Horn Fest Praha zahájí svůj cyklus koncertů již tuto sobotu, tedy 18. března v půl osmé večer v žižkovském Atriu. Posluchači se mohou těšit na romanticky laděný program v podání hornisty Radka Baboráka, klavíristy Miroslava Sekery, sopranistky Barbory Perné, houslistky Martiny Bačové a violoncellistky Hany Baborákové.
Šéfdirigent a hudební ředitel České filharmonie Semjon Byčkov se vrací ke svému orchestru, aby ve světové premiéře uvedl Symfonické etudy francouzského varhaníka a skladatele Thierryho Escaiche. Sólového partu se v nich debutově s Českou filharmonií ujme jihokorejský pianista Seong-Jin Cho. Dále zazní suita z baletní pantomimy Podivuhodný mandarín Bély Bartóka a koncertní verze baletu Petruška Igora Straviského. Koncerty se konají ve Dvořákově síni Rudolfina ve čtvrtek a v pátek 16. a 17. března od půl osmé večer hodin, v sobotu 18. března pak od patnácti hodin.
Na čtvrtek 16. a pátek 17. března připravila Moravská filharmonie Olomouc program, nazvaný Jedinečnost hudební kompozice. Ten spojuje tvorbu Felixe Mendelssohna-Bartholdyho, Edvarda Griega a Jeana Sibelia. Koncert pro housle a orchestr d moll posledního z trojice autorů přednese slovenský mezinárodně uznávaný houslista Milan Paľa. Orchestr povede dirigent Tomáš Brauner. Koncerty začínají v devatenáct hodin. Besedy s umělci se konají každý den před koncertem od osmnácti hodin v Mozartově sále. Povede je moderátorka Veronika Veber Paroulková.
Ve středu 15. března se bude v bratislavské Redutě konat koncert cyklu Junior, tedy pro mládež. Představí se Symfonický orchestr Vysoké školy múzických umění pod taktovkou polského dirigenta Marcina Sompolińského. Další den je pak zajímavý koncert v Košicích, sólistkou tam bude Češka Kristina Fialová.
„Rejchova skladba měla pod taktovkou Radka Baboráka uměřenost i vzruch, ušlechtilost a vznešenost.“
„Ondřej Brousek napsal vděčnou hudbu, ve které se neustále něco děje a která se opravdu dobře poslouchá.“
„Beethovenův Houslový koncert vyzněl bez pochybností – přesto, že suchá akustika sálu nezaoblila a neskryla nic.“
Cyklus Rok na 4 doby pokračoval v Mladé Boleslavi v pondělí ambiciózním projektem – Beethovenův Houslový koncert tam přednesl Josef Špaček a zazněla také současná kompozice z pera Ondřeje Brouska, ve které byli sólisty Miroslav Sekera a Ivana Dohnalová-Švestková. Dějištěm koncertu se stalo Škoda Muzeum. Byla to další příležitost pro vystoupení orchestru Radka Baboráka, který od loňska aktuálně nese název Ukrajinsko-Česká Sinfonietta.
Plzeňské Divadlo Josefa Kajetána Tyla pořádá soutěžní projekt pro autory nových, původních, dosud neuvedených muzikálů. Přihlášená díla posuzuje a hodnotí odborná porota. Vrcholem je veřejné uvedení nejlépe hodnocených muzikálů. Za rok 2022 uspěla díla Orlando autorské dvojice Pavla Trojana mladšího a Terezy Březinové a Slavík a růže Jana Berky. Představení Orlando bude ve veřejné premiéře uvedeno v sobotu 18. března na Malé scéně DJKT.
Ve čtvrtek 16. března v bratislavské Redutě vystoupí Slovenská filharmonie pod taktovkou rakouského dirigenta Gérarda Korstena. V Haydnově Koncertu pro trubku a orchestr Es dur vystoupí první trumpetista České filharmonie Stanislav Masaryk a od stejného autora zazní také Symfonie č. 97 C dur. Koncert uzavře Stravinského Suita z baletu Pulcinella.
Koncert komorní hudby v prostorách žižkovského Atria se bude konat v pátek 17. března od půl osmé večer. Houslistka Tereza Horáková si tentokrát přizvala ke spolupráci mladé interprety z Vysoké hudební školy v Drážďanech - klavíristku Shiho Fujimoto a hráče na lesní roh Chi-Feng Hsieh. Večer bude patřit komorním dílům Ludwiga van Beethovena a Johannesa Brahmse.
Český akordeonista Ladislav Horák získal prestižní cenu Merit Award Světové akordeonové asociace Confédération Internationale des Accordéonistes. Spolu s ním ocenění za zásluhy získal ještě Ital Renzo Ruggieri. Komise ocenila jejich vynikající přínos mezinárodnímu akordeonovému hnutí. Světová akordeonová asociace je členem Mezinárodní hudební rady a UNESCO. Ocenění se udělovala na 149. zimním kongresu ve dnech 3. až 5. března v maďarském Paksu, kterého se zúčastnili delegáti ze sedmnácti zemí. Ladislav Horák je prvním českým akordeonistou, kterému byla tato cena udělena. Předána bude na slavnostním zahájení festivalu Mezinárodních akordeonových dnů (www.accordion.cz) 27. října v Praze, jehož je Ladislav Horák uměleckým ředitelem.
„Ukázková agogika přinesla líbivé proměny dynamiky, ve které držely basy, jakožto nedílná součást harmonie, úhlednou jednotu smyků.“
„Poetický svět Fišerovy pocty italskému houslovému virtuosovi sdíleli sólista i ansámbl v noblesní a vlídné výrazové poloze, ze které elegantní proměnou tempa přešli do svůdného tanečního rytmu.“
„Proměnlivá dynamika s efektem echa již v úvodu skladby, působivé akcenty, rázné nasazení a jednota souboru působily naprosto povznášejícím způsobem.“
Pražský komorní orchestr má za sebou dvaasedmdesát koncertních sezón a to bez přerušení. Už to by stačilo k návštěvě kteréhokoliv z jejich koncertů. A navíc je letošní kalendář orchestru opravdu atraktivní. Najdeme v něm kupříkladu violoncellistu Jiřího Bártu nebo hobojistu Viléma Veverku. Koncert, o kterém pojednává přítomná zpráva, však v seznamu nenajdete.
„Proč se Sergej Prokofjev nechal v roce 1936 přesvědčit k návratu do Sovětského svazu, zůstane asi navždy trochu hádankou.“
„Ve stínu diktatury Josifa Vissarionoviče vytvořili Prokofjev i Šostakovič některá ze svých nejlepších děl.“
„Velká sovětská premiéra baletu Romeo a Julie se o rok později přece jen nakonec uskutečnila – a tu brněnskou, přinejmenším v očích Rusů, dodnes zastiňuje…“
Pátého března roku 2023 uplynulo sedmdesát let od smrti Sergeje Prokofjeva. Jeho život se tehdy paradoxně shodou okolností uzavřel ve stejný den jako život diktátora Stalina, jehož režim mu tak ztrpčil poslední roky. Kult osobnosti a z něho vyplývající státní hysterie pochopitelně znamenaly, že Stalinův konec vše zastínil a že skladatelův odchod neměl šanci vzbudit sebemenší pozornost. Prokofjevova hudba však přečkala i toto poslední ponížení. A po sedmdesáti letech pro ni teď přichází důležitý mezník. Od ledna příštího roku nebudou jeho díla podle autorského zákona už chráněna, dědicům a nakladatelům přestanou plynout peníze. Uvádění Prokofjevovy hudby se zlevní – a určitě se tedy bude víc hrát.
Letošní jubilejní desátý ročník pěvecké soutěže Lípa Cantantes, kterou vyhlašuje Mezinárodní hudební festival Lípa Musica a Základní umělecká škola Česká Lípa, se bude konat v pátek 17. března v prostorách ZUŠ Česká Lípa. Děti a mladiství mezi sedmi a pětadvaceti let věku z Libereckého a Ústeckého kraje, kteří se věnují klasickému sólovému a komornímu zpěvu na základních uměleckých školách, budou moci i letos porovnat své pěvecké schopnosti a dovednosti v sólové či komorním zpěvu před odbornou porotou. Její předsedkyní bude v letošním roce nově sopranistka Anna Hlavenková, která je vedoucí oddělení zpěvu na Konzervatoři Teplice. Vyhlášení vítězů společně s veřejně přístupným koncertem se uskuteční také 17. března ve foyeru ZUŠ Česká Lípa.
Soubor baletu Národního divadla moravskoslezského představí ve čtvrtek 16. března v české premiéře celovečerní choreografii izraelského tvůrce Ohada Naharina s názvem Hora. Inscenaci nastudovali kmenoví tanečníci NDM, což není pro Naharina obvyklé. Své choreografie totiž tvoří výhradně pro legendární izraelský soubor Batsheva Dance Company a jen výjimečně je dovolí tančit jiným souborům. Choreograf spolupracoval se dvěma špičkovými japonskými skladateli a instrumentalisty elektronické hudby. Isao Tomita upravil například slavné melodie Clauda Debussyho, Modesta Musorgského, Richarda Strausse, Edvarda Griega, ale třeba i ústřední hudební motiv Johna Williamse z filmu Hvězdné války. Naharin použil také skladbu Datamatrix v aranžmá Rjódžiho Ikedy. Světelný design a scéna je prací Avi Yona Buena (Bambi), zvukový design Maxima Waratta, kostýmy pak Eri Nakamury.
„V jednom tato atmosféra nutně evokovala domácí prostředí hudebních salónů, ve kterých význační klavíristé minulosti častokrát uváděli svá mnohá díla k potěše hostitelů.“
„Je skvělé, že se klavírnímu Sukovi začal Skoumal věnovat, protože ho hraje opravdu s technickým nadhledem a výrazovou hloubkou, takže hudba působí živě a velmi barevně.“
„Jedno však nelze Skoumalovi upřít, technicky se se všemi nástrahami, které si na soutěžící i sám na sebe připravil, interpretačně vypořádal více než obdivuhodně.“
Počátkem roku 2023 se rozhodl Jakub Zahradník uspořádat ve své Pianotéce řadu koncertů předních českých klavíristů s názvem Blüthneriáda. Na druhém koncertě ve čtvrtek 9. března vystoupil klavírista a skladatel Adam Skoumal v programu hudby pěti století, včetně vlastní tvorby.
Českobudějovické Jihočeské divadlo zařadilo na 15. března do svého komorního prostoru Na Půdě další dvě reprízy titulu nazvaného Mimi opera, určeného pro nejmenší diváky, pro děti od tří měsíců do tří let, v doprovodu jejich nejbližších. Půlhodinová inscenace měla premiéru v prosinci 2021 a od té doby se hraje pravidelně. Každé představení je předem vyprodané. Podle autora hudby Lukáše Sommera jde o pokus dospělého přiladit svůj krok k iniciaci, kterou pravdivě zažívá malé dítě. Režisér Jiří Ondra v podcastu portálu KlasikaPlus.cz vysvětluje, jak projekt v součinnosti se skladatelem a scénografkou Janou Hauskrechtovou vznikal, jaké je jeho poslání a jaká má takové hudební divadlo pro nejmenší – pro kojence, pro děti, které ještě nechodí – úskalí: ať už tvůrčí, nebo interpretační. Začíná odpovědí na otázku, jak vůbec lze „mrňata“ zaujmout.
„Preludium a fuga e moll, která klade na interpreta nemalé technické nároky, byla provedena vynikajícím způsobem.“
„Hlasy Lucie Vagenknechtové a Jany Kubicové v duetových číslech nádherně navazovaly.“
„V Praze bude nyní 4. dubna Stabat Mater provedeno souborem Collegium Marianum a vstupenky jsou v tuto chvíli ještě v prodeji.“
V rámci pokračování 43. ročníku festivalu Smetanovské dny bylo v katedrále sv. Bartoloměje provedeno v komorním obsazení Stabat Mater, dílo Giovanniho Battisty Pergolesiho. Přestože se dvěma sólovými hlasy spolupracovaly „jen“ varhany, byl velký prostor skvostným provedením Lucie Vagenknechtové, Jany Kubicové a Tomáše Pindóra zaplněn.
Ve věku nedožitých 91 let se uzavřel život skladatele Marka Kopelenta, klíčového představitele generace zabývající se v Československu v druhé polovině dvacátého století takzvanou Novou hudbou. Byl jejím neúnavným propagátorem i uznávaným autorem. Racionální skladebné principy Druhé vídeňské školy a západoevropské poválečné avantgardy začal objevovat po roce 1959 a postupně je integroval do svého osobitého moderního stylu. Cestu na zahraniční pódia mu otevřel Třetí smyčcový kvartet z roku 1963. V šedesátých letech na sebe Kopelent výrazně upozornil jako skladatel v mezinárodním kontextu, jeho skladby se hrály na festivalech soudobé hudby, jako byly a jsou Varšavský podzim nebo přehlídka v Donaueschingen. S Petrem Kotíkem, působícím dnes v USA, byl spoluzakladatelem souboru Musica viva Pragensis, interpretujícího tvorbu skladatelů Nové hudby. Soubor sehrál významnou roli v pražském hudebním životě 60. let a hostováním na evropských festivalech soudobé hudby napomáhal šířit českou soudobou tvorbu v zahraničí. S přáteli obdobného uměleckého kréda – Rudolfem Komorousem, Zbyňkem Vostřákem, Janem Klusákem a dalšími – založili v polovině šedesátých let Pražskou skupinu Nové hudby. V době normalizace upadl Kopelent do nemilosti režimu, byl vyloučen ze Svazu skladatelů, dostal výpověď ze zaměstnání v nakladatelství a nebyl hrán. Posléze získal místo korepetitora na tanečním oddělení Lidové školy umění v Praze-Radotíně, kde působil až do roku 1991. V té době vznikla řada jeho významných děl, často na zakázky ze zahraničí, aniž by skladatel měl možnost vycestovat na jejich premiéry. Po listopadu 1989 učil skladbu na Hudební fakultě pražské AMU, založil skladatelské sdružení Ateliér 90 a vedl mezinárodní letní skladatelské kurzy v Českém Krumlově. V 90. letech zaujal svou svatovojtěšskou Legendou „De passione st. Adalberti martyris“, velký úspěch mělo v roce 2001 dvojnásobné provedení jeho prostorového oratoria Lux mirandae sanctitatis zkomponovaného ke svatořečení Anežky České. V dětství a mládí se mu dostalo francouzského vzdělání. Na AMU studoval u Jaroslava Řídkého. Marek Kopelent se narodil v Praze 28. dubna 1932 a zemřel tam 12. března 2023.
„Sledovať dirigentskú prácu Juraja Valčuhu na pódiu je zážitok, ktorý sa vyrovná aj tej nainvenčnejšej opernej inscenácii.“
„Vokálni sólisti museli svojím excelentným výkonom uspokojiť aj toho najnáročnejšieho poslucháča.“
„Nesporne jeden z vrcholov tohoročnej koncertnej sezóny.“
Na prvej marcovej dvojici abonentných koncertov Slovenskej filharmónie v dňoch 9. a 10. marca 2023 to v plnej sieni Reduty naplno znelo Wagnerom. Prominentný dirigent Juraj Valčuha, slovenský rodák a v súčasnosti francúzsky rezident, rešpektovaný, žiadaný a, žiaľ, zriedkavo sa za jeho pultom objavujúci dirigentský hosť nášho prvého orchestra, sa tentoraz podujal na koncertné uvedenie kompletného 2. dejstva opery Richarda Wagnera Tristan a Izolda s výnimočným sólistickým obsadením: Maida Hundeling, stálica našej opernej scény, spievala Izoldu, rakúsky tenorista Norbert Ernst hrdinného Tristana, česká mezzosopranistka Ester Pavlů Brangänu a charizmatický Peter Mikuláš kráľa Markeho (hviezdnu štvoricu doplnili dvaja členovia Slovenského filharmonického zboru - Juraj Kuchar ako Melot a Martin Mikuš ako Tristanov pobočník Kurwenal). Ak odhliadneme od ambicióznej poloscénickej prezentácie operného výberu z Tristana v júni minulého roku v dramaturgicky čoraz odvážnejšie napredujúcom Štátnom divadle v Košiciach, bolo to po takmer 90 (!) rokoch prvé uvedenie väčšieho tristanovského hudobného kompletu na domácom koncertnom pódiu či divadelnej scéne (naposledy sa u nás, prakticky prvýkrát od svetovej premiéry, opera Tristan a Izolda hrala v januári 1934 v bratislavskom SND). Nuž darmo, na uvádzanie náročných Wagnerových partitúr nemáme v porovnaní so susednou Viedňou, Budapešťou či Prahou vyhovujúce realizačné predpoklady.
Institut umění, Divadelní ústav vydává publikaci autorek Lenky Dohnalové a Lucie Pešl Šilerové, která analyzuje trh práce v oblasti klasické hudby a uplatnitelnost na něm. Studie shrnuje a vysvětluje zdroje různorodých informací u nás i v zahraničí a obsahuje i vlastní průzkum dokumentující trh práce ve jmenovaném segmentu. Publikaci si můžete zdarma stáhnou zde.
Jiným plynutím času se bude zabývat minimalisticky inscenovaný koncert, který nabídne Orchestr BERG v nové budově Fakulty humanitních studií v pondělí 13. března od půl osmé večer. První koncert nové sezóny tělesa se s uměleckým šéfem a dirigentem Peterem Vrábelem ponese na vlně křehkosti, pomalosti i poetiky. Před začátkem dojde také na komentovanou prohlídku budovy oceněné prestižní cenou Grand prix architektů 2021.
