit.“

„Koncert nezapůsobil jako souboj dvou výrazných individualit, ale jako soustředěný dialog, přesně tak, jak to má v komorní hudbě být.“

V sále Konventu Milosrdných bratří v Brně se ve čtvrtek 23. února konal zahajovací koncert jubilejního 20. ročníku cyklu koncertů Barbara Maria Willi uvádí. Večer nesl název Zlatý hlas a představila se na něm sama dramaturgyně cyklu spolu se sopranistkou Kateřinou Kněžíkovou.

„Na otázku, jaké je to hrát proměnlivou Dvořákovu Rusalku, jednoduše odpověděla: Je to úžasné.“

„Rozmanitý kosmopolitní původ postavy Rusalky – od Malé mořské víly Hanse Christiana Andersena a Undine Friedricha de la Motte Fouqué až po dílo Karla Jaromíra Erbena a slovanský folklor – přispívá k mezinárodní oblíbenosti Rusalky.“

„Rusalka je dechberoucí dílo symfonického rozměru, což je pravděpodobně důvodem, proč funguje velice dobře i ze záznamu.“

Dvořákova opera Rusalka dostala nový kabát. Partitura i inscenace v provedení Royal Opera House Covent Garden v Londýně přichází s novým přístupem k této klasice. Den po odehrání premiéry se na akci Českého centra v Londýně sešli editoři nového vydání Robert Simon (USA) a Jonáš Hájek, aby debatovali s britským muzikologem a spisovatelem Nigelem Simeonem nad radostmi a starostmi, které je provázely při přípravě edice díla. Svůj pohled přidala i houslistka souboru Royal Opera House Anna Blackmur.

Bratislavský mezinárodní festival komorní hudby Konvergencie nabídne už poosmé portrét významné skladatelské osobnosti. Letos, od 2. do 12. března to bude Leoš Janáček a jeho zásadní komorní opusy. V rámci řady koncertů vystoupí klavíristé Jan Jiraský a Miroslav Beihauer, Zemlinsky Quartet, sopranistka Adriana Kučerová, houslista Milan Paľa, folkový zpěvák Vladimír Merta, violoncellista Jozef Lupták a další umělci. Více informací a slova k jednotlivým programům najdete na www.konvergencie.sk.

„Provádějí je navíc s neutuchajícím elánem, které člověka, ať chce nebo ne, inspiruje neméně jako sama hudba.“

„Intonačně znamenitou hrou v první větě oslnily lesní rohy, které jsou známé jako problematické nástroje. Při nedělním koncertu však excelovaly.“

„Zde snad nejvíce vynikala snaha pěvce o zřetelné frázování, což hudebnímu, velmi přirozenému výrazu dodávalo na sdělnosti.“

Musica Florea s barytonistou Romanem Janálem zavítala v neděli 26. února do Augustiniánského opatství na Starém Brně, kde se svého času učil také mladý Leoš Janáček u Pavla Křížkovského. V rámci cyklu Musica Florea Bohemia představil soubor program s názvem: Lesk virtuozity duchovních árií českého klasicismu. Zazněly skladby od Dittersdorfa, Myslivečka, Brixiho a především Vaňhala, oblíbeného skladatele souboru. Muzikanti se repertoáru z druhé poloviny 18. století ujali s nebývalým mladistvým elánem. Znovu se jim podařilo přesvědčit příznivce o kvalitách, které historicky poučenou interpretací nabízejí. Umělecký večer korunoval sólista Roman Janál, který posluchače omámil virtuózními koloraturami. Koncert nabídl však mnohem více.

Patnáctý ročník cyklu Hudba bez hranic, který se koná v barokním refektáři dominikánského kláštera v Jilské ulici na pražském Starém Městě, zahájí Duo JERS s violoncellistkou Terezou Bucharovou. Duo reprezentují flétnista a skladatel Jaroslav Pelikán a kytarista a skladatel Jaroslav Novák. Umělci ve středu 1. března od půl osmé večer nabídnou koncert s českou i světovou premiérou Valse Sonatiny Jaroslava Pelikána a s výběrem od baroka po dnešek. V programu zazní, kromě uvedené novinky, také skladby Antonína Dvořáka, Františka Bendy, Maurice Ravela, Petra Iljiče Čajkovského i druhého ze skladatelské dvojice, Jaroslava Nováka.

„Magdalena Kožená umí zvýraznit význam slov, umí jim dát hudební tvar a přesný výraz.“

„V doprovodu písní Simon Rattle působil téměř neviditelně, neznamená to však, že by neměl vše pevně a hlavně podrobně v rukou.“

„Vystupuje s taktovkou jako opravdový velitel, přesto však ani trochu ne jako dirigentský despota. Nevznáší se nad orchestrem, neopájí se, ale je na všechny strany v blízkém kontaktu – a z detailní práce mu zároveň zřetelně vyvstávají proporce a velké plochy díla.“

Sobotní koncert České filharmonie byl výjimečným setkáním s neokázalým pěveckým uměním Magdaleny Kožené a s dirigentským mistrovstvím, jímž obdobně nenápadně vládne Sir Simon Rattle. Schumann a Martinů, oba v programu dvakrát, spolu sice nijak nesouviseli, ale hodnota koncertu spočívala v něčem jiném než ve vycizelované dramaturgické lince. Společným jmenovatelem písní moderního českého klasika a symfonické tvorby německého romantika bylo oživování partitur, interpretace, tvoření znějící hudby, a to způsobem, který se autoritu nemusí snažit dávat najevo – prostě ji má.

„Operu hudebně nastudovala a při premiéře řídila litevská dirigentka Giedrė Šlekytė, která prokázala svou schopnost vypracovat takto komplexní partituru natolik přehledně a přirozeně, že si vlastně téměř neuvědomujete, že orchestr hraje.“

„Celkově opera plyne velmi rychle a nenásilně, čemuž pochopitelně přispívá i skvělá hudba.“

„Divadlo své diváky potřebuje. I na inscenacích děl, která dosud neznají. Nebojte se jich, pražské „Šaty dělají člověka“ jsou ukázkou toho, že mohou být skvělá!“

V pátek 24. února proběhla v pražské Státní opeře premiéra komické opery Šaty dělají člověka od Alexandera Zemlinského. Inscenace je realizována pod hlavičkou projektu Musica non grata a realizační tým sestával z větší části ze zahraničních hostů: litevská dirigentka Giedrė Šlekytė, nizozemská režisérka Jetske Mijnssen, rakouský scénograf Herbert Murauer, německá kostýmní výtvarnice Julia Katharina Berndt, německý choreograf Dustin Klein a rakouský světelný designér Bernd Purkrabek. V hlavních rolích vystoupili sopranistka Jana Sibera a americký tenorista Joseph Dennis.

Opera Zabijačka vznikla v rámci doprovodného kulturního programu předsednictví České republiky v Radě EU v roce 2022. Komická opera se nyní přesouvá z dvorany Národního muzea do velkého sálu vršovické kulturní křižovatky, kam se na ni může přijít podívat i široká veřejnost. Hudbu složili Ivan Acher s Martinem Konvičkou a hudební doprovod zajišťuje orchestr Moravského divadla Olomouc pod taktovkou Petra Šumníka. Vedle několika herců a pěvců vystupuje dětský sbor Mifun pod vedením Jiřího Polívky. Spoluautorky libreta jsou dramaturgyně Marta Ljubková a umělecká ředitelka spolku RUN OPERUN Veronika Loulová, která se na Zabijačce podílela rovněž režijně. Koprodukční projekt Vzletu, divadla Vosto5, Moravského divadla Olomouc a zmíněného spolku RUN OPERUN bude mít premiéru ve středu 1. a ve čtvrtek 2. března. 

Mezinárodně uznávané sopranistky Pretty Yende a Nadine Sierra vystoupí na společném koncertě ve Smetanově síni Obecního domu. Stane se tak ve středu 1. března od půl osmé večer. Výjimečné koncertní setkání těchto dvou hlasů se poprvé konalo ve vídeňském Konzerthausu, tedy přesně před rokem. Díky úspěchu projektu byly naplánovány koncerty i letos v březnu v Praze a v Paříži (6. března). Pro středeční vystoupení si obě dámy připravily zejména ukázky vrcholného italského belcanta. Orchestr PKF - Prague Philharmonia povede italský dirigent Giacomo Sagripanti, vítěz ankety Opera Awards v kategorii nejlepší mladý dirigent roku 2016. Koncert se koná v rámci řady Hvězdy světové opery, kterou již po mnoho let uvádí agentura Nachtigall Artists.

„Cílem školy je „vychovat vysoce vzdělané, ale i empatické osobnosti, kterým právě toto studium pomůže porozumět současné situaci a zorientovat se ve světě vědy i umění tak, aby byli schopni kultivovat prostředí, ve kterém budou žít.“

„Vznikl tak silný a expresivní večer, naplněný euforií mladých lidí, vrstevníků těch, kterých se v minulosti líčené události přímo dotýkaly. V šesti obrazech, 1. Masopust, 2. Svatby, 3. Odvod, 4. Hřbitov, 5. V zázemí, 6. Na frontě, se prolínaly časy a události.“

„Pásmo prostupuje lidová moudrost a folklórní estetika, humor, který mrazí, satira, která bolí, zlobný humor je bez laskavosti, je tu všudypřítomná nadsázka a stylizace, lidový masopust prostupuje zoufalství. Asi dvacet mladých studentů oktávy, pro které to byl současně maturitní výkon, dávalo do projevu přesvědčivost a zaujetí, které zatlačovalo publikum do sedadel.“

Mladí lidé, hrající pásmo proti válce v den, kdy už rok trvá válka na Ukrajině, to je silný motiv. Přesvědčivě zní tohle téma ve voicebandové montáži E. F. Buriana z roku 1935 v podání studentů před maturitou, kteří vystudovali Gymnázium Pavla Křížkovského s uměleckou profilací. Brněnské gymnázium slaví letos 30. výročí založení a inscenace voicebandu Válka, která se uskutečnila v pátek 24. února 2023 v Divadle na Provázku, patřila k vrcholům oslav.

Nadační fond Viktora Kalabise a Zuzany Růžičkové pořádá koncert dámského dechového kvinteta Kalabis Quintet s hosty. Jak název koncertu "100 let Viktora Kalabise" napovídá, bude zasvěcen stému výročí narození tohoto významného českého skladatele druhé poloviny dvacátého století. Koncert se koná v Sále Martinů na pražské  AMU v úterý 28. února, den po jubileu.

„Byla to shoda koordinovaných náhod, že dva symfonické orchestry a jeden pěvecký sbor, dostali v Carnegie Hall příležitost právě v únoru 2023.“

„Pomyslnou třešničku na dortu představoval fakt, že se mezi české koncerty v Carnegie přidala i Národní ukrajinská filharmonie ze Lvova.“

„Před prosincovým výročím premiéry Z Nového světa v New Yorku, šlo o velmi povznášející moment a českému měsíci v Carnegie Hall to dalo, při dvoutisícové návštěvnosti, lesk.“

Filharmonie Brno, Český národní symfonický orchestr a pěvecký sbor Cancioneta Praga během února dokázaly, jeden po druhém, zaplnit Stern Auditorium v Carnegie Hall. Filharmonie Brno byla první a zažila v New Yorku historickou, zcela unikátní atmosféru. O ČNSO dokonce kritici napsali, že byl v Carnegie jako doma. Cancioneta si získala srdce všech přítomných. Krásné koncerty přitom nejsou samozřejmostí, ale výsledkem několikaletého úsilí, přerušeného navíc pandemií covidu. Tvrdá práce těch, kteří řídí umělecká tělesa, se vyplatila. Na všech koncertech bylo přítomno především americké publikum, přesto nikde nechyběla ani podpora krajanů. Všechna tři hudební tělesa se s nejslavnější americkou koncertní síní loučila za potlesku a ve stoje.

Známé hity legendárních No Name ve speciálním aranžmá, kterému bude dominovat klavír, rozezní v úterý 28. února foyer pražského Bořislavka Centra. Oblíbená slovenská kapela v čele s frontmanem Igorem Timkem zahraje na netradičním místě vůbec poprvé a zahájí i sérii pěti koncertů, jejichž výtěžek poputuje na podporu projektu Piana do škol Nadace Karel Komárek Family Foundation.

V úterý 28. února 2023 se od sedmé hodiny večer ve foyeru Kongresového centra Zlín koná klavírní recitál Terezie Fialové, ve kterém umělkyně přednese skladby Pēterise Vaskse, Leoše Janáčka a Domenica Scarlattiho. Na tento termín byl původně plánován recitál klavíristky Olgy Scheps, která zaujala zlínské publikum na loňském ročníku festivalu Harmonia Moraviae. Jelikož se Olga Scheps brzy stane podruhé maminkou, její vystoupení ve Zlíně se přesouvá na rok 2024. Koncert pořádá Filharmonie Bohuslava Martinů.