„Česká filharmonie se pod řízením Vasilije Petrenka aktivně poslouchala, dlouhé pauzy měly napětí, zvukově obnaženější části citlivě vycházely z ticha.“
„Ačkoliv třetí věta byla vlastně tempově v pořádku, přesto mi zněla břichatě a příliš pod kontrolou, chyběl mi v ní od klavíristy prvek troufalosti.“
„V tomto světle byla Petrenkova koncepce jednou z těch, která se mi přijímá přirozeněji, protože upřednostňovala formu, nedávala na odiv malichernosti.“
Ve středu 14. prosince se v pražském Rudolfinu uskutečnil první ze tří po sobě jdoucích abonentních koncertů České filharmonie s programem z děl Clauda Debussyho, Maurice Ravela a Modesta Petroviče Musorgského. Původně měl orchestr řídit dirigent Tugan Sochijev, ale teprve pár dní předem byl oznámen záskok Vasilije Petrenka. Ten výzvu víc než ustál – v programu neprovedl žádné změny, byl dobře připraven a díla měla jasnou koncepci a směr. Orchestr pod ním nabídl i pár přídavků a výrazově zanechal silnější dojem než sólista Pierre-Laurent Aimard.
