Nejambicióznější, neopakovatelný a produkčně nejnáročnější – to je prý letošní ročník festivalu Mozartovy děti, jehož Slavnostní koncert se uskuteční tuto neděli 12. června od 19 hodin v Janáčkově divadle. Pořadatelem je Filharmonie Brno.

„Nikdy jsme se netajili vysokými ambicemi, když jsme před děti kladli výzvy v podobě Dvořákovy Novosvětské, koncertu s Hradišťanem, jazzovým bigbandem nebo skupinou Tata Bojs. Letošní koncert však toto vše převyšuje,“ uvedla ředitelka pořádající Filharmonie Brno Marie Kučerová. Upozornila, že v jednom večeru si děti vyzkoušejí tři různé druhy spolupráce – při první tvoří základ velkého tělesa a profesionálové je jen doplňují, při druhé je to opačně a ve třetí se k hudbě připojí i malí či mladí tanečníci.

Na podiu se v neděli objeví bezmála dvě stovky účinkujících, přičemž mladí talenti z celé jižní Moravy vysoko přečíslí profesionální hudebníky. „To díky skladbě Kryštofa Mařatky Neviditelný les, která zazní v české premiéře. Autor ji zkomponoval pro děti všeho věku a různých hudebních pokročilostí. Tvoří základ orchestru, dospělí je jen doplňují. A to nejen filharmonici, ale i učitelé ze ZUŠ, a dokonce i maminky,“ uvedla koordinátorka projektu a lektorka edukací Filharmonie Brno Kristýna Drášilová. Melodramatickou bajku Mařatka napsal na objednávku Pařížské filharmonie, aby se do ní zapojily děti z problematických chudinských čtvrtí a poté ji předvedly v nejprestižnější francouzské koncertní síni. Pohádkově laděný příběh vypráví o tom, jak se herec ztratil v českém lese, který začal zpívat a hrát. „Role vypravěče se u nás ujme přímo Mařatka. Pro děti je to výborné v tom, že si zkusí zahrát skladbu žijícího autora, kterého navíc osobně poznají,“ doplnila Drášilová.

Specifická není jen skladba jako taková, ale i proces její přípravy. Je komponována ve dvou až čtyřech úrovních, podle nástrojů. Konečná podoba pro Filharmonii Brno byla vlastně překvapením, protože dílo umožňuje provedení téměř v jakémkoliv obsazení. Nebývá standardní, aby v symfonickém orchestru hrálo dvanáct flétnistů a šestnáct violoncellistů.

Cílem bylo, aby se mohli zapojit všichni hudebníci, kteří mají chuť hrát a zdokonalovat se. Vzhledem k tomu, že se jedná o soudobou skladbu, očekává se od orchestru nestandardní zvukové využití hudebních nástrojů, jako hra na rozložené flétny, nátrubky, na ozvučnou desku violoncella, dupaní, pískání, volání i zpěv. „Vedle toho se malé děti učily během hry pozorovat gesta dirigenta a v začátku bylo problematické i samotné sezení na židličkách. Přes všechny tyto nástrahy ale dirigent a sbormistr Michal Jančík dovedl děti k výsledku, o kterém může hrdě mluvit jako o profesionálním,“ uvedla Drášilová. Filharmoniků je při této skladbě v orchestru pětadvacet, dětí zhruba sedmdesát a doplňuje je i osm desítek dětí z pěveckého sboru Kantiléna.

Zkušenější žáci ZUŠ se představí spolu s filharmoniky v druhé skladbě koncertu, a sice v symfonické básni Antonína Dvořáka Holoubek. Dílo inspirované baladou z Erbenovy Kytice mělo premiéru v Besedním domě, dnešním sídle Filharmonie Brno, pod taktovkou Leoše Janáčka v roce 1898.

Druhá půle koncertu bude patřit baletní komedii Bohuslava Martinů Kdo je na světě nejmocnější? Orchestrální hráči v ní spojí síly s pohybovými talenty z Taneční konzervatoře Brno. I tato skladba měla premiéru v Brně, v roce 1925 pod taktovkou Břetislava Bakaly, pozdějšího prvního šéfdirigenta brněnských filharmoniků. Její děj vychází z anglické pohádky o tom, jak rodiče vybírají své myšce takového ženicha, který je nejmocnější na světě.

Slavnostní koncert je nejvýraznějším bodem festivalového programu. Ale zdaleka ne jediným. Připraveny jsou i koncerty pro školky a školy nebo hudební workshopy a tradiční Koncert dětských sólistů. „Ten umožní dětem zahrát si s profesionálním orchestrem, přičemž právě ony jsou v roli sólistů. Představí se ti nejlepší z celé jižní Moravy a lidé se mohou těšit například na sólový cimbál, akordeon, klavír, trubku nebo cembalo,“ uvedl ředitel spolupořádající ZUŠ Smetanova Petr Karas.

Foto: archiv filharmonie