KlasikaPlus.cz© - portál o klasické hudbě

PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

...váš vyladěný partner

english

Trio vyhrálo s Martinů. Snažilo se nemyslet na to, že soupeřem jsou kamarádi english

„Je to dílo, které máme už zažité, ale při zkoušení, koncertech nebo hodinách v něm stále objevujeme další detaily a zajímavosti.“

„V současné době u nás žádná významnější soutěž v komorní hře není.“

„Je povinností nás mladých hudebníků se jeho skladbami zabývat a snažit se je šířit.“

Klavíristka Karolína Františová, houslista Filip Zaykov a violoncellista Vilém Petras si spolu poprvé zahráli v roce 2016 jako členové Akademie komorní hudby. Následně se rozhodli založit trio na pražské HAMU. Do životopisu souboru, který nazvali Trio Incendio a chtějí v něm v hraní společně pokračovat, právě přidali první cenu v interpretační soutěži Nadace Bohuslava Martinů. Dnes večer se představí v pražském Sále Martinů na koncertě jejích laureátů. Vilém Petras hovořil s portálem KlasikaPlus nejen o Martinů, ale také o komorní hudbě a možnostech koncertování.

S jakými všemi skladbami jste soutěžili a kterou jste ve finále přesvědčili a vyhráli?

Hráli jsme Trio č. 3 Bohuslava Martinů, Trio Boemo Zdeňka Lukáše a Elegii Josefa Suka. Kterou skladbou jsme přesvědčili, to je otázka spíš na porotu, ale v soutěži jsme získali i Cenu Bohuslava Martinů za nejlepší interpretaci skladby jeho skladby a Cenu Přemysla Pražáka za nejlepší provedení volitelné skladby. Třetímu triu od Martinů jsme se letos věnovali intenzivně, v květnu jsme ho poprvé zařadili na koncert a od té doby ho hrajeme poměrně často a rádi. Je to dílo, které tedy máme už zažité, ale při zkoušení, koncertech nebo hodinách s různými profesory v něm stále objevujeme další detaily a zajímavosti.

A další soutěžní skladby?

Lukášovo Trio Boemo jsme si připravili už loni na soutěž v Luganu a provedli jsme ho také například na koncertě ve Filharmonii v Berlíně v rámci jednoho z projektů Akademie komorní hudby. Suk je pro nás nejnovější položkou v repertoáru – Elegii jsme začali zkoušet až kvůli této soutěži a zvolili jsme si ji hlavně kvůli délce a napjatému časovému limitu… Nicméně jsme si ji také velmi oblíbili a určitě ji budeme hrát i v budoucnu. 

Kolik se Vás vlastně při Soutěži Nadace Bohuslava Martinů utkalo?

Soutěže se nakonec zúčastnilo pět klavírních trií.

Znali jste se všichni? Jakou má tato soutěž atmosféru?

Ano, s některými se známe více, s některými méně, ale se všemi jsme se již potkali – ať už během studií, na různých soutěžích, při komorní hře, nebo třeba během působení v orchestrálních akademiích. Soutěžit „na domácí půdě“ a soupeřit s kamarády není nikdy nic moc příjemného, ale člověk se musí snažit na to nemyslet a soustředit se na vlastní výkon. Na druhou stranu, v Sále Martinů se nám hraje moc hezky.

Soutěžili jste kvůli získání dalších zkušeností v soutěžích, nebo cíleně kvůli hudbě Martinů?  

Hlavně kvůli soutěžním zkušenostem. V současné době u nás žádná významnější soutěž v komorní hře není. Nastudovat Trio č. 3 jsme nicméně chtěli kvůli více příležitostem – kromě Soutěže Nadace Bohuslava Martinů figurovalo toto dílo také ve výběru skladeb pro první kolo soutěže ARD v Mnichově. A zároveň jsme s ním získali Cenu Nadace Bohuslava Martinů během letní akademie ISA pořádané Universität für Musik und darstellende Kunst ve Vídni.

Líbí se vám od Martinů hlavně komorní hudba, nebo i další věci?

Toto trio nám přirostlo k srdci a časem se určitě pustíme i do těch dalších. Všichni jsme se setkali i s dalšími skladbami Bohuslava Martinů, ať už komorními, nebo orchestrálními – a máme k nim vřelý vztah.

Vnímáte tuhle soutěž jako prostředek propagace díla skladatele, nebo jako kteroukoli jinou soutěž?

Je skvělé, že soutěž zaměřená na dílo Bohuslava Martinů existuje. S triem od Martinů jsme letos často jezdili na kurzy, téměř nikdo ho neznal, ale vždy mělo úspěch. Myslím tedy, že je povinností nás mladých hudebníků se jeho skladbami zabývat a snažit se je šířit. Soutěž Nadace Bohuslava Martinů slouží jako dobrý impuls.

Jaké soutěže už za sebou máte, jaké před sebou?

Loni jsme zvítězili v soutěži Gianni Bergamo Classic Music Award v Luganu. Během předchozích dvou listopadových víkendů jsme si přivezli první ceny ze soutěží v Cremoně a Florencii a v letošní rozhlasové soutěži ARD jsme se jako nejmladší soubor probojovali mezi deset nejlepších ansámblů. Kromě toho jsme získali několik ocenění během již zmíněné akademie ISA, konkrétně Cenu pro nejlepší komorní soubor, Cenu za nejlepší provedení skladby vídeňského klasicismu a Cenu Asociace hudebních umělců a vědců za provedení děl Zdeňka Lukáše a Luboše Sluky. V příštím roce plánujeme účast v soutěžích ve Výmaru a Trondheimu.

Kam obecně, k jakému cíli, směřujete? Chcete být stálým souborem?

Nyní spolu hrajeme téměř tři roky, chceme spolu hrát dál a zdokonalovat se v komorní hře. Repertoár pro klavírní trio je velmi bohatý a je tedy pořád na čem pracovat. Loni jsme se stali členy European Chamber Music Academy (www.ecma-music.com), což je organizace, která si vybírá talentované mladé evropské soubory, pro které pořádá koncerty a několik týdenních mistrovských kurzů na různých místech po celé Evropě. Díky tomu máme možnost se rozvíjet na kurzech a seminářích například s Alfredem Brendelem, členy kvartet Belcea a Artis, Kvarteta Alban Berg a Talichova kvarteta nebo s dalšími předními sólisty a pedagogy evropských univerzit. Zároveň je také zajímavé poznávat mladé soubory z jiných zemí – i od sebe navzájem se můžeme mnoho naučit. Letos jsme se zúčastnili těchto akcí ve Vilniusu, Oslu, Grafeneggu, Fiesole a Paříži. Kromě toho jsme letos také prvním rokem na Listině mladých umělců Českého hudebního fondu, díky čemuž máme možnost koncertovat po celé republice. O všech našich koncertech a dalších aktivitách informujeme na facebookové stránce Trio Incendio a během zimy také plánujeme spuštění webových stránek.

Foto: Vilém Žák a archiv souboru

Prvním pedagogem ansámblu byl Martin Kasík, nyní Trio Incendio pracuje pod vedením Ivo Kahánka. Spolupracuje často i s Tomášem Jamníkem, uměleckým ředitelem Akademie komorní hudby. Soubor je vítězem prestižní soutěže Gianni Bergamo Classic Music Award ve švýcarském Luganu a v tomto měsíci si přivezlo 1. ceny že soutěží COOP Music Awards v Cremoně a Concorso Internazionale di Interpretazione Musicale “Marcello Pontillo“ ve Florencii. Letos se trio také zúčastnilo soutěže ARD v Mnichově, kde se probojovalo mezi deset nejlepších souborů. Trio je členským souborem European Chamber Music Academy (ECMA) – tato organizace pořádá pro vybrané mladé evropské ansámbly koncerty a mistrovské kurzy po Evropě, což dává triu možnost rozvíjet se na masterclassech – například s Alfredem Brendelem, Hatto Beyerlem (Alban Berg Quartet), Hyung-ki Joo, Avedisem Koyoumdjianem, Itamarem Golanem, Janem Talichem nebo členy Artis Quartetta – a představit se na pódiích v mnoha zemích. Trio se tohoto programu může účastnit i díky podpoře Nadace Život umělce. V létě se trio podruhé zúčastnilo Mezinárodní letní akademie ISA v Rakousku. V soutěžích konaných během této akademie získalo trio cenu Bohuslava Martinů, cenu AHUV za interpretaci české soudobé hudby, cenu Wiener Klassik za interpretaci autorů vídeňského klasicismu, cenu pro nejlepší komorní soubor i cenu publika. V rámci Akademie komorní hudby dostalo trio možnost se představit v Berlíně v sále Filharmonie v rámci řady „Lunchkonzerte“ a také na koncertě Svatovavřinecké komorní řady festivalu Pražské jaro.

Karolína Františová (1994) je studentkou AMU u Martina Kasíka a na Accademia pianistica di Imola u Vovky Ashkenazyho. Letos studuje také v rámci programu Erasmus na UdK v Berlíně ve třídě Gottlieba Wallische. K tomu se zúčastnila kurzů s Vladimirem Ashkenazym, Ivanem Klánským, Borisem Bermanem, Eugenem Indjicem, Avedisem Koyoumdjianem či Ivo Kahánkem. Je držitelkou prvních cen ze soutěže Bedřicha Smetany v Plzni, soutěže Alexandra Skrjabina v Paříži, soutěže Vítězslava Nováka a Jenö Takács Competition v Oberschützenu. Druhou cenu a zvláštní cenu za provedení díla Josepha Haydna si odvezla ze soutěže Josepha Haydna z Vídně. Jako sólistka a komorní hráčka se představila v mnoha zahraničních zemích (např. Německu, Španělsku, Švýcarsku, Rakousku, Francii).  S Karlovarským symfonickým orchestrem letos provedla Griegův Klavírní koncert, s PKF – Prague Philharmonia hrála letos Čajkovského Klavírní koncert.

Filip Zaykov (1997) je studentem Jiřího Fišera na Pražské konzervatoři, v jehož třídě byl i po dobu studií na Gymnáziu a hudební škole hl. m. Prahy. Filip je laureátem několika mezinárodních soutěží, například Kloster Schöntal Violin Competition v Německu, Bravo! Concours v Belgii, Premio Clivis v Itálii, Mezinárodní rozhlasové soutěže Concertino Praga a Kocianovy houslové soutěže v Ústí nad Orlicí. Loni se stal absolutním vítězem Soutěžní přehlídky konzervatoří a hudebních gymnázií. S orchestrem debutoval v deseti letech, kdy hrál s PKF – Prague Philharmonia Vivaldiho dvojkoncert po boku Josefa Suka. Jako sólista se představil také se Symfonickým orchestrem hl. m. Prahy FOK v koncertech Čajkovského a Korngolda. Filip se zúčastnil mnoha kurzů a akademií, vedle Akademie Václava Hudečka také podobných setkání v Plzni nebo v Cambridge. Mezi lety 2016 a 2018 byl členem orchestrální akademie České filharmonie.

Vilém Petras (1995) studuje violoncello na AMU u Michala Kaňky. Během bakalářského studia absolvoval roční stáž na Hochschule für Musik und Theater „Felix Mendelssohn-Bartholdy“ v Lipsku ve třídě profesora Petera Brunse.  Jeho předchozími pedagogy byli Mirko a Martin Škampa na Gymnáziu a hudební škole hl. m. Prahy a Sergej Kaljanov na konzervatoři v Plzni. Vilém je držitelem několika soutěžních ocenění, například na 35. soutěžní přehlídce konzervatoří a hudebních gymnázií ČR a ze soutěže Talents for Europe nebo soutěže Antonia Janigra v Chorvatsku. Je také laureátem mezinárodní rozhlasové soutěže Concertino Praga. Jako sólista se představil s PKF – Prague Philharmonia, Symfonickým orchestrem hl. m. Prahy FOK a Plzeňskou filharmonií. V letech 2014 až 2016 působil v PKF-Prague Philharmonia a v následujících dvou sezónách byl členem orchestrální akademie České filharmonie. Od roku 2011 hraje v Orchestru mladých Evropské unie, se kterým vystoupil už v Royal Albert Hall v Londýně, Concertgebouw v Amsterdamu, v Konzerthausu v Berlíně, curyšské Tonhalle či Emirates Palace v Abu Dhabí, a to pod taktovkou dirigentů jako Bernard Haitink, Vladimir Ashkenazy, Vasilij Petrenko nebo Gianandrea Noseda. Zúčastnil se mistrovských kurzů s Alisou Weilerstein, Jensem-Peterem Maintzem, Markem Jerie či Evženem Rattayem.

Petr Veber

Novinář, hudební kritik

Nepochází z uměleckého prostředí, ale k hudbě má jako posluchač i jako neprofesionální klavírista a varhaník blízko od dětství. Po gymnáziu vystudoval hudební vědu na Karlově univerzitě. Od poloviny 80. let působí jako novinář, hudební a operní kritik a autor textů o hudbě a hudebnících. Přes dvacet let byl zpravodajem ČTK zaměřeným na hudbu, kulturu a církve, od roku 2007 pak deset let v Českém rozhlase vedl hudební redakci stanice Vltava, pro kterou nadále pracuje jako publicista. Současně je jedním z dlouholetých průvodců vysíláním Českého rozhlasu D-dur, digitální stanice klasické hudby. Od 80. let vedle zaměstnání nepřetržitě přispíval do odborných českých hudebních měsíčníků i do deníků a dalších časopisů. Připravoval rozhovory a psal hudební reflexe například do Lidových a Hospodářských novin a do Týdeníku Rozhlas, publikoval na internetu. Píše texty k programům koncertů i obalům CD. Je autorem knihy Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby. Klasickou hudbu považuje za nenahraditelnou součást lidského života a snaží se o tom nenásilně přesvědčovat ostatní. Za hudbou cestuje stejně nadšeně, jako rád chodí po horách a fotografuje. Vážnou hudbu všech období, forem a žánrů ještě stále vyhledává, s potěšením poslouchá a dál poznává. V červnu 2018 se proto stal spoluzakladatelem a spolumajitelem hudebního portálu KlasikaPlus.cz...



Příspěvky od Petr Veber



Více z této rubriky