JB-16-1

„Tak, jak každý kluk chce být generálem, jsem sama sebe jako generála spatřoval v dirigentovi.“

„Náš orchestřík při gymnáziu měl i několik vystoupení. A to byl můj takový první start do dirigentské profese.“

„Po dvou letech jsem dráhu koncertního cellisty definitivně zrušil, nemělo to význam, nemělo to žádnou velkou perspektivu.“

V roce nedožitých pětasedmdesátých narozenin dirigenta Jiřího Bělohlávka přináší portál KlasikaPlus.cz seriál využívající texty a fotografie publikované dosud jen soukromě nebo na sociálních sítích. Shromáždil je publicista, producent a skladatel Alexander Goldscheider, který žije od roku 1981 v Londýně. Zachytil podrobná a intimní svědectví, sestavil obsáhlou databázi a faktograficky bohatou fotoknihu s mnoha obsažnými popisky a doslova tisíci statistickými údaji. Do sesbíraného materiálu nechává podrobně nahlížet. Tentokrát jde o další část vzpomínek, které pro něj na diktafon zaznamenal sám Jiří Bělohlávek, a to o postupném opouštění kariéry violoncellisty a přechodu k dirigování.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
878

Zítřejší zahajovací koncert Svatovítských varhanních večerů nebude patřit jen varhanám. U příležitosti osmdesátých narozenin, které oslaví 3. července, na něm vystoupí dlouholetý člen a sólista České filharmonie Miroslav Kejmar. Tohoto legendárního trumpetistu doprovodí titulární varhaník a regenschori katedrály sv. Víta Josef Kšica. V programu zazní i světová premiéra skladby Luboše Sluky. Desátý ročník festivalu se koná do 27. července. Svou hru na královský nástroj předvedou v pěti koncertních večerech přední čeští i zahraniční varhaníci. 

 
Zveřejněno v VýhledPlus
pátek, 19 březen 2021 07:49

Pražský komorní orchestr oslaví 70 let

99

U příležitosti oslav sedmdesáti let od založení Pražského komorního orchestru budou pořadatelé v následujících dvaatřiceti týdnech představovat na své facebookové stránce zajímavé události, které orchestr během uplynulých let prožil. Společně tak dojdou až k významnému dni 22. října, kdy těleso vzniklo. „Pojďte se teď spolu s námi podívat na nejkrásnější momenty PKO,“ zvou ke sledování organizátoři akce.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
neděle, 28 únor 2021 15:03

Pohledem Petra Vebera (35)
Pomníky

veb-Antonn-Dvok-titul

„Krutostí stejného osudu nemohl Jiří Bělohlávek svou misi u České filharmonie ani podruhé přirozeně završit a naplnit.“

„Fibich by mohl mít pomník na Žofíně, ale nemá, Suk asi u Rudolfina, ale tam je obsazeno, Foerster na náměstíčku za svatým Vojtěchem, nikoho to ovšem nenapadne, a Kovařovic a Ostrčil u Národního divadla, ale tam není nikde místo.“

„Myslíte, že by někdo někdy ještě chtěl někde postavit pomník? Třeba Rafaelu Kubelíkovi…? Nebo Jiřímu Bělohlávkovi…?“

Před několika dny by bývalo bylo Jiřímu Bělohlávkovi pětasedmdesát, kdyby tady ovšem už skoro čtyři roky nechyběl. Snad jen doba starostí kolem koronaviru způsobila, že jsme vcelku zběžně tím datem prošli, protože jsme ani neměli možnost hlubšího vzpomínání, třeba při nějakém pěkném koncertě dedikovaném jeho památce. Ale není vyloučeno, že virus za to takhle jednoduše nemůže. Možná je už opravdu jiná doba. Taková, která si nepotrpí na pomníky, pietní akty, pamětní desky a busty. Taková, v níž prostě už mnohé začíná být tak nějak jedno. Pak však na nás za celkovou nenaložeností, lhostejností, smutkem, vyhořením, podrážděním i letargií virus naopak asi vykukuje.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
103

„Osudová paralela s některými díly minulého století, jejichž provedení komplikovala politická situace, je zcela evidentní.“

„Když se konečně podařilo prosadit provedení Sommerovy skladby, byli jsme svědky jedné z nejsilnějších premiér díla vzniklého po válce.“

„Už při prvním poslechu je posluchač zdrcen obecnou sondou do svědomí kruté společnosti vykonávající bez jakýchkoliv skrupulí hrubé násilí.“

U příležitosti stých narozenin, kterých by se skladatel Vladimír Sommer dožil právě dnes, v neděli 28. února, se ohlížíme za nahrávkou jeho Vokální symfonie. Skladbu premiérovanou v roce 1963 zvěčnil krátce poté Václav Neumann s Českou filharmonií, Pražským filharmonickým sborem, Věrou Soukupovou a Otakarem Brouskem.

 
Zveřejněno v NahrávkaPlus
600

„Není pravdivé tvrzení, že u nás plně otevřel cestu k poznávání tvorby Martinů teprve rok 1989. Důkazem je i tato kompletní nahrávka opery Hry o Marii.“

„Jde o velké celovečerní operní dílo, budící svou koncepcí hned z několika důvodů obdiv.“

„Nahrávku Jiřího Bělohlávka právem zařazujeme do fiktivního zlatého fondu Supraphonu.“

Hry o Marii jsou fenomenálním operním dílem Bohuslava Martinů, jehož výročí jsme si připomínali v posledních dvou letech. Formou nahrávky však toto dílo před téměř čtyřmi dekádami nezvěčnil nikdo menší než Jiří Bělohlávek. Právě k jeho nedožitým pětasedmdesátinám se sluší tuto nahrávku připomenout.

 
Zveřejněno v NahrávkaPlus
1

„Když jsme si krátce po mém nástupu do funkce sedli s Robertem Hančem, postupně jsme zjišťovali, že v České filharmonii se z toho dna můžeme jedině odrazit.“

„My plánujeme na tři až pět let dopředu. Na tři roky máme konkrétní plán. V pětiletém horizontu známe hrubé rysy.“

„Do dvou let se nachýlí ke konci druhý Marečkův mandát. Zůstane v čele České filharmonie? Bude moci – a bude chtít?“

Jubileum Davida Marečka ve funkci generálního ředitele České filharmonie přímo vyzývá k sumarizaci. Je však také důvodem k pohledu do vzdálenější minulosti, až k vyústění do situace, za níž tento post před deseti lety přijímal.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
úterý, 12 leden 2021 16:42

Mácalův Mozart z roku 1968

CD-Mozart

„Svého naplnění došel Zdeněk Mácal v letech 2003 až 2007, kdy byl v pořadí třináctým šéfdirigentem České filharmonie.“

„Raná mozartovská nahrávka není pro Mácala ve světle jeho pozdější kariéry nejtypičtější.“

„Mozarta hraje Pavel Štěpán na Mácalově snímku z roku 1968 zejména v nižších polohách opravdu měkce, v pomalých větách k tomu zasněně.“

Vynikající a ve světě ceněná nahrávka dvou Mozartových klavírních koncertů s Pavlem Štěpánem a Českou filharmonií je dosažitelná jen v digitální podobě, na klasickém nosiči k dispozici není. Stojí za ní Zdeněk Mácal, letos 8. ledna pětaosmdesátiletý. Protože v roce 1968 emigroval, firma Supraphon desku musela zničit. V online podobě, pro zakoupení a stažení, snímek zpřístupnila teprve zase až v roce 2012.

 
Zveřejněno v NahrávkaPlus
204

„Rok 1896 byl pro Dvořáka hektickým obdobím. V porovnání s jarem, létem a podzimem předchozího roku, kdy se vrátil z USA a hodně odpočíval.“

„Dvořákova Devátá symfonie byla v lednu 1896 dosud docela žhavou novinkou.“

„Pod Talichovým vedením, stejně jako později pod Kubelíkovým, Ančerlovým, Neumannovým a Bělohlávkovým, rostla Česká filharmonie do formátu orchestru s rozpoznatelným stylem a zvukem, s výrazným a jedinečným profilem.“

Česká filharmonie počítá svou historii od 4. ledna 1896, právě dnes tedy dlouhou 125 let. Ten den, byla to sobota, měla v pražském Rudolfinu první koncert. Dirigoval Antonín Dvořák, zněla výhradně jeho hudba. Jako v té době již nejslavnější žijící český skladatel stál symbolicky u zrodu nového tělesa zcela logicky. Na koncertě byl ideově přítomen také Bedřich Smetana, který chtěl tradici symfonických koncertů založit už v šedesátých letech, a iniciátoři Společnosti ku vydržování velkého orchestru města Prahy z roku 1882. Spolek Česká filharmonie ovšem vznikl prozaicky, nejprve jako mimopracovní aktivita orchestrálních hráčů Národního divadla. Stálý samostatný symfonický orchestr vytvořili členové spolku posléze jako nezbytí – v roce 1901 po stávce proti Karlu Kovařovicovi, když byli ze svého zaměstnání v divadle propuštěni.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
140

„Je zřejmé, že se Beethoven čím dál víc vzdaloval představě, podle níž by hudba měl především těšit.“

„Smetanovci nepředkládají Beethovena jako podivína, ale střízlivě a přesto plně přesvědčivě jako mistra, který si může dovolit vše.“

„Ludwig van Beethoven byl jejich druhým nejhranějším autorem. Hned po Smetanovi.“

Smetanovo kvarteto v sedmdesátých a osmdesátých letech dvacátého století natočilo komplet smyčcových kvartetů Ludwiga van Beethovena. Letošní podzim dává trojí důvod k připomenutí ambiciózního nahrávacího projektu, určeného původně pro japonský trh. Jednak všech šestnáct komorních skladeb vyšlo v této interpretaci v tuzemsku poprvé jako celek, a to v remasterované reedici v boxu na sedmi CD, jednak v listopadu uplynulo 75 let od prvního koncertu dnes již legendárního souboru. A pak také právě dnes slavíme 250. jubileum skladatele.

 
Zveřejněno v NahrávkaPlus
557

První český orchestr ve spolupráci s Pražským jarem chystá na státní svátek 17. listopadu od 20:15 hodin Koncert pro svobodu a demokracii. Českou filharmonii povede její šéfdirigent Semjon Byčkov a společně přednesou cyklus symfonických básní Má vlast Bedřicha Smetany. Pořadatelé chtějí připomenout legendární provedení díla Rafaelem Kubelíkem v roce 1990 na Pražském jaru a na Staroměstském náměstí u příležitosti prvních svobodných voleb po sametové revoluci. Koncert bez posluchačů v hledišti bude vysílat v přímém přenosu Česká televize na programu ČT art a zhlédnout ho bude možné také na Facebooku České filharmonie a několika dalších partnerů doma i v zahraničí.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
veb-Kohoutova-DSC8290

„Kvarteto pro nás byla rodina.“

„Primárius, jako byl Jiří Novák, to byl pro kvarteto dar, ale kvarteto byla také darem pro něj.“

„Od začátku věděli, kdy skončí. Připravovali se na to.“

Legendární smyčcové kvarteto, které neslo jméno Bedřicha Smetany a aktivně působilo v letech 1945 až 1989, tvořili po dlouhá léta Jiří Novák, Lubomír Kostecký, Milan Škampa a Antonín Kohout. Od roku 1945 předtím usedal u prvního pultu po dva roky Václav Neumann, který se pak ale věnoval dirigentské dráze. A v roce 1956 nastala druhá změna, když odešel Jaroslav Rybenský. Pak už kvarteto existovalo beze změny… Marie Kohoutová, dcera cellisty souboru, sama violoncellistka, žije v pražském bytě, kde vyrostla a kde Smetanovo kvarteto po čtyři desetiletí zkoušelo. Její vzpomínky zveřejňujeme v den 75. výročí prvního koncertu čtveřice, proslulé hrou zpaměti.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
vodna-sdileci

„Dodnes, když slyším hrát Chopina, mi to připomíná tatínka.“

„Když jsem byl po okupaci v Americe a v rozhlase hráli Smetanu nebo Dvořáka, tak jsme si se ženou řekli: Vždyť ta země je tak krásná, měli bychom se tam vrátit! A stalo se.“

„Zcela specifická virostatika neexistují skoro proti žádnému viru. Myslím, že to tak zůstane i u koronaviru. Je důležité, aby tady byla vakcína, ale skutečně kvalitní a účinná.“

Biochemik, vysokoškolský pedagog, bývalý předseda Akademie věd a také Učené společnosti České republiky. Profesor Václav Pačes je ale také vděčným posluchačem klasické hudby a vesměs kulturním člověkem. Vzhledem k současné době a jeho oboru jsme se ale v RozhovoruPlus nevyhnuli také aktuálním otázkám týkajícím se koronaviru a výzkumu, ať už léčiva nebo vakcíny.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
1

„Už mnohokrát jsme se přesvědčili, jak umělecky skvělé jsou historické nahrávky, které byly pozdějšími stereofonními i jinými verzemi zastíněny.“

„Nahrávce nesporně dominuje v té době pravděpodobně nejlepší představitel Revírníka, legenda brněnské opery Rudolf Asmus.“

„Příhody lišky Bystroušky se staly významným mezníkem nejen umělecké dráhy dirigentovy, ale i historie naší nejvýznamnější vydavatelské firmy.“

Dnes uplynulo sto let ode dne, kdy na svět přišla budoucí dirigentská legenda a dlouholetý šéfdirigent České filharmonie, Václav Neumann. Při příležitosti tohoto významného jubilea připomínáme historicky první na LP vydanou nahrávku opery Příhody lišky Bystroušky Leoše Janáčka, která vznikla v roce 1957 právě za Neumannova řízení.

 
Zveřejněno v NahrávkaPlus
neděle, 27 září 2020 12:07

Století Václava Neumanna

10

„Václav Neumann po nástupu do čela České filharmonie vyhlásil novou éru v nahrávání našeho prvního orchestru, jemuž mělo dominovat dílo Antonína Dvořáka.“

„V příštích letech Václav Neumann vybudoval hudební fonotéku, v jejíž obsáhlosti mu může jen málokdo konkurovat.“

„Díky vzácným a historickým dokumentům a vzpomínkám pamětníků zůstává letošní jubilant osobností umělecky mimořádnou, v mnoha případech vzorovou, lidsky noblesní, velkorysou, a tím i nezapomenutelnou.“

V úterý 29. září uplyne přesně sto let od narození Václava Neumanna, významného českého dirigenta, který více než dvě dekády stál v čele České filharmonie. Během své neúnavné práce dokázal nahrávkou zvěčnit takřka celé orchestrální dílo Antonína Dvořáka, komplety symfonií Gustava Mahlera a Bohuslava Martinů, čímž významně přispěl k jeho popularizaci u nás i ve světě, některé z Janáčkových oper i další perly symfonického repertoáru tuzemského i zahraničního.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
2

Jubilejní 125. sezónu České filharmonie uvede koncert, který se bude konat ve středu 23. září od 19:30 hodin ve Dvořákově síni Rudolfina. Pod taktovkou šéfdirigenta Semjona Byčkova zazní Šostakovičův První klavírní koncert, který zahraje jeden z nejlepších pianistů současnosti, Daniil Trifonov, a spolu s ním vystoupí také mladá německá trumpetistka Selina Ott.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
6

Českou filharmonii čeká 125. sezona. Otevře ji Mahlerovou Pátou symfonií. V souladu s epidemiologickou situací zatím budou platit mimořádná hygienická opatření, omezení počtu posluchačů a upravený režim pro vstup do Rudolfina. Ohlášené programy se ale nemění. Pouze byla zrušena některá zahraniční turné.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
čtvrtek, 02 červenec 2020 11:58

Zdeněk Košler a Novákova Bouře na moři

1

„Některá díla v době svého vzniku i v následujících letech slavila velké úspěchy a uznání a postupem let začala mizet z koncertních pódií.“

„Praha prožívala v Rudolfinu opět mimořádné okamžiky a Supraphon pohotově natočil studiově toto dílo přesně v tom obsazení jako na koncertě.“

„Český repertoár sice v něm měl vždycky skvělého tlumočníka, avšak například Národní divadlo se ho coby operního šéfa dočkalo až v poslední fázi jeho života.“

Nahrávkou rozměrné dramatické kantáty Bouře s textem Svatopluka Čecha ve zhudebnění Vítězslava Nováka připomínáme dirigentský odkaz Zdeňka Košlera. Pamatujeme ho jako operního šéfa v pražském Národním divadle v době znovuotevření po několikaleté rekonstrukci v roce 1983 s památným přenosem Libuše. Vzpomínáme na něj jako na spolutvůrce tehdejšího kompletního nastudování oper Bedřicha Smetany i jako na dirigenta koncertů České filharmonie. Vracel se hodně do Bratislavy a do Japonska. Je podepsán pod nahrávkou Prodané nevěsty s Gabrielou Beňačkovou a Petrem Dvorským a Dalibora s Evou Urbanovou a Leo Marianem Vodičkou. Jeho život se uzavřel právě před 25 lety, 2. července 1995.

 
Zveřejněno v NahrávkaPlus
neděle, 22 březen 2020 21:48

Rusalky a Vodník Eduarda Hakena

156

„Zpívá a hraje zde neokázale majestátní postavu Vodníka tak, jak vešel v obecnou paměť.“

„Haken byl v tuzemsku pro dvě tři generace přímo ztělesněním této role.“

„Zpívá zněle, s krásnými probarvenými a srozumitelnými hloubkami i s pěkně vyklenutými a rovnoměrně rozvrženými dalšími polohami, vznešeně a velebně.“

Dvořákovu Rusalku posuzujeme většinou podle představitelky titulní role. Dnešní stodesáté výročí narození Eduarda Hakena však může být ojedinělým okamžikem, ve kterém se na jednu ze světově nejhranějších českých oper můžeme podívat z hlediska obsazení úlohy Vodníka. Legendární basista v ní figuruje jak na první tuzemské gramofonové nahrávce díla, tak v jeho prvním televizním zpracování, stejně jako i v první filmové podobě Rusalky přístupné na DVD.

 
Zveřejněno v NahrávkaPlus
3

„Pro vychutnání zvuku a všech hráčských fines PKS je třeba většího prostoru, než je sál Novoměstské radnice.“

„Tak stylově čistou hru bylo radost poslouchat.“

„Inaugurační koncert Pražských komorních sólistů byl jednoznačně úspěchem.“

Snad mi Radek Baborák odpustí, že jsem si vypůjčila jeho hodnocení ansámblu, který sice v roce 2021 oslaví šedesát let existence, ale v posledních letech jsme ho příliš neslýchali. Inaugurační koncert Pražských komorních sólistů v novém složení se konal v úterý 26. listopadu v sále Novoměstské radnice a zazněly na něm skladby od Griega, Mozarta, Bacha, Mendelssohna-Bartholdyho a Beethovena. Dirigoval a vtipného průvodního slova se ujal Radek Baborák.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
Strana 1 z 2