NedělePlus

Neděle odjakživa přinášela zklidnění těla i mysli a hudebně je spojena s nespočtem témat. Inspiruje se jimi tato rubrika. Představuje například varhany, legendární zvony, hudební díla vytvořená nebo určená speciálně pro nedělní provedení nebo místa, která v tento den hudbou ožívají. Také informuje o aktuálních významných událostech.


77

„Koncert bude při ročním výročí ruské invaze na Ukrajinu zamýšlen jako symbolická bolestná připomínka zbytečného válečného konfliktu.“

„Spolupráce se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu zahrne Vokální symfonii Vladimíra Sommera pro listopadový festival Janáček Brno.“

„Osmaosmdesátou sezónu otevřel sbor s Českou filharmonií na festivalu Dvořákova Praha při trojím koncertním provedení Dvořákovy Rusalky.“

Pražský filharmonický sbor vedle účinkování s orchestry uspořádá v nadcházející sezoně v Praze také trojici vlastních koncertů. Na prosinec ohlásil Adventní koncert ve Státní opeře, na únor 2023 uvedení Brittenova Válečného requiem a v červnu open air koncert ve Valdštejnské zahradě sestavený z gospelů a spirituálů. Umělecká kontinuita je přitom zajištěna – hlavní sbormistr Lukáš Vasilek, který vede těleso už patnáct let, podepsal kontrakt na dalších pět let a pětiletou smlouvu má nyní i druhý sbormistr Lukáš Kozubík.

 

001

„Za konečnou podobu mého svatohorského Bacha může ´covidové´ jaro roku 2020.“

„Mně varhany Vladimíra Šlajcha odjakživa imponují.“

„Záměrem byl primárně televizní formát, tvůrci však cítí, že nejlépe se dá hudba v tomto záznamu přece jen prožít v kině.“

Do programu Národního festivalu Smetanova Litomyšl je vložen týdenní projekt Bach XXII. Prezentuje audiovizuální záznam provedení kompletního varhanního díla Johanna Sebastiana Bacha, jak ho pořídil v bazilice Nanebevzetí Panny Marie na Svaté Hoře v Příbrami Jaroslav Tůma. Čtrnáctihodinový záznam Bach nonstop uvede festival nejprve v premiéře jako komplet v neděli 12. června od 9:00 do 23:00 v kostele sv. Anny, v následujícím týdnu pak v kině Sokol, vždy dopoledne, odpoledne a vpodvečer, v sedmnácti separátních projekcích s odborným výkladem interpreta a jeho hostů. Projekce jsou veřejnosti volně přístupné, programem se vstupným je festivalový koncert, který se uskuteční 15. června večer v kostele Povýšení sv. Kříže. Jaroslav Tůma tam na varhany zahraje Bachovo Umění fugy.

 

111

„Poctu Jiřímu Ropkovi chystá na 11. srpna Jaroslav Tůma.“

„První povolený koncert v kostele po sedmnácti letech zákazů hrál v hlavním městě v roce 1965 právě Jiří Ropek u sv. Jakuba.“

„Chrámová hudba u sv. Jakuba byla v dobách komunistické diktatury pojmem: a to díky tamnímu sboru a orchestru, které vedl a řídil Josef Hercl, a souběžně i díky Jiřímu Ropkovi.“

Mezinárodní varhanní festival v bazilice sv. Jakuba v Praze bude letos v létě uspořádán k poctě Jiřího Ropka, který právě tam působil 45 let jako varhaník. Od jeho narození uplyne 1. července rovných sto let. Jiřímu Ropkovi nyní také věnuje poslední květnový večer svůj bakalářský koncert v kostele sv. Ignáce na Karlově náměstí v Praze mladý varhaník Lukáš Dvořák, žák Pavla Černého na AMU.

 

120

„Jako varhaníka mě u varhan vždy bude zajímat jejich zvukové bohatství a teprve potom jejich technické vybavení a historie.“

„Je mi smutno z toho, že současná rekonstrukce nepřinese z hlediska zvuku žádnou podstatnou změnu.“

„V chrámu svatého Mořice by byly k dispozici dva nástroje mimořádných kvalit, o historickém významu jednoho z nich nemluvě, a v tomto ohledu by kostel u nás neměl konkurenci.“

V Olomouci se pracuje na rekonstrukci varhan katolického chrámu svatého Mořice. Varhaník Karel Martínek, v současnosti regenschori katedrály svatého Václava, působící však předtím právě na svatomořickém kůru, naznačuje ideální způsob, jak by měla vypadat: Englerův barokní nástroj by byl uveden do své původní podoby a na boční stěně chrámu by k němu vznikl nový nástroj vhodný naopak zejména pro interpretaci romantické a soudobé hudby. Nebo by alespoň při zachování koncepce velkého spojeného nástroje, který vznikl před půlstoletím při minulé přestavbě, byly učiněny všechny možné kroky k tomu, aby se zvuk Englerovy části opět co nejvíce přiblížil zvuku původnímu. Konstatuje však, že ani k jednomu z těchto cílů bohužel současná rekonstrukce nesměřuje...

 

171839-59---foto-Pavel-Langer---Clovek-a-vira

„Na vznik a vývoj rytmických mší a rytmických písní vůbec měly zásadní vliv dvě okolnosti, či ještě spíše jejich souběh.“

„Letohrad byl ohniskem. Dalo by se říci, že písně se od počátku šířily jako požár.“

„Z těchto písní doslova čiší přímost, nestrojenost, naléhavost a je snadné se s nimi identifikovat. Díky tomu mají také schopnost utkvět v paměti a potom se vynořit a provázet člověka jako motto, jako modlitba.“

V neděli čtrnáctého listopadu se v klášterním kostele na Hoře Matky Boží v Orlických horách konalo Poděkování za dar svobody a mše s kytarovým doprovodem „retro“ rytmických písní. Zde by mohla být tečka a tato věta by snad sama jako sdělení obstála. A přece… polovina listopadu… dar svobody… klášter na Králíkách… kytarová mše… a to „retro“? Hned několik těchto zmínek by si nějaké rozvedení zasluhovalo, tak tedy spíše – dvojtečka:

 

102

„Byl jsem rád, že jsem mohl na koncertě zažít tak početné obecenstvo. Vždycky je příjemné, když můžeme hrát pro hodně lidí.“

„Olivier Latry je jeden z největších světových varhaníků. Profesionál. A také moc milý člověk.“

„Jsem opravdu šťastný, že mám v Nancy přístup k jednomu z největších nástrojů Cavaillé-Coll.“

Johann Vexo je titulárním varhaníkem katedrály v Nancy, vyučuje ve Štrasburku, koncertuje po světě. Na začátku podzimu byl posledním účinkujícím v programu 26. mezinárodního varhanního festivalu, který pořádá Audite Organum v Praze v bazilice sv. Jakuba. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz vzpomíná na pražský koncert, přibližuje jednoho ze svých učitelů Oliviera Latryho, popisuje situaci varhan v Notre-Dame v Paříži dva a půl roku po tamním požáru a vysvětluje rozdíly mezi jakubskými varhanami a romantickým nástrojem proslulého francouzského stavitele Aristide Cavaillé-Colla, na který hraje v Nancy, svém rodném městě.

 

2002

„Sál, kde si Brňané konečně poslechnou Janáčkovu Glagolskou mši nebo rapsodii Taras Bulba v té zvukové podobě, jak ji autor zamýšlel.“

„Zcela konkrétní podoba nástroje a jednotlivých píšťal vzejde až z výběrového řízení.“

„Cena varhan se bude pohybovat v řádu desítek milionů korun.“

První nové koncertní varhany pro první zcela novou klasickou koncertní síň v Česku po sto letech. Právě těmi má být za několik let nástroj v Janáčkově kulturním centru, v uvažovaném sídle Filharmonie Brno. Sál se má začít stavět příští rok v létě a na varhany vyhlásilo město veřejnou sbírku.

 

Patrick-Hrlimann

„Ve Foersterově symfonii jde o velmi osobní prožitek duchovních hodnot, spíše o spiritualitu než náboženskost.“

„Zahrál jsem si taky po mnoha letech veřejně na klavír!“

„Prožitek a vědomí, že přivádíte na svět něco, co tu ještě nebylo, je v určité rovině ještě řádově cennější, než připomínání hodnot minulosti.“

Na Dvořákově Praze dnes večer zahrají Bamberští symfonikové s šéfdirigentem Jakubem Hrůšou a se sopranistkou Kateřinou Kněžíkovou. Otevřou Mahlerovou, Straussovou a Foersterovou hudbou svou rezidenci na festivalu, společnou s Českou filharmonií. Představí se při ní ještě v úterý, a to s Janem Mráčkem, sólistou Korngoldova Houslového koncertu. Jakub Hrůša v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz přibližuje Foersterovu Symfonii „Veliká noc“, zamýšlí se nad soudobou hudbou, prozrazuje, co všechno ho čeká po pražských koncertech, ale také vzpomíná na svá letní účinkování u Berlínských filharmoniků, na festivalu v Lucernu… a na Ševčíkově akademii v Horažďovicích.

 

311

„Pro každou z našich divadelních budov máme jasně vyprofilovaný profil.“

„To by nebylo divadlo. Mohlo by to spíše připomínat navštěvování hrobů na hřbitově.“

„Budeme se ohlížet zpět na to, co tady bylo, ale budeme také uvažovat, co bychom si z toho mohli vzít jako inspiraci.“

Pražský operní soubor, hrající ve třech divadlech, vstoupil do nové sezony, která začíná bez restrikcí. Per Boye Hansen, umělecký ředitel Opery Národního divadla a Státní opery, v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz shrnuje pocity, s nimiž se divadelníci vracejí před publikum, popisuje, jak jsou vyprofilovány programy pro tři scény, a přibližuje výhledy. Včetně toho, kdy se podaří uskutečnit plánované nastudování Wagnerových Mistrů pěvců norimberských.

 

2

„Vlastně už na škole často člověk narazí na některé překážky, takže jsme se rozhodly založit studio, které by mohlo hudebníkům pomáhat, vytvořit pro ně přátelské prostředí.“

„Mahu našla na stránkách Skautského institutu program První krok, do kterého se může přihlásit každý, kdo má nějaký svůj projekt, který chce rozjet.“

„Když se Múzu podařilo dostat do povědomí, chceme ji dál rozvíjet. Rády bychom během prázdnin udělaly alespoň jeden dva koncerty.“

KlasikaPlus tentokrát přináší rozhovor s autorkami projektu Studio Múza, který během jara poskytl hudebníkům cvičební prostory v samém středu Prahy. Johana Matunová a Mahulena Vondrášková z HAMU promluvily o sobě, o záměrech svého projektu, o zkušenostech, které nasbíraly v průběhu jeho zkušební verze, i o plánech se Studiem do budoucna.

 

100

„Jen otázky typu ´na jaké frekvenci vás naladíme´ se nedají zodpovědět.“

„Uplynulý rok poslouchání stanice D-dur přál. Zákazy vycházení, home office, zavření a zrušení všeho obvyklého…“

„Ale pozor. Poslouchat D-dur je návykové.“

Šestnáct let a šestnáct dní. Přesně tak dlouho právě dnes už vysílá Český rozhlas D-dur, digitální stanice neúnavně nabízející klasickou hudbu. Čtyřiadvacet hodin denně a sedm dní v týdnu, tedy 24/7, jak se někdy psává místo slova nepřetržitě. Se dvěma důsledky. Je vám dobře, ale už nenacházíte čas na návraty k pokladům vlastní diskotéky.

 

504

„Vždy se snažím, aby kadence hudbu doplnily, ozdobily, podtrhly, aby byly jejím plynulým logickým pokračováním, aby působily, že jsou součástí koncertu odjakživa.“

„Najednou jsem se ocitl v situaci, kdy jsem měl hrát písně Karla Gotta, lidovky, dechovku, pop, filmovou hudbu, swing a tak dále.“

„Mám pocit, že když jsem sám měl takové štěstí na výtečné pedagogy, bylo by hezké to, co mě naučili, předat někomu dalšímu.“

Matyáš Novák je třiadvacetiletý klavírista, vítěz řady domácích i mezinárodních soutěží, student Akademie múzických umění v Praze, který právě vydává své druhé CD a v uplynulých měsících obohatil online koncertní nabídku o dvě řady komponovaných pořadů. Pozornost médií poutají vedle jeho hráčských kvalit i nevšední koníčky, jimž se věnuje se stejným nasazením jako klavíru – jízda vlakem, jízdní řády a chov drůbeže. Jelikož se ale v době pandemie dalo vlakem jezdit jen omezeně a o vejcích, slepicích, husách a perličkách se toho v předchozích rozhovorech napsalo a napovídalo opravdu hodně, věnovali jsme ten náš především Matyášovým hudebním aktivitám.

 

103

„Všichni si přejeme, aby se naše životy vrátily do běžného režimu, do něhož patří i zážitky, výlety a živá představení a koncerty.

„Potřebu tvořit a projevovat talent nelze potlačit, stejně tak jako potřebu obohacovat své dojmy o krásu umění.“

„Doufám, že my, kteří máme tu možnost, přežití kultury podpoříme.“

František Kinský je potomkem kostelecké větve šlechtického rodu Kinských z Vchynic a Tetova. Je starostou v Kostelci nad Orlicí, podniká a věnuje se správě tamního rodového majetku. Nový zámek za komunistického režimu sloužil jako výzkumný ústav pro chov prasat a byl Kinským vrácen v restituci v roce 1992. Roku 2008 opravený zámek otevřeli. Je v něm expozice Život v biedermeieru, Galerie Kinský a muzejní expozice města. František Kinský v rozhovoru pro hudební portál KlasikaPlus.cz přibližuje současné kulturní, společenské a vzdělávací akce, především online hudební pořady, které v době koronakrize připravuje s mladým klavíristou Matyášem Novákem.

 

IMG20210402165035

„Ježíš Kristus byl i pro Bacha, a to velmi osobně, Spasitelem a Vykupitelem.“

 „Schreierův lyrický flétnový rejstřík, dokonalá výslovnost a pravdivý a autentický přednes biblického příběhu jen těžko hledají v interpretační rovině hudební srovnání.“

„Z nahrávky je cítit, že pro interprety nejde jen o koncertní kus, ale něco, co bývalo a může být součástí bohoslužby.“

V odkazu Johanna Sebastiana Bacha se dochovalo dvojí zhudebnění pašijového příběhu, biblických textů, které v Novém zákoně popisují poslední dny Ježíše Krista. Velikonoční události, prozatím končící ukřižováním a uložením do hrobu, zakládají velkopáteční přemítání o Spasiteli. Však také Bachovy Matoušovy pašije zazněly roku 1729 v lipském luterském chrámu poprvé na Velký pátek. Z desítek již existujících nahrávek nadčasového díla vyčnívá z mnoha důvodů ta, kterou v polovině 80. let pořídil jako dirigent a zároveň představitel Evangelisty tenorista Peter Schreier.

 

9188158772

„Vždycky jsem myslel, že Oněgin je o něco pozitivnější postava, než se teď nakonec ukázalo.“

„Při běžném představení lidé nemohou úplně všechno postřehnout, ale u obrazovky – a můžou nás vidět lidé od Ostravy po Aš a mohou to být i kolegové zpěváci – nás všichni uvidí hodně zblízka…“

„Přiznávám, že na Janáčka jsem si zvykal delší dobu.“

Barytonistu Svatopluka Sema zná operní publikum v Brně, Praze, Ostravě… i v Českých Budějovicích, kde studoval a kde měl první angažmá… Má za sebou také pěkné příležitosti a úkoly v cizině. Žije v hlavním městě, ale jak v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz přiznává, srdce ho stále táhne na jižní Moravu, odkud pochází a kde jako mladý zpíval s cimbálovkou. Však také zrovna nahrává právě v tomhle žánru desku. Operní árie by na CD natočil také rád, a dodejme, že by si takovou nahrávku už opravdu zasloužil, ale podobné plány zatím vždy skončily na finanční náročnosti takového projektu… V pondělí zpívá Svatopluk Sem v Národním divadle v Brně a v přenosu na ČT art poprvé Oněgina. Vysněnou roli.

 

107

„Pod nádhernými malovanými dřevěnými stropy místností bývalého kláštera vede cesta ke kůru. Tam kromě varhan nalezneme ještě chórové lavice pro společnou modlitbu řeholníků.“

„Nástroj sám je krásnou ukázkou rokokového varhanářství. Už na pohled je velmi elegantní, subtilní a noblesní.“

„Zvuk tohoto nástroje je příjemný a ušlechtilý. Jeden rejstřík je krásnější než druhý. Každý osobitý.“

Další díl našeho varhanního seriálu, který už takřka přesně rok obohacuje repertoár svátečně nedělních příspěvků, se vydal za královským nástrojem do Bělé pod Bezdězem rozprostírající se mezi chráněnými krajinnými oblastmi Český ráj a Kokořínsko.

 

neděle, 21 březen 2021 10:45

Hrůša o Martinů… a já o obou

Autorka:
300

„Už po pár větách první Hrůšovy úvahy člověka napadne, že kdyby nebyl tak skvělým dirigentem, literární kruhy by si rvaly vlasy, že ho neulovily jako spisovatele.“

„Když hned v druhém eseji čtete, s jakou nevšední oddaností a láskou Jakub Hrůša píše o své milované Třetí symfonii, jeho entusiasmus vás přiměje k poslechu.“

„Co se děje na zkouškách, a hlavně jak rozmanité mohou být charaktery stejně kvalitních orchestrů, to ví jen hráči a dirigent… a teď i čtenáři této knížky.“

Kdo náš portál sleduje pravidelně, už ví, o čem bude řeč – o nové knížce Hrůša o Martinů, kterou nedávno vydal International Martinů Circle ve spolupráci s Institutem Bohuslava Martinů, především však ve spolupráci s dirigentem Jakubem Hrůšou. Myslím, že stojí nejen za těch pár řádků, které jí právě věnuji…

 

Petr-Chodura

„Nevěřím ani trochu na onu často opakovanou formulku, že ´po covidu bude vše jinak´.“

„Veřejné provozování hudby, tedy veřejný koncert, nezaniklo… – a určitě nezanikne ani po přestání útrap a bolestí covidové krize.“

„Čím větší bude finanční zajištění, skutečně vícezdrojové, tím bude možno lépe překonat prvotní ´rozjezdovou´ fázi po překonání pandemie.“

Jestli je v současnosti něčím mediální a veřejný prostor tematicky přesycen, pak je to samozřejmě covid a pandemie s celým rozsáhlým obalem odborných epidemiologických i dalších navazujících nebo často jen volně vyplývajících sociologických, politických, kulturně politických, psychologických a dalších a dalších úvah, končících někdy až v nějakém eschatologickém oparu či ve sféře chiliasticko-katastrofických úvah o konci světa a naší civilizace. Častým tématem příspěvků na sociálních sítích i v dalších tradičních nebo nových médiích jsou v této souvislosti i úvahy o současném stavu naší klasické hudby, jejího provozu a celého hudebního průmyslu.

 

koen-6

„Vyznění v prázdném sále a do ticha bez potlesku paradoxně získalo na účinku.“

„Magdalena Kožená se ujala úkolu přesahujícího její obvyklé hranice, to, na co jsme u ní zvyklí.“

„Adámkova partitura zní vynalézavě. Její hudební i myšlenkové poselství nechce být jednoznačné; je rozmanité a neuchopitelné.“

Symfonický orchestr Bavorského rozhlasu uvedl v sobotu ve světové premiéře rozměrnou skladbu Ondřeje Adámka, výrazného skladatele, jehož mateřštinou je čeština, který však už delší dobu žije v zahraničí. V cyklu Musica viva zazněl Adámkův písňový cyklus „Where are you?“ – Kde jsi? – v sousedství Messiaenovy podobně nekonvenčně „duchovní“, podobně zvukově nové a podobně naléhavě vyznívající kompozice ze 60. let „Et exspecto resurrectionem mortuorum“ – A očekávám vzkříšení mrtvých.

 

neděle, 28 únor 2021 15:03

Pohledem Petra Vebera (35)
Pomníky

Autor:
veb-Antonn-Dvok-titul

„Krutostí stejného osudu nemohl Jiří Bělohlávek svou misi u České filharmonie ani podruhé přirozeně završit a naplnit.“

„Fibich by mohl mít pomník na Žofíně, ale nemá, Suk asi u Rudolfina, ale tam je obsazeno, Foerster na náměstíčku za svatým Vojtěchem, nikoho to ovšem nenapadne, a Kovařovic a Ostrčil u Národního divadla, ale tam není nikde místo.“

„Myslíte, že by někdo někdy ještě chtěl někde postavit pomník? Třeba Rafaelu Kubelíkovi…? Nebo Jiřímu Bělohlávkovi…?“

Před několika dny by bývalo bylo Jiřímu Bělohlávkovi pětasedmdesát, kdyby tady ovšem už skoro čtyři roky nechyběl. Snad jen doba starostí kolem koronaviru způsobila, že jsme vcelku zběžně tím datem prošli, protože jsme ani neměli možnost hlubšího vzpomínání, třeba při nějakém pěkném koncertě dedikovaném jeho památce. Ale není vyloučeno, že virus za to takhle jednoduše nemůže. Možná je už opravdu jiná doba. Taková, která si nepotrpí na pomníky, pietní akty, pamětní desky a busty. Taková, v níž prostě už mnohé začíná být tak nějak jedno. Pak však na nás za celkovou nenaložeností, lhostejností, smutkem, vyhořením, podrážděním i letargií virus naopak asi vykukuje.

 

Tosca-1

„Pokud se někdo pohoršuje nad režisérskými projekty, které opery přeznačují, musí být s ostravskou Toscou spokojen.“

„Martin Bárta těží ze svého nosného, chlapského hlasu i mohutného zjevu. Jeho Scarpia je kreace na mezinárodní úrovni.“

„Není to mrazivé, krvavé drama, jdoucí na dřeň. Ale vážné, působivé, dojemné, smutné, melodramatické hudební divadlo rozhodně ano.“

Ostravská opera uvedla Pucciniho Toscu poprvé před sto lety, jen pár měsíců po vzniku českojazyčné městské scény. V pořadí osmá tamní inscenace měla premiéru v sobotu. Odehrála se kvůli opatřením proti nákaze před prázdným hledištěm, ale díky přímému přenosu TV Noe přece jen pro publikum. V hlavních rolích na sebe víc než dobře upozornili Maida Hundeling jako Tosca a Martin Bárta v roli všemocného policejního velitele Scarpii, vcelku úspěšně se k nim přidal i Paolo Lardizzone v exponované tenorové úloze malíře Cavaradossiho.

 
Strana 1 z 3