„Na instrumentálních katedrách je možné vystudovat celých pět let magisterského studia bez jediného kontaktu s hudbou vzniknuvší po roce 1950.“

„V oboru choreografie je důležité posílit styk s praktickou sférou a reálným prostředím jak tradičních repertoárových divadel, tak nezávislých scén.“

„Za dirigentský pult školního orchestru zvát výrazné osobnosti a studentům oboru dirigování častěji umožnit vedení zavedeného profesionálního orchestru.“

Na Hudební a taneční fakultě Akademie múzických umění se budou příští týden konat volby do Akademického senátu HAMU. Mohou leccos napovědět o dalším možném směřování školy. Akademický senát je v rámci svých zákonem vymezených povinností nepochybně také místem diskusí a tříbení názorů, a proto jsem se rozhodl nabídnout čtenářům portálu KlasikaPlus.cz malý vhled do témat, která nyní na fakultě dle mého soudu rezonují. Pozval jsem si za tím účelem, napříč katedrami, třináct respondentů z řad kandidátů do pedagogické i studentské komory Akademického senátu a položil jim otázky ze čtyř oblastí. Prvním tématem je Komplexnost výuky na HAMU ve vztahu k uplatnitelnosti jejích absolventů na trhu práce. Pozvání přijali Mgr. Bohumíra Eliášová Ph.D. z Katedry tance, vedoucí Katedry bicích nástrojů doc. Daniel Mikolášek a student Katedry skladby Haštal Hapka.

1. Vyhovuje Vám nabídka studijních programů a jednotlivých předmětů na HAMU? Co byste do ní případně přidali?

Bohumíra Eliášová

Nabídka předmětů je poměrně obsáhlá, ale myslím, že ne vždy reaguje na aktuální potřeby oboru. V oboru tance je momentálně akutní poptávka po produkčních, chybí program taneční produkce; a také se potýkáme s tím, že nemáme doktorský program pro taneční pedagogiku, kterou lze studovat jak v bakalářském, tak v magisterském stupni. Musím také zmínit, že v rámci probíhající akreditace se daří některé studijní předměty inovovat nebo je doplnit o nové.

Daniel Mikolášek

Na naší katedře se snažíme průběžně reagovat na poptávku ze strany studentů (evaluační proces probíhá v osobní rovině a nepřetržitě). Zavedli jsme nový předmět, navázali spolupráci s novým pedagogem, uzpůsobili obsah některých stávajících předmětů. Nikdy jsme nenarazili na nepochopení ze strany vedení. Pravidelně narážíme na nedostatek financí. Uvítal bych zavedení předmětu, který by studenty učil pracovat se svým tělem a se svojí psychikou při cvičení i veřejných prezentacích. Studenti, kteří takový předmět („jevištní techniky“) navštěvovali v zahraničí v rámci programu Erasmus, si ho velmi pochvalují.

Haštal Hapka

Určitě bych uvítal větší důraz na interpretaci soudobé hudby. Na instrumentálních katedrách je možné vystudovat celých pět let magisterského studia bez jediného kontaktu s hudbou vzniknuvší po roce 1950. Mám dojem, že alespoň na magisterském stupni by měli studenti mít možnost věnovat této hudbě minimálně stejně času jako hudbě starší. U studijních programů mi chybí možná pouze akordeon, který kromě poměrně bohatého klasického repertoáru zažívá velký boom hlavně v posledních desetiletích a objevuje se v čím dál více soudobých skladbách.

2. Máte pocit, že se klade dostatečný důraz na důležité doplňkové předměty, jako je například hra partů, hra v orchestru u instrumentalistů, analogické příklady u zpěváků, tanečníků a podobně? V čem byste navrhovali situaci zlepšit?

Bohumíra Eliášová

V oboru choreografie vnímám jako velmi důležité rozvíjet praktické dovednosti studentů, styk s praktickou sférou a reálným prostředím jak tradičních repertoárových divadel, tak nezávislých scén, i realizaci a reprízování představení. Stávající stav není úplně uspokojivý.

Daniel Mikolášek

Vzhledem k předpokládanému uplatnění velké části absolventů v orchestrech je hra partů skutečně důležitým předmětem. Je ovšem především na studentech, jakou pozornost předmětu věnují. Dle mého je znalost základního orchestrálního repertoáru přínosem i pro budoucí sólisty a měla by být povinná pro všechny instrumentalisty, ale možnost intenzivního studia tohoto segmentu by měla být spíše nabídkou. Hra v orchestru je jistě nenahraditelnou zkušeností, avšak školní orchestr (AKS) funguje častěji jako “trenažér“ pro studenty dirigování a doprovodné těleso pro spolužáky sólisty. Obojí je jistě potřebné a chvályhodné, ale považoval bych za férové tuto roli přiznat. Proklamované získávání zkušeností by fungovalo mnohem lépe, kdyby za dirigentský pult byly zvány výrazné osobnosti, tuzemské i zahraniční, a studentům oboru dirigování bylo častěji umožněno vést zavedený profesionální orchestr. Zájemcům o interpretaci soudobé vážné hudby by pomohla častější spolupráce se specializovanými orchestry, jako je Orchestr Berg a podobně. AMU komunikuje a spolupracuje s kulturními institucemi (například s PKF-Prague Philharmonia nebo s Českou filharmonií a jejími projekty, jako je Česká studentská filharmonie, edukační programy), ale i zde je jistě prostor pro větší intenzitu a iniciativu i ze strany školy.

Haštal Hapka

Mám pocit, že se na doplňkové předměty klade důraz dostatečně, alespoň na mé katedře. Přijde mi velice užitečné vypisování jednorázových modulů s předními interprety/skladateli/odborníky, tento formát bych doporučoval využívat ve všech studijních programech.

3. Uvítali byste cílenější výuku orientace na uměleckém trhu či přímo selfmanagementu?

Bohumíra Eliášová

Z mého pohledu rozhodně. Studenti v současné době potřebují, aby se stali také úspěšnými absolventy a uplatnili v daném oboru řadu znalostí, dovedností a třeba i strategií, jak nabídnout své umění.

Daniel Mikolášek

Určitě ano. Připravovaná institucionální akreditace počítá s povinným předmětem tohoto typu u státní zkoušky v magisterském cyklu. Byl by užitečný i pro bakaláře. Uvítal bych i nabídku seminářů pro zájemce z jiných oborů, vedenou vyučujícími nebo i studenty katedry hudební produkce. Na oplátku mohu nabídnout seminář o bicích nástrojích pro studenty ostatních oborů i fakult. Dosud nabídky využili skladatelé a producenti.

Haštal Hapka

Ano, minimálně jako povinný jednosemestrální předmět ke konci bakalářského i magisterského studia pro interpretační obory.

4. Vnímáte dostatečnou oporu v teoretickém vzdělání a oborové diskusi, nebo vidíte prostor ke zlepšení?

Bohumíra Eliášová

Každý obor potřebuje teoretickou reflexi a základnu. Je podstatné znát jednak historii, vědět na co navazuji, ale také orientovat se v současném světě, v různých proudech tvorby a směřování umění. Z mého pohledu by bylo dobré posílit právě znalosti i diskusi směrem k současnému stavu oboru. Děje se to zatím málo.

Daniel Mikolášek

Nabídku teoretického vzdělání pro studenty vnímám jako celkem uspokojivou. Teoretické vzdělávání a oborová diskuse vyučujících se zatím odehrává spíše na úrovni workshopů, případně setkávání při festivalech, v rámci spolupráce s JAMU a podobně. Hlavní komplikací je administrativa spojená s granty, bez nichž tyto jednorázové projekty nelze realizovat. Příkladem je OPVVV. Velmi účinný, ale nesmírně komplikovaný. S pokusy navázat trvalejší spolupráci se zahraničními pedagogy jsem neuspěl, respektive musel jsem ji realizovat formou série jednotlivých projektů. Zde vidím značný prostor pro směřování k emancipaci školy na evropskou úroveň.

Haštal Hapka

Na své katedře ano. Teoretické vzdělání je určitě důležité, ale mělo by být podepřeno tím praktickým. Slýchám často stížnosti svých spolužáků na to, že se mnoho jejich kantorů už léta nevěnuje vyučované činnosti prakticky. Rád bych také podotknul, že velmi důležitá je i diskuse mezioborová, kde bych viděl na naší fakultě velký prostor ke zlepšení.

Foto: AMU a archiv autora