„Celé století trvající diskuse o potřebnosti velkého koncertního sálu jsou tedy u konce.“

„Nejšťastnějším člověkem na akci byla jistě ředitelka Filharmonie Brno Marie Kučerová.“

„Varhany nejsou součástí projektu. ‚Jak by se zde ale mohla hrát Janáčkova Glagolská mše?‘ ptala se logicky téměř 102letá bývalá rektorka JAMU Alena Veselá.“

Otazníky nad potřebou koncertního sálu v Brně se táhnou již sto let. Ano, už Leoš Janáček razil ideu, že čeští občané jsou stejně kulturní a hudbymilovní jako němečtí a že si koncertní sál také zaslouží. Němci měli v Brně Německý dům se sálem pro víc než osm set posluchačů, zatímco Češi se pyšnili, a dodnes pyšní, Besedním domem. Ten je sice krásný, ale ideální pro komorní hudbu, symfonické koncerty se zde hrát nemohou, pro ty si Filharmonie Brno půjčuje sál Janáčkova divadla. 24. února však došlo k přelomové události – k poklepání základního kamene Janáčkova kulturního centra.

Celé století trvající diskuse o potřebnosti velkého koncertního sálu jsou tedy u konce. Roku 2002, kdy byla konečně vyhlášena urbanisticko-architektonická soutěž, a nyní došlo k přelomové události. V pondělí 24. února se na ploše, kde má vyrůst koncertní sál, sešli zástupci kulturní veřejnosti, státu, Jihomoravského kraje i Města Brna, včetně zástupců realizujících firem, aby poklepali na základní kámen a všichni vyjádřili podporu stavebnímu záměru. 

Jako první měl slovo premiér Petr Fiala, jehož vystoupení bylo o to významnější, že sám pochází z Brna a zná tedy problematiku provozu filharmonie přímo z vlastní zkušenosti návštěvníka koncertů. Po něm vystoupil ministr kultury Martin Baxa, který vyzvedl význam Filharmonie Brno nejen pro město, ale především pro kraj i stát, neboť jde o soubor špičkové kvality, skvěle reprezentující Českou republiku v zahraničí. Upozornil, že se stavbou sálu platí dluh vůči kulturní veřejnosti nejen Brna. Poděkoval za aktivitu a úsilí paní profesorce Aleně Veselé, která se osobně akce účastnila i ve svých téměř sto dvou letech, a pozdravil ji z pódia. Oba zástupci vlády České republiky jsou zárukou, že slíbených 600 milionů korun ze státního rozpočtu opravdu půjde na stavbu sálu ze státních prostředků. 

Primátorka Města Brna Markéta Vaňková ujistila, že město opravdu chce postavit sál špičkových parametrů, moderní, s vynikající akustikou. Poděkovala představitelům kulturní veřejnosti, kteří se nejvíc zasloužili o prosazování myšlenky stavby sálu. Nejprve bývalému řediteli filharmonie Bohuši Zoubkovi, který se sice tohoto slavnostního aktu nedožil, ale jeho úsilí nenechat myšlenku výstavby sálu usnout, bylo nezměrné a vedlo k dnešnímu slavnostnímu dni. Dále vyzvedla úsilí paní profesorky Aleny Veselé, která jako mnohaletá rektorka JAMU vyvíjela nepřetržitý tlak na všechny instituce, které mohly v této situaci pomoci. Vysvětlila také, proč se příprava stavby zdržela. „Museli jsme řešit mnoho skrytých problémů, o kterých jsme nemohli v průběhu veřejnost informovat. Především to bylo dosažení smíru s prvním výhercem urbanisticko-architektonické soutěže, poté vyjasnění zpochybnění výběru zhotovitele a v neposlední řadě dohoda o majetkoprávním vypořádání s hotelem International ohledně odstranění trafostanice. Nyní zde může vzniknout důstojný prostor pro vstup do sálu z nového náměstí Ludvíka Kundery,“ pochlubila se vyřešenými problémy primátorka. Sama považuje za samozřejmé, že náklady, které zůstanou nepokryté, jdou na vrub Města Brna jako hlavního garanta.

Podporu stavbě sálu vyjádřil i hejtman Jihomoravského kraje Jiří Grolich, který přirovnal význam stavby sálu k významu stavby dálnice do Vídně. „I malý stát může podávat obrovské výkony a jsem rád, že Filharmonie Brno patří ke světově proslulým orchestrům, který uznávají po celém světě. A jsem rád, že také Jihomoravský kraj může být součástí tohoto významného díla,“ vyznal hejtman. Vždyť i Jihomoravský kraj se podílí na financování stavby 100 miliony korun, neboť velká část posluchačů přijíždí za zážitky s Filharmonií Brno z míst tohoto kraje. 

Důležité vyjádření přinesl představitel ateliéru architektonického týmu, který koncertní sál projektoval, architekt Petr Hrůša. „Ve spojení s novodobou charakteristikou minimalismu bude naplněno očekávání nového koncertního sálu pro ideálně dvanáct set posluchačů. Navržená architektura je nadčasová, snese srovnání jak s existujícími hodnotami z 19. století, tak se soudobým stylem, podtrhujícím kulturnost města,“ zdůraznil Hrůša. Jeho osobním vkladem do realizace projektu je i schopnost vnímat emocionální dopad hudby včetně jejích akustických charakteristik, o to lépe se mu spolupracovalo s týmem generálního projektanta Tomasze Koniora a s hlavním akustikem Yasuhisou Toyotou, který je autorem akustického řešení sálu. „V roce 2021 dorazil do Brna akustický model sálu v měřítku 1:10 a tým světového akustika na něm tři měsíce prováděl akustická měření,“ upřesnil Hrůša.

Nejšťastnějším člověkem na akci byla jistě ředitelka Filharmonie Brno Marie Kučerová. Poděkovala všem, kteří přispěli k úspěchu tohoto dne, zejména zástupcům municipalit, bez jejichž podpory by se nepostavilo nic. Sdělila, že si slibuje od nového sálu především „…moderní komfort pro hudebníky i pro publikum. Vím, že z každého místa v hledišti bude stejně skvěle vidět, ale především slyšet, co se odehrává na pódiu. To znamená, že naši posluchači budou konečně vědět, jak skutečně zní brněnská filharmonie, a ocenit ji stejně jako posluchači v zahraničí, kde jsme dosud v moderních sálech světa hráli na našich turné,“ těšila se ředitelka filharmonie.

Vedle ostatních zúčastněných, kteří popřáli akci zdar, je jistě významné i vyjádření profesorky Aleny Veselé, která se i přes vysoké stáří o přípravu stavby sálu stále aktivně zajímá. „V roce 1992 jsem založila Spolek pro výstavbu koncertního sálu, aby zde byla platforma důležitých lidí, kteří mohli této akci pomoci. Postupně jsme vyvíjeli tlak na důležité lidi, až se dílo podařilo. Sama považuji za důležité vyhlášení veřejné sbírky ‚Varhany pro Brno‘ prostřednictvím transparentního účtu, aby v sále mohl být instalovaný špičkový nástroj, vyrobený na míru. Ten totiž není součástí projektu stavby a jejího rozpočtu, ale řekněte, copak může být špičkový koncertní sál bez varhan? Jak by se zde mohla hrát Janáčkova Glagolská mše?“ ptala se logicky profesorka Veselá. 

Sama netvrdila, ani nemohla, jestli se otevření koncertního sálu zúčastní, věřme, že ano a popřejme jí pevné zdraví, aby mohla být přítomna naplnění svého celoživotního cíle. Stavět bude konsorcium tří firem, s názvem Konsorcium Společnost JKC Brno, které tvoří společnosti OHLA ŽS, Strabag Pozemní a inženýrské stavitelství a Unistav Construction a realizace by měla trvat šestatřicet měsíců. Na nákladech stavby se budou podílet ve výši 332 milionů i Brněnské komunikace, jejichž zástupce se rovněž akce zúčastnil, stejně jako zástupci všech zainteresovaných firem – ujistili přítomné, že budou postupovat tak, aby se dílo podařilo v co nejvyšší kvalitě. Akci doprovodilo a stvrdilo žesťové uskupení hráčů Filharmonie Brno, z nichž mnozí rovněž byli akce přítomni a už přece jen začali věřit, že se nového koncertního sálu dočkají a že v něm zahrají nejen brněnskému publiku. Tak si počkejme na výsledek a věřme, že bude skvělý!

foto: Jakub Joch, Tomáš Tichý