Veronika Paroulková

  • jVyrostla v hudebně výtvarné rodině. Vystudovala Právnickou fakultu UK, zpěv na Konzervatoři J. Ježka a soukromě hru na klavír a klarinet. Od 17 let se věnuje moderování a působí za mikrofonem nebo před televizní kamerou bez přestávky dodnes. Pracovala jako moderátorka na Classic FM (dnes Classic Praha), moderátorka zpravodajství v Radiu City, v ČRo Region a Radiožurnálu, poté vedoucí zpravodajství a publicistiky ČRo Region. Připravovala a moderovala pořad Telefonotéka a přenosy koncertů klasické hudby pro ČRo Vltava, publicistický pořad Proti srsti TV Prima, v České televizi pořady Před půlnocí, Před polednem, Studio 6, Politické spektrum, vědecký pořad Milenium a Zprávy ČT 24. V současné době připravuje a moderuje pořad Na návštěvě pro ČRo D-dur, pořady s vědci o vědě pro ČRo Plus a v oblasti klasické hudby příležitostně moderuje pro ČT art. Kromě toho spolupracuje jako moderátorka i s festivaly klasické hudby, s pořadateli koncertů nebo s vědeckými institucemi, psala články o klasické hudbě pro Divadelní noviny a je spoluzakladatelkou portálu o klasické hudbě KlasikaPlus.cz, kde zároveň publikuje. Veronika Paroulková vystudovala Právnickou fakultu UK, zpěv na Konzervatoři J. Ježka a soukromě hru na klarinet. Kromě klasické hudby je její zálibou golf a fotografování, ráda cestuje, chodí v přírodě, tančí nebo lyžuje. Jako koníčka má i kvalitní vína, vaření a gastronomii. Kde to jde, potkáte ji s fenkou Westíka pojmenovanou Mimi podle Pucciniho Bohémy, se kterou tvoří nerozlučnou dvojici. Její velkou láskou se stal v roce 2020 syn Kubíček. Založení portálu KlasikaPlus.cz považuje za zpečetění svého hlubokého vztahu s vážnou hudbou…

    Zveřejněno v LidéPlus

Petr Veber

  • IMG4474Nepochází z uměleckého prostředí, ale k hudbě má jako posluchač i jako neprofesionální klavírista a varhaník blízko od dětství. Po gymnáziu vystudoval hudební vědu na Karlově univerzitě. Od poloviny 80. let působí jako novinář, hudební a operní kritik a autor textů o hudbě a hudebnících. Přes dvacet let byl zpravodajem ČTK zaměřeným na hudbu, kulturu a církve, od roku 2007 pak deset let v Českém rozhlase vedl hudební redakci stanice Vltava, pro kterou nadále pracuje jako publicista. Současně je jedním z dlouholetých průvodců vysíláním Českého rozhlasu D-dur, digitální stanice klasické hudby. Od 80. let vedle zaměstnání nepřetržitě přispívá do odborných českých hudebních měsíčníků, deníků i časopisů. Připravoval rozhovory a psal hudební reflexe do Lidových a Hospodářských novin, publikuje v Týdeníku Rozhlas i na internetu, píše texty k programům koncertů i obalům CD. Je autorem knihy Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby. Klasickou hudbu považuje za nenahraditelnou součást lidského života a snaží se o tom nenásilně přesvědčovat ostatní. Za hudbou cestuje stejně nadšeně, jako rád chodí po horách a fotografuje. Vážnou hudbu všech období, forem a žánrů ještě stále vyhledává, s potěšením poslouchá a dál poznává. V červnu 2018 se proto stal spoluzakladatelem hudebního portálu KlasikaPlus.cz...

    Zveřejněno v LidéPlus

Ludvík Kašpárek

Kaprek-foto-2Hudební publicista

Po studiích na pedagogické a filozofické fakultě Univerzity Karlovy a krátkém  působení ve školství nastoupil do Československého rozhlasu jako hudební redaktor. Během více než dvaceti let (1968 – 1989) vytvořil stovky hudebních programů zejména pro zahraniční posluchače, profily hudebních skladatelů a interpretů, průvodní slova k vysílaným dílům, rozhovory s dirigenty a sólisty či publicistické pořady s hudební tématikou. Po nedlouhé epizodě ve funkci šéfredaktora vydavatelství Panton odešel po jeho likvidaci do deníku Lidová demokracie, kde v letech 1990-1992 zastával místo vedoucího kulturního oddělení. Současně v letech 1992 – 1994 externě přednášel obory Dějiny české hudby a Hudba 20. století na Karlově univerzitě. V letech 1992 – 1999 byl tiskovým mluvčím České filharmonie a vedoucím oddělení tisku a propagace. Paralelně spolupracoval se stanicí Vltava a šest let autorsky připravoval televizní pořad Z pódia a zákulisí České filharmonie. Uváděl rovněž veřejné generální zkoušky orchestru a moderoval cyklus ČF určený mladé generaci. Byl zván rovněž k moderování koncertů pro školy, pořádaných koncertním jednatelstvím FOK. Od roku 1999 se stal na dobu osmi let ředitelem Komorní filharmonie Pardubice. Výraznou stopu zanechal v pozici dramaturga Českého spolku pro komorní hudbu při České filharmonii. Dvacet let (1999 – 2019) z pověření Rady ČSKH vytvářel úspěšné programy komorní hudby ve Dvořákově a Sukově síni Rudolfina a v Lichtenštejnském paláci. Souběžně se během celého svého aktivního života věnoval hudebně kritické a publicistické činnosti v denním i odborném tisku. Je autorem recenzí koncertů nejvýznamnějších hudebních těles a festivalů a více než čtyřicet let se s jeho jménem setkávají v odborných rozborových textech posluchači koncertních programů České filharmonie a Českého spolku pro komorní hudbu i Symfonického orchestru hl. města Prahy FOK. V reprezentativní publikaci Česká filharmonie 100+10 – k výročí orchestru – je autorem kapitoly o dramaturgii. Je nositelem Medaile Leoše Janáčka a v roce 2022 mu Nadace Bohuslava Martinů za celoživotní všestrannou podporu a šíření skladatelova díla udělila Medaili Bohuslava Martinů.