Lucia Maloveská

Lucia Maloveská

Klavíristka, publicistka, hudební teoretička.

K hudbě, umění i k psaní nejrůznějších textů inklinovala již odmala. Vystudovala gymnázium a posléze klavír na Konzervatoři Jána Levoslava Bellu v Banské Bystrici. V současnosti studuje hudební teorii na pražské AMU a vzdělání v nejbližší době rozšíří v rámci studijního pobytu na Universität für Musik und darstellende Kunst ve Vídni. Zaměřuje se na tvorbu slovenských skladatelů a také na racionální kompoziční postupy. Jako hudební recenzentka spolupracuje a spolupracovala s hudebními portály a periodiky jak v Česku, tak i na Slovensku. Z koncertů odjakživa odcházela plná dojmů a postřehů, které ne vždy měla s kým sdílet, psaní recenzí je tedy pro ni přímo terapií. Miluje klasickou hudbu, ze všeho nejvíc ji však fascinuje hudba soudobá. Příležitostně se věnuje divadlu, literatuře a folkloru, zkušenosti má i v oblasti dramaturgie. Kromě hudby má vášnivě ráda dobré víno a Formuli 1 - a za všemi třemi vášněmi je ochotná jezdit stovky kilometrů. 

Z6P7960

„Predpokladmi pre to, aby sa koncert stal zážitkom vystupujúcim z priemeru, bola v prvom rade jedinečná sólistova osobnosť a svojrázne, často veľmi vtipné, bezprostredné vystupovanie.“

„Svojím hlasom je tento spevák schopný skutočne bezprostredne vtisnúť potrebnú emóciu a dať jedinečný zmysel každému slovu.“

„Program nebol jednoduchý a prebiehal bez prestávky. Napriek tomu však Villazón za nadšených reakcií publika ešte trikrát pridal.“

„Viděti promotéra na pódiu před začátkem koncertu nemusí být katastrofa,“ uviedla sa Alena Kunertová tento utorok v Rudolfinu, keď ohlasovala zmenu programu očakávaného recitálu Rolanda Villazóna. Jej slová sa pritom do bodky naplnili. Kvôli zdravotným problémom harfistu Xaviera De Maistre sme totiž síce nepočuli pôvodne avizované latinskoamerické piesne, slávny tenorista si však podmanil publikum programom z piesní talianskych, za sprievodu klaviristky Morgane Fauchois-Prado.

 
99

„Boli sme svedkami znamenitých výkonov, ktorých spoločným menovateľom boli zanietenosť a štýlovosť.“

„Olga Šroubková sa na koncerte skutočne predstavila v tom najlepšom svetle.“

„Za veľmi pozoruhodný považujem výkon Ondřeje Šindeláře v Koncerte pre fagot, sláčiky a basso continuo g mol RV 496.“

Na Zámku v Brtnici sa v sobotu 26. júna zrodil počin hodný uznania. Spolok Zámek Brtnice tu usporiadal koncert s dielami Antonia Vivaldiho, ktorého s týmto zámkom spája veľmi zaujímavé puto: miestny šľachtic Vinciguerra Thomas VI. gróf z Collalta si u skladateľa totiž objednal skladby, ktoré sa zhodou okolností stali Vivaldiho poslednými.

 
99

„Emily D'Angelo pôsobila nesmierne prirodzene, občas nevtieravo prešla do hereckej akcie, párkrát program nenútene okomentovala.“

„Sólistka sa pražskému publiku odprezentovala ako majiteľka zvučného, plného hlasu.“

„Veľmi nevšednú, melancholickú atmosféru sprostredkovala Emily D'Angelo v piesni Penelope od svojej pedagogičky Cecilie Livingstone.“

Spolek přátel hudebních talentů uviedol vo štvrtok 24. 6. mladú kanadsko-taliansku mezzosopranistku Emily D'Angelo. Len 26ročná speváčka, ktorá v tomto roku podpísala exkluzívnu zmluvu s Deutsche Grammophon a je laureátkou viacerých významných súťaží (spomeňme aspoň Operaliu), si pre komorný recitál na Novomestskej radnici zvolila veľmi pestrý, nápaditý program. Za klavírneho sprievodu Sophie Muñoz zaspievala štrnásť kusov, interpretáciou ktorých publikum očividne nesmierne nadchla.

 
DSC03460

„Klánský si podľa mňa zostavil program veľmi vhodný pre tento typ podujatia.“

„V podaní Lukáša Klánského bola každá zo skladieb krátkym ‚exkurzom‘ do inej výrazovej a náladovej roviny.“

„Posledný koncert tohtoročnej rady Hybatelé rezonance bol plný krásnych momentov, kvalitnej klavírnej hudby a veľmi osobitej atmosféry.“

Cyklus klavírnych recitálov Hybatelé rezonance síce poznačila pandemická kríza, napokon mal však tak trochu šťastie v nešťastí. Svoju aktuálnu sezónu totiž stihol pred živým publikom ako odštartovať, tak aj ukončiť. Záverečný koncert cyklu sa uskutočnil 17. júna a patril Lukášovi Klánskému. Tak ako všetci hybatelé rezonance, aj Klánský hral v Anežskom kláštore, na koncertný nástroj firmy C. Bechstein.

 
8705

„Mluví se o tom relativně málo, Praha však byla opravdu ‚hotspotem‘ celé evropské kultury.“

„Pojem entartete Kunst, tedy zvrhlé umění, není ničím jiným než politickou perzekucí těch, kteří se ‚nehodili‘.“

„Zařadit takové množství méně hraných oper bychom si bez finanční podpory, která je s tímto projektem spojená, nemohli dovolit.“

Projekt Národního divadla a Státní opery Musica non grata odstartoval ještě loni v létě, kdy na zahajovacím koncertě zněla například díla Bohuslava Martinů či Vítězslavy Kaprálové. Pak byl ambiciózní projekt přerušen pandemií – některé z koncertů se přitom podařilo zachovat alespoň online. Ve dnech 12. a 20. června se však Musica non grata vrací na jeviště: s programem věnovaným jednak Janáčkovi a Martinů, jednak s koncertem Brno–Praha–Hollywood, kde uslyšíme díla Franze Schrekera, Ericha Wolfganga Korngolda nebo Viktora Ullmanna. Při této příležitosti představuje projekt jeho manažerka, Tereza Dubsky.

 
pátek, 28 květen 2021 08:10

Debut jak víno: František Macek a SOČR

51207134165ec4ecc2f5ak

„Na Františkovi Mackovi bolo od začiatku vidieť, že má o diele presnú predstavu, ktorú – aspoň z mojej diváckej perspektívy – dokázal úspešne pretaviť do jasných gest.“

„Moser hrá s odzbrojujúcou prirodzenosťou, ktorou ešte podtrhol všetky dispozície, ktoré v tomto diele uplatnil.“

„Mojím osobným highlightom večera sa však stalo až ďalšie číslo: Sibeliova En saga.“

Debut Pražského jara patrí medzi prvé koncerty, ktoré sa podarilo odohrať za prítomnosti divákov. Chvalabohu, žiada sa povedať. Počuť výkony debutanta Františka Macka, sólistu Johannesa Mosera a Symfonického orchestru Českého rozhlasu len z televízie by bola totiž veľká škoda.

 
čtvrtek, 27 květen 2021 09:17

Malé zázraky na Salonu ZUŠ

599

„Obe flautistky predviedli naozaj veľmi vyrovnané a zaujímavé výkony.“

„Mentorovi Janovi Fišerovi bol štipendista Aleš Baránek skvelým partnerom.“

„Štipendisti z triedy mentora Iva Kahánka sa postarali o päť čísel na naozaj vysokej úrovni.“

Láska k hudbe, usilovnosť, a veľa talentu. Salon ZUŠ Pražského jara, už tradičná súčasť festivalu, disponoval všetkými z týchto vznešených atribútov aj tento rok. V Kostole sv. Šimona a Judy sa 25. mája predstavili viac než dve desiatky mladých hudobníkov – štipendistov, respektíve absolventov, akadémie MenART.

 
úterý, 18 květen 2021 09:00

Oslava klavíru. Recitál Garricka Ohlssona

511838149683e8e2eeacbk

„Program koncertu bol po dramaturgickej stránke naozaj skvostný.“

„Prevedenie bolo až extatické, rozhodne však nie lacno, prvoplánovo efektné.“

„Pracoval ‚len‘ s tým, čo predpísal autor a dokázal jeho zámeru veľmi spoľahlivo dostáť.“

Nedeľný večer 16. mája patril v rámci Pražského jara recitálu Garricka Ohlssona, skvelého klaviristu, ktorý pred pár dňami predsedal klavírnej súťaže festivalu. Vo skvele zvolenom programe, zloženom z diel prvej polovice 20. storočia, predviedol Ohlsson fascinujúcim spôsobom možnosti klavíru a ponúkol svojim poslucháčom zážitok na tých najvyšších úrovniach interpretačného umenia.

 
511790543066b0c39d5afk

„Zukal ponímal dielo, aj v brilantných pasážach, neokázalo a veľmi prirodzene.“

„Leeho interpretácia bola nesmierne energická a klavirista si svoje vystúpenie evidentne vychutnával.“

„Vystúpenie Dongha Leeho bolo pre mňa po všetkých stránkach zrelým, komplexným interpretačným počinom.“

Finále súťaže Pražského jara v odbore klavír prebehlo večer 14. mája v Dvořákovej sále Rudolfina. Porote sa predstavili traja klaviristi: Dongha Lee a Jaeyoung Lee z Kórejskej republiky, české farby hájil Matouš Zukal. Dvakrát sme si vypočuli Koncert pre klavír č. 4 G dur Ludwiga van Beethovena, jedenkrát zaznel slávny Čajkovského Koncert pre klavír č. 1 b mol. Súťažiacich sprevádzal Symfonický orchestr hl. města Prahy FOK, pod taktovkou Mareka Šedivého.

 
DSCF1651crrpsm

„Můj jazyk je teď jednodušší a méně členitý – je v tom jistý paradox. Zjednodušeně by se dal vyjádřit větou ‚více vztahů, méně not‘.“

„Když vyjdu z intuice, nacházím zpravidla pozoruhodnější, racionálně uchopitelné vztahy, které mi toho mnohem víc vysvětlují a více se mi na ně chce navazovat.“

„Ještě radši budu, když v albu posluchači najdou něco, o čem jsem sám nevěděl. To je možná zisk, který bych chtěl nejvíce.“

Pražský skladatel Ondřej Štochl vydává po deseti letech album se svými kompozicemi. Ohlíží se jím za vývojem své tvorby a reflektuje, k jakým rovinám sdělení a k jakému kompozičnímu jazyku dospěl. Pár týdnů před vydáním CD byla tedy ideální doba na rozhovor s touto výraznou osobností české soudobé scény: naše malostranské povídání se přitom dotklo mnohem více témat než jen očekávané desky.

 
Strana 1 z 12