Moravský podzim opět potvrzuje pozici festivalu, který přináší exkluzivní dramaturgii – dokáže propojit špičkovou orchestrální hudbu, odvážné experimenty současných autorů i světové hudební tradice a zve české i světové renomované umělce. KlasikaPlus.cz přináší přehled zbylé části festivalu od 20. října do konce, který připadá na sváteční 28. říjen.

Hned v pondělí 20. října mají příznivci festivalu prožít málo uváděné dílo. Výročí konce druhé světové války totiž inspirovalo k uvedení počinu, který vznikl v koncentračním táboře Terezín v roce 1943. V nepředstavitelných podmínkách zde libretista a výtvarník Peter Kien a skladatel Viktor Ullmann vytvořili komorní operu s názvem Císař Atlantidy aneb Odepření smrti (Der Kaiser von Atlantis oder Die Tod-Verweigerung) na obecné téma totality, které smrt odmítla sloužit. Samotné chystané provedení v Terezíně nakonec nacisté zakázali, ale dílo se zachovalo. Dnes jde ve světě o relativně často uváděné dílo a Filharmonie Brno jej letos uvedla na festivalu Ars Electronica v Linci. (Čtěte ZDE.) V koprodukci s tímto festivalem uvádí Moravský podzim filmovou verzi opery s českým překladem. Premiéře v Kině ART budou přítomni šéfdirigent Filharmonie Brno Dennis Russell Davies, autor vizualizace Gerfried Stocker, následnou debatu povede Lubomír Spurný, ředitel Institutu terezínských skladatelů, a novinář Jan Dobrovský, předseda kolegia Paměti národa.

Český skladatel Petr Wajsar pak představí na festivalu svou novou skladbu Electropictures, která zazní v podání souboru PhilHarmonia Octet. „Rozhodně od ní nelze očekávat zvuk opravdové elektronické taneční hudby, jakou člověk slýchá na festivalech věnovaných tomuto žánru. (…) Tito hudebníci se nebojí používat netradiční prvky – multifoniky, rytmické zvuky – ve spojení s jejich dokonalým smyslem pro klasický zvuk. Netradičních zvuků a postupů používám ve skladbě poměrně dost, takže si jistě přijdou na své. Jak se ovšem vypořádají s přísnými tanečními rytmy, to jsem sám zvědav,“ uvádí Petr Wajsar. Koncert za přispění barytonisty Romana Hozy, který přednese ve speciálním aranžmá Mahlerovy písně z cyklu Chlapcův kouzelný roh, se koná 21. října v Besedním domě, kde diváci uslyší též Oktet F dur Pavla Vranického. 

Severská linie festivalu přináší pohled na hudební a duchovní dědictví severoevropských zemí. Tři klíčové koncerty – IBM 1401, Poslední pohanské obřady a M. K. Čiurlionis – 150 let – představují propojení současné hudby, tradičních rituálů a uměleckého odkazu. Poslední zmíněný koncert se uskuteční 23. října. Litevský malíř a skladatel Mikalojus Konstantinas Čiurlionis je považován za zakladatele litevské národní hudby. Jeho tvorba spojuje hudbu a výtvarné umění, čímž vytváří unikátní umělecký jazyk. V rámci festivalu bude uvedeno dílo, které oslavuje jeho 150. výročí narození, v podání renomovaných umělců – komorního sboru Aidia se sbormistrem Romualdem Gražinisem.

Čiurlionisovo 150. výročí narození inspirovalo i brněnského skladatele Františka Chaloupku. Pro festival vytvořil skladbu Hyperborea – operu-oratorium pro klarinet, klavír, sólisty a sbor. Námětem se mu stal jeden z Čiurlionisových obrazových triptychů s názvem Moje cesta. Provedení se ujmou klarinetistka Anna Paulová, klavírista Miroslav Beinhauer a litevský komorní sbor Aidia se sbormistrem Romualdem Gražinisem. Večer doplní light design Michala Pustějovského, který bude vycházet z barevné palety Čiurlionisových obrazů.

Pod hladinou je balet tvůrce Ondřeje Kyase (hudba) a Gabriely Hrabalové (choreografie, režie) na motivy pohádky Mořská ženka H. C. Andersena vytvořený na objednávku festivalu a ve spolupráci se ZUŠ Veveří. Světová premiéra se uskuteční 25. října od šestnácti hodin v Divadle na Orlí, první repríza následuje hned v devatenáct hodin téhož dne.

25. října zároveň začíná čtyřdenní Nový svět Moravského podzimu, 3. ročník festivalového projektu studentů a studentek JAMU. První projekt, totiž orchestrální koncert Janáčkova akademického orchestru se pod taktovkou Jakuba Kleckera koná v Besedním domě, kde sóla zastanou Lenka Titzová (marimba) a Teresa Bínová (fagot). Zazní hudba Koppela, Rossiniho, Janáčka a znovu Ullmanna. O den později je tamtéž v plánu rodinný koncert, na kterém bude k slyšení Janáčkův Taras Bulba v podání stejného orchestru pod dirigentem Dominikem Pernicou. Moderovat bude Kateřina Jírová. Scénický koncert, na kterém v podání studentů a pedagogů JAMU zazní Šostakovičova sarkastická protirežimní hříčka Antiformalistický ráječek pro sólisty, sbor a klavír a dále Smyčcový kvartet č. 8 v úpravě pro bicí nástroje bude k mání 27. října v Káznici na Bratislavské ulici. A kompozice studentů JAMU, HAMU a VŠMU zakončí celý Moravský podzim 28. října. V Divadle na Orlí hraje Brno Contemporary Orchestra uměleckého vedoucího Pavla Šnajdra.

Závěr „dospěláckého“ festivalu – resp. žádný z koncertů Moravského podzimu není označen za tzv. „závěrečný“ – připraví už 26. října v Janáčkově divadle francouzský ansámbl La Tempête pod vedením talentovaného Simona-Pierra Bestiona. Jejich provedení Monteverdiho Vespro della beata vergine, SV 206 (Mariánských nešpor) překračuje rámec klasického koncertu a proměňuje se v komplexní rituál. Raně barokní hudba se zde snoubí s vizuálními prvky – prostorovou scénografií, světelnými efekty i pohybem zpěváků mezi publikem.

Foto/zdroj archiv festivalu, archiv klasikyPLus.cz, Jan Šmach, Ars Electronica - Tom Mesic