„Dvořákův kvintet obsahuje jeho dvě charakteristické věty, jednak pomalou Dumku, jednu z nejkrásnějších pomalých vět komorní hudby, a také český tanec Furiant.“

„Středa večer pravidelně patří Evropské vysílací unii a tentokrát koncertu Berlínských filharmoniků… zazní Requiem Giuseppe Verdiho pod taktovkou Daniela Barenboima.“

„Hudba Johannesa Brahmse vždy hudební svět dělila na dva nesmiřitelné tábory, jedni jí milovali a druzí nenáviděli. Chladným ale nenechala nikoho. Během víkendu zkusíme objevit i některá méně známá Brahmsova díla.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 1. 5. do 7. 5. 2023?

„Baborákův nástroj zazněl v plné kráse ušlechtilého tónu, veden velkým citem pro interpretaci romantické hudby.“

„U Gerharda Oppitze není bez zajímavosti zmínit místo jeho narození v bavorském městečku Frauenau, ležícím pod mohutným Roklanem pouhých několik málo kilometrů od hranic s Českou republikou.“

„Dirigent měl stavbu koncertu pevně promyšlenou, o orchestru se tudíž nedá říct, že pouze doprovázel, nýbrž byl integrální součástí působivého celku.“

Hudební festival Živé pohraničí, za kterým stojí Západočeský symfonický orchestr Mariánské Lázně, otevřely ke konci minulého týdne dva koncerty. Zněla na nich hudba českých a německých autorů. V regionu je ještě stále živé povědomí o nutnosti hojit rány z minulosti, které souvisejí s druhou světovou válkou a poválečným odsunem německy hovořících obyvatel.

„Když jsem byl před osmi lety vyzván, abych se několika prvních aftertalks zhostil v roli zpovídajícího, nikdo netušil, že se projekt stane nedílnou součástí festivalu.“

„Jakkoli není aftertalk koncipován konfrontačně, je na scéně vždy svého druhu psychologickým soubojem.“

„Na aftertalk zůstává v průměru kolem poloviny publika; letos půjde o další z testů na téma, co udělala s diváckými návyky covidová pauza.“

Co spojuje takové veličiny světové klasiky, jako jsou Gil Shaham, Ivo Pogorelić, Sharon Kam, Gerhard Oppitz, Kirill Gerstein nebo Semjon Byčkov? Případně pojmy jako Vladimir Jurowski, Boris Giltburg, Daniel Hope, Federico Colli či Kian Soltani? A spolu s nimi také domácí výkvět reprezentovaný jmény Jakub Hrůša, Ivo Kahánek, Tomáš Netopil, Pavel Černoch, Josef Špaček anebo Jan Mráček? Říkáte-li „festival Dvořákova Praha“, který začíná právě za týden, jste přesně na půli cesty k dokonalé odpovědi.

Klavírista Marek Kozák se probojoval do finále Mezinárodní klavírní soutěže Gézy Andy v Curychu. Spolu s ním postoupili Brit Julian Trevelyan a Němec Anton Gerzenberg. Finálové koncerty jsou na programu zítra, v sobotu 5. června od 19 hodin v Tonhalle Maag. Soutěžící doprovodí Tonhalle Orchester Zürich pod vedením Gergely Madarase. Od Marka Kozáka si porota vyžádala provedení Klavírního koncertu č. 5 Es dur Ludwiga van Beethovena. Jeho britský soupeř dostal za úkol přednést 3. klavírní koncert Bély Bartóka a německý finalista pak 1. klavírní koncert a Totentanz Franze Liszta. Stream bude opět možné sledovat na https://www.geza-anda.ch/livestream/.

„Vyučování je disciplína, na kterou mám ještě trochu času, ale v době covidu to byla docela příjemná alternativa.“

„Prázdný sál je tristní a skličující. Při zkouškách je normální hrát v prázdném sále. Ale při koncertech už potřebujeme i ten další rozměr – publikum.“

„Povedu smyčcový orchestr, který vzejde z posluchačů akademie a který se představí i na festivalu Dvořákova Praha.“

Chystá další Letní hudební akademii, kterou ve své domovské Kroměříži inicioval a umělecky vede, plánuje vystoupení v Essenu, kde je u filharmoniků pro koncerty i opery hudebním ředitelem, předpokládá, že se dostane do Vídně a Salcburku, má své plány i s Českou filharmonií, kde je jedním ze dvou hlavních hostujících dirigentů. Tomáš Netopil se sice kvůli zrovna uzavřené porodnici narodil v Přerově, ale celoživotně patří do města, kde studoval hru na housle, kam se vracel a vrací, kde bydlí. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz shrnuje své aktivity v měsících koronakrize, cesty do Německa a do Ostravy, zmiňuje plány, které, jak doufá, snad vyjdou… A výstižně také charakterizuje odkaz kroměřížského rodáka Václava Talicha, jehož život se uzavřel 16. března 1961.

„Uznávaný sedmadvacetiletý violoncellista s respektovaným šestašedesátiletým klavíristou se opět pražským posluchačům nesmazatelně otiskli do duší.“

„Byli jsme svědky splynutí všech interpretů, kteří hráli jako jedno tělo, jedna duše…“

„Už po druhém koncertu komorní řady lze konstatovat, že to, co zatím zaznělo, se bude v následujících ročnících překonávat jen těžko.“

Další z koncertů komorní řady Dvořákovy Prahy se uskutečnil ve čtvrtek 12. září. Tentokrát již v tradičních prostorách – v klášteře sv. Anežky České. Kurátor komorní řady houslista Gil Shaham pozval k tomuto vystoupení dva kolegy – německého klavíristu Gerharda Oppitze a rakouského violoncellistu perského původu Kiana Soltaniho. Přestože již dva dny předtím vystoupili v klavírním kvintetu společně s Josefem Špačkem a Pavlem Niklem a zdálo se, že jejich interpretaci Brahmse nemůže nic překonat, v tento večer jsme byli opět svědky malého hudebního zázraku, který korunovalo provedení Klavírního tria č. 3 f moll Antonína Dvořáka.

„Gil Shaham usedl k pultu druhých houslí a prim přenechal Josefu Špačkovi.“

„Charakteristikou souboru vytvořeného pro jeden večer byla schopnost odevzdat své individuální umění ve prospěch celku, pozornost jednoho vůči druhému a neskrývaná radost ze společného hraní.“

„Jaká to příležitost pro tak skvělé interprety povýšit skladbu na vrcholný posluchačský zážitek! Tak se i stalo.“

V roce 2016 zahrál na Dvořákově Praze americko-izraelský houslista Gil Shaham s Orchestrem dell’Accademia Nazionale di Santa Cecilia a jeho šéfdirigentem Antoniem Pappanem Čajkovského Houslový koncert D dur a pro mnohé posluchače to byl nezapomenutelný zážitek. I proto se díky jednání s předchozím uměleckým ředitelem festivalu Markem Vrabcem letos Gil Shaham do Prahy vrátil v roli kurátora komorní řady. Dokonalost interpretace povýšenou radostí z hudby a podtrženou nádherným zvukem Shahamových stradivárek „Comtesse de Polignac“ si během letošního ročníku festivalu vychutnáme několikrát. Třikrát v komorní hře. (10., 12. a 15. září), v sobotu 14. září pak vystoupí s PKF–Prague Philharmonia jako sólista ve Dvořákově Koncertu a moll. Poprvé se Gil Shaham v komorní řadě ve Dvořákově síni Rudolfina představil se svými hudebními přáteli v úterý - jako člen klavírního kvinteta.

Mezinárodní hudební festival Dvořákova Praha nabídne v tomto týdnu tři komorní koncerty a dva symfonické. Zítra se ve Dvořákově síni od 20:00 hodin odehraje zahajovací koncert komorní řady. Vystoupí špičkoví sóloví a komorní hráči, slavný německý klavírista Gerhard Oppitz, americký houslista a kurátor letošní komorní řady Gil Shaham, náš houslista Josef Špaček, violista Pavel Nikl a rakouský violoncellista perského původu Kian Soltani, který na zahajovacím koncertu vystoupil včera v sólovém partu Dvořákova violoncellového koncertu h moll s Orchestra Sinfonica Nazionale della RAI (Národní symfonický orchestr italského rozhlasu a televize) s dirigentem Christophem Eschenbachem. Tito mezinárodně uznávání umělci se sejdou, aby společně přednesli Klavírní kvintet č. 2 A dur Antonína Dvořáka a Klavírní kvintet f moll Johanessa Brahmse.