PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Jako dynamický mladík dirigentské taktovky vstoupil raketově na česká hudební pódia, ale pak se dočkal doma takřka třicet let totálního zapomnění.“

„Poprvé v Americe vystoupil v roce 1982 a hned s proslulým Chicago Symphony Orchestra. Úspěch měl neuvěřitelný, do programu mj. zařadil První symfonii Bohuslava Martinů!“

„Imponoval mu hektický život, partitury studoval v letadle a nesčíslněkrát se spolu s manželkou stěhoval; v Kalifornii mu vyhořel dům, když byl na jakémsi turné.“

Není tomu ještě ani čtvrt roku, co se 25. října 2023 v Praze uzavřela životní dráha Zdeňka Mácala, někdejšího šéfdirigenta České filharmonie. A letos 8. ledna by tento sugestivní, charismatický umělec, který bohužel příliš krátce a přitom neobyčejně výrazně poznamenal český hudební život, oslavil 88. narozeniny. Vzhledem ke své pestré a extrémně bohaté umělecké dráze odešel zcela netypicky, bez oficiálních smutečních poct, provázen v tisku spíše jen drobnými vzpomínkovými články. Světská sláva, polní tráva, jak říká často používané přísloví; v Mácalově případě to platí dvojnásob.

„Moravští učitelé sehráli významnou uvědomovací roli v důležitých okamžicích novodobých českých dějin.“

„Janáčkovskou desku PSMU vydanou u Supraphonu v roce 1971 můžeme dodnes považovat za vzorovou a nepřekonanou vizitku tohoto skvělého tělesa.“

„Vznikla pozoruhodná syntéza: těleso, které si zachovává ještě stále ideální zvuk a styl z doby Šoupalovy, novodobější, a přece tradici zachovávající umělecký přínos Antonína Tučapského a dokonalou stereofonní plasticitu zvuku.“

Mužské sbory Leoše Janáčka patří k základním kamenům českého sborového repertoáru stejně jako Pěvecké sdružení moravských učitelů k legendám mezi sborovými tělesy. Nahrávku, která tyto dva fenomény spojuje, si připomínáme v den, kdy se před třiadevadesáti lety v Moravské Ostravě uzavřel skladatelův život.

„Osudová paralela s některými díly minulého století, jejichž provedení komplikovala politická situace, je zcela evidentní.“

„Když se konečně podařilo prosadit provedení Sommerovy skladby, byli jsme svědky jedné z nejsilnějších premiér díla vzniklého po válce.“

„Už při prvním poslechu je posluchač zdrcen obecnou sondou do svědomí kruté společnosti vykonávající bez jakýchkoliv skrupulí hrubé násilí.“

U příležitosti stých narozenin, kterých by se skladatel Vladimír Sommer dožil právě dnes, v neděli 28. února, se ohlížíme za nahrávkou jeho Vokální symfonie. Skladbu premiérovanou v roce 1963 zvěčnil krátce poté Václav Neumann s Českou filharmonií, Pražským filharmonickým sborem, Věrou Soukupovou a Otakarem Brouskem.

Některá díla v době svého vzniku i v následujících letech slavila velké úspěchy a uznání a postupem let začala mizet z koncertních pódií.“

„Praha prožívala v Rudolfinu opět mimořádné okamžiky a Supraphon pohotově natočil studiově toto dílo přesně v tom obsazení jako na koncertě.“

„Český repertoár sice v něm měl vždycky skvělého tlumočníka, avšak například Národní divadlo se ho coby operního šéfa dočkalo až v poslední fázi jeho života.“

Nahrávkou rozměrné dramatické kantáty Bouře s textem Svatopluka Čecha ve zhudebnění Vítězslava Nováka připomínáme dirigentský odkaz Zdeňka Košlera. Pamatujeme ho jako operního šéfa v pražském Národním divadle v době znovuotevření po několikaleté rekonstrukci v roce 1983 s památným přenosem Libuše. Vzpomínáme na něj jako na spolutvůrce tehdejšího kompletního nastudování oper Bedřicha Smetany i jako na dirigenta koncertů České filharmonie. Vracel se hodně do Bratislavy a do Japonska. Je podepsán pod nahrávkou Prodané nevěsty s Gabrielou Beňačkovou a Petrem Dvorským a Dalibora s Evou Urbanovou a Leo Marianem Vodičkou. Jeho život se uzavřel právě před 25 lety, 2. července 1995.

„Už v době vydání oslnila Smetáčkova nahrávka posluchače – pomineme-li působivou stereofonii – celkovým nasazením, šťavnatým příjemným zvukem a především výkonem jejích interpretů.“

„Beno Blachut a Zdeněk Kroupa jsou pěvecky i výrazově pravými lidovými pastýři zářícími rozšafností a projevem bez sebemenší konvence.“

„Naprosto bezkonkurenční je Pražský filharmonický sbor, strhující jednolitý celek, zářící jak zvukově, tak intonačně.“

Pokud bychom chtěli zjistit, která skladba z oblasti klasické hudby z českého repertoáru je nejčastěji prováděna – a to jak profesionály, tak amatéry, nemusíme chodit daleko. Šťastná melodická invence, ne příliš obtížná partitura – zvláště pro sborové zpívání – a především velká popularita uděluje každoročně primát České mši vánoční Jakuba Jana Ryby. Odpovídá tomu i počet jejích nahrávek. Která by mohla být referenční? Ta první stereofonní – vybíráme snímek Václava Smetáčka.