„Na první adventní neděli zazněly poprvé nové varhany v bazilice Kanonie premonstrátů na Strahově.“

„Inaugurační koncert zahráli na troje varhany Vladimír Roubal, Jakub Janšta a Christian M. Pšenička.“

„Bohatý program obsáhl období od 9. století po současnost za spoluúčinkování zpěváků místní scholy.“

Slavnostní inaugurační varhanní koncert 30. listopadu pod záštitou prezidenta republiky a za účasti pražského arcibiskupa na první adventní neděli předvedl v chrámu na Strahově nově postavené chórové varhany, velké varhany na západním kůru a malý pozitiv z 18. století. Vystoupili na něm tři varhaníci – strahovský varhaník a ředitel kůru Vladimír Roubal, profesor Pražské konzervatoře a varhaník u křížovníků Jakub Janšta a Christian M. Pšenička O Praem, který také řídil chorální scholu šesti zpěváků. Rozsáhlý program jedenácti částí trval téměř dvě hodiny a uváděli ho dva členové Dismanova rozhlasového dětského souboru.

Starobylé premonstrátské opatství na Strahově, založené ve 12. století, dostalo dnešní podobu v 17. století. Prostor kostela má dvoje varhany, velké na západním kůru a chórové, jejichž nádherně vyřezávaný prospekt pochází z roku 1687. Jsou umístěny v presbytáři na stěně vlevo od hlavního oltáře. Původně jednomanuálový nástroj byl mnohokrát přestavován a poslední úprava v osmdesátých letech minulého století byla po zvukové a technické stránce natolik nezdařilá, že varhany v posledních více než deseti letech nebyly prakticky k použití. Proto bylo rozhodnuto postavit do cenné barokní skříně nový dvoumanuálový nástroj s čtyřiadvaceti rejstříky. V původním prospektu zůstal pozitiv jako II. manuál a k němu byl přistavěn na zadní straně další manuál (I.) a pedál. Stavba nového nástroje byla svěřena německé varhanářské firmě Waltershausen z Durynska, založené po sjednocení Německa v roce 1991. Firma staví nové nástroje a úspěšně restauruje varhany v kostelích celého Německa.

Program koncertu sestával z několika varhanních improvizací na všechny tři nástroje v prostoru a skladbách Guillaume Dufaye, Petra Ebena a Kurta Estermanna. Slavnostní úvod obstarala improvizace na chórové varhany, které zazněly veřejně poprvé. Mají komorní zvukový charakter, řadu jemných krásně intonovaných hlasů a budou tvořit i v plenu vítaný kontrast k mohutnosti velkých varhan. Schola Strahoviensis se uplatnila ve skladbě Guillaume Dufaye Conditor Alme siderum, střídající gregoriánský chorál s tříhlasou polyfonií 15. století a mariánským hymnem z knihy Vermell de Montserrat z 9. století.

Po tomto středověkém začátku následovala půvabná improvizace Vladimíra Roubala na pozitiv umístěný ve středu hlavní lodi. Byla ve stylu klasicismu a převedla program k Janu Křtiteli Kuchařovi, dlouholetému varhaníkovi strahovské baziliky na přelomu 18. a 19. století. Zazněla jeho Fantasie d moll. Její střídmá a prostá třídílná forma byla v podání Jakuba Janšty četnými improvizačními vsuvkami tak přeplněna, že se vytratil její rokokový charakter a její srozumitelná třídílnost. Byla to spíš Janštova kreace s velmi malou příměsí Kuchaře.

Strahovská improvizace Wolfganga Amadea Mozarta má původ v návštěvě skladatele v Praze na podzim 1787 při premiéře Dona Giovanniho. Zavítal tehdy na Strahov a projevil přání zahrát si na varhany. Průběh jeho improvizace se snažil zachytit do not strahovský premonstrát P. Norbert Lehmann, ale byl vyrušen a stačil zapsat jen část a zápis zůstal nedokončen. Improvizaci dokončil v nedávné době Jiří Ropek a na dnešním koncertě ji provedl na velké varhany Vladimír Roubal s vlastním dokončením. 

Petr Eben se věnoval už v mládí duchovním skladbám a ještě před II. vatikánským koncilem zhudebnil v padesátých letech minulého století řadu proměnných částí mše různých svátků na latinský text pro mužský sbor unisono a varhanní doprovod.  Nazval je Liturgické zpěvy a k vydání některé z nich připravil ve formě Liturgické suity v devadesátých letech. Z vybraných mariánských textů zazněly části ve velmi znělém podání chorální scholy za pozorného doprovodu Jakuba Janšty. 

Dvě invokace pro trombon a varhany vznikly roku 1988 na barokní verzi chorálu ke sv. Václavu na objednávku českých krajanů v Minnesotě v USA. Trombonový part fenomenálně zahrál Vít Kořínek, varhanní part na chórové varhany provedl Christian M. Pšenička. Ke krásnému znělému tónu trombonu byl ovšem útlý zvuk varhan málo výrazný a skladba by potřebovala větší nástroj a větší zvukovou vyrovnanost.

Rakouský soudobý skladatel a varhaník Kurt Estermann (*1960) je profesorem církevní skladby na salcburském Mozarteu. Je autorem tří symfonií, sborových a varhanních děl. Jeho Te Deum, dokončené v roce 2009, kombinuje gregoriánský chorál s varhanním partem, který místy v ostrých harmonických spojích tvoří jakýsi hudební komentář k latinskému textu. Na chórových varhanách zněly ovšem divoké disonance velice smířlivě a varhanní part (Jakub Janšta) byl velmi nápaditě narejstříkován.

Na závěr zazněla scholou zazpívaná adventní píseň Chvalme Boha vesele, na jejíž nápěv vytvořili Vladimír Roubal a Jakub Janšta společnou radostnou improvizaci na dvoje varhany.

Po připravovaných nových varhanách v katedrále sv. Víta jsou nové chórové varhany na Strahově už druhým sympatickým počinem při stavbě nových varhan, ke kterým milovníci královského nástroje hledí s nadšením. Doufejme, že stavba dalších nástrojů bude pokračovat.

Foto: Jana Krupčáková