„Sólista Jiří Vodička přistoupil k realizaci koncertu dvojnásob tvůrčím způsobem.“

„Houslista se tak mohl věnovat i výrazovému poselství skladby, i když pravda poněkud méně soustředěně, než by to dokázal s dirigentem.“

„Orchestr sice postrádal očekávanou větší hravost, přesto zahrál Haydnovu symfonii pečlivě.“

Centrum sociálních služeb Klíč pořádá už tradičně koncert vážné hudby v bazilice na Svatém Kopečku u Olomouce. Letos v úterý 9. září se úlohy vystupujícího ujala Moravská filharmonie, se kterou se sólově v Koncertu pro housle a orchestr e moll Felixe Mendelssohna-Bartholdyho představil koncertní mistr České filharmonie Jiří Vodička. Ten se také ujal dirigování, a to v další skladbě, Symfonii č. 88 Josepha Haydna. 

Centrum sociálních služeb Klíč je organizací Olomouckého kraje a poskytuje pomoc rodinám dětí i dospělých, kteří jsou mentálně postižení a téměř vždy se jejich stav váže i na postižení tělesné či smyslové. Cílem je ulehčit péči o tyto lidi a rodinám poskytnout pomoc a součinnost v řešení jejich problémů. „Každoroční koncert je současně i společenským setkáním a oceněním snahy a statečnost lidí, kteří se denně potýkají s celoživotními problémy při péči o své blízké,“ přiblížil smysl akce ředitel centra Klíč Petr Matuška. Účastníky pozdravil i biskup Antonín Basler a také otec Hyacint z komunity premonstrátů, která baziliku spravuje.

Koncert byl pro návštěvníky velkou událostí a poslech romantického Koncertu pro housle a orchestr e moll, op. 64 se zde zdál být malým zjevením. Sólista Jiří Vodička přistoupil k realizaci koncertu dvojnásob tvůrčím způsobem. A to jako sólista na housle i jako dirigent. Byl to poněkud kaskadérský výkon, neboť sám houslový part je obtížný a souhra s orchestrem není jednoduchá. Romantické poselství koncertu přináší mnoho agogických nástrah a výraz houslisty vyžaduje práci s tempy. Nicméně orchestr, tento večer v komorním obsazení, dílo dokonale zná a se sólistou měli těsné a soustředěné napojení. Koncertní mistr Patrik Sedlář hlídal každé kolegovo vybočení ze zaběhnutého rytmu a i všichni ostatní hráči v orchestru pozorně reagovali na všechna zachvění. Houslista se tak mohl věnovat i výrazovému poselství skladby, i když, pravda, poněkud méně soustředěně, než by to dokázal s dirigentem. 

Allegro moderato appassionato vedla jásavá melodie, kterou zahájily sólové housle a která se i nadále vracela v orchestru. Ten podporoval sólistu dramatickými akordy, stejně jako nechal vyznít něžným pianům a rychlým běhům. Andante. Allegretto non troppo na úvodní proznívající tóny fagotu a flétny navázalo nejprve měkkými akordy orchestru, aby uvedly vášnivou a touhyplnou melodii houslí. Tu si sólista jaksepatří užíval a jasný tón houslí, nesoucí se prostorem chrámu, bral posluchače za srdce. Fanfáry uvedly poslední větu Allegro molto vivace, housle se předváděly ve virtuózních bězích a ve svižné melodii za vydatné podpory orchestru a všichni si užívali efektní závěr skladby. 

Další skladbou, která zazněla, byla Symfonie č.88 G dur Hob.I/88 Josepha Haydna, který ji napsal pro orchestr knížete Nikolause Esterházyho. Tentokrát tedy zazněla v podání orchestru Moravské filharmonie Olomouc, který i nadále dirigoval Jiří Vodička. Bylo znát, že jeho gesta nejsou tak vypracována co do elegance, ale zůstala přesnost nástupů a orchestr se mohl na preciznost dirigenta spolehnout. Adagio zahájilo majestátně, s potřebnými echy a kontrasty, aby se následné Allegro rozběhlo ve smyčcích, podpořených jen střídmými dechy. Druhou větu Largo zahájilo sólo violoncella Jiřího Fajkuse, jehož zpěvnost podpořili kolegové něžným doprovodem, následovaným kontrastními akordy ve forte. Větu Menuetto Allegretto zahájil orchestr nejprve energickým pochodem, poté nastoupila lidová melodie doprovázená generálbasem, aby se opět prosadil menuet. Finale nastoupilo svižně a vylehčeně, postupně nabíralo na síle a větu ukončil energický a svižný závěr v accelerandu.  Orchestr sice postrádal očekávanou větší hravost, přesto zahrál Haydnovu symfonii pečlivě a s přesností.

Koncert v bazilice na Svatém Kopečku nebyl dlouhý, ale zato měl velký ohlas a ještě větší společenský dopad. Lidé, kteří zajišťují nadstandardní dennodenní péči o své postižené nejbližší, dokázali ocenit krásnou chvíli s jiskřivou hudbou.

Foto: Filip Jančo