„Koncerty se realizují v nádherném prostředí zámecké prelatury, která ovšem není primárně určena pro hudbu.“

„První větu Allegro moderato zahájili s razancí a hned o sobě dala vědět především violoncella.“

„Každý z účinkujících za sebou má úspěšnou studijní dráhu, jsou to vítězové mezinárodních soutěží a členové renomovaných souborů.“

Zámek Žďár nad Sázavou připravil i pro tuto sezónu pestrou hudební nadílku, v rámci koncertní řady se zde až do července každý měsíc uskuteční komorní setkání a v současné době se zde koná i Mezinárodní písňová akademie, zaměřená na spolupráci pěvců a klavíristů. Zahajovacím koncertem 7. září v zámecké prelatuře bylo vystoupení smyčcového sextetu, jehož členové pod názvem Světla a stíny slovanské kultury přednesli Smyčcový sextet A dur Antonína Dvořáka a poté Smyčcový sextet „Souvenir de Florence“ Petra Iljiče Čajkovského.

Mezinárodní písňová akademie je nový projekt klavíristky Johanny Hanikové. (KlasikaPlus.cz informovala ZDE.) Ta večer rovněž moderovala, spolu s Martinem Říčanem. „Letos máme již třetí ročník naší Písňové akademie. Pro mladé zpěváky a klavíristy, kteří přijíždějí do Žďáru nad Sázavou z celého světa, představuje akademie příležitost zdokonalit se pod vedením mezinárodně uznávaných umělců. To je v oblasti komorní písňové tvorby poněkud opomíjené, nicméně pro pěvce i klavíristy je to disciplína velmi důležitá,“ vysvětlovala po koncertě. Sama působí pedagogicky na Anton Bruckner Privatakademie v Linci a spolupracuje s dalšími kolegy, kterými jsou Birgid Steinberger, Ralf Heiber či Giuseppe Ravì. „Zájem o naši akademii rok od roku roste, letos máme dvacet účastníků ze šesti zemí,” upřesnila manažerka a zakladatelka akademie. 

Zámek Žďár nad Sázavou poskytuje prostřednictvím svých majitelů, manželů Constantina a Marie Kinských, pořádání hudebních akcí maximální podporu, je to zde již čtvrtý ročník koncertní sezóny. Koncerty se realizují v nádherném prostředí zámecké prelatury, která ovšem není primárně určena pro hudbu. Už kruhový půdorys s obrovskou klenbou s nádhernou freskou určuje akustiku, která je velmi zahlcená halovými efekty. „Jsme si toho vědomi, proto připravujeme krásný sál, ve kterém by se už na jaře mohly konat koncerty. To bude zcela jiný zážitek,” slibovala po koncertě paní Marie Kinsky. Manželé Constantin a Marie jsou majiteli zámku a jejich úsilí vrátit zámku někdejší slávu a poslání, je obdivuhodné.

Slavnostní zahajovací koncert patřil smyčcovému sextetu mladých hudebníků, kteří jednotlivě mají za sebou koncertní zkušenosti, ale jak sdělila manažerka festivalu a akademie, tento večer byl pro soubor premiérou. Znamením byla už i skutečnost, že soubor nemá společné jméno. Před koncertem se i tentokrát konala již tradiční beseda s umělci, kdy nešetřili optimismem a slibovali krásný koncert, i když přiznávali, že jsou si nástrah akustiky vědomi. Dokonce iniciovali experiment hraní při otevřených oknech. Moc úspěšné to ovšem nebylo.  Před koncertem se tentokrát nekonalo tradičně slibované vystoupení žáků místní ZUŠ. To je ovšem zcela pochopitelné vzhledem k právě začínajícímu školnímu roku, kdy ještě žáci teprve tvoří rozvrh, a tedy nemohou mít nacvičené společné skladby. 

Nejprve byl na programu Smyčcový sextet A dur, op. 48 Antonína Dvořáka. První větu Allegro moderato zahájili s razancí a hned o sobě dala vědět především violoncella. Kristina a Johanna Vocetkovy jsou slyšitelně sehraná dvojice a vzájemně se doplňovaly a podporovaly. Kristina je členkou souboru Trio Bohémo a dávala najevo svoje zaujetí melodičností skladeb, její sólové vstupy byly silně výrazově prožité. Trio Bohémo bylo zastoupeno ještě jednou, a to Matoušem Pěruškou, který hrál první housle. Krásný jasný tón a smysl pro výraz dominoval v prostoru nad ostatními nástroji. Jeho partnerkou ve hře byla houslistka Miriam Magdalena Haniková, členka Vídeňských symfoniků, sestra manažerky festivalu. Partů viol se ujali Daniel Macho, člen Kukalova kvarteta, a Bohumil Bondarenko, člen Sukova kvarteta, kteří vytvářeli hutné pozadí, přesto i violy občas vykoukly k vášnivému a dramatickému sólovému projevu. Druhá věta Dumka přinesla procítěnou melodii v prvních houslích, měkké akcenty a vzdechy a zasněnou melodii violy do závěru. Třetí věta Furiant… Presto nešetřilo sluch poschuchačů energickým forte a poslední věta Finale, tema con variazioni. Allegretto grazioso, quasi andantino zahájilo klidné a zemité sólo violy, podpořené violoncelly. Následovala melodie v prvních houslích, postupně rozvíjená až do poslední variace v rychlém tempu a ve fortissimu. 

Po přestávce přednesli Smyčcový sextet „Souvenir de Florence“, op. 70 Petra Iljiče Čajkovského, který je oproti Dvořákově skladbě podstatně dramatičtější. Allegro con spirito zahájilo energicky, až agresivně, ale vzápětí přinesly první housle téma plné něhy, kterému odpovídalo nejprve violoncello a poté viola. Jednotlivé nástroje spolu vedly dialog až do rychlého závěru ve velké dynamice. Adagio cantabile e con moto zahájil velebný a niterný soulad všech nástrojů, který vystřídalo pizzicato a nad ním sólo prvních houslí, a po nich zněla zase viola. Tajemné napětí přineslo procítěné violoncellové sólo, kterému kontrovaly první housle, aby nakonec viola dovedla větu do klidného konce. Allegro moderato zahájilo violové sólo, ve kterém zněla vášeň i hořkost, aby následovaly dynamické vlny, doprovázející širokodechou melodii.  Poslední větu Allegro vivace zahájily lidové taneční akcenty, plné vzdoru a poté harmonie podpořila efektní melodii, která přerostla v dravou vášeň, přetvořenou do variací a fugy. Poté už sólo prvních houslí podpořily všechny nástroje ve stupňujícím se accelerandu až do dechberoucího finale.    

Každý z účinkujících má za sebou úspěšnou studijní dráhu, jsou to vítězové mezinárodních soutěží a členové renomovaných souborů. Nicméně hra v komorním souboru je zcela jiná disciplína, vyžaduje mnohdy léta souhry, aby celkový výkon byl dokonalý. V tomto případě neměli mladí umělci na souhru příliš času, a tak přesto, že jejich výkony byly výborné, chybělo vzájemné souznění a cit pro společný vyvážený zvuk. Nahrazovali to razancí, energickým projevem a samostatným vnitřním prožitkem. I přesto dokázali oba smyčcové sextety zahrát skvěle, s nasazením a muzikantskou erudicí. Výsledkem bylo vřelé přijetí publikem, na které se euforie přenesla a které ještě dlouho děkovalo mladým umělcům. Zcela přirozeně se poté rozvinulo přátelské setkání umělců i posluchačů, mezi kterými byli i účastníci Písňové akademie. Večer prodchnutý vstřícnou a milou atmosférou…

Foto/zdroj: ilustrační - archiv Lied academy, IPSA, archiv KlasikyPlus.cz