„Ústředním bodem jeho tvůrčích a interpretačních aktivit se stala lidová hudba.“

„Vzpomínkový večer, který na Krčkovu počest uspořádala přesně měsíc po jubilantových narozeninách Společnost českých skladatelů, byl sestaven z jeho komorní tvorby.“

„Večer se neobešel bez osobního vystoupení samotného jubilanta, který skromnými poznámkami přiblížil svoji poetiku.“

22. května 2024, tedy přesně měsíc po datu narození, oslavil hudební skladatel, dirigent, zpěvák a instrumentalista Jaroslav Krček své pětaosmdesáté narozeniny. Koncert na jeho počest se konal v Čapkově síni Komunitního centra Unitaria v Anenské ulici v Praze.

Osobnost jubilanta není třeba dlouze představovat. Narodil se v jižních Čechách (Čtyři Dvory u Českých Budějovic), v Českých Budějovicích získal pedagogické vzdělání. Na Pražské konzervatoři byl žákem Miloslava Kabeláče (kompozice) a Bohumíra Lišky (dirigování). Nejprve působil v Československém rozhlasu v Plzni, poté v Praze v Supraphonu v profesi hudebního režiséra. Ústředním bodem jeho tvůrčích a interpretačních aktivit se stala lidová hudba. Je autorem stovek úprav lidových písní a folkloru z oblasti jižních a západních Čech. Založil a vedl/vede dva umělecké soubory, Chorea Bohemica a Musica Bohemica. Promítnul do nich svůj pohled nejen na folklor, ale i na historické památky hudební tvořivosti. Originálním pojetím a perfektním nastudováním svého repertoáru se oba soubory záhy prosadily na české hudební scéně jako přirozená a logická spojnice lidové tvořivosti, hudební tradice a soudobé kompoziční tvorby. V polovině sedmdesátých let byly oba soubory začleněny do svazku Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK. Bohatou koncertní činnost rozvinuly nejen doma, ale i v cizině.    

Vzpomínkový večer, který na Krčkovu počest uspořádala přesně měsíc po jubilantových narozeninách Společnost českých skladatelů, členská organizace Asociace hudebních skladatelů a vědců, byl sestaven z jeho komorní tvorby. Na úvod zazněl šestnáctý smyčcový kvartet, v závěru večera pak patnáctý „Renesanční“. Provedení obou těchto skladeb se ujal PiKap Quartet ve složení Martin Kaplan a Lenka Šimandlová (housle), Miljo Milev (viola) a Petr Pitra (violoncello). Soubor Trio festivo – Hana Müllerová (harfa), Kateřina Jansová (flétna) a Gabriela Krčková (anglický roh) – přednesl Krčkovo Concerto per tre, Jan Hoďánek provedl Pět skic pro anglický roh (Adagio, Allegro, Sostenuto, Allegretto a Lento). Z vokálního cyklu Lidová poezie v písni na texty moravské lidové poezie byly vybrány dvě části (Hdě ty jedeš, Šly panenky silnicí) přednesl je barytonista Karel Jakubů za klavírní spolupráce Pavla Praženici, Střípky pro dvě zobcové flétny (Meditace, Hra a Tanec) provedly Gabriela Krčková a Zuzana Švecová. 

Kompoziční studium u Miloslava Kabeláče orientovalo mladého skladatele směrem k racionalitě a novodobým hudebním proudům. V Krčkově tvorbě však převládá tonální, hierarchické, převážně diatonické hudební myšlení a tvůrčí spontaneita. Evidentně ve všem zmíněném však není žádný zásadní rozpor, což dokládá i Kabeláčův obdiv a pochvalný postoj. Krčkovy folklorně orientované aktivity se zaujetím, sympatiemi a s neskrývaným obdivem sledoval.

Nejen volbou méně obvyklé instrumentální sestavy (harfa, flétna a anglický roh), ale i typem melodiky autor ve svém Concertu per tre navozuje orientální asociace. Skladba je sestavena z krátkých, výrazně odlišných epizod, převládá vůdčí role harfy. Pět skic pro anglický roh má jednoznačně pastorální charakter. Jsou sympatické zejména tím, že nabízejí koncertní uplatnění tomuto méně frekventovanému dechovému nástroji, v němž skladatel odkrývá nepřeberné bohatství barev a rozmanitost artikulačních možností. Cyklus Moravská lidová poezie v písni je nejen intelektuálním, ale i spontánním ohlasem lidové zpěvnosti a lze jej svojí hodnotou směle zařadit vedle obdobně koncipované tvorby skladatelů, jako jsou Leoš Janáček nebo Bohuslav Martinů. Střípky jsou svojí výrazovou jednoznačností a hravostí dobrým příspěvkem do repertoáru zobcových fléten. Úvodní Smyčcový kvartet č. 16 zazněl ten večer v premiéře. Převažuje v něm zpěvná diatonická melodika, prokládaná stylizovanými tanečními prvky.  Zvláštností Smyčcového kvartetu č. 15 je použití violy d´amour, která vyvolává dojem starobylosti a vroucnosti, svým podmanivým témbrem a vícehlasou hrou vzbudila neobyčejný zájem u publika.

Slovním komentářem všechny skladby večera uváděl violista kvarteta Miljo Milev. Večer se neobešel bez osobního vystoupení samotného jubilanta, který skromnými poznámkami přiblížil svoji osobní poetiku, své hudební směřování, v němž se nezapře všestrannost, folklorní inspirace a respekt ke dřevu, stavebnímu materiálu smyčcových nástrojů jako přirozenému zdroji hudebního znění. Na krčkovské benefici bylo sympatické rovněž to, že se uskutečnila v neokázalém, sympatickém prostředí Komunitního centra Unitra v Anenské ulici, tedy přímo v historickém centru Prahy, jen několik kroků od vltavského nábřeží. Společnost českých skladatelů se zde setkala s vlídným přijetím již i při předchozích akcích a nezbývá než doufat, že se zde příznivci soudobé hudby budou v budoucnu setkávat častěji.

Foto: Oldřich Hlaváček