Do třetice jste mohli soutěžit o vstupenky na Hudební fórum Hradec Králové, tentokrát na ZÍTŘEJŠÍ závěrečný koncert 27. listopadu!
Jeho podtitul je KONCERT PRO LIDSKÁ PRÁVA. Zazní na něm tři ryze současné skladby 21. století z let 2006, 2013 a 2014. Jejich autory jsou TIGRAN MANSURJAN, GIJA KANČELI a MICHAEL GANDOLFI. A neméně lákavý je i seznam interpretů: houslista Dalibor Karvay, violoncellista Lukáš Polák, varhanice Katta, Královéhradecký dětský sbor Jitro, Filharmonie Hradec Králové a její nový šéfdirigent Kaspar Zehnder.
Ptali jsme se: Skladbu pro varhany a orchestr Ascending Light Michaela Gandolfiho si objednal Bostonský symfonický orchestr - při jaké příležitosti? Kterou historickou událost tak slavné těleso pod taktovkou svého hudebního ředitele Andrise Nelsonse připomnělo?
Správná odpověď je, že skladba byla připomínkou stého výročí genocidy Arménů.
Výhercem se stává Filip Kučera z Černožic - GRATULUJEME!
„Dílo má poněkud problematický námět a libreto, ale obsahuje mimořádně zajímavou hudbu.“
„Nejen Živný, ale právě sám Janáček napsal značně autobiografickou operu.“
„Nekvasil s Dvořákem dokázali příběh vyprávět tak, že hudba může vyniknout. Našli rozumnou cestu, jak nesoulad potlačit.“
Národní divadlo moravskoslezské je teprve druhým na světě, které nastudovalo všechny Janáčkovy opery. Tou poslední, která scházela, byl Osud, uvedený v Ostravě letos na podzim. Je logické, že soubor s inscenací přijel hostovat na festival Janáček Brno 2018, a je logické, že v té souvislosti dostal od Nadace Leoše Janáčka medaili. Sobotní představení bylo pro režiséra Jiřího Nekvasila, scénografa Daniela Dvořáka i dirigenta Jakuba Kleckera úspěchem, dokonce svého druhu triumfem.
„Ostravské těleso naznačilo, že mu ´najazzlé´ pojetí nedělá problémy.“
„Orchestr dokázal odstínit moderní a starší hudbu, zároveň propojit vysoké umění s nízkým.“
„Trubka Velšana Huw Morgana zněla až mysteriózně, Miles Davis by byl nadšen...“
Třetí koncert festivalu Hudební fórum Hradec Králové 24.listopadu byl vskutku rozmáchlý, zaznělo pět kompozic. Ústředním tématem byla integrace černochů do americké společnosti, potažmo problematiky rasismu obecně, což se vzhledem k současným událostem jeví jako nikdy nekončící proces a problém. Hrála Janáčkova filharmonie Ostrava pod taktovkou Darrella Anga, nynějšího uměleckého ředitele a šéfdirigenta Sečuánského symfonického orchestru, rodáka ze Singapuru.
Do Zlína zítra zavítá po účinkování v Praze na Klavírním festivalu Rudolfa Firkušného prvotřídní jihokorejský rozhlasový symfonický orchestr KBS Symphony Orchestra ze Soulu. Ve své domovině patří mezi nejstarší symfonická uskupení, jeho historie sahá do roku 1956, kdy byl založen při veřejnoprávní instituci Korean Broadcasting System. Uvede orchestrální předehru Antonína Dvořáka zvanou Karneval a v závěru večera v pořadí pátou symfonii Petra Iljiče Čajkovského. Obě díla budou lemovat jednu z nejkrásnějších a současně technicky nejnáročnějších kompozic určených pro sólový klavír a orchestr, Rachmaninovův 3. klavírní koncert. Provede ho korejský pianista Yekwon Sunwoo. I přes svůj mladý věk už dosáhl pozoruhodných úspěchů: v jeho bohaté sbírce titulů vyniká hlavně vítězství v proslulé Van Cliburnově soutěži v USA v roce 2017. Večer bude řídit hlavní dirigent KBS Symphony Orchestra Yoel Levi, který na této pozici působí od roku 2014.
Český rozhlas D-dur a KlasikaPlus včera spolupořádaly první společný koncert. Ve Studiu 1 Českého rozhlasu zazářily mezzosopranistka Markéta Cukrová a klavíristka Kristýna Znamenáčková, absolutní vítězka soutěže Nadace Bohuslava Martinů v r. 2015. Zazněla právě jeho hudba a také jeho předchůdci ve Francii, Maurice Ravel, Gabriel Fauré a Claude Debussy.
A o jedno CD, na kterém natočili Markéta Cukrová, Simona Šaturová, Petr Nekoranec a Vojtěch Spurný u klavíru Moravské dvojzpěvy Antonína Dvořáka jsme při této příležitosti soutěžili. Ptali jsme se:
KTERÝ SLAVNÝ ČESKÝ SKLADATEL BYL UČITELEM BOHUSLAVA MARTINŮ?
Správně je Josef Suk.
Výhercem je Roman Znáček z Příbrami, gratulujeme a CD posíláme na Vaši adresu.
„Portugalské občanství přijal proto, že ho silně přitahoval Lisabon jako útočiště před světem chaosu, hluku a chamtivosti.“
„Díky práci s časem udržel klavírista po celou první polovinu koncertu publikum v maximální pozornosti.“
„Umět posluchačům zprostředkovat díky Bachově a Beethovenově hudbě až existenciální zážitek, je výsada pouze velkých umělců.“
Byl to teprve druhý koncert letošního Klavírního festivalu Rudolfa Firkušného, počítáme-li v to i jazzového pianistu Montyho Alexandera, který vystoupil ve čtvrtek 22. listopadu v pražském Mercedes Foru. Polský klavírista s portugalským občanstvím Piotr Anderszewski nasadil v sobotu 24. listopadu ve Dvořákově síní Rudolfina tak vysokou laťku, že jsme zvědavi, jak ji v nejbližších dnech překonají Yekwon Sunwoo, Grigorij Sokolov, Miroslav Sekera či Paul Lewis. Anderszewski, který do Prahy přijel i díky Koncertnímu jednatelství FOK, publikum přimrazil k sedadlům dvěma jmény – Johann Sebastian Bach a Ludwig van Beethoven.
„Trio od Martinů máme už zažité, ale při zkoušení, koncertech nebo hodinách v něm stále objevujeme další detaily a zajímavosti.“
„V současné době u nás žádná významnější soutěž v komorní hře není.“
„Je povinností nás mladých hudebníků se jeho skladbami zabývat a snažit se je šířit.“
Klavíristka Karolína Františová, houslista Filip Zaykov a violoncellista Vilém Petras si spolu poprvé zahráli v roce 2016 jako členové Akademie komorní hudby. Následně se rozhodli založit trio na pražské HAMU. Do životopisu souboru, který nazvali Trio Incendio a chtějí v něm v hraní společně pokračovat, právě přidali první cenu v interpretační soutěži Nadace Bohuslava Martinů. Dnes večer se představí v pražském Sále Martinů na koncertě jejích laureátů. Vilém Petras hovořil s portálem KlasikaPlus nejen o Martinů, ale také o komorní hudbě a možnostech koncertování.
„Česká filharmónia zanechala dojem veľmi kvalitného, všestranného ansámblu.“
„Vtisnúť dielu hĺbku tak, ako sa to podarilo Capuçonovi, nie je samozrejmosťou.“
„Byčkov publiku ponúkol spolu s orchestrom originálnu „Novostvetskú“ bez náznaku šablónovitosti.“
Prvý z trojice koncertov Českej filharmónie vo viedenskom Musikvereine odznel, za prítomnosti niekoľkých štátnikov, v sobotu 24. novembra. Večer bol zároveň zakončením cyklu filharmonikov k 100. výročiu vzniku republiky: orchester sa spolu so šéfdirigentom Semjonom Byčkovom predstavil prevažne v dielach českých autorov. Jedinou výnimkou bol vedľa Fišera, Smetanu a Dvořáka Koncert pre violončelo a orchester č. 1 Camilla Saint-Saënsa, v ktorom Česká filharmónia sekundovala skvelému Gautierovi Capuçonovi.
Přehlídka kompletního scénického díla Leoše Janáčka v Brně dnes pokračuje se souborem Vlámské opery. Na festivalu Janáček Brno uvede Věc Makropulos - futuristickou inscenaci z roku 2016, kterou režíroval Maďar Kornél Mundruczó, jinak především filmař, jehož snímky sbírají ocenění na předních světových festivalech. Hudebního nastudování se ujal jeden z nejuznávanějších českých dirigentů Tomáš Netopil. Janáček napsal operu Věc Makropulos na motivy stejnojmenné hry Karla Čapka. Text zkrátil a stejně jako v Příhodách lišky Bystroušky změnil oproti předloze konec. V opeře na rozdíl od hry umírá Elina Makropulos smířena se sebou i s Bohem. Dnešní vlámská Věc Makropulos je jedním z vrcholů bienále věnovaného tvorbě Leoše Janáčka, skladatele, který spojil většinu své umělecké dráhy s Brnem. Festival Janáček Brno letos začal slavnostním otevřením zrekonstruovaného Janáčkova divadla a premiérou Lišky Bystroušky v režii Jiřího Heřmana, o které jsme psali v ReflexiPlus Aby lidé o mně a o tobě nepsali v novinách. Festival také už koncertně uvedl např. Janáčkovu vůbec první operu Šárka, Počátek románu nebo Káťu Kabanovou v režii Roberta Carsena. Včera pak s velkým úspěchem ostravskou inscenaci opery Osud v režii Jiřího Nekvasila (ReflexiPlus chystáme). Národní divadlo moravskoslezské zároveň obdrželo medaili od Nadace Leoše Janáčka za to, že se uvedením Osudu stalo po brněnském celosvětově druhým divadlem, které uvedlo všechny Janáčkovy opery. Příští víkend bude na programu mimo jiné scénická verze písňového cyklu Zápisník zmizelého rozšířená o hudební vklad belgické skladatelky Annelies Van Parys v podání belgického souboru Muziektheater Transparant, Její pastorkyňa v podání poznaňského souboru z Teatr Wielki nebo Janáčkova devátá a poslední opera Z mrtvého domu v nastudování Velšské národní opery a dirigenta Tomáše Hanuse, v režii Davida Pountneyho. Toto provedení navíc bude mimořádným příspěvkem k festivalu, protože představí novou kritickou edici prof. Johna Tyrrella rekonstruující dílo co nejblíže podobě, jakou zřejmě Janáček zamýšlel a nikdy neměl možnost dokončit. Přehlídku pak 5. prosince slavnostně zakončí Výlety páně Broučkovy, jediná Janáčkova opera, která měla premiéru v Praze; do Brna ji přiveze pražské Národní divadlo. Šestý ročník festivalu Janáček Brno tak letos kromě ostatního programu uvede všech devět oper samorostlého mistra.
„Na Soutěži Nadace Bohuslava Martinů panovala přátelská atmosféra.“
„Soutěž vnímám především jako poctu skladateli Bohuslavu Martinů.“
„Plány a přání jsou jedna věc, ale proměna budoucnosti v přítomnost je věc druhá.“
Houslistka Eva Zrostlíková Schäferová je vítězkou řady národních i mezinárodních soutěží. Teď k trofejím přidala první cenu v interpretační soutěži Nadace Bohuslava Martinů. Dnes večer se představí v pražském Sále Martinů na koncertě jejích laureátů. Eva je studentkou Hudební a taneční fakulty AMU ve třídě Ivana Štrause. Martinů je jedním z jejích nejoblíbenějších skladatelů. Jak dále říká v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz, momentálně pomýšlí na účast v Soutěži Johannesa Brahmse v Pörtschachu. V městečku na břehu jezera Wörthersee na jihu Rakouska, kam skladatel od roku 1877 pravidelně v létě jezdil, se letos konala už pětadvacátá.
V Sále Martinů na Hudební a taneční fakultě AMU vystoupí dnes večer laureáti interpretační soutěže Nadace Bohuslava Martinů. Konala se v oborech housle a komorní soubory s klavírem. Vítězi jsou Eva Zrostlíková Schäferová, studentka HAMU u Ivana Štrause, a Trio Incendio, které tvoří studenti Karolína Františová, Vilém Petras, Filip Zaykov. Trio pracuje na HAMU pod vedením Ivo Kahánka. Získalo také Cenu za nejlepší interpretaci díla Bohuslava Martinů a Cenu Přemysla Pražáka. Jako druhé se umístilo ERRAI Trio (Marie-Anna Myšíková, Patrik Sedlář, Anna Boiprav). Cenu za nejlepší interpretaci díla Viktora Kalabise získalo Trio Merlot (Nikola Valentová, Martina Bártová, Štěpán Křováček). Čestné uznání obdrželo v soutěži Empé Trio (Markéta Sinkulová, Markéta Dominikusová, Petr Špaček), Česko-slovenské klavírní/é trio (Adam Stráňavský, Liliana Dulanska Violin, Jan Nečaský) a Trio Merlot. V houslové kategorii je druhá Ludmila Pavlová, na třetím místě skončila Liliana Dulanská. Čestné uznání získali Marie Hasoňová a Patrik Sedlář. Cena za nejlepší interpretaci díla Bohuslava Martinů a Cena Jaroslava a Zorky Zichových patří Evě Schäferové a Ludmile Pavlové. V roce 2018 se do soutěže přihlásilo dvacet mladých houslistů a osm komorních souborů s klavírem. V pátek a v sobotu se nakonec utkalo pět klavírních trií a deset houslistů a houslistek, posluchačů českých a slovenských hudebních univerzit. Soutěž je určena pouze pro kandidáty z České a Slovenské republiky a pro zahraniční studenty studující v České republice. Interpretační soutěž akcentující dílo Bohuslava Martinů takto pomáhá nadaným studentům vstoupit do koncertního života už od roku 1996. Dnešní koncert vítězů je součástí programu festivalu Dny Bohuslava Martinů. Rozhovory s vítězi přinášíme v článcích Schäferová vyhrála s Martinů. Soutěžila v domácím prostředí HAMU a Trio vyhrálo s Martinů. Snažilo se nemyslet na to, že soupeřem jsou kamarádi.
Autoři východního bloku 80. a počátku 90. let minulého století - Górecki, Pärt, Parsch a Berger – to je další dramaturgicky zajímavý večer z cyklu Krása dneška, který pořádá PKF – Prague Philharmonia. Koná se zítra 26. listopadu v Českém muzeu hudby, PKF na něm zahraje v menším obsazení a diváky zavede do doby politických zvratů a rodících se demokracií. Spirituální náladu večera můžou charakterizovat slova Arvo Pärta: „Před vzkříšením se musí zemřít. Předtím, než se něco řekne, nemělo by se říkat nic.“ Pro umocnění atmosféry se také část hlediště promění v meditační, odpočinkovou zónu s lehátky, houpačkami, pohovkami či slunečníky. Hosty večera budou historik Petr Blažek a dirigent Pavel Šnajdr. Jako sólisté vystoupí koncertní mistr PKF Jan Fišer a klavírista Daniel Wiesner. Úvodem zazní dílo přímo inspirované událostmi 17. listopadu 1989 – Soft November Music pro sólový klavír slovenského skladatele polského původu Romana Bergera. Od Henryka Góreckého to bude Kleines Requiem für eine Polka, která se vedle jeho Třetí symfonie zařadila mezi skladatelova nejhranější díla s jedním z nejobdivovanějších hudebních motivů v celé jeho tvorbě, od Arvo Pärta slavná skladba Fratres (Bratři) ve verzi pro housle a klavír a od Arnošta Parsche Tichá krajina pro bicí nástroje a ansámbl.
„Jako by snad viděla v osudech hudby podstatně dále než velká část ostatních.“
„Obsahově náročná partitura obsahovala místa nesmírného napětí a třecích ploch i místa duševního uspokojení.“
„Ve chvíli její hry neexistuje nic jiného, než vzácný moment tady a teď.“
V rámci cyklu uvedení Schubertových sonát představila klavíristka Mitsuko Uchida ve vídeňském Musikvereinu tento pátek další tři. Prokázala jedinečné napojení na jeho hudbu.
Poslední z letošních koncertů dnes nabídne hudební festival Věčná naděje: Gustav Mahler a terezínští skladatelé. V Rezidenci primátora hl. m. Prahy vystoupí od půl sedmé hobojista Vilém Veverka. Zahraje skladby Benjamina Brittena, Antala Dorátiho, Jana Klusáka a samozřejmě Pavla Haase. Koncerty tohoto nového cyklu probíhají v Praze a v Terezíně a věnují se česko-německo-židovské hudební kultuře ve středoevropském kontextu s důrazem na tvorbu Gustava Mahlera, terezínských autorů a jejich současníků. "Je to velké téma, má silný emocionální náboj, je to hudba, která po 80 letech pořád nachází své posluchače," řekl muzikolog Lubomír Spurný, který se podílel na dramaturgii festivalu. Srpnový zahajovací koncert v Rudolfinu byl věnován Viktoru Ullmannovi, od jehož narození letos uplynulo 120 let. Festival Věčná naděje spolupracuje s Institutem terezínských skladatelů. Toto centrem zkoumá, dokumentuje a popularizuje tvůrce, kteří byli věznění za druhé světové války a často nepřežili. Jako hlavní úkol si institut stanovil sestavení souhrnné edice děl všech terezínských skladatelů.
„S přibývajícím časem hrál orchestr čím dál uvolněněji.“
„Nejenže zahrál kadenci technicky bravurně, ale mohl si dovolit vytvořit autonomní ´skladbu ve skladbě´.“
„Nelze než souhlasit s názorem, že by se skladba Sylvie Bodorové mohla jmenovat ´Jinosvětská´.“
Co bylo hlavním programovým magnetem koncertu Plzeňské filharmonie 22. listopadu v tamější Měšťanské besedě, na to měl jistě každý návštěvník svůj názor. Večer orámovaný Schubertovou Nedokončenou a Mozartovou symfonií č. 41 C dur Jupiter musel přilákat všechny věrné i příležitostné posluchače. Mezi těmito oblíbenými symfoniemi se však rozprostíral skvost, kvůli němuž nebylo možné tento koncert pominout. Concerto dei Fiori pro housle a smyčce Sylvie Bodorové v podání Marka Pavelce.
Sedmdesátiny včera oslavil se svým publikem Ivan Klánský, klavírní virtuos a děkan Hudební a taneční fakulty pražské AMU. Narozeniny měl sice už v květnu, ale teprve na včerejší večer naplánoval svůj recitál v Rudolfinu, kde spolu s ním vystoupili i čtyři jeho synové – klavírista Lukáš, violoncellista Adam, basbarytonista Daniel a Vladimír, houslista a zároveň člen souboru Epoque Quartet, který na včerejším koncertě také účinkoval. Zazněla díla Antonína Dvořáka, Rondo Op. 94, klavírní kvintet A dur, Cigánské melodie a výběr ze Slovanských tanců, poslední větu z Dvořákovy sonatiny pak jako přídavek s otcem zahrála houslistka Klára. Profesor Ivan Klánský absolvoval konzervatoř u Valentiny Kameníkové a HAMU u Františka Raucha a sám je dnes úspěšným pedagogem, z jehož třídy vyšli například vítězové soutěže Pražského jara Martin Kasík nebo Ivo Kahánek. Letos na jaře získal Granátovou hvězdu za mimořádný přínos českému kulturnímu dědictví od Bohemian Heritage Fund a loni Cenu Antonína Dvořáka udělovanou Akademií klasické hudby za mimořádné umělecké počiny a popularizaci české klasické hudby. Ivan Klánský má celkem šest dětí, hudbě se věnuje i dcera Klára, pouze prvorozený syn Michal, kterého prý jediného do hudby nutili, pak hudby nechal. Mezi českými hudebníky je známý i svou fenomenální pamětí na jízdní řády a schopností nacházet nejvýhodnější spojení po celém světě, s úsměvem dodává, že má takovou cestovní kancelář pro hudebníky.
Soutěž Nadace Bohuslava Martinů se letos koná v oborech housle a komorní soubory s klavírem. Její laureáti budou známi už v neděli 25. 11. a vystoupí večer na koncertě vítězů v Sále Martinů na Hudební fakultě AMU. Soutěžit přijeli posluchači českých a slovenských hudebních univerzit. Interpretační soutěž akcentující dílo Bohuslava Martinů takto pomáhá nadaným studentům vstoupit do koncertního života už od roku 1996. Mezi úspěšné účastníky minulých ročníků patří například houslista Roman Patočka, violoncellisté Václav Petr a Tomáš Jamník, houslistka Olga Šroubková nebo klarinetistka Anna Paulová, všichni už dnes známí profesionální umělci. Garanty jednotlivých kategorií jsou tradičně zkušení a významní interpreti. V kategorii housle je to v tomto ročníku profesor HAMU Ivan Štraus, v kategorii komorních souborů s klavírem děkan HAMU Ivan Klánský. Nedělní koncert vítězů je součástí 24. ročníku festivalu Dny Bohuslava Martinů, který do 19. prosince nabídne například koncerty Kühnova dětského sboru, Ivo Kahánka nebo vítězek předešlých ročníků Soutěže Nadace Bohuslava Martinů sopranistky Zdislavy Bočkové a Anny Paulové. Na festivalu se objeví rovněž violoncellista Petr Nouzovský s Plzeňskou filharmonií, Wihanovo kvarteto, Guarneri trio a Severočeská filharmonie Teplice. Dramaturgie přehlídky představuje dílo českého klasika v konfrontaci s jeho vrstevníky a nástupci. V rámci vlastních abonentních koncertů se do programu připojí Český spolek pro komorní hudbu a Symfonický orchestr Českého rozhlasu. Česká filharmonie chystá na závěr Dnů Bohuslava Martinů skladatelův 1. houslový koncert, Dvořákovo Te Deum, Honeggerovu Vánoční kantátu a v premiéře skladbu Vzkříšení světla a naděje od Jiřího Gemrota.
„Na znalost staré hudby nabaluji vše, co je možné z hudby pozdější a v čem se cítím dobře.“
„Přesvědčil mě hned prvním motivem, který se jako kleště zakousne do mozku a vyvolá ve vás smršť emocí.“
„Klasická hudba si na své publikum umí počkat, nesmí snižovat svoje standardy ve prospěch lepší prodejnosti.“
Výhradním zájmem Českého rozhlasu D-dur a portálu KlasikaPlus.cz je klasická hudba. Chtějí, a to i společně, pracovat v její prospěch, aby se dostávala k těm, které potěší. Komorní koncert Markéty Cukrové v rozhlasovém Studiu 1 v NEDĚLI 25. LISTOPADU večer je toho příkladem. Mezzosopranistka bude protagonistkou večera, který obě média spolupořádají.
„Houslista Paľa se díla zhostil s neuvěřitelnou oddaností věci a hrál jako o život.“
„Dokázali z těchto okamžiků vytěžit maximum skutečného uměleckého účinku.“
„I bez tohoto příběhu jde o hudbu sdělnou.“
Hudební fórum Hradec Králové v druhém večeru nabídlo publiku ve čtvrtek dvě skladby, které přes názvy patřící do světa absolutní hudby přinášejí programnost s přesahem až do duchovní sféry. Moravská filharmonie Olomouc, na tomto festivalu hostující poprvé, se úkolu pod taktovkou Andrease Sebastiana Weisera zhostila velmi dobře. Největší obdiv ovšem zaslouží houslista Milan Paľa.
Česká filharmonie má před sebou tři koncerty ve Vídni. Uzavře tak sérii podzimních zahraničních vystoupení ke stému výročí vzniku Československé republiky. V sobotu, v pondělí a v úterý v rakouské metropoli hraje hudbu českých autorů a Gustava Mahlera. Rezidenci České filharmonie v sále Musikverein otevře při prvním z koncertů skladba Double od Luboše Fišera, následují orchestrální části ze Smetanovy Prodané nevěsty, Saint-Saënsův Violoncellový koncert se sólistou Gautierem Capuçonem a pak Novosvětská symfonie od Antonína Dvořáka, který v roce 1896 řídil první koncert orchestru. Další dva koncerty jsou věnovány Mahlerově 2. symfonii zvané Vzkříšení. Mimořádně nezazní s Pražským filharmonickým sborem, ale se sborem Wiener Singverein. Sólistky jsou stejné jako v Praze a v newyorské Carnegie Hall - Christiane Karg a Elisabeth Kulman. Po návratu do Prahy orchestr dílo nahraje pro připravovaný komplet Mahlerových symfonií. Inaugurační turné šéfdirigenta Semjona Byčkova zavedlo orchestr v minulých týdnech do Bratislavy, do Londýna a pak do New Yorku, Washingtonu, Chicaga, San Francisca a dalších pěti amerických měst. Na jaře 2019 spolu pojedou mimo jiné do sálu Labské filharmonie v Hamburku. S dirigentem Petrem Altrichterem pak budou hostovat v Číně a na Tchaj-wanu a v červenci pod taktovkou Tomáše Netopila v Německu v Bad Kissingen.
„Je to jediný symfonický program letošního ročníku.“
„Do dvou týdnů po vítězství měl novou položku v diskografii.“
„Americké noviny ho označují jako schopného a nadaného, výrazně virtuózního interpreta.“
Pianista Van Cliburn byl první Američan, který vyhrál Čajkovského soutěž v Moskvě. Psal se rok 1958, bylo mu čtyřiadvacet. Yekwon Sunwoo byl první Korejec, který vyhrál Van Cliburnovu mezinárodní soutěž v Texasu. Psal se rok 2017, bylo mu osmadvacet. V neděli se představí na Klavírním festivalu Rudolfa Firkušného v Praze.
