„Od počátku zde byl přítomen vyrovnaný dynamický balanc, v interpretaci pak vynikaly jisté okamžiky, kdy pod delšími frázemi jednotlivé sekce měly určité drobné, avšak výrazné a důležité momenty, jež si vzájemně předávaly.“
„Po vypjaté pasáži pak vyniklo uklidňující violové sólo, které skladbu přeneslo do intimnější pasáži před dramatickým závěrem.“
„Je nutno ocenit koncertního mistra Patrika Sedláře, který od prvního pultu celý večer orchestr vedl, do čehož po celou dobu vkládal velkou energii.“
Dne 22. 3. se v pražském Rudolfinu konal koncert Pražského komorního orchestru. Vybraný smyčcový repertoár byl značně široký jak z hlediska epochy, tak místopisu. Skladby Faurého, Mendelssohna-Bartholdyho, Dvořáka, Griega a Haydna zahrál PKO pod vedením koncertního mistra Patrika Sedláře. O violoncellová sóla se pak postaral Jiří Bárta.
„Dveře s hanebným X stojí varovně v popředí, zatímco poslední Aminin úkryt se nedosažitelně vznáší ve vzduchu.“
„Máme tedy co do činění s příběhem o emancipaci a touze po rozbití okovů, čili o hodnotách, které jsou extrovertnímu režisérovi nepochybně blízké.“
„To je jen skromný výběr ze zástupu slavných zpěvaček, které fascinovala Amina, ústřední hrdinka opery Vincenza Belliniho La sonnambula neboli Náměsíčná.“
Libretista Felice Romani byl často takřka kongeniálním spolupracovníkem Rossiniho, Donizettiho, mladého Verdiho či zmíněného Belliniho. Tím spíše tedy překvapí, že našel roku 1831 zalíbení v prostinké anekdotě o švýcarské venkovance, jejíž svatbu s ctnostným mladíkem Elvinem téměř překazí pikantní skutečnost, že se jednoho dne náhle probudí v posteli jistého hraběte. Zmíněný šlechtic jménem Rudolf ovšem dívčinu čest zachrání, když zjistí, že její noční toulky po cizích ložnicích způsobuje nemoc zvaná somnabulismus čili náměsíčnost. Třikrát sláva, svatba se tedy může konat! Vážně stačí tak chatrná konstrukce pro udržení divácké pozornosti po dobu celých dvou hodin? Nebo že by byly hudební kvality Náměsíčné skutečně natolik fenomenální, aby strčily absentující děj hravě do kapsy? Možnost pokusit se najít na tyto otázky odpovědi mají diváci nově v Semperově opeře v Drážďanech, kde se dne 19. března 2023 konala premiéra nové inscenace opery Vincenza Belliniho La sonnambula.
V březnu příštího roku uvede Mezinárodní hudební festival Lípa Musica mimořádný Koncert pro Liberecký kraj. Na programu bude unikátní projekt americké mezzosopranistky Joyce DiDonato. Ta se v České republice představí potřetí v historii, poprvé však s projektem Songplay, za který získala mimo jiné i cenu Grammy za nejlepší klasickou sólovou vokální nahrávku.
„Pod vedením Zbyňka Müllera, působícího úsporně bez větších gest, vytvořili zkušení členové dechové sekce Kramářovou Partitou adekvátní atmosféru.“
„Igor Ardašev a Michal Mašek jdou sice každý svou vlastní interpretační cestou, tentokrát však v Mozartově dvojkoncertu působili jako dvojice, jejíž souhra přesvědčila absolutní dokonalostí.“
„Zařazení Koncertní předehry op. 17 Václava Jindřicha Veita lze pokládat za významnou událost.“
Skladby z období klasicismu i raného romantismu tvořily program březnových abonentních koncertů Komorní filharmonie Pardubice, připravených pod taktovkou dirigenta Zbyňka Müllera. Pořadatelé lákali především na Mozartův Koncert pro dva klavíry a orchestr Es dur. Pozoruhodné však rovněž bylo zařazení Partity Františka Vincence Kramáře a především uvedení Koncertní předehry Václava Jindřicha Veita, jehož dílo se v současné době takřka neprovozuje. Večer, konaný 20. března 2023 v Domě hudby, jenž si vyžádal vzhledem k přestavbám pódia hned dvě přestávky, následně vyvrcholil Čtvrtou symfonií Franze Schuberta.
Ve čtvrtek 23. března v brněnském Besedním domě od devatenácti hodin vystoupí místní filharmonie s dirigentem Alexanderem Liebreichem. Na programu koncertu budou Haydnova Symfonie č. 26 d moll „Lamentatione“, Hob.I:26, orchestrální verze duchovní skladby Agnus Dei na památku Olega Kagana od Tigrana Mansurjana, vytvořená na objednávku Filharmonie Brno v roce 2021, skladba Visnik (Zvěstovatel) pro smyčce a klavír od ukrajinského skladatele Valentyna Sylvestrova, ve které se představí coby sólista Miroslav Beinhauer, a závěr bude opět patřit Josephu Haydnovi, a sice jeho Symfonii č. 79 F dur, Hob.I:79.
Ve čtvrtek 23. a v pátek 24. března se bude v bratislavské Redutě konat další dvojice koncertů Slovenské filharmonie pod taktovkou šéfdirigenta Daniela Raiskina. V jeho nastudování zazní dvě vokálně-instrumentální díla, a to oratorium na slova Milana Rúfuse pro sólisty, recitátora, smíšený sbor a orchestr Óda na radost Jána Cikkera a Symfonie 9 d moll, op. 125 s Ódou na radost Ludwiga van Beethovena na Schillerův text. Vedle prvního slovenského orchestru vystoupí Slovenský filharmonický sbor, sólisté Eva Hornyáková, Alena Kropáčková, Ondrej Šaling, Tomáš Šelc a recitátor Štefan Bučko. Před pátečním koncertem je na programu ve foyeru setkání s šéfdirigentem. Hudební setkání budou oslavou třicátého výročí vzniku Slovenské republiky. Státní filharmonie Košice na čtvrtek 23. března přichystala se šéfdirigentem Robertem Jindrou do Domu umění koncert s tématem Pohádek tisíce a jedné noci…
„Dirigentova jemná a plynulá gesta, klidný a oduševnělý výraz ve tváři zcela očividně inspirují instrumentalisty ke stejné hře. Více romantiky do Wagnerovy hudby snad už vložit nelze.“
„Christine Goerke publikum strhla nejen omračujícím hlasem, který se vyznačoval tmavou sametovou barvou a ďábelsky dramatickým nábojem, ale také zlověstným hereckým výkonem s přesvědčivostí na nejvyšší úrovni. Kvality jejího výstupu slovy stěží popsat.“
„Třetímu dějství jednoznačně dominuje Piotr Beczała. Ten během rozhovoru uvedl, že při nastudování Wagnera vlastně vychází z italského belcanta. A je pravdou, že přesně tak Beczałův Lohengrin zněl. Plynule, lehce, měkce a s rezervou na každém vysokém tónu.“
Po úspěšné inscenaci Parsifala se François Girard vrací na newyorskou scénu s tamním Wagnerovým nejhranějším titulem, tedy operou Lohengrin. Premiéra se konala 26. února 2023. České publikum pak mohlo zhlédnout představení v kinech v sobotu 18. března. Inscenační tým se držel hesla „v jednoduchosti je krása“ a scénu symbolicky zaplavily barvy čtyř odstínů. Kromě fenomenálních pěveckých a hereckých výkonů všech protagonistů, od těch andělsky hodných po ty ďábelsky zlé, exceloval ve své zásadní úloze rovněž sbor. Svých nástrojů se mistrně, leč ryze týmově ujali hráči pod vedením Kanaďana Yannicka Nézet-Séguina, který stmeloval početné těleso pod návalem Wagnerových romantických nekonečných melodií. Třetímu dějství v titulní roli Lohengrina dominoval polský tenorista světového renomé Piotr Beczała, jenž se jako civilista ocitá na jiné planetě…
„Orchestr pod vedením dirigenta vytváří hudební útvary, které jsou plastické a vystupují z nich sólové hlasy, které na sebe přirozeně barevně navazují a dokreslují charaktery jednotlivých postav. Orchestr sám vypráví příběh a kreslí vztahy a citová hnutí, která se chvějí v duších hlavních postav příběhu.“
„Režisér na jevišti vypráví příběh zcela jiný, než jaký se odehrává v Čajkovského hudbě, o kterém vypráví dirigent a pěvci. Tohle napětí mezi tím, co se děje “nahoře” a o čem vypráví hudba “dole,” nepřinášelo divákovi dramatické napětí, ale nervozitu, směřující do frustrace.“
„U Čechova by se takový přístup dal pochopit, u Puškina a Čajkovského však působí velmi nepatřičně a zabíjí vztahy mezi postavami, stejně jako se vytrácí účinek na diváka. Občas se objevil i pokus o komiku, ale míjela se u publika účinkem, nikdo se nesmál, spíš mrazilo.“
Vídeňská Státní opera uvedla operu Petra Iljiče Čajkovského Eugen Oněgin již v říjnu roku 2020, ale po třech realizovaných představeních přišel covid a lockdown. Plánovaná představení musela být nadlouho zrušena a obnovovala se jen stěží a občas. Nyní uvádí největší operní scéna v Rakousku tuto operu opět a ve zcela novém obsazení. Desáté uvedení dne 18. března 2023 bylo tedy ve skutečnosti druhou premiérou. Stálicí inscenace se stala představitelka Taťány, australská sopranistka Nicole Car, která roli Taťány zpívá od prvního uvedení v roce 2020. Titulní roli Oněgina vytvořil kanadský barytonista Étienne Dupuis, roli Lenského peruánský tenorista Iván Ayón Rivas. Dirigentem inscenace je český dirigent Tomáš Hanus, režijně operu nastudoval ruský režisér Dmitri Tcherniakov.
Rodinný festival Struny dětem chystá program na víkend 24. – 26. března do centra Prahy. Dějištěm bude divadlo Minor, Novoměstská radnice a Vodičkova ulice. Nabídne hudbu nejrůznějších žánrů, divadlo i tanec. Z oboru klasické hudby pro děti a rodiče vystoupí třeba houslista Jiří Vodička, klavírista Martin Kasík nebo dirigent a klavírista Jan Kučera. Vodičkova ulice mezi Minorem a Novoměstskou radnicí bude po celý víkend patřit dětem, hudbě i divadlu a pro auta bude neprůjezdná.
„Ženy za žesťovými a bicími nástroji v dřívějších dobách nebyly běžně k vidění – orchestr PKF jich má hned několik a jejich přítomnost sympaticky podtrhuje rozmanitost orchestru.“
„Jít rovnou k věci. Tak působila dramaturgie koncertu se Simonem Trpčeskim, první skladba večera byl totiž hned Rachmaninovův koncert pro klavír a orchestr č. 3 d moll, op. 30.“
„Nicméně, i přes určité nedostatky, si Simon Trpčeski naprosto získal přízeň (a troufám si říci i srdce) publika.“
Šestý koncert z devíti, probíhající v orchestrální abonentní řadě orchestru PKF – Prague Philharmonia patřil makedonskému klavíristovi Simonovi Trpčeskimu a hudbě Sergeje Rachmaninova a Dmitrije Šostakoviče. Jako dirigent se představil rumunský Gabriel Bebeșelea.
„Českou filharmonii podle Byčkova v Japonsku milovali snad ještě dříve, než vznikla.“
„Smetanovy dvousté narozeniny oslaví orchestr za rok v březnu vydáním nové nahrávky Mé vlasti pod vedením Semjona Byčkova.“
„Byčkov se vedle českého repertoáru bude věnovat také pokračování mahlerovského projektu – uvádění a natáčení všech jeho symfonií.“
Příští sezonu zasvětí Česká filharmonie výrazněji než jindy české hudbě. Už letos na podzim nabídne sérii koncertů s nejznámějšími díly Antonína Dvořáka, další zvýrazněné programy budou následovat na jaře roku 2024, ve kterém uplyne 200 let od narození Bedřicha Smetany. Tvorbu tuzemských klasiků chce těleso prezentovat v Roce české hudby 2024 i mimo Prahu a v zahraničí. Vedle toho bude orchestr pokračovat v pozornosti věnované Mahlerovým symfoniím a přivítá řadu renomovaných uměleckých hostů. Premiéry současných děl, která soustavně objednává u žijících skladatelů, jsou však plánovány až na další sezóny.
Oborová organizace Vize tance, která sdružuje nezávislé profesionály působící v oblasti pohybového umění a nového cirkusu se bude v letošním roce zaměřovat na propojování tance s dalšími uměleckými odvětvími a oboru zdraví. Ve středu 22. března chystá instituce první ze série vzdělávacích online webinářů.
8. ročník hudebního festivalu, který zakotvil na jihu Moravy, se v letošním roce zaměří na mladé talentované hudebníky do dvaceti pěti let věku z České republiky i zahraničí. Představí úspěšné laureáty hudebních soutěží z tuzemska, Spojených států amerických, Norska a Ukrajiny po boku renomovaných tuzemských hudebníků a souborů. Dějištěm festivalu budou nejen tradiční Valtice, Lednice či Mikulov, ale také několik nových míst. Festival nabídne v šesti týdnech od konce srpna do začátku října dvanáct koncertů a doprovodných programů.
Letos se dožívá významného životního jubilea sbormistr a hudební skladatel Petr Fiala. Zakladatel a dlouholetý ředitel Českého filharmonického sboru Brno oslaví osmdesáté narozeniny spolu se svým sborem 26. března v devatenáct hodin v brněnském Besedním domě, a to sedmým abonentním koncertem stávající koncertní sezóny.
„Snažím se detailně promyslet dramaturgii – a přípravu neuspěchat.“
„Pēteris Vasks miluje ticho a napětí v tichu. Pro mne – věčně zrychlenou osobu – největší úkol…“
„My klavíristi, kdybychom hráli jen na klavír, hrajeme v podstatě na bicí nástroj, jak říkával Bartók.“
V pražském koncertním cyklu Hybatelé rezonance vystoupí 3. dubna v Anežském klášteře pianistka Terezie Fialová. Recitál postavila na rozsáhlém cyklu Roční doby současného lotyšského skladatele Pēterise Vaskse, jehož čtyři části kontrastně proloží sonátami Domenica Scarlattiho. Klavíristka, jedna z dcer brněnského skladatele a sbormistra Petra Fialy, je – spolu s houslistou Romanem Patočkou a s violoncellistou Jiřím Bártou, svým životním partnerem – členkou komorního souboru Eben Trio. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz popisuje rozdíly mezi sólovým hraním a spoluprací v komorní hudbě, vzpomíná, co jí do života dalo studium u Ivana Klánského, a přibližuje, co všechno musí obsáhnout hra na klavír, aby nešlo jen o bicí nástroj. Hlavně však popisuje, čím ji oslovila a nadále přitahuje hudba Pēterise Vaskse.
21. března 1998 byly založeny dva televizní kanály MEZZO a MEZZO LIVE HD, které se věnují klasické hudbě, tanci a jazzu. V České republice televize navazuje na dlouholeté partnerství s Českou filharmonií a Národním divadlem. Na období od 21. března do 1. května 2023 zařadí MEZZO výjimečnou, speciální programovou nabídku. Na obou stanicích odvysílá sedmnáct přímých přenosů a pětadvacet symbolických koncertů vybraných z bohatého archivu.
Dvě kantáty Johanna Sebastiana Bacha psané pro postní období zazní ve čtvrtek 23. března od půl osmé večer v kostele Českobratrské církve evangelické na Vinohradech, Korunní 60. Společně s komorním sborem EN ARCHÉ a Pražským barokním souborem vystoupí sólisté Alena Hellerová, Marta Fadljevičová, Jaroslav Březina a Jiří Hájek. Řídí Vojtěch Jouza, umělecký vedoucí zmíněných souborů a hobojista České filharmonie.
„Béla Bartók neměl zrovna štěstí na období, v němž žil.“
„Thierry Escaich je jedním z nejznámějších a nejvýznamnějších současných francouzských skladatelů.“
„Hudba baletu spadá do tzv. folklorního období Stravinského.“
Mít v čele známého šéfdirigenta je pro orchestr vždy výhodné. Maestro zná kde koho, a kde kdo zná jej. Vztahy jsou spíše na osobní než na profesní bázi. To je také případ šéfdirigenta České filharmonie Semjona Byčkova. Výsledkem je i skladba Thierry Escaicha napsaná přímo na Byčkovovo požádání pro jeho orchestr. Spolu s opusy Bély Bartóka a Igora Stravinského jsme ji nyní mohli slyšet 16. až 18. března v Dvořákově síni pražského Rudolfina.
