V pondělí 12. května se opět po roce otevřou brány Obecního domu a Smetanovu síň naplní jeho hudba v podobě cyklu Má vlast. Začíná osmdesátý ročník festivalu Pražské jaro. Zahájení i zakončení je letos v rukou České filharmonie a jejího šéfdirigenta Semjona Byčkova, ale obsazení celého festivalu je silně mezinárodní. Dorazí přes sto umělců a souborů z dvaceti čtyř zemí světa. Polovina koncertů je už vyprodaná a z celkového počtu zhruba 31.000 vstupenek je dostupných už jen asi deset procent. Loni v této fázi zbývalo k rozebrání asi patnáct procent lístků, už nyní se tak dá hovořit o úspěchu jubilejního ročníku.

Aktuální tržby 33,8 mil. Kč, 26 z 54 koncertů vyprodaných, pouhých 3.200 zbývá z celkového počtu 31.000 vstupenek a lepší bilance oproti loňsku. Snahy pořadatelů předcházející samotnému festivalu lze označit za úspěšné, následuje jejich zhmotnění – nejdříve formou soutěže mladých umělců, která první výkony nabídne už zítra 7. května

Poslední předfestivalové tiskové setkání, které se uskutečnilo na Staroměstské radnici, se věnovalo čtveřici hlavních témat – novému projektu open air zóny před Rudolfinem, koncertu Vídeňských symfoniků, kteří v České republice vystoupí prvně s českým šéfdirigentem Petrem Popelkou, soutěži hobojistů a violoncellistů a loni iniciovanému projektu Pražské jaro Art Salon. „Hudba a výtvarné umění k sobě patří,“ prohlásil na adresu posledního přítomný ředitel největší české klasickohudební přehlídky Pavel Trojan. 

Open air zóna před Rudolfinem nesoucí oficiální název ČEZ Open Air zóna, dle nového generálního partnera festivalu, nahradila pražskou Kampu, původní dějiště outdoorové akce. „Nejkrásnější je, když podporovatelé věří ve váš projekt,“ prohlásil na adresu akce Trojan. Jedná se dvoudenní open air, který vlastní festival předjímá ve dny 11. a 12. května. Partner vybuduje open air zónu, na které bude po dvě odpoledne a dva večery přístupný kulturní program bez nutnosti zakoupit si vstupenku. „Předpověď počasí vypadá dobře,“ uzavřel své povídání k tématu ředitel.

Na diváky čeká bohatý „hudební koktejl“, který vyvrcholí v pondělí 12. května od dvaceti hodin přímým přenosem Zahajovacího koncertu Pražského jara 2025 ze Smetanovy síně Obecního domu s Českou filharmonií a Semjonem Byčkovem. Předtím se stylem open air představí Clarinet Factory, Kalabis Quintet, vokální sexteto Skety, Wihanovo kvarteto a v rámci projektu ZUŠ Open rovněž hudební soubory ze základních uměleckých škol z celé České republiky. Dramaturg festivalu Josef Třeštík doplnil: „Cílem pro nás je objevit se i v exteriéru. Snažíme se provázat program ČEZ zóny s hlavním programem.“ Na akci bude také promítnuta řada unikátních snímků, mezi jinými záznam pražského koncertu Bostonského symfonického orchestru k poctě Antonína Dvořáka z roku 1993 s dirigentem Seijim Ozawou, jehož sólisty byli Rudolf Firkušný, Itzhak Perlman, Yo-Yo Ma a Frederica von Stade. 

Jedním z největších lákadel 80. ročníku festivalu je jeho orchestrální řada, ve které se představí vedle českých orchestrů – České filharmonie, Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK a Symfonického orchestru Českého rozhlasu – také Bostonský a Chicagský symfonický orchestr, Symfonický orchestr NHK z Tokia, Londýnský symfonický orchestr, Göteborští symfonikové a Vídeňští symfonikové, od jejichž posledního vystoupení na Pražském jaru v roce 1992 uplyne třicet tři let. „Poprvé byl tento orchestr hostem festivalu v roce 1956 a vystoupil zde celkem sedmkrát. V čele orchestru stanuli na Pražském jaru dirigenti Rudolf Moralt, Carlo Maria Giulini, Gennadij Rožděstvenskij, Georges Prêtre a Rafael Frühbeck de Burgos. V roce 2025 jej povede Petr Popelka, který tímto koncertem završí svou první sezonu na pozici šéfdirigenta tělesa, které letos navíc slaví 125 let od založení,“ přiblížil souvislosti Josef Třeštík.

„Je pro mě obrovskou radostí, že mohu do svého rodného města a na Pražské jaro, kde jsem jako posluchač slyšel tolik koncertů, přivézt Vídeňské symfoniky. Opravdu nemohu být šťastnější,“ říká Petr Popelka, který v této sezoně mimo jiné jako první český umělec v historii dirigoval koncert v rámci slavnostního předávání Nobelových cen ve Stockholmu. Vídeňští symfonikové přivážejí na Pražské jaro program z děl Ludwiga van Beethovena, Josefa Strausse a Richarda Strausse. Zazní Beethovenova skladba Zasvěcení domu, předehra, op. 124, kterou skladatel napsal k otevření Theater in der Josefstadt, a Koncert pro klavír a orchestr č. 5 Es dur op. 73 „Císařský“, jehož vznik se datuje do roku 1809, kdy byla Vídeň obléhána Napoleonovými vojsky.

„Pátý klavírní koncert je významným dílem v mnoha směrech. Jelikož Beethoven věděl, že kvůli zhoršujícímu se sluchu již nebude moci dílo premiérovat, proměnila se zcela jeho práce s partiturou. Poprvé nedává klavíristovi svobodu hrát vlastní kadence. Zároveň využil inovací, které přinesl technický rozvoj nástrojů té doby, což se odrazilo jak v klavírním partu, který je neskutečně velkoryse pojatý, tak v orchestraci, kde se nebál zapojit silnější dechovou a smyčcovou sekci,“ říká sólista koncertu, klavírista Jan Bartoš. (V tomto bodě se organizátoři uchýlili ke změně programu – provádět se měl původně Beethovenův Třetí klavírní koncert.) Z provedení bude pořízena nahrávka pro vydavatelství Supraphon s očekávaným vydáním v listopadu 2025.

Ve druhé půli večera zazní skladba Geheime Anziehungskräfte (Tajemné síly přitažlivosti), valčík, op. 173 známý také pod názvem „Dynamiden“ Josefa Strausse, syna Johanna Strausse I. Koncert pak vyvrcholí suitou z opery Růžový kavalír Richarda Strausse. „Suita z Růžového kavalíra je ikonická záležitost, která dává orchestru prostor předvést své kvality. Její součástí je i známý valčík, který se stal symbolem opery Růžový kavalír a jehož téma právě vychází ze skladby Dynamiden. Zahrajeme tedy velmi speciální kombinaci: Meisterwerk od Richarda Strausse a inspiraci k tomuto dílu od Josefa Strausse,“ dodal Popelka. A přispěchal s dodatkem: „Máloco je takovým symbolem Vídně jako valčík. Druhá doba má přijít trochu dříve, třetí zas trochu později. Tuto ‚kolektivní nepřesnost‘ má ten orchestr v krvi…“ Koncert Vídeňských symfoniků se uskuteční 27. května ve Smetanově síni Obecního domu.

O soutěži, která začíná 7. května, KlasikaPlus.cz před několika dny informovala ZDE. Tisková konference však přinesla ještě několik podrobností. Soutěžního řízení se zúčastnilo 254 hobojistů a 203 cellistů z celkem 47 zemí světa včetně České republiky. V konečné fázi se akreditovalo 91 soutěžících – 47 v oboru hoboj a 44 v oboru violoncello – z jednadvaceti zemí světa. Českou republiku budou reprezentovat Dominik Bunc (hoboj), Adam Klánský a Petr Hamerský (violoncello). V rámci finálových kol 13. a 14. května v Rudolfinu, do kterých postoupí tři nejlepší účastníci z každého oboru, budou moci návštěvníci hlasovat v anketě o Cenu diváků.

Tuto cenu letos plně finančně podpořila členka mecenášského klubu Přátel Pražského jara Karla Lažanská. „Ráda věnuji mladým talentům tuto cenu, protože hrají srdcem a protože cítím, že má smysl udělat jim radost na jejich umělecké cestě a alespoň tímto způsobem ocenit jejich talent,“ říká Lažanská. O vítězích budou rozhodovat dvě sedmičlenné poroty: v oboru hoboj Nancy Ambrose King (USA, předsedkyně poroty), Fabien Thouand (Francie), Clara Dent-Bogányi (Rakousko), Kalev Kuljus (Estonsko), Vilém Veverka, Jan Souček (ČR) a Johannes Grosso (Francie); v oboru violoncello Raphael Wallfisch (UK, předseda poroty), Maria Kliegel (SRN), Marc Coppey (Francie), Natalie Clein (UK), Michal Kaňka, Tomáš Jamník (ČR) a Ľudovít Kanta (Slovensko). K soutěži se předběžně vyjádřili přítomní předsedové porot. Ambrose King prohlásila, že úroveň účastníků je „extremely high“ (extrémně vysoká), zároveň však poznamenala, že se sbližuje styl hry jednotlivých národů, je obtížné rozlišit, odkud kdo pochází. Wallfisch na to přitakal se svou volbou slova „homogenized“.

Ve spolupráci s Galerií KODL se v rámci koncertů Pražského jara uskuteční také druhý ročník výstavy s názvem Pražské jaro Art Salon. Vystavená díla se budou i letos dražit v benefiční aukci na podporu uměleckých projektů Pražského jara. Šestice předních českých výtvarníků a designérů – Josef Bolf, Martin Krajc, Anna Neborová, Rony Plesl, Michael Rittstein a Jakub Tomáš – tentokrát zpracovala téma Čas. „Vyjádření myšlenky času je tím, co všechny tyto autory a jejich díla spojuje, způsob, jakým k této veličině přistoupili, však zároveň každého z nich činí jedinečným. Od vnímání času jako určitého mostu ke vzpomínkám přes vyzdvižení jeho pomíjivosti, rychlosti a relativity až k úloze jakéhosi strážce definitivy,“ přibližuje výstavu její kurátor Jan Kudrna. Díla bude možné zhlédnout na všech koncertech Pražského jara v Rudolfinu a v Obecním domě. Tři z nich budou vystavena v Rudolfinu (foyer v prvním patře), další tři v Obecním domě (Riegrův salonek). Benefiční aukce ve prospěch Pražského jara se uskuteční 25. května na pražském Žofíně.

Foto: Pražské jaro / Hana Grölichová, ilustrační - Peter Rigaud, Pražské jaro / Petra Hajská