Jak se vyhrávalo v 18. století v ostrovních krčmách a hudebních salonech? Odpověď na tuto otázku dá 22. září od půl osmé skupina Tunelanders. Zazní barokní variace anglických, skotských a irských lidových písní i komorní skladby A. Corelliho a G. F. Händela, v nástrojovém obsazení cembalo, barokní kytara, barokní housle, viola da gamba a flétny. Koncert se koná v rámci komorní koncertní řady Hudební cesty Evropou, kterou ve vršovickém kulturním centru Vzlet organizuje Collegium 1704.
Pražský filharmonický sbor v sezoně 2023/2024 uspořádá stejně jako loni trojici koncertů ve vlastní režii. Zahajovací koncert 29. září, který se koná pod taktovkou německého dirigenta Dirka Kaftana, se věnuje stému výročí rozhlasového vysílání na českém území. Prosincový Adventní koncert se uskuteční ve dvou termínech na pražském Žofíně a zazní na něm mimo jiné světová premiéra Vánoční kantáty, kterou si Pražský filharmonický sbor objednal u skladatele Jana Ryanta Dřízala. Jarním koncertem s výběrem českých operních árií a sborů se Pražský filharmonický sbor připojí k oslavám nadcházejícího Roku české hudby 2024.
„Ve své režii se Max Emanuel Cenčić dění na jevišti snažil zasadit do dobového kontextu první poloviny 18. století, což se mu vydařilo.“
„O hudební doprovod se postaral rezidenční orchestr festivalu Concerto Köln pod vedením australského dirigenta Benjamina Bayla. Renomované těleso opět prokázalo svoji jedinečnost.“
„V sólových partiích jednoznačně dominovali ruská sopranistka Julia Ležněva v roli Emílie a kontratenorista Max Emanuel Cencić jako Quido.“
Ačkoliv bayreuthský festival barokní hudby nabízí během deseti dnů (7. – 17. září) pestrý program naplněný mnoha komorními koncerty, zájem většiny diváků je soustředěn na operní představení. Svědčí o tom již několik měsíců předem vyprodané Markraběcí operní divadlo, mající kapacitu pouhých pěti set míst. Zejména z tohoto důvodu jsou oba letošní operní tituly – Händelův Flavio, Re de´ Langobardi a Monteverdiho L´Orfeo streamovány a ke zhlédnutí i z pohodlí domova.
„Tomuto zajímavému dílu, které bylo spolu s celým cyklem inspiračním vzorem – v tehdy zaužívané praxi – pro Georga Friedricha Händela, na koncertě předcházelo Händelovo oratorium Jephtha, jeho poslední opus.“
„Předností Czech Ensemble Baroque Choir je, že je tvořen stále ještě mladými, přesto již ostřílenými pěvci, kteří jsou schopni vedle sborového zpěvu přinést i suverenní sólové vstupy, při zachování kontinuity zvuku.“
„Obsazení orchestru překvapovalo hutností a dramatičností zvuku a také energičností projevu, podněcovaného entuziasmem dirigenta Romana Válka.“
Dvanáctou koncertní sezónu zahájil soubor Czech Ensemble Baroque v brněnském kostele sv. Janů 13. září a uvedl Mši ke svatému Václavu od zapomenutého barokního skladatele Františka Václava Habermanna. Před touto mší zazněla ještě předehra a árie z oratoria Georga Friedricha Händela Jephtha, kde jako sólistka vystoupila sopranistka Romana Kružíková. Jako vždy večer uváděla dvojice Bach – Mozart v podání herců Městského divadla ve Zlíně Radovana Krále a Pavla Vacka, který zaskočil za kolegu Luďka Randára.
„Koncertu německo-rumunského kontratenoristy provázeného polským orchestrem OH! Orchiestra Historyczna pod vedením Martyny Pastuszky byla na festivalu věnována mimořádní pozornost.“
„Mladý pěvec Valer Sabadus mohl v těchto výrazově odlišných partiích uplatnit vedle své technické bravury nevšedně barevný hlas i širokou dynamickou a výrazovou škálu.“
„Obrovské vnitřní zaujetí předal divákům i polský komorní orchestr, který byl pěvci rovnocenným partnerem.“
Letošní Bayreuth Baroque Opera Festival ve dnech 7. – 17. září připravil příznivcům barokní hudby hned dvě operní inscenace. Čtyřikrát dali organizátoři v průběhu festivalu zaznít Händelově opeře Flavio, re de´ Langobardi a dvakrát nesmrtelnému Monteverdiho L´Orfeovi s hvězdným Rolandem Villazónem v titulní roli. Vedle oper festival nabízí také sólové pěvecké recitály, z nichž první 8. září podal kontratenorista Valer Sabadus.
„Dirigent Marek Štilec živě hrnul a vrstvil melodiku smyčců vyváženě opřenou o cembalové continuo. Předehra pod jeho sympaticky suverénním vedením gradovala v nadějeplném nástinu děje.“
„Lucie Laubová se s náročnými koloraturními ozdobami a záludnými hlasovými kličkami doslova mazlila a publikum napínavě sledovalo její úžasnou práci s dechem.“
„Ani Jakub Trnečka nezůstával s jistou technikou hlasu pozadu a společně dokázali se vzdušnou lehkostí, ale i s náležitou technickou precizností přednést nádherný duet, za což si vysloužili nadšený potlesk.“
Dvaadvacátý ročník festivalu Mahler Jihlava – Hudba tisíců se překlenul do své podzimní části. Do stálé dramaturgie festivalu patří dlouhodobá vstřícná spolupráce s Kanonií premonstrátů a kulturním spolkem v Nové Říši. Zdejší apoštolský kostel sv. Petra a Pavla přiléhající k premonstrátskému klášteru tak ve středu 6. září zaplnilo publikum do posledních míst, aby si s nadšením vyslechlo výběr z biblického oratoria Ester skladatele Karla Ditterse.
„Z Händelova díla tryská nadšení a obdiv ke krásám věčného města.“
„Zelenkova hudba je strhující a opravdivá, navíc ji soubor hrál s maximálním zaujetím.“
„Závěrečná část Dona nobis pacem byla prubířským kamenem pro sbor, který zde spolu s orchestrem předvedl skutečné mistrovství. Fuga běžela neúprosně a vzpínala se v intonačních i dynamických vlnách až do vrcholné prosby – Daruj nám pokoj.“
Na druhém festivalovém večeru Svatováclavského hudebního festivalu se představily špičkové barokní soubory Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704 dirigenta Václava Lukse. Pod názvem Ohňostroj vokální virtuozity uvedli nejprve skladbu Georga Fridricha Händela Dixit Dominus a poté Missu Omnium Sanctorum českého skladatele, působícího v Drážďanech, Jana Dismase Zelenky. Oslnivý večer se odehrál v prostoru Evangelického Kristova kostela v Ostravě ve středu 6. září.
Pražský barokní orchestr Collegium 1704 čeká v září pětice projektů, ani jeden však v Praze. Svatováclavský hudební festival poctí svou návštěvou dvakrát, 6. září v Ostravě, podruhé 17. září ve Frýdku-Místku. 8. září se soubor vydá do Berlína k provedení Koncertu k 25. výročí Česko-německého fondu budoucnosti. Projekt Santini 300 Českého rozhlasu je důvodem přítomnosti tělesa 9. září v kladrubském klášteře. Mezinárodní festival Lípa Musica pak 16. září hostí liberecký koncert s díly Vivaldiho. Nadto, v původním biografu Vzlet, jehož je Collegium 1704 rezidentem, vystoupí 22. září skupina The Tunelanders. Jejím cílem je znovu představit hudební scénu v dublinských hostincích a hudebních salonech 18. století.
„Program v úterý můžete zahájit Houslovým koncertem Antonína Dvořáka v osobitém pojetí slavné houslistky Anne-Sophie Mutter.“
„Čtvrtek zahájí Ďáblův trylek za doprovodu Vídeňských filharmoniků. V 9:22 provede Daniel Barenboim Beethovenovu Apassionatu.“
„Vzácným hostem víkendové Návštěvy bude violoncellista, pedagog a dlouholetý člen Guarneri tria Marek Jerie. Bude vzpomínat na svá studentská léta – byl spolužák a životní přítel Jiřího Bělohlávka, který také studoval violoncello.“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 4. do 10. září?
Stalo se pravidlem, že prázdninové hudební dění v Českém ráji vrcholí galakoncertem festivalu Hudba z ráje v kostele svatého Jana Křtitele v Újezdu pod Troskami. V pátek 1. září večer se může festivalové publikum v újezdském kostele těšit na houslistu Václava Hudečka. Jeho partnery budou jednak Karolína Cingrošová, umělecká ředitelka festivalu, dále pak klavírista Lukáš Klánský. V programu složeném z melodií pro housle a soprán zazní především díla barokních mistrů. „V mém podání například dvě krásné árie barokního velikána J. S. Bacha z kantáty Non sa che sia dolore. Nepatří sice k těm nejznámějším, rozhodně jsou ale velmi efektní a myslím, že divákům se budou líbit.“ Společně s Hudečkem nabídnou také slavnou árii Lascia chio pianga od G. F. Händela. Hudeček s Klánským následně zavítají také do období romantismu k hudbě Franze Schuberta.
Svatováclavský hudební festival vedený jeho dramaturgem a klarinetistou Igorem Františákem letos slaví dvacáté narozeniny. S milníkem sice neopouští hlavní myšlenku provozování zejména staré a duchovní hudby, ale přesto nastává zlom. Příštím ročníkem počínaje už uváděná díla nebudou znít výhradně v sakrálních prostorách.
Vyhlašujeme výherce dvou vstupenek.
Po loňské premiéře se i letos se před Otáčivým hledištěm v Českém Krumlově koná desítka představení scénicky uchopeného Händelova Mesiáše. Hrají se až do 27. srpna, a to před hledištěm s kapacitou 644 diváků, které je v provozu 65. sezonu a které letos prvně navštívil i český prezident. Ikonické oratorium se odehrává v obsazení shodném s loňským. Inscenaci v režii Tomáše Ondřeje Pilaře hudebně nastudoval a řídí dirigent David Švec.
„Zazní nová bravurní nahrávka Smetanova kvartetu Z mého života v podání Pavel Haas Quartetu.“
„Z nabídky Eurorádia nejprve koncert, jehož hlavní protagonistkou je houslistka Julia Fischer a pozoruhodný dirigent mladší generace Cristian Măcelaru.“
„Tentokrát si poslechněte titul, od kterého zná každý předehru, ale málokdo pokračování. Na programu je Rossiniho velká vážná opera Vilém Tell.“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 28. srpna do 3. září 2023?
Vyhlašujeme soutěž o dvojici vstupenek na sobotu 26. nebo na neděli 27. srpna, dle vašeho výběru. Datum, které upřednostňujete, prosím uveďte k odpovědi na soutěžní otázku.
Po loňské premiéře se i letos se před Otáčivým hledištěm v Českém Krumlově koná desítka představení scénicky uchopeného Händelova Mesiáše. Hrají se až do 27. srpna, a to před hledištěm s kapacitou 644 diváků, které je v provozu 65. sezonu a které letos prvně navštívil i český prezident. Ikonické oratorium se odehrává v obsazení shodném s loňským. Inscenaci v režii Tomáše Ondřeje Pilaře hudebně nastudoval a řídí dirigent David Švec.
„To, že mám možnost soustředit se na tři měsíce na jedno jediné dílo, je zcela ojedinělou zkušeností.“
„Britským hudebníkům je vlastní neuvěřitelná rychlost, profesionalita a disciplinovanost, se kterou pracují.“
„Glyndebourne není místem, kde by se realizovaly skandální projekty, ale naopak místem, kde se velmi ctí tradice… Jako kdyby se režisérka snažila vytvořit kontrapunkt k bohatě stylizovanému, smyslnému světu Händelovy hudby jakousi civilní syrovostí a živelností.“
Proslulý operní festival Glyndebourne ve Východním Sussexu na jihu Anglie má letos v létě na programu vedle dalších pěti titulů od 23. července do 26. srpna také Händelovu Semele, příběh z Ovidiových Metamorfóz o svádění, cizoložství a pomstě. Za hudební stránkou inscenace režisérky Adele Thomas stojí dirigent Václav Luks. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz přibližuje práci s londýnským orchestrem dobových nástrojů Orchestra of the Age of Enlightenment, uvažuje o vztahu hudby a režie v operních projektech, objasňuje charakter Händelova díla a přibližuje pracovní atmosféru v divadle pro dvanáct set diváků v areálu starobylého venkovského sídla uprostřed pastvin, kde už z tuzemských umělců účinkovali například Jiří Bělohlávek, Jakub Hrůša nebo Magdalena Kožená. Václav Luks však také přiznává, že zkušenosti a zážitky z hostování s jinými tělesy v něm stále víc upevňují přesvědčení, že jeho životním projektem je pražský barokní orchestr Collegium 1704.
„Semele je oratorium na světské téma, které Händel napsal během jednoho letního měsíce v roce 1743.“
„Režisér Guth ctil hudbu a veškeré akce na jevišti důsledně vycházely právě z dokonalé znalosti Händelovy partitury a z respektu, který k ní Guth chová, což je u dnešních režisérů spíš ojedinělé.“
„Guthovy nároky na ztvárnění jednotlivých rolí byly značné a všichni je bez problémů zvládli.“
Pokud operní soubor v kterémkoliv divadle vede vzdělaná umělecká osobnost, na repertoáru nejsou jen opery od Mozarta po Pucciniho, ale i opery barokní – před Mozartem existovala opera již více než 150 let. Dále klasika 20. století i díla zcela současná (podotkněme, že od smrti Pucciniho v příštím roce uplyne už sto let). To mají na paměti například v Bavorské státní opeře v Mnichově. Současný intendant Serge Dorny přinesl do repertoáru Purcellovu operu Dido a Aeneas a Händelovu Semele. Druhá jmenovaná se stala jednou ze dvou premiér letošního Mnichovského operního festivalu, kdy byla uvedena celkem pětkrát před beznadějně vyprodaným hledištěm Divadla prince regenta. Premiéra Semele se konala 15. července 2023.
Stejně jako v loňském roce i letos se před Otáčivým hledištěm v Českém Krumlově koná desítka představení scénicky uchopeného Händelova Mesiáše. V rozmezí 17. až 27. srpna se před hledištěm s kapacitou 644 diváků, které je v provozu 65. sezonu a které letos prvně navštívil i český prezident, opět rozezní tóny ikonického oratoria v obsazení shodném s loňským. Inscenaci v režii Tomáše Ondřeje Pilaře hudebně nastudoval, řídí a „opráší“ David Švec. Ještě před ní z Otáčivého hlediště diváci uvidí taneční divadlo Egon Schiele – Autoportrét, které se odehraje v rychlém sledu celkem osmkrát mezi 5. a 13. srpnem a o němž portál KlasikaPlus.cz už informoval ZDE.
Cyklus varhanních koncertů ve Staré Boleslavi zvaný Magické letní varhany nabídne koncert věnovaný světici Martě, který se uskuteční v sobotu 29. července v bazilice sv. Václava. S varhaníkem Ondřejem Valentou se představí pěvkyně Barbora de Nunes-Cambraia, rozená Polášková. I další letní vystoupení této koncertní řady jsou věnovány světicím a světcům. Začátek koncertů je vždy v osmnáct hodin.
Koncizní program Hudebního festivalu Znojmo dnes pokračuje dalšími dvěma koncerty. Po včerejším zahajovacím koncertě jubilujícího houslisty Pavla Šporcla jsou na řadě vystoupení Wihanova kvarteta a barokního souboru Ensemble Fantasmi s uměleckým vedoucím, dirigentem a zároveň flétnistou Paulem Leenhoutsem. Vrcholem celého festivalu pak bude čtvrteční premiéra a nedělní derniéra scénického nastudování opery Harmonie planet Antonia Caldary, která už letos zazněla koncertně v Praze a Brně, a to po třech stech letech. V hlavních rolích se ve čtyřech uvedeních díla opět představí Adam Plachetka, Andreas Scholl či Hana Blažíková. Do neděle však návštěvníky festivalu čeká ještě mnoho dalšího – a program pokračuje i potom, až do 30. července.
