veb-Charlamov-DSC0998

„Soutěž mě tehdy vrátila zpátky na zem. Zjistil jsem, že na sobě ještě musím moc a moc pracovat.“

„František Drs mi hodně pomohl v tom, jak zpívat s orchestrem.“

„Nakonec jsem si řekl: jestli už mám třetí cenu, tak proč bych nezkusil štěstí ještě jednou?“

Ukrajinec Andrij Charlamov, barytonista z Oděsy, se stal absolutním vítězem 54. ročníku Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka. V kategorii Opera, určené pro zpěváky do 35 let, získal mezi muži první cenu a první místo zaujal i v kategorii interpretace písní. Nemá sice na rozdíl od dalších laureátů žádné pozvání z tuzemských operních divadel, ale odváží si Cenu dirigenta Františka Drse za mimořádný hudebně-interpretační výkon po dobu celé soutěže. Do Karlových Varů nepřijel poprvé, štěstí už pokoušel několikrát. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus říká, že Česko pro jeho začínající kariéru znamená opravdu a zásadně mnoho.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
3

V sobotu 12. října se uzavřou přihlášky do Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka. Až poté tedy budeme znát, kolik účinkujících se zúčastní letošního 54. ročníku, který se uskuteční od 8. do 15. listopadu v Karlových Varech. Soutěž byla napřed určená posluchačům uměleckých škol. Od roku 1991 ji ale začali vyhledávat mladí pěvci z celého světa. Věkový limit je 35 let.

 
Zveřejněno v MladíPlus
5

„V roce 1959 uzrál čas k nové vzorové nahrávce. Inspirací k ní se stala tehdy probíhající skvělá inscenace, která byla hudebně v rukách Zdeňka Chalabaly.“

„Kecal Eduarda Hakena se stal přímo symbolem této role – směšně namyšlený, komicky vážný a důležitý strejda.“

„Nahrávka Zdeňka Košlera má vynikající Mařenku – na vstup Gabriely Beňačkové do mírně stárnoucí slavné pěvecké generace vzpomínáme jako na zjevení.“

Musel to být pro milovníky hudby první republiky radostný okamžik, když se ve třicátých letech objevila na trhu objemná krabice s 15 oboustranně vylisovanými standardními šelakovými deskami na 78 otáček za minutu, jejichž etikety s vyobrazením psíčka štěkajícího do gramofonové trouby (His Master´s Voice) prozrazovaly, že rozsáhlé album obsahuje celou Smetanovu Prodanou nevěstu! Do té doby se lidé u nás radovali pouze z jednotlivých operních scén a árií a s tichou závistí pokukovali po sousedních zemích v čele s Německem, kde se sběratelé mohli pochlubit prvními operními komplety... Operu, která měla premiéru v květnu 1866, zařazujeme dnes do rubriky NahrávkaPlus, protože se každoročně 12. května při zahájení Pražského jara připomíná výročí úmrtí Bedřicha Smetany.    

 
Zveřejněno v NahrávkaPlus
IMG0124

„Osudové setkání Werthera s krásnou Charlottou se sice uskuteční v červenci, ale už v té době nacvičuje dívčin otec se svými mladšími dětmi koledy.“

„Dnes asi nejhranější opeře Julese Masseneta trvalo poměrně dlouho, než si své pevné místo v repertoáru vydobyla.“

„Po triu Carreras - Domingo - Pavarotti bylo na Werthery 21. století třeba ještě chvíli čekat.“

Když se řekne “Vánoce v opeře”, vytane asi většině fanoušků zmíněného žánru na mysli Pucciniho Bohéma a její první dvě dějově i hudebně radostná dějství. Hned na druhém místě si ale milovníci opery určitě vzpomenou i na jiné populární dílo, kde hrají svátky klidu a míru snad ještě podstatnější roli, byť oproti přímočaré Bohémě přece jen o něco rafinovanější. Samozřejmě je řeč o Massenetově WERTHEROVI, jemuž skýtají vánoční reálie vítaný kontrast k příběhu milostného vzplanutí, které nezadržitelně dospěje až do tragického vyústění.

 
Zveřejněno v NahrávkaPlus
vtzka-a-Randov-DSC3113

„Od prvního kola až po finále jsem se snažila ukázat porotě i obecenstvu to nejkrásnější, co dělá operu operou.“

„Byla tu spousta dobrých účastníků, hodně mi to dalo, hodně jsem se tu naučil.“

„Mnozí z těch, co nepostoupili až do finále, už odjeli. Ať už smutně, nebo s úlevou.“

„Kdo se bojí, nezpívá,“ říká v dokumentárním filmu o Dvořákově pěvecké soutěži v Karlových Varech jeden z účastníků. „Kdo zpívá s láskou a s přesvědčením, že je to náplň jeho života, musí pokračovat,“ přidává k tomu tenorista Peter Dvorský, dlouholetý předseda soutěžní poroty. Účastníci letošního 53. ročníku soutěže sice film promítaný na dopolední konferenci neviděli, ale chovali se tak, jak v něm řečeno. Směle přicházeli na pódium a přinejmenším finalisté, ale vlastně asi i všichni ostatní, dávali víc než jasně najevo, že tam nejsou náhodou, neradi, ani omylem.

 
Zveřejněno v ReportážPlus
sobota, 18 srpen 2018 12:25

Na závěr česko-slovenský Beethoven

3860046120674645899319009084459926780116992o„Dvacátý ročník festivalu Petra Dvorského končí Beethovenovu Devátou.“

„Téma Ódy na radost se stylo hymnou Rady Evropy a Evropské unie.“

„Pořadatelé pozvali Moravskou filharmonii, Český filharmonický sbor a čtyři slovenské pěvce.“

„Dějištěm letní hudební přehlídky je zámek v Jaroměřicích nad Rokytnou už dvě desetiletí.“

„V programu figuroval i koncert k narozeninám hraběte Questenberga.“

 

V Jaroměřicích nad Rokytnou dnes končí dvacátý ročník Mezinárodního hudebního festivalu Petra Dvorského. Dirigent Jakub Klecker pro tu příležitost nastudoval s českými a slovenskými interprety Beethovenovu Devátou symfonii s Ódou na radost.

Zveřejněno v VýhledPlus