Osmdesátý ročník Pražského jara vyvrcholí provedením možná největšího díla klasického repertoáru. Symfonie č. 8 Gustava Mahlera pro osm sólistů, dva smíšené sbory, dětský sbor a monumentální orchestr s varhanami si vysloužila podtitul Symfonie tisíců. Zazní dvakrát, 2. a 3. června ve Smetanově síni Obecního domu, a to v podání České filharmonie pod taktovkou šéfdirigenta Semjona Byčkova. Na výjimečné spolupráci se podílejí Pražský filharmonický sbor, Český filharmonický sbor Brno a Kühnův dětský sbor.

„Představte si, jak celý vesmír začíná znít a dunět. To už nejsou lidské hlasy, nýbrž kroužící planety a slunce,“ napsal krátce po dokončení Osmé symfonie Gustav Mahler. Nastudování celovečerního díla Českou filharmonií se ujme Semjon Byčkov, který je vyzdvihován jako jeden z velkých mahlerovských dirigentů současnosti. Byla to právě Mahlerova Druhá symfonie, jejímž provedením se v roce 2018 ujal funkce šéfdirigenta a uměleckého ředitele České filharmonie. „Mahler je pro celý svět rakouským skladatelem, zatímco pro mě a moje kolegy z České filharmonie je to skladatel český,“ nechal se slyšet dirigent s odkazem na skladatelových prvních patnáct let prožitých v Jihlavě a na místo jeho narození – Kaliště u Humpolce. Provedení Mahlerova opusu magnum s osmi pěveckými hvězdami a trojicí nejlepších českých sborů slibuje vrchol Pražského jara 2025.

„Myslím, že jsem nikdy nepracoval s takovým pocitem neodolatelné chuti; bylo to jako blesková vidina – celé dílo se mi zjevilo před očima a stačilo ho jen zapsat, jako by mi ho někdo diktoval,“ svěřil se Gustav Mahler hudebnímu historikovi Richardu Spechtovi. Gigantickou partituru Osmé vytvořil za deset týdnů v létě roku 1906, když podle své ženy Almy komponoval „jako v horečce“. Celovečerní symfonie není monumentální pouze svým obsazením, ale i hloubkou vyznění. Současně zůstává revoluční i z hlediska formy. Navzdory délce má pouze dvě rozsáhlé části. V první Mahler zhudebnil latinský hymnus Veni creator spiritus, Duchu tvůrce, přijď, ve druhé pak jeden z nejdůležitějších textů světové literatury – filozofující závěrečnou scénu z Fausta Johanna Wolfganga Goetha. Po hudební stránce jsou obě věty propojeny motivicky, po ideové je spojuje myšlenka vykoupení skrze sílu lásky. Právě na slovech „věčná láska“ vystavěl Mahler téměř v závěru povznášející, nádherně zdobnou melodii. Symfonii tehdy charakterizoval jako nikoli souzvuk hlasů, ale sluncí a planet.

Symfonie tisíců se stala posledním dílem, jehož premiéry, která se uskutečnila 12. září 1910 v Mnichově, se skladatel dožil. V publiku v mnichovské Neue Musik-Festhalle usedly tehdejší evropské skladatelské špičky a elity kulturního života. Na provedení se podílelo 858 zpěváků a 171 instrumentalistů.

V ansámblu sólistů pražskojarního koncertu se představí výjimečné pěvecké osobnosti, mezi jinými dvě skvělé mahlerovské pěvkyně Sarah Wegener, jež si zazpívala Osmou pod taktovkou Kirilla Petrenka, Kenta Nagana nebo Jamese Conlona, či držitelka Ceny Gramophone Jennifer Johnston, která nastudovala Mahlerovu Druhou a Třetí symfonii s Královským orchestrem Concertgebouw a Klausem Mäkelä nebo s Cleveland Orchestra a Vídeňskými filharmoniky pod taktovkou Franze Welsera-Mösta. Tenorového partu se zhostí britská pěvecká hvězda David Butt Philip, jenž má za sebou debuty v Covent Garden, Vídeňské a Bavorské státní opeře a v newyorské MET, a chybět nebudou ani dvě česká pěvecká „esa“ Kateřina Kněžíková a Adam Plachetka. Ze sólistů se dále představí David Leigh (bas), Miriam Kutrowatz (soprán) a Stefanie Irányi (mezzosoprán). Český filharmonický sbor Brno připravuje Joel Hána, Pražský filharmonický sbor sbormistr Lukáš Vasilek. Zpívá také Kühnův dětský sbor pod vedením Jiřího Chvály.

foto: Pražské jaro / Václav Hodina, Petra Hajská, archivu umělců