Rok české hudby je jedním ze stěžejních témat abonentních koncertů také v Olomouci. Tamní filharmonici uvedou ve čtvrtek 15. února v sále Reduty program složený z děl Leoše Janáčka a Gustava Mahlera. Sólistou koncertu s titulem Od písně k symfonii bude barytonista Tadeáš Hoza, Moravskou filharmonii Olomouc řídí její šéfdirigent Zsolt Hamar. Koncert začíná v sedm hodin večer.

Další koncertní večer v rámci Velkého symfonického cyklu Moravských filharmoniků otevře Orchestrální suita z opery Příhody lišky Bystroušky Leoše Janáčka ve verzi Václava Talicha sestavená jen z hudby prvního dějství opery. Zbývající část programu filharmonického večera v Olomouci bude patřit Gustavu Mahlerovi. Z odkazu českého rodáka zazní provedení výběru z jeho méně uváděných Písní a zpěvů z mládí s doprovodem klavíru, které pro orchestr upravil sám šéfdirigent Zsolt Hamar. Cyklus, který Mahler uveřejnil v roce 1892, obsahuje celkem čtrnáct písní, z nichž devět je komponováno na texty opírající se o sbírku starých německých písní Chlapcův kouzelný roh Achima von Arnima a Clemense Brentana, která mimořádně konvenovala s Mahlerovým niterným cítěním. Pěveckého partu se ujme mladý barytonista Tadeáš Hoza, absolvent brněnské JAMU, nejmladší sólista operního souboru Národního divadla v Brně, jenž se rovněž věnuje dobově poučené interpretaci staré hudby ve spolupráci s předními českými soubory. V prosinci portál KlasikaPlus.cz reflektoval například provedení mší Johanna Sebastiana Bacha a Jana Dismase Zelenky souborem Collegium 1704 v pražském Rudolfinu. Rozhovor s pěvcem portál KlasikaPlus.cz uveřejnil ZDE.

Titul Od písně k symfonii, kterým pořadatelé večer obdařili, nevystihuje jen program koncertu, ale reflektuje rovněž jeden z klíčových rysů Mahlerovy tvorby. Skladatelova instrumentální tvorba prozrazuje původ ve zpěvu a písni, což ji činí určitým způsobem podobnou lidské řeči. Návštěvníci se o tom budou moci přesvědčit v závěrečné části koncertu, která nabídne provedení Mahlerovy První symfonie s podtitulem Titan. Tu Mahler původně koncipoval jako dvoudílnou báseň volně inspirovanou románem Titan od Jeana Paula. V Titanovi Paul vykreslil mladíka obdařeného spalující uměleckou touhou, pro kterou svět nemá využití, a který, když nenajde žádné východisko ani možnost přizpůsobit se, propadne zoufalství a spáchá sebevraždu. Mahler se v této postavě zřejmě viděl, neboť toto dílo označil za autobiografické ve velmi volném smyslu. Později však od tohoto programního zaměření upustil. Hlavním zdrojem inspirace pro zbývající části První symfonie jsou Mahlerovy Písně potulného tovaryše. Materiál těchto písní, konkrétně první a druhé, je v symfonii nejen citován, ale také použit jako vlastní téma. První symfonie přinesla Mahlerovi ohromující úspěch a navzdory své spletité genezi je plně vyzrálým, uceleným a vysoce účinným dílem a zůstává stálicí koncertních programů po celém světě.

Foto: ilustrační - Petra Hajská