Nedávno objevená skladba barokního hudebníka Jiřího Melcelia zazní v bazilice Nanebevzetí Panny Marie na Strahově. Mariánské nešpory dnes pozapomenutého, ve své době však známého autora, od jehož narození loni – stejná produkce se proto konala minulý rok v srpnu na jiném místě – uplynulo právě čtyři sta let, budou k slyšení tak, jak byly prováděny v druhé polovině 17. století. Při zahájení nové koncertní řady ve Strahovském klášteře 4. března dílo interpretuje soubor La Bilancetta.

Koncert duchovní hudby, ve kterém zazní Mariánské nešpory jednoho z nejvýznamnějších skladatelů v dějinách premonstrátského Strahovského kláštera Jiřího Melcelia, se koná první březnové úterý. Dílo bylo napsáno jako doprovod bohoslužby. Melceliova skladba Vesperae Marianae byla objevena teprve před pár lety v hudebním archivu Varšavské univerzity, do té doby se o její existenci nevědělo. Nalezený opis skladby z roku 1683 pochází původně z Vratislavi (dnes Wrocław), která patřila v 17. století ke Koruně české. Odkaz Melcelia je prozatím v obecnosti minimálně publikován, nový projekt a koncertní řada tedy dává příležitost znovuobjevit autorovo dědictví. V hlavní roli koncertu se představí hudební soubor La Bilancetta s uměleckým vedoucím Ladislavem Horkým, hudebním pedagogem a vědcem v oblasti staré hudby. 

Soubor staré hudby La Bilancetta byl založen v roce 2011. Zabývá se starou hudbou v širokém záběru od 12. do 18. století. Středověké programy obsahují hudbu ze španělských sborníků Cantigas de Santa Maria a Llibre Vermell, italských hudebních pramenů Codex Modena, Codex Mancini, Laudario di Cortona či francouzského rukopisu Chansonnier du Roi, ale i skladby z pramenů uchovaných v Čechách. Renesanční hudba je v repertoáru souboru reprezentována koncertní rekonstrukcí nešpor španělského skladatele Diega Ortize a skladbami ze španělských cancioneros 16. století. Skladby A. Falconieriho, S. Rossiho a T. Meruly tvoří páteř raně barokního italského programu a jména jako E. Moulinié, J.-B. Lully, M.-A. Charpentier, L. Caix d’Hervelois či M. Marais a další pak zastupují francouzskou hudbu 17. a 18. století. V žádném z programů souboru nechybí zpěv – buď sólový, nebo ve vícehlasé sazbě.

Nový koncertní cyklus nechce „přepálit start“, další koncert se proto koná až 21. května za uměleckého průvodcovství violoncellisty Viléma Vlčka a klavíristy Marka Kozáka. (Umělci spolu vystoupí také 6. března v rámci festivalu Věčná naděje.) Repertoár jejich strahovského vystoupení zatím není zveřejněn. Na 17. září se do Strahovského kláštera chystá dokonce pražský barokní orchestr Collegium 1704 vedený Václavem Luksem. A 30. listopadu je v plánu Varhanní koncert: „Inaugurační koncert nových varhan ukáže nástroj v různých ansámblových a sólových polohách,“ zmiňují stránky akce. Na koncertě vystoupí přední čeští varhaníci, kterými jsou Jakub Janšta, Vladimír Roubal a Christian Martin Pšenička v doprovodu klášterního sboru Schola Strahoviensis.

Foto/zdroj: Facebook - Klášter premonstrátů na Strahově, archiv souboru