Dlouhá a komplikovaná cesta zrodu opery Její pastorkyňa – v zahraničí obvykle Jenůfa – byla nakonec korunována obrovským úspěchem na domácích i zahraničních scénách. Právě Její pastorkyňa udělala ze svého tvůrce světově uznávaného operního dramatika. Janáček se smyslem pro zemitou dramatičnost i s velkým soucitem vykreslil lidské vztahy utvářené prostředím drsného světa uzavřené vesnické komunity, kde člověk žije na očích druhým. Nové uvedení opery je nyní v plánu 28. září v Královské opeře ve Stockholmu.

Hudební nastudování je svěřeno do rukou dirigenta Johna Fioreho, režii má na starosti Annilese Miskimmon. Obsazení nezahrnuje českého pěvce, v hlavních rolích se představí Cornelia Beskow (Jenůfa), Nina Stemme (Kostelnička), Jesper Taube (Laca) a Kjetil Støa (Števa). Repríz se v bloku uskuteční celkem devět: 1., 5., 8., 11., 14., 17., 21., 25. a 28. října na hlavní scéně Stora scenen.

Leoše Janáčka hluboce oslovilo stejnojmenné realistické činoherní drama české spisovatelky Gabriely Preissové, které bylo uvedeno bez valného úspěchu v roce 1890. Skladatelovu úmyslu námět zhudebnit se zpočátku autorka bránila, nicméně o pět let později Janáček přece jen hru upravil do podoby libreta. Zvláštností je, že zachoval prozaickou formu, čímž se stal jedním z průkopníků opery zpívané v próze, nikoli ve verších. Práci na opeře dokončil skladatel až na počátku roku 1903. Národní divadlo v Praze operu kvůli osobním rozepřím tehdejšího šéfdirigenta Kovařovice s Janáčkem odmítlo. Byla tedy nastudována v Brně a její světová premiéra se uskutečnila 21. ledna 1904 v Divadle na Veveří, kde sklidila velký úspěch. V Národním divadle byla poprvé uvedena až o dvanáct let později. Poté byla nastudována ve Vídni (1918) a dalších metropolích. Americká premiéra v Metropolitní opeře v New Yorku proběhla v prosinci 1924, kdy byla představena s německým textem Maxe Broda. Dnes patří Její pastorkyňa k repertoáru mnoha světových operních scén, což dokládá i připravovaná inscenace ve Stockholmu.

Foto: Královská opera Stockholm