Klidný čtvrteční večer babího léta, nasvícené Hradčany, za nimi tmavnoucí obloha… a po Vltavě, v bílém člunu a s kormidelníkem v bílé uniformě, přijíždí Jiří Suchý. Samozřejmě ve svém slamáku. Za měsíc oslaví devadesátiny, ale stále tvoří a hraje divadlo. A zpívá. Dnes na plovoucí scéně, která na pontonech pro několik dní patří novému hudebnímu festivalu Prague Sounds. „Plavu si, ani nevím jak, vždyť nemám prsa, nemám znak…,“ zní už za chvíli z pódia před stovkami lidí v hledišti a mnoha dalšími přihlížejícími a poslouchajícími z nábřeží a z mostu. Písnička legendární dvojice Suchý-Šlitr. Následují pak další a další.

Jiří Suchý, herec a zpěvák, textař a básník, skladatel, spisovatel, filmař, výtvarník a režisér, legenda české písně, poezie a divadla, je tuzemskou ozdobou letošních Prague Sounds. Novou open air přehlídku přidávají pořadatelé do kulturní nabídky hlavního města jako dárek k pětadvacátému výročí svého festivalu Struny podzimu, ale je téměř jisté, že má do budoucna jít o pravidelnou součást pražského hudebního dění.

Dalšími protagonisty Prague Sounds jsou v příštích dnech až do 8. září postupně violoncellista Yo-Yo Ma, zpěvačka Lizz Wright, pianista Brad Mehldau s tenoristou Ianem Bostridgem a Jiří Slavík s Marianem Friedlem a souborem Ondráš. Podnětem pro festival na vodě byl loňský koncert houslisty Daniela Hopea na pontonech mezi Žofínem a Národním divadlem.

„Za tuto úžasnou scénu vděčíme vlastně koronaviru,“ říká Marek Vrabec, který stojí za oběma festivaly. „Loni v září jsme takhle uspořádali koncert, který byl po všech stránkách velkým rizikem, koncert s houslistou Danielem Hopem. Měl být a byl – jak zní i jeho jméno – nositelem naděje v době pandemie.“ Šlo podle něj o úžasný úspěch. „Nebe nám bylo milostivo, byl teplý večer… a ten koncert obletěl svět, protože ho zaznamenala Česká televize v koprodukci s Arte, což je německo-francouzský kanál, a na své platformě záznam odvysílal i Deutsche Grammophon…,“ pokračuje Marek Vrabec. Byl to dobrý začátek myšlenky pokračovat: „Když už se sem tahají pontony z celé republiky, tak využít vloženou energii a udělat hned několik koncertů. A několik koncertů, to už je festival…!“

Jiří Suchý v roce 1959 založil spolu s Jiřím Šlitrem divadlo Semafor a působí v něm dodnes. Od počátků je ovlivněn americkou groteskou, hudebníky a herci a vedle toho i Osvobozeným divadlem. Těší se přízni publika několika generací. Díky svému talentu a díky šíři činností, jaké se říká renesanční, je považován za klasika české kultury.

 Foto: Petr Veber