6

„Dennis Russell Davies představí hudbu několika ´blízkých přátel´, mimo jiné Philipa Glasse.“

„S mladým dirigentem Robertem Kružíkem orchestr uvede Dvořákovo Requiem.“

„V plánech orchestru na příští sezonu jsou i zahraniční zájezdy.

Osm mimořádných programů, šest vystoupení v Besedním domě a návrat s šestnácti koncerty do Janáčkova divadla. To je podstatná část 65. sezóny Filharmonie Brno od podzimu 2020 do jara 2021. S úlevou, že už nebude nutné hrát v nevyhovujících podmínkách Stadionu, s nadějí, že opět budou možné zahraniční kontakty a zájezdy, a s vizí, že za několik let bude město opravdu mít nový koncertní sál.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
0

„Housličky jsem si nejdřív pochovala jako panenku… – a ona říkala: nechceš taky zkusit hrát?“

„Jako houslistka musím opravdu cvičit. Jsem v pátém ročníku a to už je vážné.“

„Mám ještě duo s mojí sestrou, což je hobojistka, máme to i na konzervatoři jako předmět.“

Když jsme s úspěšnou mladou českou houslistkou Pavlou Tesařovou hledaly společný termín pro uskutečnění rozhovoru, nebylo to vůbec snadné. Coby studentka pátého ročníku Pražské konzervatoře a vítězka řady mezinárodních soutěží má nebývale nabitý program. Ke každodenním povinnostem a cvičení přibývají zkoušky i koncertní vystoupení ze dne na den. Nakonec jsme společný čas našly a setkaly se v Dobřichovicích, kousek od jejího bydliště, ve vzácný den, kdy měla „úplně volno“.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
07

„Atmosféru večerních nešpor podpořilo sporé nasvícení scény.“

„I přes dynamickou vypjatost některých pasáží, například fortissim v Dies irae, však naštěstí nedocházelo v akustice chrámu k efektu ´zvukové koule´.“

„Působivý byl tenorový zpěv z kůru od varhan v části Sanctus.“

Podzimní festival duchovní hudby rezonující olomouckými kostely se přehoupl do druhé poloviny. V rámci večera s názvem Duchovní hudba a postmoderna zazněla ve středu 9. října v chrámu sv. Mořice díla Arvo Pärta a Alfreda Schnittkeho obohacená o světelné efekty.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
hilscherova-3

Vyhlašujeme výherce další dvojice vstupenek na Podzimní festival duchovní hudby, na sobotní Galakoncert, 12. října v kostele Panny Marie Sněžné. Od 19 hodin na něm vystoupí altistka Lucie Hilscherová, legendární basista Richard Novák, orchestr Czech Virtuosi a český dirigent působící v Německu Stefan Veselka.

 
Zveřejněno v SoutěžPlus
hilscherova-3

Vyhrajte další dvojici vstupenek na Podzimní festival duchovní hudby, jeho jubilejní 25. ročník právě probíhá v Olomouci. Tentokrát soutěžíme o lístky na sobotní Galakoncert, 12. října v kostele Panny Marie Sněžné. Od 19 hodin na něm vystoupí altistka Lucie Hilscherová, legendární basista Richard Novák, orchestr Czech Virtuosi a český dirigent působící v Německu Stefan Veselka.
Do soboty můžete navštívit ještě jeden koncert, a to ZÍTRA, ve středu v Kostele svatého Mořice. Od sedmi hodin večer tam zazní program nazvaný Duchovní hudba a postmoderna, který doprovodí  světelný design Jana Komárka. Dramaturgie vedle sebe postavila díla Salve Regina Arvo Pärta a Requiem Alfreda Schnittkeho. Hrají Ensemble Inégal v čele s Adamem Viktorou.

 
Zveřejněno v SoutěžPlus
6

Podzimní festival duchovní hudby se koná v Olomouci už od roku 1994 a je jednou z nejvýznamnějších akcí na poli duchovní hudby u nás. Letos řadu koncertů zahájí ode dneška za pět týdnů - v neděli 22. září v dómu sv. Václava Filharmonie Bohuslava Martinů Zlín se sólisty – trumpetistou Jurajem Bartošem, sopranistkou Michaelou Šrůmovou, tenoristy Jaroslavem Březinou a Vítem Šantorou a basistou Pavlem Švingerem. Na programu budou Elegie a Koncert pro trubku a orchestr arménského skladatele Alexandra Grigorjeviče Aruťunjana a oratorium Césara Francka Sedm slov Krista na kříži. Dirigovat bude Jaromír Michael Krygel.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
getImage-1

„Vznikání komorních těles bylo inspirací pro Dvořáka, Janáčka, Nováka nebo Suka. Byla to doba, kdy vznikala stěžejní komorní díla v měřítku daleko přesahujícím naše hranice.“

„Tehdejší ředitel konzervatoře Antonín Bennewitz (1833 – 1926) v roce 1888 povýšil komorní hru na plnohodnotný předmět.“

„Komorní umění současných studentů Pražské konzervatoře bude k vidění již zítra v Koncertním sále Na Rejdišti.“

Komorní hra je dnes běžnou součástí koncertních programů a řad. Profesionální tělesa se k ní ale uchýlila až po éře domácích koncertů, které jsou její kolébkou. Velkou líhní přitom byla Pražská konzervatoř. Připomeňme si legendy komorní hry a linky, které od nich vedou až do současnosti. Víte, které špičkové skladatele tehdejší komorní uskupení inspirovala? A jací jsou současní studenti komorní hry?

 
Zveřejněno v MladíPlus
Dennis-Russell-Davies-foto-Petr-Francn

„Mám radost z přijetí šéfa Dennise Russella Daviese v Brně. Stejně tak dobře se v roli stálého hostujícího dirigenta uvedl Robert Kružík.“

„Elizabeth Leonskaja zahraje v prosinci ve dvou týdnech všech pět Beethovenových klavírních koncertů.“

„V únoru slibuje být objevem sezóny Rejchovo oratorium Lenora, námětově totožné s Erbenovými a Dvořákovými Svatebními košilemi.“

Beethoven i premiéry, vystoupení v Besedním domě i v Janáčkově divadle, neotřelé kombinace děl starších i novějších, šéfdirigent Dennis Russell Davies s taktovkou i u klavíru… Taková bude 64. koncertní sezona Filharmonie Brno od podzimu 2019 do jara 2020. Charakteristický bude už hned vstup do ní 19. září – zazní Brahmsova První, Bartókův 3. klavírní koncert s Elizabeth Leonskou a skladba současného japonského autora Joe Hisaišiho.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
190219PKOJan-Bartos31cPetraHajska

„Kombinace dvou děl pro smyčce v takto úzkém sousedství je hraniční, ale nebezpečí z dlouhých ploch podobného zvuku se podařilo vyvážit.“

„Mendelssohn se poslouchal příjemně. Není to nijak osobitá hudba, ale je zajímavá tím, jak zůstává na pomezí stylů a epoch.“

„Sólista ve frázování krásně sledoval vývoj a směřování hudby a minuciézně vypracovával drobné kontrasty a malé protiklady.“

Alfred Schnittke, Felix Mendelssohn-Bartholdy, Wolfgang Amadeus Mozart… a Jan Bartoš. Silná sestava osobností v programu Pražského komorního orchestru. Mladý pianista byl jeho magnetem a vrcholem. Přesto, že prostředí a akustika kostela svatých Šimona a Judy nejsou pro klasicistní klavírní koncert ani případné, ani ideální.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
sobota, 03 listopad 2018 08:10

Teremin jako převrat v hudbě

Před 25 lety zemřel ruský hudebník a vynálezce Lev Sergejevič Teremin, známý také jako Léon Theremin. Byl to právě on, kdo do hudby vnesl zcela nový prvek - první elektronické nástroje, po něm pojmenovaný teremin, rytmikon nebo terpsiton, základy pozdějšího syntezátoru. Na teremin se hraje, aniž by se ho interpret jakkoli dotýkal. Tvoří ho dřevěná skříň se dvěma anténami a zvuk ovládá pouze pohyb paží, dlaní a prstů. Vzdálenost ruky od příslušné antény ovlivňuje vlastnost zvuku. Pravá ruka tvoří výšku tónu (frekvenci) a levá jeho sílu (amplitudu). Zvuková barva tereminu je podobná smyčcovým nástrojům nebo lidskému hlasu. U prvních byla neměnná, u novějších nástrojů ji už je možné regulovat. Vynález napřed leninovská propaganda zneužila k plánu propagace elektrifikace Ruska, pak s ním ale Teremin dobyl Ameriku i celý hudební svět a položil základy elektronické hudby. Vystudoval fyziku a také hru na violoncello a po státním převratu v roce 1917 se stal náčelníkem radiostanice. Monofonní teremin sestrojil počátkem 20. let a s velkým úspěchem koncertoval po celém světě. Usadil se v USA, ale v roce 1938 se vrátil do Sovětského svazu, kde ho zatkli a uvěznili. Jeho vynálezy ale pomáhaly stalinskému režimu, takže brzy dostal milost. Vymyslel třeba speciální odposlechové zařízení Buran a řadu dalších vynálezů, které využívala tajná policie KGB ke špionáži. Za jeho přínos v této oblasti mu sovětská vláda udělila Stalinovu cenu prvního stupně. V roce 2005 uvedlo Dejvické divadlo hru Petra Zelenky Teremin inspirovanou Tereminovým pobytem ve Spojených státech. V hlavní roli v ní exceloval Ivan Trojan. Teremin používali ve svých skladbách třeba Edgard Varèse, Alfred Schnittke, John Cage nebo Bohuslav Martinů.

Zveřejněno v AktuálněPlus