„Český národ je mi – pokud se týká mentality – velmi blízký.“

„V Prodance je množství úžasných, realistických, pravdivých momentů.“

„Bohužel doma nejste nikdy prorokem. A to je svatá pravda…!“

Bez operních klišé, neokoukaně, realisticky, neodolatelně, vesele. Tak vyznívá na scéně Jihočeského divadla Smetanova komická opera, kterou se souborem připravil mladý slovenský režisér Marek Mokoš. Inscenace, premiérovaná 12. října, má dnes v Českých Budějovicích další reprízu, v listopadu jedinou. Zpívají Jana Šrejma Kačírková, Amir Khan, David Nykl… Další představení jsou potom do Divadla Metropol naplánována na 8. a 17. prosince. O opeře psala KlasikaPlus v říjnu v článku Prodaná nevěsta je vynalézavě zábavná. Dnes se ptá režiséra.

Jak jste se k úkolu dostal?

Se šéfem zdejšího operního souboru Tomášem Studeným, který byl mým profesorem režie na JAMU, jsem hovořil o tom, jestli by něco pro mladého režiséra neměl, když nás do Národních divadel nechtějí bez zkušeností hned pouště…  Řekl mi, že by bylo dobré se nejdřív se souborem seznámit a sblížit, a tak jsem společně s ním režíroval Janáčkovu Jenůfu. Jako duo. Soubor mně i jemu dal najevo, že jsou se mnou spokojení a že by se mnou rádi něco dělali. Tak jsem dostal nabídku režírovat Prodanou nevěstu… Byl to pro mě – samozřejmě v dobrém – šok, protože to je pro české publikum velmi citlivá opera, už byla inscenována nesčetněkrát, bylo mnoho verzí, některé nebyly přijaty, některé ano…

Každý tu operu zná, každý má představu, že by se měla hrát tak a tak…, viďte?

Přesně tak. I moji rodiče, kteří nemají s hudbou a s uměním nic společného, vědí, že Prodaná nevěsta existuje a o čem je. Takže jde pro režiséra o docela těžký úkol –  aby nevznikla nějaká triviální, laciná komedie. A pro mě jde o jednu z prvních oper pro velké divadlo. Každý tedy má očekávání, co mladý režisér ukáže, co v něm je, jaký má názor. Řeknu vám, měl jsem docela velké obavy. Svůj názor samozřejmě mám, nějak o Prodané nevěstě přemýšlím. Prioritou pro mě bylo vycházet z příběhu, ze vztahů v něm, ale i z historických poznatků – proč pan Smetana s panem Sabinou Prodanou nevěstu vytvořili, jak ji vytvořili… Maximálně, jak se dalo, jsem se snažil vyjít z toho, co pro skladatele bylo důležité. A uvažoval jsem jako režisér i o tom, proč vlastně vůbec hrát Prodanou nevěstu dnes, v roce 2018. Jestli má co povědět. Také jsem byl postaven před dramaturgický záměr, který mi dalo divadlo. A popasovat jsem se musel nejen s ním, ale i s publikem – je třeba myslet na to, že zde máme starší generaci, lidi, kteří očekávají kroje a hubičky, ale musíme myslet i na mladou generaci, která přijde v budoucnu na jejich místo. A pozdvihnout úroveň divadla, to znamená dostat režijní koncepci i herecké výkony – i v našich současných českých a slovenských poměrech – na vyšší úroveň. Je to komplex různých věcí!

Studoval jste v Brně, ale zázemí máte v Bratislavě. Jak Smetanu z vašeho tamního odstupu, jako Slovák, vnímáte?

Když jsme debatovali o tom, co bych mohl dělat, Tomáš Studený se mě zeptal, jaký mám vztah k Prodané nevěstě. Řekl jsem mu tehdy, že ji z českých romantických oper mám nejraději. Že je mi nejbližší. Víte, já rozdíly typu Čech – Slovák ani moc nevnímám. Ale Češi jsou podle mě otevřenější a přátelštější, český národ je mi – pokud se týká mentality – velmi blízký. Mám rád, když si lidé na nic nehrají a nedělají si zle. Což je na Slovensku problém… Jsem tu samozřejmě zapsán jako slovenský režisér, ale to jen kvůli tomu, že hovořím slovensky a že v občance mám napsáno „národnost slovenská“. Studoval jsem nejen v Brně, ale i v Polsku, nicméně většinu svého režisérského života jsem strávil v Čechách.

Ovlivnilo vás to?

Na JAMU jsem byl stále ponořený do hloubky tvorby českých skladatelů. Pokud se týká pánů Smetany a Sabiny a jejich příběhu, na škole jsem si ještě neuvědomoval, jak je to v Prodané nevěstě fantasticky propracované, pokud se týká vztahů a situací. Na úkol jsem se připravoval celý rok a byl jsem v něm opravdu ponořen a pronikal do charakterů postav… A pak posloucháte hudbu a vnímáte myšlenky… Smetana si psal deník a hodně tam o tom píše… Je tam množství úžasných, realistických momentů, pravdivých… Velmi mě to oslovuje. A uvědomil jsem si, jak je důležité vnímat kontext kultury a kulturnosti, pro kterou tu operu skladatel komponoval. Nechtěl napsat lacinou, triviální a naivní komickou operu. To sám jasně píše. Snažil se zachytit vztahy a konflikty, které na vesnici existují a poukazují na některé rysy českého národa. Nemyslím to nijak zle, ale pan Smetana trochu ironizuje, na adresu českého národa a českých kulturních nedostatků se baví. Tím je to nesmírně zajímavé. Jako režisér jsem se těchto věcí chopil: pojďme si ze sebe trochu tropit legraci, pojďme se na českou společnost, na sebe, podívat trochu s nadhledem.

Váš odstup je výhodou.

Ano, je to tak.

Byla to vaše první velká režie v Čechách?

Mám jich za sebou víc, ale určitě o sobě ještě stále mohu hovořit jako o nejmladším operním režisérovi v Česko-Slovensku. Myslím, že opravdu není nikdo mladší. Na Slovensku vůbec. V Čechách jsou Tomáš Pilař a Dominik Beneš, ale ti jsou už zkušenější, mají za sebou víc věcí. Pracoval jsem už v Brně, teď mi přišla nabídka do Opavy, také do Prahy, na Smetanovu Litomyšl… Tak se mi to pěkně rozbíhá. Uvidíme, co bude dál. Jednoduché to není. Samozřejmě, že záleží i na odezvě na Prodanou nevěstu.

A na Slovensku?

Tam jsem zatím nedělal nic. Bohužel doma nejste nikdy prorokem. A to je svatá pravda…! Mrzí mě to, chtěl bych na Slovensku pracovat. Začali jsme něco  s některými řediteli probírat, tak uvidíme, jestli mi dají důvěru, jestli budou otevření dát šanci někomu mladému. Češi jsou podle mého mnohem otevřenější. Mně se na České republice líbí, že se nikdo neptá, jestli jsem Slovák, Čech, nebo Polák, že se nikdo neohlíží, jestli je mi pětadvacet, nebo sedmdesát, ale že lidé vnímají řemeslo a profesionalitu, že chtějí divadlu něco přinést, že si nehrají na „rodinkárstvo“, na upřednostňování rodinných příslušníků, na protekce. Toho si nesmírně na české identitě cením.

Ale doma jste na Slovensku…

Jsem, ale víte, jak já vlastně už dlouho nebyl doma? Od ukončení studia… Bylo hodně práce, v Čechách a v Polsku, tady v Budějovicích jsem od léta připravoval Prodanku, hned mě čeká Opava…

Takže práce je zatím dost.  

Ano. Teď ano. Ale jestli bude, nebo ne, a kolik jí bude, je v rukou Božích. 

Foto: Jihočeské divadlo, Petr Veber