„Na Pražské jaro poprvé přijíždí orchestr z města, které bylo se stotisícovou českou menšinou po Praze a Vídni třetím největším na světě s českou populací.“

„Kubelík zřejmě hrál až příliš mnoho soudobých děl, měl náročné zkoušky a angažoval afroamerické umělce.“

„Oslovil houslistu Josefa Suka, jestli by znovuobjevený koncert od Martinů nenastudoval a nepřijel uvést do Chicaga.“

V biografii Chicagského symfonického orchestru bylo a je několik zajímavých českých stop. Jeho šéfdirigentem byl v padesátých letech Rafael Kubelík, v exilu tam žil a zemřel K. B. Jirák, svůj americký debut měl právě tam Zdeněk Mácal. V poslední době v Chicagu už opakovaně vyvolal pozornost Jakub Hrůša, těleso dirigoval loni rovněž Petr Popelka, hrál s ním Josef Špaček a dotkla se ho už i dirigentka Alena Hron. A před půlstoletím tam měl v podání Josefa Suka premiéru První houslový koncert Bohuslava Martinů. Chicago Symphony Orchestra, ve kterém hrají také dva čeští houslisté, teď ve své 134. sezóně poprvé přijíždí na festival Pražské jaro. S Mahlerem, který prožil prvních patnáct let u nás na Vysočině.

Evropské turné Chicagského symfonického orchestru obsahuje na jaře 2025 osm koncertních vystoupení, všechna řídí nizozemský dirigent Jaap van Zweden, častý host na pódiu v Chicagu. Zaznívají při nich dvě z Mahlerových symfonií – Šestá, premiérovaná roku 1906 v Essenu, a Sedmá, která měla premiéru v roce 1908 v Praze. Turné začalo ve středu 14. května na Mahlerově festivalu v amsterdamském sále Concertgebouw, kde se o devět skladatelových symfonií postupně podělilo pět symfonických těles – a to z Chicaga tam bylo jediné americké. Po sobotním a nedělním účinkování v Hamburku pokračuje přední americký orchestr přes Drážďany do Prahy, kde má 20. května na programu Šestou symfonii Gustava Mahlera. Zájezd zakončí ve Vratislavi.

Na Pražské jaro poprvé v historii přijíždí orchestr z města, které bylo na počátku dvacátého století s více než stotisícovou českou menšinou po Praze a Vídni třetím největším na světě s českou populací. Chicago, založené roku 1837 a brzy vyprofilované jako průmyslové a obchodní centrum tehdejšího Středozápadu, je dnes na březích Michiganského jezera bezmála třímilionovým velkoměstem,  největším v americkém státu Illinois. A potomků českých emigrantů je tam stále tolik, že dosud mají nejen svou školu, ale i národní hřbitov. 

Ve třicátých letech měl český původ dokonce starosta Chicaga – kladenský rodák Antonín Josef Čermák alias Anton Joseph Cermak. V padesátých letech měl pak Čecha v čele Chicagský symfonický orchestr. Byl jím Rafael Kubelík, syn proslulého houslového virtuosa Jana Kubelíka. Po komunistickém puči v roce 1948 opustil Československo, kde vedl Českou filharmonii a kde stál v roce 1946 u vzniku festivalu Pražské jaro. Záhy získal v západním světě vynikající renomé, které mu brzy umožnilo vybrat si ze dvou nabídek – na jedné misce vah byla možnost nahradit Sira Adriana Boulta ve funkci šéfdirigenta Symfonického orchestru BBC v Londýně, na druhé působení v USA. 

Kubelík dal přednost pozici uměleckého ředitele a dirigenta Chicagského symfonického orchestru; byl jím v letech 1950 až 1953. Vlastně krátkou dobu… Za odchodem z této pozice byly zřejmě rozpory se správní radou: její přesvědčení, že hraje až příliš mnoho soudobých děl, námitky proti jeho náročným zkouškám a nesouhlas s angažováním afroamerických umělců. Návazně působil Kubelík jako hudební ředitel Královské opery Covent Garden v Londýně, také jen tři roky. Naopak velmi dlouhým se stalo posléze jeho působení v Mnichově, kde byl šéfdirigentem Symfonického orchestru Bavorského rozhlasu osmnáct let, mezi roky 1961 a 1979. Po světě, i v Chicagu, Kubelík soustavně propagoval hudbu českých autorů.

Jak se dostal do Chicaga První houslový koncert Bohuslava Martinů? Skladba vznikla v Paříži v první polovině třicátých let na objednávku houslového virtuosa Samuela Dushkina, avšak ten dílo tehdy neprovedl, údajně s ním nebyl spokojen. Plánovaná a ohlášená premiéra, kterou měl v roce 1934 dirigovat Georg Szell, byla zrušena. Odložený, zapomenutý a ztracený rukopis se našel až v okamžiku, kdy ho muzikolog a sběratel Hans Moldenhauer v roce 1961 koupil od jiného sběratele, kontrafagotisty Bostonského symfonického orchestru Boaze Pillera; jak k partituře přišel on, není známo, faktem ale je, že se s Bohuslavem Martinů znal… Moldenhauer, sídlící ve Spokane ve státě Washington a vyučující mimo jiné také v Chicagu, proslul postupným shromažďováním obrovské sbírky podepsaných rukopisů; jejím základem byly autografy Antona Weberna, jehož dílo detailně studoval, ale vedle nich i řady dalších skladatelů. 

Za skutečností, že 25. října 1973 zaznělo opětovně objevené dílo ve světové premiéře právě s Chicagským symfonickým orchestrem pod taktovkou Sira Georga Soltiho, je právě Moldenhauer. Oslovil totiž houslistu Josefa Suka s dotazem, jestli by dílo nenastudoval a nepřijel uvést do Chicaga… Stalo se – a už příští měsíc zazněl Koncert č. 1 v Sukově podání také v Praze, s Českou filharmonií a Václavem Neumannem.  

Po Moldenhauerově smrti v roce 1987 byla sbírka rozptýlena. Partitura 1. houslového koncertu Bohuslava Martinů je s dalšími položkami archivu uložena v knihovně Northwestern University v Evanstonu ve státě Illinois; další dokumenty se dostaly do knihovny Harvardovy univerzity ve státě Massachusetts, do Knihovny Kongresu ve Washingtonu, al i do Evropy: do knihovny Paul-Sacher-Stiftung v Basileji, do Rakouské národní knihovny ve Vídni a do Bavorské státní knihovny v Mnichově.

Sir Georg Solti byl osmým hudebním ředitelem Chicago Symphony Orchestra v letech 1969 až 1991. Zakladatelem a hudebním ředitelem v letech 1891 až 1905 byl Theodore Thomas, ve své době slavný americký dirigent, kterého vyzval k ustavení symfonického orchestru „nejvyšší kvality“ významný chicagský podnikatel Charles Norman Fay. První koncerty se konaly 16. a 17. října 1891 v divadle Auditorium Theatre; na programu byla Beethovenova Osudová, Čajkovského koncert b moll, hudba Richarda Wagnera a Dvořákova předehra Husitská. Thomas zemřel v lednu 1905, tři týdny po slavnostním otevření nového sálu Orchestra Hall.

Po něm přišel Frederick Stock, který stál v čele orchestru neuvěřitelných sedmatřicet let, až do roku 1942. Následovali Désiré Defauw, Artur Rodziński (který během své kariéry působil jako šéf i v Los Angeles, v Clevelandu a u Newyorské filharmonie), již zmíněný Kubelík, dále Fritz Reiner (který pracoval ve vedoucích pozicích také v Pittsburghu a v Metropolitní opeře), Jean Martinon, po Soltim pak Daniel Barenboim a nakonec pro třináct let Riccardo Muti, známý také jako dlouholetý hudební ředitel Teatro alla Scala; ten se od sezóny 2023/24 stal doživotním emeritním hudebním ředitelem i jím samotným tak proslaveného amerického tělesa.

V září 2027 se po několikaleté pauze bez šéfa ujme pozice jedenáctého hudebního ředitele a šéfdirigenta Chicago Symphony Orchestra (a současně také Královského orchestru Concertgebouw v Amsterdamu) finský umělec Klaus Mäkelä. Paralelně je teď svázán s Filharmonií v Oslo a s Orchestrem de Paris. Jako designovaný šéfdirigent už letos na jaře v Chicagu uvedl Mahlerovu 3. symfonii, Brahmsův 2. klavírním koncertem s Daniilem Trifonovem a Dvořákovou 7. symfonií. Na letošní podzim je ohlášeno jeho nastudování Berliozovy Fantastické symfonie a Harolda v Itálii od stejného autora. Pozice hudebního ředitele Chicagského symfonického orchestru je podporována dary od Nadace rodiny Zellů, jejich jméno je proto s titulem spojeno. Mäkelä je tedy nyní „Zell Music Director Designate“.

Orchestr má rozsáhlý repertoár sahající od barokní po současnou tvorbu. Každoročně vystoupí na více než 150 koncertech. Mezi desítkami světových premiéru, za nimiž za více než 130 let existence stojí, figurují mimo jiné 3. klavírní koncert Sergeje Prokofjeva uvedený roku 1921, Stravinského Symfonie in C z roku 1940, v roce 1953 Symfonické scherzo K. B. Jiráka, roku 1985 A Symphonic Peripetia pro varhany a orchestr od Rafaela Kubelíka, 1988 Koncert pro trubku a orchestr Karla Husy, 1997 Violový koncert Sofie Gubajduliny nebo 2023 Triumph of the Octagon od Philipa Glasse. V amerických premiérách šlo třeba pá let po pražské premiéře o Sukovu Pohádku…  

Chicago Symphony Orchestra je spojen se dvěma pozoruhodnostmi. Jednou je Civic Orchestra of Chicago Musicians, národní vzdělávací program připravující pod dohledem dirigenta Ken-Davida Masura a řady lektorů mladé profesionály na kariéru v orchestrální hudbě, založený už v sezóně 1919/20. Tou druhou je letní rezidence na Ravinia Festivalu, nejstarším hudebním festivalu v USA, který se od roku 1936 vždy od června do září koná v třicetitisícovém městě Highland Park na pobřeží Michiganského jezera severně od Chicaga. Orchestr tam zajížděl už od roku 1905. Festival teď přiláká během každé tříměsíční sezóny na šest set tisíc posluchačů. Přicházejí na 120 až 150 akcí, koncertů a představení pod širým nebem, zahrnujících všechny žánry od klasické hudby přes jazz až po hudební divadlo. 

Právě tam loni v létě dirigovala Alena Hron skladbu Icarus In Orbit od  George Walkera. Na koncertě se objevila coby účastnice programu Taki Alsop Conducting Fellowship. Mimořádně perspektivní Češku do ní vybrali z více než půl druhé stovky mladých dirigentek z celého světa.

Věděli jste, že… 

…Jakub Hrůša u Chicagských symfoniků uvedl už v roce 2017 při tamním debutu Mou vlast, že jeho loňská rezidence zahrnula od 7. do 16. března sedm koncertů, že s tělesem vedle zmíněného Houslového koncertu č. 1 od Martinů už mimo jiné nastudoval i Dvořákovu Šestou, Mahlerovu Devátou a Šostakovičovu Jedenáctou symfonii nebo Rachmaninovův 1. klavírní koncert a že tam na jaře 2026 bude dirigovat výběr ze Smetanovy Prodané nevěsty, Beethovenův Třetí klavírní koncert a Schumannovu Jarní symfonii?

…Petr Popelka, šéfdirigent Symfonického orchestru Českého rozhlasu a Vídeňských symfoniků, v březnu 2024 s Chicagskými symfoniky nastudoval Mendelssohnovu ouverturu Hebridy a Šestou Schubertovu a Sedmou Beethovenovu symfonii?

…Zdeněk Mácal poprvé v Americe vystoupil v roce 1982, a to hned s proslulým Chicago Symphony Orchestra? Že do programu tehdy zařadil i První symfonii Bohuslava Martinů a že měl velký úspěch, který vedl k tomu, že se brzy stal hudebním ředitelem Milwaukee Symphony Orchestra a hlavním dirigentem chicagského Grant Park Music Festival?

…skladatel Karel Boleslav Jirák byl po roce 1945 nařčen z nečeského jednání a i když byl o dva roky později rehabilitován, zůstal po roce 1948 ve Spojených státech? A že v Chicagu vyučoval na letních hudebních kursech, že se tam stal profesorem na Roosevelt University a že tam nakonec v roce 1972 také zemřel? 

…Sir Georg Solti nečekaně zemřel v roce 1997 během festivalu konaného k otevření zrekonstruovaného koncertního sálu – Symfonického centra, aniž by se dožil tisícího koncertu s tělesem, který měl zanedlouho řídit?