„Experimentováním a usilovným snažením začal Josef Horák postupně odhalovat dosud nevyužité schopnosti nástroje. Zjistil, že jich není málo.“

„Barevnost tónu se stala předmětem jeho celoživotního, nikdy neutuchajícího, až vášnivého hledačství.“

„Tak započalo nové, více jak tři a půl desítky let trvající období činnosti Due Boemi, kdy jak koncertně, tak po určitou dobu i pedagogicky působili současně na dvou místech, více než 500 km od sebe vzdálených a železnou oponou vzájemně oddělených.“

Na 24. března 2023 připadá nedožité 92. výročí narození Josefa Horáka, objevitele a neúnavného propagátora nových možností basklarinetu. Ve stejném roce si rovněž připomínáme 60 let od založení souboru Due Boemi di Praga: Dua Josef Horák (basklarinet), Emma Kovárnová (klavír), které celých 42 let systematicky propagovalo sólovou, komorní a koncertantní roli tohoto nástroje jak na domácí scéně, tak i ve světě. Historií a úspěšnou cestou sólového basklarinetu na koncertní podia a vším, co se kolem toho událo, se podrobně zabývá rozsáhlá monografie s názvem Příběh nového basklarinetu. Připravuje ji k vydání PhDr. Vojtěch Mojžíš, hudební skladatel, muzikolog a hudební režisér, který se tématem sólového basklarinetu systematicky zabývá již řadu let. Několik převzatých odstavců a fotografií, doplněných komentáři, je upoutávkou na připravovanou publikaci i poctou jubileu.

„Českou filharmonii podle Byčkova v Japonsku milovali snad ještě dříve, než vznikla.“

„Smetanovy dvousté narozeniny oslaví orchestr za rok v březnu vydáním nové nahrávky Mé vlasti pod vedením Semjona Byčkova.“

„Byčkov se vedle českého repertoáru bude věnovat také pokračování mahlerovského projektu – uvádění a natáčení všech jeho symfonií.“

Příští sezonu zasvětí Česká filharmonie výrazněji než jindy české hudbě. Už letos na podzim nabídne sérii koncertů s nejznámějšími díly Antonína Dvořáka, další zvýrazněné programy budou následovat na jaře roku 2024, ve kterém uplyne 200 let od narození Bedřicha Smetany. Tvorbu tuzemských klasiků chce těleso prezentovat v Roce české hudby 2024 i mimo Prahu a v zahraničí. Vedle toho bude orchestr pokračovat v pozornosti věnované Mahlerovým symfoniím a přivítá řadu renomovaných uměleckých hostů. Premiéry současných děl, která soustavně objednává u žijících skladatelů, jsou však plánovány až na další sezóny.

Hlavní hostující dirigent České filharmonie Tomáš Netopil vybral na nadcházející koncerty ve Dvořákově síni Rudolfina ryze český repertoár. Ve světové premiéře zazní suita z opery Leoše Janáčka Věc Makropulos, aranžovaná Tomášem Illem. Houslista a umělecký partner České filharmonie Josef Špaček se ujme sólového partu v Rapsodii pro violu a orchestr Bohuslava Martinů. Jako třetí skladba zazní Slovácká suita Vítězslava Nováka. Koncerty se budou konat od středy 15. do pátku 17. února, vždy od půl osmé večer.

„Bylo vidět, že dirigent má dílo skutečně prožité.“

„Krček stavěl na soudobé hudbě XX. století i na jeho oblíbeném folkloru.“

„Brahmsovy skladby se vyznačují originalitou i technickou dokonalostí.“

Všechny významné symfonické orchestry v naší vlasti si nad koncertní činnost daly ještě dva závazky. Jednak výchovu nových posluchačů, vytvářením speciálních edukačních programů pro děti a mládež, jednak propagaci soudobé hudby. Nabízejí rezidenční pobyty, objednávají opusy, trvale mají kontakty s řadou současných skladatelů. Jedním z těch, s nimiž dlouhodobě spolupracuje Symfonický orchestr hl. města Praha FOK, je i Jaroslav Krček. Ve světové premiéře orchestr uvedl ve středu 25. a ve čtvrtek 26. ledna 2023 ve Smetanově síni Obecního domu jeho Koncert pro hoboj a orchestr op. 161.

Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK zahraje ve světové premiéře Koncert pro hoboj a orchestr Jaroslava Krčka, v němž se sólového partu ujme renomovaná hobojistka a členka orchestru Liběna Séquardtová. Na programu bude také symfonická báseň Útes Sergeje Rachmaninova a Symfonie č. 4 Johannesa Brahmse. Koncerty pod taktovkou dirigenta Petra Altrichtera se budou konat ve středu 25. a ve čtvrtek 26. ledna od 19:30 hodin ve Smetanově síni Obecního domu.

V programu Pražských symfoniků má 25. ledna premiéru nová skladba Jaroslava Krčka – Koncert pro hoboj a orchestr. Zazní v Obecním domě v podání Liběny Séquardtové a pod taktovkou dirigenta Petra Altrichtera vedle děl Sergeje Rachmaninova a Johannesa Brahmse. Skladatel, jehož Sedmou symfonii uvedla v prosinci v premiéře Česká filharmonie, proslul v uplynulých desetiletích nejen koncertními a dalšími vlastními díly, ale výrazně také nezaměnitelnými úpravami tuzemského folklóru a nejstarších památek české hudby pro soubor Musica Bohemica. Na prahu roku, ve kterém se dožívá čtyřiaosmdesáti, bilancuje Jaroslav Krček ve videorozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz svůj přístup ke komponování, vysvětluje, co znamená sloužit lidové písni, vyznává se, proč si celoživotně zamiloval profesi hudebního režiséra pracujícího s interprety v nahrávacích studiích, a samozřejmě hovoří i o Hobojovém koncertu. Jak říká, tento nástroj byl stvořen pro krásu a hráči na hoboj jí také chtějí docílit. A tak se i on snažil, aby ve skladbě byla přítomna... Rozhovor připravil Lukáš Hurník.

Filharmonie Hradec Králové přichystala na první měsíc tohoto roku sedm koncertů. Odrazí se od Tříkrálového benefičního koncertu, který bude uskutečněn v pátek 6. ledna ve spolupráci s Oblastní charitou Hradec Králové. Dirigovat budou studenti Zürcher Hochschule der Künste, které vede umělecký garant Christoph-Mathias Mueller. Na programu budou díla Rachmaninova, Beethovena, Liszta a Ravela. Výtěžek bude věnován na projekt výstavby Lůžkového hospice ve Stěžerách. O dalších koncertech informujeme níže.

„Generace dirigentů, kteří jsou dnes na vrcholu, vystudovala na AMU. Jakub Hrůša, Tomáš Hanus, Jakub Klecker a ještě i já, všichni pocházíme z moravské metropole a šli jsme do Prahy za možnostmi, které AMU poskytovala.“

„Především vím, že nikdy nesmím orchestr podceňovat. Hráči poznají hned, jak je dirigent připraven a taky jak slyší. Poznám, kdy mne zkouší a kdy si dělají legraci, nebo naopak mlží.“

„Mám rád nová prostředí a kolektivy a rád poznávám jejich specifika, která jsou dána jednak krajem, kde orchestr působí, a samozřejmě hlavně lidmi, kteří tu hrají.“

Robert Kružík je dirigent, který vzešel z brněnského hudebního prostředí a přes své mládí se už stačil etablovat u několika divadel a orchestrů. Všude překvapuje svým nadhledem, precizností a spolehlivými uměleckými výkony.

„Dirigentský mág Petr Altrichter si po dlhšej prestávke opätovne získal sympatie filharmonického publika.“

„Trio prominentných vokálnych sólistov v Mendelssohnovi pôsobilo zladene a vyrovnane.“

„Altrichter sa interpretovanému dielu dokáže na pódiu bezozbytku oddať.“

Neuplynul ani týždeň od veľkolepého wagnerovského zážitku s Emmanuelom Villaumom a v Koncertnej sieni SF sme mohli sledovať ďalšiu pôsobivú dvojicu abonentných koncertov Slovenskej filharmónie. Pod taktovkou českého dirigentského mága Petra Altrichtera zaznela v dňoch 1. a 2. decembra 2022 monumentálna Symfónia č. 2 B dur „Chválospev“, op. 52, zriedkavo uvádzaný symfonicko-vokálny opus Felixa Mendelssohna-Bartholdyho, ktorému predchádzal známy Koncert pre klavír a orchester c mol, KV 491 Wolfganga Amadea Mozarta. Sólistkou Mozartovho koncertu bola čínsko-americká klaviristka Zhang Zuo „Zee Zee“, pri uvedení Mendelssohna spoluúčinkoval Slovenský filharmonický zbor v príprave zbormajstra Thomasa Langa a trojica prominentných slovenských vokálnych sólistov: sopranistka Simona Houda Šaturová, mezzosopranistka Jana Kurucová a tenorista Juraj Hollý.

Slovenská filharmonie a Slovenský filharmonický sbor se sólisty Simonou Šaturovou, Janou Kurucovou a Jurajem Hollým a s čínskou klavíristkou Zhang Zuo „Zee Zee“ vystoupí ve čtvrtek 1. a v pátek 2. prosince od 19 hodin v bratislavské Redutě. Na programu budou díla W. A. Mozarta a Felixe Mendelssohna-Bartholdyho. Koncerty řídí Petr Altrichter.

Česká filharmonie zahajuje projekt, který spojuje hráče orchestru s žáky základních uměleckých škol, a to pod názvem Společný orchestr. Vrcholem celoročního vzdělávacího programu bude koncert, který se uskuteční 26. června 2023 ve Dvořákově síni Rudolfina a zaznějí na něm skladby Carla Marii von Webera, Antonína Dvořáka a Petra Iljiče Čajkovského.

Zahajovací koncerty čtyřiasedmdesáté koncertní sezóny Slovenské filharmonie se budou konat ve čtvrtek 20. a v pátek 21. října v Koncertní síni bratislavské Reduty, vždy od 19 hodin. Spoluúčinkovat bude Slovenský filharmonický sbor pod vedením Jozefa Chabroně a holandská houslistka Simone Lamsma, která hraje na vzácný nástroj „Mlynarski“ Stradivarius z roku 1718. V nastudování šéfdirigenta SF Daniela Raiskina zaznějí díla Egona Kráka, Ericha Wolfganga Korngolda a Gustava Mahlera.

„V Letopisech království Franků z roku 822 se lze dočíst, že na sněm do Frankfurtu dorazila i delegace ‚marvanorů‘. Tedy Moravanů.“

„Malý mužský sbor v krojích ze Sobůlek zazpíval píseň Já jsem Moravan, kterou koncem 19. století složil Václav Novotný starší a která je někdy považována za neoficiální hymnu Moravy.“

„Zájem byl velký, všichni pozvaní hosté přišli a v sále bylo najedou horko.“

Výročí 1200 let od první písemné zmínky o Moravanech se rozhodli radní Jihomoravského kraje náležitě uctít kulturní akcí. 1200 pozvaných hostů a velký symfonický orchestr je potřeba někam umístit. Obsazené Janáčkovo divadlo je donutilo hledat řešení a volba padla na pavilon G2, který vládne velkým prostorem, ale akusticky není příliš vhodný. Přesto zde v pátek 23. září odehrála Filharmonie Brno Janáčkovu Sinfoniettu a Tarase Bulbu. Dirigoval Petr Altrichter a spolu se symfoniky vydrželi neakustické podmínky a odvedli dobrou práci. Akce uctila památku dávných Moravanů, ale také znovu potvrdila, co víme už téměř sto let. Brno potřebuje koncertní sál!

„Matejčova hra, v níž se vedle muzikality a virtuozity snoubí intelekt i emoce, působí na posluchače nově, mladistvě, neotřele, vůbec ne pietně vůči vzorům.“

„Dvořákova Osmá symfonie vyzněla v podání konzervatoristů mladistvě, graciézně, jiskřivě.“

„Obrovskou práci odvedla v přípravě Symfonického orchestru Pražské konzervatoře jeho vedoucí a pedagožka Miriam Němcová.“

Talent, dychtivost, radost z tvoření hudby, rozhled a slušnost – tím vším je obdařen houslista Daniel Matejča, který v úterý 13. září vystoupil na Dvořákově Praze. Se Symfonickým orchestrem Pražské konzervatoře a dirigentem Petrem Altrichterem se představil jako sólista v Čajkovského Houslovém koncertu D dur. Vedle toho zazněly i Polovecké tance Alexandra Borodina a Osmá symfonie Antonína Dvořáka.

Ve čtvrtek 8. září začíná patnáctý ročník Mezinárodního hudebního festivalu Dvořákova Praha. Zahájí ho koncert Mnichovských filharmoniků, a to ve 20 hodin ve Dvořákově síni Rudolfina. Až do 25. září nabídne festival téměř tři desítky vystoupení a doprovodných akcí včetně koncertního provedení Rusalky s Českou filharmonií a dirigentem Semjonem Byčkovem, koncertu Clevelandského orchestru pod vedením Franze Welser-Mösta nebo recitálu legendární argentinské klavíristky Marthy Argerich.

Mladý český houslista Daniel Matejča se včera večer stal vítězem Eurovizní soutěže mladých hudebníků ve francouzském Montpellier. Pro finále si připravil část Prvního houslového koncertu a moll Dmitrije Šostakoviče. První místo získal v konkurenci devíti finalistů z celé Evropy. Soutěžící doprovodil Montpellier Occitanie National Orchestra pod vedením Pierre Dumoussauda. O vítězi rozhodla porota složená z významných osobností, které předsedala litevská pianistka Mūza Rubackytė. Spolu s ní to byli švýcarská hobojistka Nora Cismondi, francouzský cellista Christian-Pierre La Marca, albánský houslista Tedi Papavrami a ředitel Festival Radio France Montpellier Jean-Pierre Rousseau. Eurovision Young Musicians je soutěž mladých hudebníků, talentovaných umělců vážné hudby. Koná se obvykle každé dva roky. Ročník 2020, který se měl uskutečnit v chorvatském Záhřebu, ale zrušila pandemie, takže tím předchozím byl rok 2018, kdy nás úspěšně reprezentoval kontrabasista Indi Stivín. Podrobnou reportáž o včerejším finále přichystal pro portál KlasikaPlus.cz Jiří Vejvoda.

Americký dirigent Keith Lockhart, který se s prvním českým orchestrem setkal už vícekrát, nyní s Českou filharmonií provede program složený z děl Antonína Dvořáka a trojlístku amerických skladatelů George Gershwina, Aarona Coplanda a Duka Ellingtona. Gershwinův Klavírní koncert F dur zahraje kanadský pianista Marc-André Hamelin, který s Českou filharmonií vystoupí poprvé. Poslední tři koncerty letošní sezóny ČF ve Dvořákově síni se konají od středy 15. do pátku 17. června.

„Před čekající orchestr najednou energicky vběhl vysoký bělovlasý dirigent a podle charakteristických gest bylo jasno. Petr Altrichter!“

„Pod jeho taktovkou žestě zářily a smyčce zpívaly a celek působil svěže a instrumentálně vyváženě a radostně.“

„Vilém Veverka opět prokázal, že je skvělým hráčem, který ovládá nejen svůj nástroj, ale i publikum.“

Dům kultury města Ostravy už opustila Janáčkova filharmonie, ale dočkal se ještě jednoho, úplně posledního koncertu. Zahajovací koncert Mezinárodního hudebního festivalu Leoše Janáčka patřil Symfonickému orchestru Českého rozhlasu, který je pro tento ročník festivalu rezidenčním tělesem. Jeho šéfdirigentem je Alexander Liebreich, německý dirigent s kořeny v českých zemích, který do Prahy přišel z rozhlasového orchestru v polských Katovicích, kde si vybudoval renomé. Už proto byl koncert provázen velkým očekáváním.

„Co může vzniknout, jestliže si špičkový orchestr pozve špičkový sbor? Špičková intepretace.“

„Český filharmonický sbor Brno ukázal, že je opravdu jedním z nejlepších sborů na světě.“

„Petr Altrichter, ztišený, zklidněný, s gesty až úspornými, prožívající do hloubi duše každičký tón, vedoucí sbor i orchestr jemnými pohyby rukou k takřka nadpozemskému výkonu.“

Dramaturgie Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro nám připravila jeden z nezapomenutelných večerů. Večer, který byl věnován výhradně francouzské hudbě ovšem v provedení českých hudebníků. Totálně vyprodané Rudolfinum slyšelo jedno dílo, které se hraje zřídkavě (ví Bůh proč), a jedno dílo z nejznámějších. Obě v provedení, které sneslo ty nejvyšší nároky.