„‚Mikrofestival‘ stojí každým rokem na jiných lidech, studentech hudební produkce, pro které to byla i letos obrovská výzva.“

„V první polovině večera se představili posluchačům studenti ze Slovenska.“

„Poslední skladbou večera bylo vystoupení Benjamina Kotíka s jeho skladbou Mikronos pro rap, flétnu, housle a klavír.“

Moravský podzim sice skončil závěrečným koncertem již 26. října, ale jeho miminko, aktivita studentů JAMU, žije již třetím rokem. Nejprve šlo o pokus nadšenců, nyní máme v rukou už regulérní festival, letos konaný od 25. do 28. října v Divadle na Orlí. Vše je zásluhou studentů – od dramaturgie přes vlastní skladby až ke konečné produkci a interpretaci před publikem. Vše pod zkušenýma očima pedagogů, jejichž nadšení nebylo o nic menší. 

Tento „mikrofestival“, jak ho nazval jeden z otců, pedagog dramaturgie Vítězslav Mikeš, se koná již potřetí a už je brán zcela vážně. Stojí každým rokem na jiných lidech, studentech hudební produkce, pro které to byla i letos obrovská výzva. Vendula Vrbová, Filip Gargulák a Anežka Navrátilová – to je letošní trojice statečných, kteří se pod vedením pedagogů Pavla Šindeláře a Vítězslava Mikeše festivalu ujali. Šlo o čtyři koncerty a hned na úvod byl k mání velký orchestrální koncert v sobotu 25. října v Besedním domě, který realizovali studenti hudební fakulty JAMU, sdružení v Janáčkův akademický orchestr, vedený pedagogem, dirigentem Jakubem Kleckerem. V neděli 26. října se sešli studenti opět v Besedním domě, aby realizovali odpolední Rodinný koncert, na kterém opět hrál Janáčkův akademický orchestr, tentokrát pod vedením dirigenta Dominika Pernici, a seznamoval ty nejmladší návštěvníky s Janáčkovým Tarasem Bulbou. Třetí koncert je zmíněn ZDE a poslední, čtvrtý se konal na domácí půdě, v prostoru Divadla na Orlí, a patřil mladým skladatelům. V první polovině večera se představili posluchačům studenti ze Slovenska, po přestávce zazněly skladby českých studentů. 

Jako první zazněla skladba Novum ver pro flétnu, hoboj, fagot, housle a violoncello Matúše Bábky. „Skladba je jednou z mých písní o jaru. O tom, jak se celý svět i jeho tvorové znovu probouzejí a rostou do nového života, kde je radost,” svěřil se mladý skladatel. A skutečně byla to píseň zasněná, táhlá, i v závěru radostná. Stanislav Plyaka představil skladbu No permanence is ours, we are a wave, což uváděl jako reflexi na The Glass Bead Game Hermanna Hesse. V programu vyznal spojení hudby a matematiky, zejména využití Zlatého řezu jako matematického základu pro strukturu hudby. Flétna, klarinet, elektrická kytara, dvoje housle, viola a violoncello vytvářely zvuky připomínající vítr, který se rozrůstal nenápadnými postupy do lehkého crescenda, které se v závěru postupně zklidnilo. Luboš Gabčo představil svoji skladbu Concertino pro klarinet, housle, violoncello a klavír. „(…) hudební dílo v sobě spojuje respekt k historickým vzorům s kreativní svobodou současnosti,” sdělil skladatel v programu. Základem jeho skladby je fuga, každý z nástrojů přejímal téma, které se prolnulo do polyfonní energie, s civilizačním nádechem. Pět preludií z Gdaňska pro flétnu, hoboj, klarinet a fagot jsou dílem skladatelky Terezy Jaďuďové. Ta se musela pro nemoc omluvit z účasti, nicméně její skladba v ten večer zazněla. Preludia byla nápaditá, s impresionistickým nádechem, barevnou instrumentací i efektními postupy. „Každé preludium je samostatným náladovým obrazem… společně vytvářejí souvislý atmosférický oblouk,” vyjádřila se ke své skladbě slovenská, již velmi úspěšná, skladatelka. Posledním ze slovenských umělců, který se přijel do Brna představit, byl Samuel Čamák se skladbou Wilkie pro flétnu, klarinet, vibrafon, klavír, dvoje housle a violu. Vychází z problémů lidí s Wilkieho syndromem, onemocněním, které přivádí lidi do záchvatového stavu. „Hudba se stává mostem, způsobem, jak přiblížit jejich zkušenost nám,“ vysvětluje svoji inspiraci v programu skladatel. Skladbu charakterizují dlouhé tóny, které jsou postupně deformovány a společně gradují do fortissimo, než přijde náhlý závěr. Všechny skladby hráli členové Brno Contemporary orchestra: Kristýna Vaculová, Markéta Jašová, Lukáš Daňhel, Petr Hlavatý, Petr Hladík, Tamara Bláhová, Lubomír Kopkáš, Lukáš Mik, Antonina Tyshko, Stanislav Vacek a Katarina Madariová a dirigoval Pavel Šnajdr. 

Po přestávce večer pokračoval díly českých studentů a interpretace se ujali studenti hudebních oborů JAMU. Eunika Pechánková vytvořila skladbu New World pro hlas, violoncello a klavír na text Kateřiny Slaběňákové o dívce, toužící žít ve světě, kde může žít a tvořit bez zábran. Interprety byli Kateřina Slaběňáková (zpěv), Bernard Izard (violoncello) a Emma Parisi (klavír), která zaskakovala za onemocnělou autorku a klavíristku Euniku Pechánkovou. Houpavá melodie a křehký výraz skladby konvenovaly mladistvému provedení. Další skladbou byl Snowball pro flétnu, hoboj, klarinet, housle, violu a violoncello od skladatelky Noemi Savkové. „Toto dílo je utkané ze sněhových vloček a jemných zvuků a tónů staré renesanční vánoční písně,” svěřila se skladatelka v programu. Zvuky hudebních nástrojů byly netradiční, vtahování vzduchu do sebe, lehounké glissy na strunách, klepání na dřevo… Hoboj s klarinetem přinesly nesmělou melodii, přidaly se housle s violoncellem, které náhle skončilo samo na jednom tónu a skladba umlkla. Marie Janíčková na flétnu, Lucie Svobodová na hoboj, David Lukáč na klarinet, Katarína Kožúriková na housle, Martina Mikulecká na violu a Bernard Izard na violoncello vytvořili lehounký opar zvuků pod pedagogickým vedením Jindřicha Petráše, Romana Novozámského a Štěpána Švestky. Poslední skladbou večera bylo vystoupení Benjamina Kotíka s jeho skladbou Mikronos pro rap, flétnu, housle a klavír. Umělec strávil mladá léta v New Yorku a nasál mnoho podnětů, které ho vedou k netradičnímu vyjádření. „Jedná se o samotáře, který si neví sám se sebou rady a cítí marnost…“. Pocity vyjadřuje s podporou Niny Honové na klavír, Nadi Bubancové na housle a Elišky Veškrnové na flétnu, které vytvářejí neobvyklé zvuky včetně glissand, bouchání do klavíru či zuřivých běhů, které zpěvák uplatňuje v afektu, prostřednictvím rapu. Flipchard uprostřed s křídami mu slouží k vyjadřování skrytých pocitů, slovy HELP ME, IS IT OVER… až do vyčerpání. Obdivuhodný výkon s netradičním tématem. 

Byla to přehlídka prací příslušníků mladé generace, která se představila jako přemýšlivá a citlivě vnímající. Akce byla příslibem, že minifestival Nový svět Moravského podzimu se bude i v dalších letech vyvíjet příznivě.

***

Festival Nový svět Moravského podzimu KlasikaPlus.cz avizovala ZDE.

Foto: Jan Prokopius