Otisky evropských válek, to je podtitul dnešního koncertu Moravské filharmonie Olomouc. Začíná v 19 hodin v Redutě. 17. října před 75 lety zahynul v plynové komoře v Osvětimi Pavel Haas, a to společně s dalšími tzv. terezínskými skladateli – Viktorem Ullmannem a Hansem Krásou. Dramaturgie proto vybrala Haasovu Studii pro smyčcový orchestr. Kromě ní zazní ještě Beethovenův „Císařský“ klavírní koncert, který přednese Jasminka Stančul, a Prokofjevova 6. symfonie. Koncert řídí Michael Zlabinger.

Olomouckému publiku se poprvé představí pianistka Jasminka Stančul původem ze Srbska. Její hudební talent a originální provedení hudby Ludwiga van Beethovena ji dovedly k vítězství v Mezinárodní Beethovenově klavírní soutěži ve Vídni. Jako sólistka koncertuje s předními světovými orchestry. Je členkou souboru Vienna Brahms Trio, se kterým vystupuje po celém světě. Navíc úzce spolupracuje s Vídeňským smyčcovým kvartetem, které tvoří členové Vídeňských filharmoniků.

Během tří let strávených v Terezíně zkomponoval Pavel Haas několik skladeb, zachoval se ale jen zlomek. Jednou z nejvýznamnějších je jednovětá Studie pro smyčcový orchestr z roku 1943, která patří mezi Haasova poslední díla. Je významnou ukázkou jeho unikátního kompozičního projevu, rytmické vynalézavosti a využití polyrytmiky, melodičnosti vycházející z moravských lidových písní a také ze synagogálního zpěvu.

Asi nejproduktivnější tvůrčí období Ludwiga van Beethovena probíhalo v době napoleonských válek. Skladatelův vztah k činům a osobě Napoleona Bonaparta byl v průběhu času proměnlivý, v květnu 1809 už byl ale bezpochyby rozčarovaný, zejména po útoku francouzských vojsk na Vídeň. V těchto válečných historických okolnostech ale Beethovenovy „múzy nemlčely“, ba naopak. Začal tehdy také práci na svém posledním koncertantním díle pro klavír a orchestr, známým pod názvem „Císařský“ koncert, který zazní uprostřed programu. Večer tím současně uctí památku dvoustého výročí od inaugurace Rudolfa Jana Rakousko-Toskánského za arcibiskupa olomouckého, jemuž Beethoven svůj Pátý klavírní koncert věnoval.

Životní dráha Sergeje Prokofjeva zahrnuje obě světové války. On sám přímo na bojišti nikdy nebyl, ale v průběhu druhé světové války bojoval zejména prostřednictvím své tvorby, do které vtělil svůj utajovaný protistalinský postoj a tragické zážitky z války. V roce úmrtí Pavla Haase začal Sergej Prokofjev psát svoji v pořadí šestou symfonii. Uváděl ji slovy: „Nyní se radujeme z našeho velkého vítězství, ale každý z nás utrpěl velké ztráty. Jsou to rány, které se nikdy nezacelí. Někteří přišli o své blízké, jiní zase utrpěli na zdraví. Toto nesmí být zapomenuto.“ V určitou chvíli zvažoval dílo věnovat Beethovenovi mimo jiné z důvodu, že má stejné opusové číslo jako jeho oblíbená skladba – Beethovenova poslední klavírní sonáta. Šestá symfonie byla nakonec po svém druhém provedení v prosinci 1947 v Moskvě představiteli komunistického režimu na čele s Andrejem Ždanovem označena za „projev formalistické zvrácenosti a antidemokratických tendencí nevhodných pro sovětský lid a jejich estetické potřeby.“

Moravská filharmonie zahraje pod taktovkou mladého Vídeňáka, dirigenta Michaela Zlabingera. Působil jako asistent Christopha von Dohnányiho, Inga Metzmachera nebo Fabia Luisiho a má bohaté zkušenosti s řízením předních evropských orchestrů.

Foto: Archiv MFO