Musica Florea uvádí hudební improvizování 17. století
Přicházející koncertní série letošního programu Musica Florea Bohemia 2025 nese název Hudební improvizování 17. století. Zazní na ní skladby představitelů především českého baroka a Musica Florea své koncerty opět ozvláštní interpretací, která se přibližuje co nejvíce k původnímu způsobu hry. Posluchači se mohou těšit na koncerty napříč republikou. První díl série se koná 2. března v Galerii umění v Karlových Varech, druhý 3. března v pražském Atriu Žižkov a třetí a nějakou dobu poslední hned 4. března v refektáři Galerie Středočeského kraje v Kutné Hoře.

„Existuje několik ještě nevyzkoušených způsobů, jak různými ozdobnými efekty obohatit a „nově“ interpretovat díla 17. století, a ty se snažíme znovu objevit,“ zmiňují tvůrci programu. Musica Florea v čele s dirigentem Markem Štrynclem patří mezi průkopníky tohoto snažení a pokračuje v něm už přes třicet let. Ve své historicky poučené interpretaci oživuje zapomenutou raně barokní ornamentiku, která dříve obvyklá posilovala emocionální složku kompozic. „Na prvním místě byl vždy charakter skladby, její emocionální význam, jemuž se podřizovala rytmická, výrazová i intonační složka,“ vysvětluje Marek Štryncl. „Postupně však převládl jednostranný technický přístup k notovému zápisu a bohaté výrazové prostředky začaly být považovány za nadbytečné. To postupně vedlo k vyřazení a zapomenutí prostředků, jako je ornamentika a nerovnoměrné ladění, ale také improvizace. Ne náhodou se přitom zachovaly v oblastech, jako je folklór nebo jazz.“ Zejména v raném baroku byl notový zápis spíše jakýmsi „návodem“, malou částí toho, jak měla ve výsledku hudba znít. Skladatelé počítali s tím, že interpreti si skladby v duchu dobových zvyklostí dotvoří přímo při hře. S volností a flexibilitou se hrály jak duchovní, tak i světské skladby. Musica Florea ve svém novém programu uvádí díla Adama Michny z Otradovic, gambisty Gottfrieda Fingera, českého houslového virtuosa Heinricha Ignaze Franze Bibera a také Václava Karla Holana Rovenského. „Schopnost tvořivé improvizace je jakýsi latentní (pra)zdroj veškerého nejen barokního hudebního umění,“ je přesvědčen Marek Štryncl.
Další uvedení pořadu se chystají 4. května v Hradišti u Nasavrk, 5. května v Nymburku a 14. července v Teplicích.
Foto: archiv KlasikyPlus.cz
Příspěvky redakce
- Klášterní hudební slavnosti oslaví dvacetiny
- Příštím šéfdirigentem královéhradeckých filharmoniků bude Jiří Habart
- Ardaševovi a Praženica prosincovými hosty v Žilině
- Antonín Dvořák mladým popáté kolbištěm pro klavírní talenty
- Mariánskolázeňský prosinec ‚Rybovku‘ nepostrádá
Více z této rubriky
- Klášterní hudební slavnosti oslaví dvacetiny
- Ardaševovi a Praženica prosincovými hosty v Žilině
- Antonín Dvořák mladým popáté kolbištěm pro klavírní talenty
- Mariánskolázeňský prosinec ‚Rybovku‘ nepostrádá
- Saint-Saënsův Omfalin kolovrat prvním prosincovým přednesem v Košicích
- Dvanáctý měsíc v Českých centrech s ‚Rybovkou‘ až v Madridu
- Pět orchestrálních pořadů s pěti různými dirigenty. Prosinec u Severočeské filharmonie
- ČRo D-dur: Sobotní večer ve znamení stoletého jubilea Zdeňka Šestáka
- Nadmíru pestrá prosincová nabídka Filharmonie Hradec Králové
- Virtuózní housle adventně na Zámku Žďár nad Sázavou