1

„U Smetany můžeme vnímat opojení naší zemí, u Dvořáka je jeho poselství univerzálnější, ale neméně silné.“

„Neměli bychom zapomínat na ty, kteří celý houslový svět tak posunuli.“

„Jsem vlastencem celým svým životem, nejen skrz hudbu.“

Sváteční koncert Pavla Šporcla na Smetanově Litomyšli je 6. července věnován české zemi a lidem, kteří v ní žijí. Na programu jsou díla českých klasiků a slavných českých houslistů. Smetanova dua Z domoviny, Dvořák, Martinů, Kocian, Ševčík… Také sólistovy vlastní kompozice. Houslista v té souvislosti hovoří o virtuozitě, o českých mistrech houslového umění, trochu o situaci kolem pandemie, také o tom, co ho čeká, ale hlavně o vlastenectví. Svém i našem.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
2

„Svoje zásady, postoje a názory zastávala až do konce svých dnů. Nekompromisně a radikálně.“

„Nezaobírala se připomínkami svých uměleckých úspěchů, nikdy je sama také nepřipamatovala. A že jich za padesát let činnosti doma i v zahraničí bylo.“

„Byla osobností náročnou, laskavou, tvrdošíjnou i statečnou… a určitě hodnou naší vzpomínky a úcty.“

Sté narozeniny, k nimž klavíristce Zorce Zichové (1920-2017) chyběly už pouhé tři roky a které připadají právě na dnešek, se staly pro profesora Jiřího Hlaváče, klarinetistu a pedagoga, podnětem k připomenutí jejího lidského a uměleckého profilu. Potkávali se na hudební fakultě AMU. Zorka Zichová tam pedagogicky působila v letech 1950 až 1981 v oboru klavírní spolupráce. V roce 1968 byla jmenována docentkou pro obor klavír se zvláštním zřetelem ke komorní hře. Koncertní činnosti se věnovala do června roku 1990.

 
Zveřejněno v OsobnostPlus
1

„Na konci padesátých let zapůsobil Milan Munclinger na celou tuzemskou hudební veřejnost jako zjevení.“

„Hudbu období baroka a raného klasicismu, doposud tehdy prezentovanou jako každá jiná partitura i z jiných období, zvláště pak romantismu, interpretoval zcela jinak.“

„Je to působivý Bach, důsledně zakotvený v promyšleném rytmickém programu, v oblasti melodické a výrazové naprosto nezatěžkaný, strhující svým energickým nábojem.“

Nahráno v pražském studiu Domovina v měsících únoru až září 1965, čteme v údajích doprovázejících opakovaná vydání dnes už legendárního tuzemského gramofonového snímku Braniborských koncertů, pod nímž je u svého souboru Ars rediviva podepsán Milan Munclinger. Narozeniny Johanna Sebastiana Bacha jsme si připomínali už v sobotu 21. března, ale můžeme znovu i dnes: záleží na tom, podle kterého kalendáře počítáme 335 let od jeho dne narození – jestli podle toho, který platil v roce 1685, nebo podle toho dnešního. Bohuslav Vítek tak v reflexi Munclingerových aktivit činí právě nyní, 31. března.

 
Zveřejněno v NahrávkaPlus
K-Hla-hraje-na-Stradivari-pro-panlskou-krlovnu-1

„To, co před dvaceti lety hráli soutěžící ve třetí kategorii, se dnes hraje v kategorii druhé.“

„Pokud bude Daniel Matejča dále takto pokračovat a eventuálně časem zkusí studium někde v cizině, může se stát špičkou další generace.“

„Organizační výbor Kocianovy soutěže dává všem zúčastněným velkého plyšáka - a z toho mají všichni největší radost.“

Pavel Hůla, poslední desetiletí každým rokem na jaře předseda poroty Kocianovy houslové soutěže, je s Ústím nad Orlicí spjat vlastně už celé půlstoletí – byl v ní jako začínající malý houslista úspěšný v první polovině šedesátých let. Nyní se vyjadřuje k letošnímu již uzavřenému 61. ročníku i k úrovni účastníků v posledních letech, uvažuje o odkazu slavného houslisty Jaroslava Kociana a oceňuje úlohu Pavla Šporcla jako uměleckého ředitele festivalu Kocianovo Ústí a patrona mezinárodní soutěže. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus se Pavel Hůla také vrací k pětatřiceti letům stráveným u prvního pultu Kocianova kvarteta, připomíná několik let v Pražákově kvartetu i působení v čele orchestru Praga Camerata. S ním právě odjel na zájezd do Španělska.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus