Petr Veber

Petr Veber

Nepochází z uměleckého prostředí, ale k hudbě má jako posluchač i jako neprofesionální klavírista a varhaník blízko od dětství. Po gymnáziu vystudoval hudební vědu na Karlově univerzitě. Od poloviny 80. let působí jako novinář, hudební a operní kritik a autor textů o hudbě a hudebnících. Přes dvacet let byl zpravodajem ČTK zaměřeným na hudbu, kulturu a církve, od roku 2007 pak deset let v Českém rozhlase vedl hudební redakci stanice Vltava, pro kterou nadále pracuje jako publicista. Současně je jedním z dlouholetých průvodců vysíláním Českého rozhlasu D-dur, digitální stanice klasické hudby. Od 80. let vedle zaměstnání nepřetržitě přispívá do odborných českých hudebních měsíčníků, deníků i časopisů. Připravoval rozhovory a psal hudební reflexe do Lidových a Hospodářských novin, publikuje v Týdeníku Rozhlas i na internetu, píše texty k programům koncertů i obalům CD. Je autorem knihy Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby. Klasickou hudbu považuje za nenahraditelnou součást lidského života a snaží se o tom nenásilně přesvědčovat ostatní. Za hudbou cestuje stejně nadšeně, jako rád chodí po horách a fotografuje. Vážnou hudbu všech období, forem a žánrů ještě stále vyhledává, s potěšením poslouchá a dál poznává. V červnu 2018 se proto stal spoluzakladatelem hudebního portálu KlasikaPlus.cz...

pátek, 31 červenec 2020 12:46

Sólisté Ostravské bandy online

100

Ostravské centrum nové hudby dnes v poledne zveřejnilo poslední z patnácti dílů online projektu The World – Ostravská banda Solos. Nahrávky z dvanácti zemí světa, které se takto objevovaly na internetu každou středu pravidelně od 1. května, vznikly premiérově a exkluzivně pro tento účel. Všechny zůstávají dostupné na YouTube kanále i na Facebooku.

 
čtvrtek, 30 červenec 2020 08:12

Hudební léto Kuks se světovou premiérou

4

Festival Hudební léto Kuks pokračuje v sobotu v podvečer v kostele Nejsvětější Trojice koncertem hobojisty Viléma Veverky a harfistky Kateřiny Englichové. Na programu mají hudbu klasiků i premiéru nové skladby Jiřího Gemrota inspirované jednou z takzvaných šporkovských árií – písní z okruhu Františka Antonína hraběte Šporka, filantropa a mecenáše, který nechal postavit tamní hospital.

 
Jana-Semeradova-201929cPetraHajska

„Máme být na co hrdí, že máme Michnu...!“  

„Centrum barokní hudby ve Versailles nás zásobuje novými nápady a notovými materiály.“

„Máme naplánováno Německo a Rakousko a já mám jet dokonce až do Ruska. Tak uvidíme, jak to všechno půjde…“

Collegium Marianum, které pořadatelsky stojí za Letními slavnostmi staré hudby, má na pražském festivalu letos dva programy. První dnes večer nabídl v zahradě Trojského zámku Telemannovy Pařížské kvartety v kombinaci s instrumentálními skladbami Jeana-Féryho Rebela, Michela Blaveta a Johanna Caspara Ferdinanda Fischera. Druhý je ohlášen na 6. srpna a půjde o výběr z České mariánské muziky raně barokního jindřichohradeckého skladatele a básníka Adama Václava Michny z Otradovic. Flétnistka Jana Semerádová, umělecká vedoucí souboru, přibližuje v rozhovoru pro portál KlasikaPlus oba koncerty, festival i další souvislosti letošního komplikovaného roku. 

 
veb-DSC5883

„Je poslední festivalová sobota a ke kapličce na Heiliger Stein, nejvyšší bod v okolí, odkud je přes vinice vidět na Moravu i do Dolních Rakous, přišlo před polednem z obou stran hodně lidí.“

„Muzikanti museli večer už zase směrem do publika hledět do zahalených tváří: na hlavy bez obličejů, bez výrazu…“

„Je neděle a Pod Šobesem, pár kilometrů od Znojma proti proudu Dyje, se scházejí Znojmáci při pikniku, který pod stromy u řeky už po léta také patří k tradicím festivalu.“

Hudební festival Znojmo uzavřelo v neděli večer třetí a poslední představení operní pantomimy Sen s hudbou Michaela Haydna, s texty Arnošta Goldflama a s režií a choreografií Radima Vizváryho. V předchozích dvou až třech týdnech se pod hlavičkou Hudba Znojmo uskutečnilo vícero koncertů a dalších akcí, nejen ve městě, ale i v okolí. Koronaviru navzdory. Skoro jako jindy. Zapomenout na jarní pandemii, která ještě zdaleka nezmizela, se však úplně nedá. Snad jen při doprovodných akcích, se skleničkou v ruce.

 
sobota, 25 červenec 2020 10:22

Pohádkový dědeček a mimové v opeře

9

„Ve Znojmě připravili volnou féerii na motivy Haydnova Snu, s vlastním dějem-nedějem, jako hru reagující na hudbu, ale žijící si i vlastním životem.“

„Všemu bezděky vévodí Arnošt Goldflam, autor i herec.“

„Radimovi Vizvárymu se podařilo vytvořit divadelní fantazii, při níž vůbec není ve hře slovo režisérismus.“

Hudební festival Znojmo by nebyl tím, čím je, kdyby neměl svou vlastní operní produkci. Navzdory všem nepříznivým okolnostem vznikla i letos. Využívá původní hudbu Michaela Haydna a má unikátní podobu operní pantomimy, v níž se hravě a poeticky zhmotňují texty Arnošta Goldflama, který je na jevišti vypravěčem. Inscenace s názvem Sen se v Jízdárně znojemského Louckého kláštera po páteční premiéře hraje ještě dnes a v neděli večer.

 
13

„Křesťanskými tradicemi silně prodchnuté místo nabídlo možnost soustředit se při poslechu opravdu jen na hudbu.“

„Souzvuk hlasů byl dokonalý, vystižení stylu naprosto samozřejmé.“

„Atmosférou nevšední, interpretačně minuciézní, dramaturgicky objevný koncert.“

První večer pražského festivalu Letní slavnosti staré hudby vzácně oživil prostor gotického klášterního kostela v Emauzích. Stejně vzácně připomněl zřídka slýchaný francouzský vokální církevní repertoár z konce 17. století, jehož notový materiál zapůjčilo Centrum barokní hudby ve Versailles. Čtvrteční koncert tří tuzemských vokalistů a tří instrumentalistů byl výrazně komorní a duchovní a také výrazně frankofonní, včetně autentické výslovnosti latiny.

 
čtvrtek, 23 červenec 2020 10:38

Za Simonou Šaturovou a operetou do Štiřína

2

V kapli štiřínského zámku jižně od Prahy vystoupí v pátek večer sopranistka Simona Šaturová. Za klavírního doprovodu Lenky Navrátilové zazpívá odlehčený letní program sestavený predevším z operetní hudby.

 
2

„Teď jsem opravdu poprvé použil svoje příjmení jako label.“

„Muzikanti by měli být v první linii konverzace. Měli by být těmi hlavními, kdo bude určovat, jak se bude hudba vyvíjet dál.“

„Do počátku letošního roku byla spíše luxusem pro velmi malý okruh publika, ale teď, po měsících, kdy se streamovalo, má komorní hudba celosvětové publikum.“

Hrál už na různých neobvyklých místech, nejen v koncertních sálech. Na pódiu postaveném na pontonech na řece však ještě ne. Britský houslista Daniel Hope vystoupí 19. září na festivalu Struny podzimu v Praze na Vltavě, aby vyslal do světa poselství, že navzdory pandemii a drastickým opatřením posledních týdnů Praha zní hudbou, že hudba žije. Ve spolupráci s tuzemským Epoque Orchestra připravuje pro českou metropoli živé provedení projektu Vivaldi-Recomposed, soudobé verze Čtvera ročních období, která se celosvětově stala jedním z neúspěšnějších alb uplynulého desetiletí. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus Daniel Hope rekapituluje uplynulé měsíce, kdy ze svého berlínského bytu streamoval na sedm desítek komorních koncertů, a v souladu se svým jménem, znamenajícím česky „naděje“, uvažuje i u budoucnosti.

 
8

„Koncert má být oslavou návratu společně sdílených živých hudebních zážitků do Prahy i do celého kulturního světa.“

„Rozsáhlá plovoucí scéna a hlediště vznikne na tomto místě na řece u Národního divadla poprvé.“

„Vivaldi–Recomposed je mistrovský kus. Drží se tradice a zároveň hledí kupředu. Stejně tak musíme hledět kupředu i my.“

Daniel Hope zahraje s tuzemským tělesem Epoque Orchestra 19. září v Praze na Vltavě novodobou alternativní verzi Čtvera ročních období, slavné čtveřice zvukomalebných houslových koncertů Antonia Vivaldiho. Dílo britského skladatele Maxe Richtera nese název Vivaldi–Recomposed a je koncertně i jako album celosvětově jedním z nejúspěšnějších hudebních počinů posledního desetiletí. Plenérové vystoupení bude druhým z letošních šesti programů festivalu Struny podzimu, který v české metropoli čtyřiadvacátým rokem nabízí hudbu napříč žánry a epochami s mnoha přesahy, a to od klasiky a soudobé vážné hudby přes jazz a hip-hop až po elektroniku.

 
sobota, 18 červenec 2020 10:30

BBC Proms, jak je neznáme

0

„Slogan zve k poslechu programů sestavených z těch nejlepších a nejzajímavějších snímků z minulosti festivalu.“

„Kultovní závěrečný večer Last Night of the Proms bude řídit dirigentka Dalia Stasevska.“

„Jiří Bělohlávek označil BBC Proms za největší a nejdemokratičtější festival na světě.“

Londýnský hudební festival BBC Proms se letos koná v jiné podobě. Kopíruje po osm týdnů od poloviny července do poloviny září obvyklý termín, ale prvních šest z nich se odehrává jen ve virtuálním prostoru – vše z nahrávek. Jen poslední dva týdny by se měly uskutečnit už živě v Royal Albert Hall, i když zřejmě bez publika. Festivalu je letos rovných 125 let, ale jeho průběh se musel podřídit opatřením přijatým v Británii proti šíření pandemie.

 
Strana 1 z 63