KlasikaPlus.cz© – portál o klasické hudbě

PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

...váš vyladěný partner

english

Navasard Hakobyan zpíval v Praze english

„Z tichého zpěvu s nástinem vášně a úpěnlivosti gradoval svou zpověď až do velkého zvukově proklamativního finále s mistrným ztišením k poslednímu tónu.“

„Hedarova hra procítěně vedla tempovými proměnami, nepostrádala poetiku a zvláště poutavě pracovala s dynamikou.“

„Hakobyan přidal dvě písně od Sergeje Rachmaninova.“

Arménský pěvec Navasard Hakobyan, laureát pěvecké soutěže Operalia Plácida Dominga, vystoupil ve středu 22. května ve Velkém sále pražské Novoměstské radnice s operními áriemi od Belliniho, Donizettiho, Čajkovského, Korngolda, Tostiho, Gastaldona, Otera a Verta a Morena Torroby. Doprovázející pianista Ahmad Hedar přidal Chopinovu Baladu č. 1 a Smetanova HulánaČeských tanců. Vystoupení pěvce oznámila Hudební agentura Nachtigall Artists a Spolek přátel hudebních talentů. Pěvec energického hlasu a zkušený kolega u klavíru publikum rozhodně potěšili. 

První pěveckou perlou recitálu Navasarda Hakobyana byla árie Ah, per sempre io te perdei … Bel sogno (Ach, ztratil jsem tě navždy… Hezký sen) Richarda Fortha z prvního jednání opery Puritani Vincenza Belliniho. Zjevně dobře vyškolený a znělý hlas prošel dramaticky expresivní pasáží do vřele nesené kadence. Ta zdobila, tentokráte navíc velkolepá, i závěr následující cavatiny seržanta Belcoreho Come paride vezzoso (Jako okouzlující Paris) od Gaetana Donizettiho. Další ukázku svého programu si Hakobyan vybral z opery Petra Iljiče Čajkovského. Byla to árie knížete Jelcina Ja vas ljublju ze druhého dějství opery Piková dáma. Z tichého zpěvu s nástinem vášně a úpěnlivosti gradoval svou zpověď až do velkého zvukově proklamativního finále s mistrným ztišením k poslednímu tónu. V podobném zaujetí zpíval Hakobyan árii Fritze Mein Sehnen, mein Wähnen (Moje touha, moje snění) z druhého dějství opery Mrtvé město Ericha Wolfganga Korngolda. 

První sérii árií oddělilo od následujících instrumentální intermezzo. Pianista Ahmad Hedar hrál Baladu č. 1 b moll, op. 23 Fryderyka Chopina. Hedarova hra procítěně vedla tempovými proměnami, nepostrádala poetiku a zvláště poutavě pracovala s dynamikou.

Arménský pěvec se vrátil na podium se dvěma romancemi od Francesca Paola Tostiho. Byly to Ideale a L´ultima cazone, tedy Ideál a Poslední píseň, které zpíval se zajímavým vystižením obsahu obou dějově odlišných, ale tematicky příbuzných písní. Jestliže v první z nich jsme cítili touhu po vzdálené a nepřítomné, dokonalé osobě, tak v druhé se poněkud vzdorně loučí s milou, která se vdává za jiného muže. Poté následovala nesmrtelná píseň italského komponisty jménem Stanislao Gastaldon s titulem Musica proibita (Zakázaná hudba). Zcela jasný výraz hrdosti, který Hakobyan vytvořil v jedné z nepopulárnějších italských písní, ke které si autor napsal text pod pseudonymem Flick-Flock, dal na srozuměnou pěvcovo vnímavé proniknutí do poetiky italské provenience. Píseň obdivovatele, ve které jí každý večer zpívá, že chce líbat její havraní vlasy, rty a vážné oči, matka své dceři zakáže zpívat. Následují program pak doznal jisté a nikoli poslední změny. Hakobyan přidal do programu dvě písně od Sergeje Rachmaninova. První z nich svým textem rozhodně konvenovala pěvci, který je v současné době vzdálen své vlasti. Text Nezpívej, krásko, přede mnou, ty písně smutné Gruzie, jež připomínají mi jiný život a vzdálený břeh, nepochybně mu evokovala jeho jižně od Gruzie ležící domovinu. Druhá písně ruského emigranta Rachmaninova, kterou Hakobyan přidal k první je šestou částí z cyklu 15 romancí Christos vokres. op. 26 (Kristus vstal z mrtvých).

Pro svou druhou instrumentální vsuvku si pianista Hedar vybral, ve shodě s letošním dvoustým výročím narození skladatele Bedřicha Smetany, jeho Hulána z Českých tanců, v níž se předvedl jako technicky zkušený a pohotový pianista se zvláštním nadáním vyhledávaného doprovazeče.

V další části programu svého recitál zazpíval Hakobyan dvě arménské lidové písně. Byly to Tsirɑni Tsɑr (Meruňkový strom) od Komitase Vardapeta a O rose (Ó růže) v úpravě Aleksandra Spendiaryana. Poté přidal romanci Germana Ya mis hores felices (Nyní moje šťastné hodiny) ze zarzuely La del Sotto del Parral a recitál zakončil standardem ve španělských koncertních textech, árií pro baryton ze zarzuely Maravilla od Federica Morena Torroby na libreto Antonia Quintera a Jesúse Maríi de Arozamena s názvem Amor, vida de mi vida (Láska, život mého života). Jasný, operetní charakter zarzuely a efektní přídavek tak zakončil recitál Navasarda Hakobyana, kterého jistě a efektně doprovázel pianista Ahmad Hedar.

Foto: Petr Dyrc

Rafael Brom

Rafael Brom

Hudební publicista

Dlouholetý hudební redaktor stanice Český rozhlas Vltava, kde působil od počátku osmdesátých let přes třicet let. Byl od začátku i u vysílání stanice Český rozhlas D dur, kde dodnes přispívá k tvorbě programu. Dále publikoval v Týdeníku Rozhlas a v hudebních časopisech. Absolvoval hudební vědu na Karlově univerzitě v Praze s vidinou práce v oblasti organologie, rozhlasová praxe ale převážila nad badatelskými úmysly. Je mu blízká historie a stavba smyčcových hudebních nástrojů, vedle obligátního seznámení s hrou na klavír v rámci studií získal základy hry na violoncello a trubku. Otec hrával na pozoun a obeznámení s žesťovými nástroji mu vyneslo možnost strávit vojenskou službu jako hráč na lesní roh ve vojenském dechovém orchestru. Od poloviny devadesátých let se díky nabídkám mezinárodní rozhlasové výměny častěji setkával s hudbou vídeňské valčíkové rodiny Straussů, což vedlo roku 1999, jubilejním roce stého výročí úmrtí Johanna Strausse syna, k přímému kontaktu s vídeňskou straussovskou společností, archivem knihovny města Vídně a potomky rodiny. Léta připravoval rozhlasové pořady i články s touto tématikou. Deset let moderoval přímé přenosy Novoročních koncertů Vídeňských filharmoniků a moderoval i přenosy koncertů Rozhlasových symfoniků. Ze sportovních aktivit mu zůstala obliba sledování přenosů kolektivních sportů, tenisu a lehké atletiky. Příležitostně se vrací do přírody, má rád psy a obdivuje koně. Spolupráci s hudebním portálem KlasikaPlus.cz považuje za přirozené a přátelské pokračování své profese.



Příspěvky od Rafael Brom



Více z této rubriky