Mezinárodní ceny klasické hudby (ICMA) oznámily nominace na ceny za rok 2026, které oceňují nejlepší hudebníky a nahrávky. Mezi nominovanými je mnoho renomovaných sólistů, ansámblů, dirigentů a orchestrů, ale také řada mladých hudebníků, z nichž mnozí se do výběru dostali vůbec poprvé. Nechybí ani řada českých umělců a souborů včetně mezzosopranistky Magdaleny Kožené, dirigenta Jakuba Hrůši, souboru Pavel Haas Quartet nebo České, Plzeňské a Janáčkovy filharmonie. V operní kategorii je přítomna londýnská Janáčkova Jenůfa s dvojicí českých pěvců.

Šéfredaktoři světových hudebních časopisů a zástupci mezinárodních kulturních institucí nominovali na ceny ICMA 2026 celkem 307 audio a video produkcí vydaných stovkou vydavatelství z Evropy, Asie a Severní Ameriky, celkem z osmnácti zemí světa. Aby byla produkce nominována, musí ji navrhnout alespoň dva členové poroty. Nejvíce nominovanými tentokrát jsou labely Alpha, Deutsche Grammophon, Harmonia Mundi, Naxos a Pentatone. Ceny se udělují celkem v šestnácti kategoriích, vítězové budou oznámeni začátkem příštího roku, přesný termín ICMA zatím nesdělila.

Ve vokální kategorii se prosadila nahrávka Nickyho Spence s titulem Sparks from Ashes, na které vybral skladby Kaprálové, Dvořáka a Křičky, a titul L’extase (Pentatone), na němž mezzosopranistka Magdalena Kožená za doprovodu pianistky Mitsuko Uchidy nazpívala Debussyho Mélodies a Messiaenovy Poèmes pour Mi. Naději na vítězství si chovají také pěvci, jako jsou Lucile Richardot, Veronique Gens, Nicola Alaimo, Ermonela Jaho, Ian Bostridge nebo Michael Spyres. Ve sborové kategorii svá želízka v ohni má opět soubor Pygmalion, ale také hned dvakrát Sbor Bavorského rozhlasu nebo RIAS Kammerchor Berlin. V nominacích uspěl také Chœur de Radio France, Varšavský komorní operní sbor nebo Helsinský komorní sbor. 

Do operní kategorie se probojovala nahrávka s Janáčkovou Jenůfou pořízená Londýnským symfonickým tělesem a sborem pod vlastním labelem, a to za řízení sira Simona Rattla a s pěveckým obsazením, v němž se vedle jmen, jako jsou Eichenholz, Karnéus, Spence nebo objevili také dva čeští pěvci: Aleš Briscein a Jan Martiník. Do operního výběru se dostaly také Mozartův Ideomeno, kterou Rattle připravil s Orchestrem a sborem Bavorského rozhlasu, Straussova Salome v podání Bergenské filharmonie, Pucciniho Tosca s Buratto, Tetelmanem a Tézierem v produkci Orchestra e Coro dell’Accademia Nazionale di Santa Cecilia pod Hardingovým vedením, Dido a Aeneas s Joyce DiDonato, Michaelem Spyresem a Emelyanychevovým souborem Il Pomo d’oro či Orphée et Eurydice v podání Les Arts Florissants. Pozadu není ani soubor Vídeňské státní opery, který byl nominován za evidentně starší nahrávku Leoncavallových Komediantů v obsazení: Domingo, Cotrubaş, Manuguerra, Zednik, Schöne za řízení Ádáma Fischera. 

V kategorii sólových instrumentálních nahrávek nominace získali například klavíristé Bavouzet za ravelovskou nahrávku, Trifonov za snímek s díly Čajkovského nebo Oppitz za druhý díl schumannovské série. Nominace mají také Lim (Čajkovskij), Avdějeva (Šostakovič) nebo Kirschnereit s nahrávkou Wagner Liaisons. V komorní hudbě se mezi nominanty probojoval Pavel Haas Quartet s nahrávkou kvartetů od Bohuslava Martinů, kterou portál KlasikaPlus.cz reflektoval ZDE, a také Stamicovo kvarteto, které porotu zaujalo kompletní nahrávkou Novákových kvartetů. Obě nahrávky vydal Supraphon. České soubory se ocitly ve společnosti Belcea Quartet, Quatuor Molinari, Alban Berg Quartett nebo Quarteto Casals, ocenění hodné projekty v této kategorii v letošním roce má ale i klavíristé Martin Helmchen, Marc André Hamelin nebo Krystian Zimerman. 

České barvy v koncertantní kategorii hájí dirigent Jakub Hrůša v pozici šéfdirigenta Bamberských symfoniků, s nimiž spolu s houslistkou Bomsori natočil pro Deutsche Grammophon houslové koncerty Brucha a Korngolda. Jeho konkurenty jsou Bostonští symfonikové, Berlínský rozhlasový orchestr, Severoněmecká Labská filharmonie, Orchestr lipského Gewandhausu, ale také Londýnští symfonikové nebo Londýnský filharmonický orchestr, Orquesta sinfonica de Castilla y Leon či orchestr opery v Malmö. 

Hrůšovo jméno se mezi nominanty objevuje také v kategorii symfonické, tam s Bamberskými symfoniky český dirigent uspěl s nahrávkou pro Accentus Music, na níž zařadili hrdinské skladby Strausse, Dvořáka a Glazunova. Do třetice se Hrůša v nominacích objevujte také s vídeňským orchestrem ORF, s nímž pro Capriccio natočil Kabeláčovy overtury a symfonie. Do symfonické kategorie se probojovala také Plzeňská filharmonie s nahrávkou Straussova Don Juana a podobně jako Hrůšův titul s Bamberskými symfoniky obsahuje také symfonickou báseň Život hrdinův téhož autora. Česká filharmonie je mezi symfonickými nominanty zastoupena hned dvakrát, a to nahrávkou s Dvořákovými Slovanskými tanci pod taktovkou Simona Rattla a Byčkovovým Třetím Mahlerem a Catrionou Morison. Obě nahrávky filharmonie pořídila u svého vydavatelství Pentatone. S Dvořákovými opusy přichází v symfonickém oboru na trh také Deutsche Radio Philharmonie Saarbrücken Kaiserslautern, Sinfonieorchester Basel nebo společně Philharmonic Symphony Orchestra a Royal Philharmonic Orchestra. Své pojetí Mahlera pak představují nominanti jako Tonhalle-Orchester Zürich nebo Symphonie-Orchester des Bayerischen Rundfunks. 

V kategorii soudobé hudby jsou zastoupeny nahrávky s komorními i symfonickými díly letošního jubilanta Arvo Pärta, ale také Vaskse, Kurtága, Ahoea, Lima, Mazého nebo německého komponisty Petera Ruzicky v interpretaci Estonského festivalového orchestru, Vox Clamantis, Symfoniků Bavorského rozhlasu, Konzerthausorchestru Berlin, Baltimorských, Barcelonských nebo Detroitských symfoniků, ale také klavíristy Pierra-Laurenta Aimarda. V sekci tzv. rozmanitých programů se objevuje nahrávka Janáčkovy filharmonie Ostrava se Schelbovými opusy, kterou orchestr vytvořil spolu s klavíristou Oliverem Triendlem a dirigentem Leem Siberskim pro Hänssler Classic. 

V kategoriích zaměřených na starou a barokní hudbu se české počiny do nominací nedostaly, naděje však získala řada zahraničních nahrávek, za nimiž mimo jiné stojí Stile Antico, Sollazzo Ensemble, Vox Cantoris, Utopia Ensemble nebo Amarcord, a to v kategorii staré hudby. Mezi barokními instrumentálními nahrávkami byly vybrány disky s převážně bachovským repertoárem, nominaci získaly například Wroclaw Baroque Ensemble, BBC Philharmonic, L’Orfeo Barockorchester, Berliner Barock Solisten či sólisté: Alexandra Kobekina, Isabelle Faust nebo Beatrice Rana. Českou stopu vykazuje nahrávka s Biberovými houslovými sonátami, kterou připravil soubor Brecon Baroque. Ve vokálním barokním žánru porotu zaujaly počiny souborů Arcangelo, Zefiro Baroque Orchestra, Accademia Bizantina, Ensemble Pygmalion nebo Akademie für alte Musik Berlin. 

Přehled nominantů doplňuje kategorie historických, premiérových nahrávek a video záznamy oper, představení a dokumenty, v nich české stopy patrné nejsou. Kompletní přehled nominací podle kategorií je k dispozici zde.   

Mezinárodní ceny za klasickou hudbu jsou hudební ceny, které byly poprvé uděleny 6. dubna 2011 a nahrazují ceny Cannes Classical Awards a Midem Classical Music Awards. Ceny jsou udíleny každoročně a jsou otevřené všem audio a audiovizuálním nahrávkám vydaným v daném období ke komerčním účelům s mezinárodní distribucí. Členy poroty jsou šéfredaktoři prestižních hudebních časopisů a zástupci významných kulturních institucí z Německa, Turecka, Belgie, Maďarska, Chorvatska, Velké Británie, Itálie, Švýcarska, Ruska, Lucemburska, Polska, Finska, Rakouska a Španělska (Crescendo, Andante, Musica, Pizzicato, Das Orchester, Opera News, Rondo Classic, Scherzo, Musik & Theater, Deutsche Welle ad.). 

Foto: ICMA, archiv KlasikaPlus.cz