OsobnostPlus

Speciální rubrika, do které témata přinášejí a píšou známé osobnosti ze světa klasické hudby, akademické sféry, vědy, hudebního managementu a umění. Jde o pohledy erudovaných lidí, kteří hudbu vnímají, cítí a nemusejí ji nutně mít jako hlavní pracovní náplň. Jejich osobnostní kredit jim ale umožňuje se nad ní zamýšlet.


11

„Umělecká výuka s sebou nese určitá specifika, daná právě tím, že se ´učí´ umění a že toto umění nutně učí umělci. A umělci jsou lidé velmi specifičtí.“

„Lze jen stěží odhadnout, v kolika případech šlo o zlou vůli se snahou ublížit, a v kolika případech se jednalo ´jen´ o prázdné a hloupé ´kecy´. Ne že by to omlouvalo nebo postižené bolelo méně, ale pro případnou nápravu věcí je to dost důležité.“

„Je škoda, že se problém neotevřel v jiném období, než jsou nastávající prázdniny.“

Šikana, ponižování, obtěžování… tvrdý dril, opovrhování americkým hnutím Me Too… rozklad, rezignace, opak inspirace… To jsou pojmy, se kterými od konce června veřejně pracuje studentská iniciativa Ne!musíš to vydržet, vzešlá z prostředí Divadelní fakulty AMU a dalších uměleckých škol. Vystoupení budoucích hereček a herců a jejich prezentace kritických ohlasů na ovzduší ve školách a na chování pedagogů vzešlo z anonymní ankety mezi pražským a brněnským studentstvem. Hýbe v těchto dnech uměleckými kruhy. Ivo Medek, skladatel a publicista, někdejší rektor JAMU, se zamýšlí nad příčinami kritizovaných jevů a naznačuje možná řešení.

 

pondělí, 07 červen 2021 15:22

Koželuhova kantáta Galatea po 215 letech

Autor:
P1070193Galatea1

„Jediný exemplář rukopisného opisu tohoto díla se zachoval v archivu Pražské konzervatoře.“

„Je zajímavé, že v příběhu lásky Acise a Galatey tady chybí postava pastýře Acise, do něhož se mořská nymfa Galatea zamilovala.“

„Rodák ze středočeských Velvar Leopold Koželuh přišel do Vídně v roce 1778, záhy se stal jedním z nejvýznamnějších vídeňských tvůrců a posléze i dvorním skladatelem a komorním kapelníkem.“

Hned dva festivaly nabídnou obnovenou premiéru kantáty Galatea Leopolda Koželuha, českého mistra 18. století. Po 215 letech zazní napřed zítra na Mezinárodním hudebním festivalu Leoše Janáčka, a to od 19 hodin v kostele sv. Jana a Pavla ve Frýdku-Místku, a pak hned den poté, ve středu 9. června od 18 hodin v kostele Povýšení sv. Kříže v Jihlavě v rámci jubilejního 20. ročníku festivalu Hudba tisíců - Mahler Jihlava. Part Galatey nastudovala sopranistka Simona Eisinger, spolu s ní vystoupí Kühnův smíšený sbor, Wranitzky Kapelle a dirigent Marek Štilec. Mnohé zajímavosti z doby vzniku kantáty,  o vazbách na naše území i o současném nastudování shrnuje pro portál KlasikaPlus.cz muzikolog Jiří Štilec.

 

004

„Nyní, v době pandemie, často přemýšlím o tom, jaké jsem měla štěstí, že jsem mohla díky svému povolání poznat tolik zemí světa.“

„Jedinečná atmosféra centra Prahy byla nezapomenutelná. Návštěva Vinoře však dodala mému setkání s českým hlavním městem a jeho obyvateli zcela mimořádný a neočekávaný rozměr.“

„Jsou chvíle, kdy máte pocit, že se svět neřítí jen do katastrofy, jak se často temně prorokuje. Jsou chvíle, kdy se díky úsilí obětavých nadšenců mění k lepšímu.“

Pět let možná není v lidském životě nijak dlouhý časový úsek, natož doba, vybízející k nějakému zásadnímu bilancování. Právě před pěti lety se však v Praze-Vinoři zrodila tradice, která představuje jeden z možných příkladů, jak tento severovýchodní okraj metropole představit zbytku světa…

 

úterý, 27 duben 2021 15:06

Otakar Svoboda: Tisícihlavá plačka

Autor:
Egypt-plaky-wiki

„Všimněte si nás: trpíme nedostatkem, což vám nechybíme, že pořád mluvíte o sjezdovkách, hospodách a krámech a klasika nic!?“ 

„Navrhl bych vytvoření jednoho hlasu, který se opírá o ideálně celou komunitu, nebo alespoň o její aktivní část.“

„Myslím, že byste si jméno takové osobnosti – která už snahu se projevit, a tím i trochu zprofanovat a nést kůži na nejistý trh, projevila – dokázali dosadit.“

Na pochopitelné, ale roztříštěné snahy upozorňovat politiky na svět klasické hudby, trpící opatřeními proti pandemii, reaguje ředitel Jihočeské filharmonie Otakar Svoboda. Za lepší by považoval najít někoho, kdo by mluvil za celou komunitu. Jak píše, raději jednu výraznou osobnost – přesahující svým věhlasem muzikantkou obec – než různé spolky, sestavy, výbory či komise.

 

0NosekVaclav-1989-VVanak

„Podařilo se mu vystavět dramaturgickou linii, založenou především na provádění závažných děl 20. století – osou jeho snah bylo dílo Leoše Janáčka, Bohuslava Martinů a ze zahraničních autorů Sergeje Prokofjeva.“

„Václav Nosek věřil v životaschopnost Janáčkovy hudby z pera samotného autora, bez dodatečných zákroků různých upravovatelů.“

„Obdiv zaslouží prosazení opery Řecké pašije, neboť šlo o dílo se silným duchovním poselstvím, pro tehdejší režim nepřijatelným.“

Před rovnými sto lety, 5. dubna 1921, se narodil Václav Nosek, jedna z nejvýraznějších osobností brněnského divadla druhé poloviny 20. století. Stál za prosazením a uvedením řady operních titulů, které do té doby nebyly publiku známy. Opeře svou péči věnoval jednak jako dramaturg, který dokázal neznámým či pozapomenutým operním dílům, nalezeným v různých archívech, vdechnout život, a jednak jako dirigent, který pak tato (a další) díla nastudoval.

 

1123

„Do Semaforu vstoupila jako devětadvacetiletá. A Suchý se Šlitrem rozehráli zpěvaččin talent do několika uměleckých poloh.“

„Inteligentní, jazykově nadaná Hegerová zpívala rovněž v cizích jazycích. Ve francouzštině. V němčině. V jidiš. A samozřejmě v rodné slovenštině.“

„Hana Hegerová obsáhla svými šansony pět dekád. Jsou tu stále jako důkaz, že i zdánlivě lehká hudební múza může být vrcholně klasická.“

„Jen pojďte, Madony, Madony, váš kočár je tady a zvony zvoní zvoní a dva páry černejch koní – koní černejch jako máry – hlavy kloní...“ Verše Jiřího Suchého k jednomu z šansonů Hany Hegerové mi prolétly hlavou v úterý 23. března 2021 odpoledne. Média právě rozšířila zprávu, která se už dlouho dala čekat, ale přesto zabolela. Pět měsíců a tři dny po svých devětaosmdesátinách zemřela žena původním jménem Carmen Mária Štefánia Farkašová. Po rozvodu rodičů s úctou k mamince Čelková. Provdaná Hegerová, která si ovšem úmyslně vybrala civilnější křestní jméno, „aby si lidi nemysleli, že si hraju na bůhvíjakou umělkyni“. Zůstává po ní repertoár čítající na sto šedesát písní, z nichž desítky patří do zlatého fondu české (a slovenské) kultury. A zároveň jako by s jejím odchodem mizel další střípek z mozaiky šedesátých let. Oněch „swinging sixties“, které jak ve světě, tak u nás přinesly explozi nejrůznějších umění, literaturou počínaje a filmem či hudbou konče.

 

neděle, 21 březen 2021 10:45

Hrůša o Martinů… a já o obou

Autorka:
300

„Už po pár větách první Hrůšovy úvahy člověka napadne, že kdyby nebyl tak skvělým dirigentem, literární kruhy by si rvaly vlasy, že ho neulovily jako spisovatele.“

„Když hned v druhém eseji čtete, s jakou nevšední oddaností a láskou Jakub Hrůša píše o své milované Třetí symfonii, jeho entusiasmus vás přiměje k poslechu.“

„Co se děje na zkouškách, a hlavně jak rozmanité mohou být charaktery stejně kvalitních orchestrů, to ví jen hráči a dirigent… a teď i čtenáři této knížky.“

Kdo náš portál sleduje pravidelně, už ví, o čem bude řeč – o nové knížce Hrůša o Martinů, kterou nedávno vydal International Martinů Circle ve spolupráci s Institutem Bohuslava Martinů, především však ve spolupráci s dirigentem Jakubem Hrůšou. Myslím, že stojí nejen za těch pár řádků, které jí právě věnuji…

 

Petr-Chodura

„Nevěřím ani trochu na onu často opakovanou formulku, že ´po covidu bude vše jinak´.“

„Veřejné provozování hudby, tedy veřejný koncert, nezaniklo… – a určitě nezanikne ani po přestání útrap a bolestí covidové krize.“

„Čím větší bude finanční zajištění, skutečně vícezdrojové, tím bude možno lépe překonat prvotní ´rozjezdovou´ fázi po překonání pandemie.“

Jestli je v současnosti něčím mediální a veřejný prostor tematicky přesycen, pak je to samozřejmě covid a pandemie s celým rozsáhlým obalem odborných epidemiologických i dalších navazujících nebo často jen volně vyplývajících sociologických, politických, kulturně politických, psychologických a dalších a dalších úvah, končících někdy až v nějakém eschatologickém oparu či ve sféře chiliasticko-katastrofických úvah o konci světa a naší civilizace. Častým tématem příspěvků na sociálních sítích i v dalších tradičních nebo nových médiích jsou v této souvislosti i úvahy o současném stavu naší klasické hudby, jejího provozu a celého hudebního průmyslu.

 

13212838736706152263148119188407936711721683o

"Orchestr má obrovskou historii a přežil časy podstatně náročnější než je nynější období – světové války, období komunismu, mnohé finanční krize..."

„Karlovarský symfonický orchestr má blízké propojení i s tuzemskou nejstarší vzdělávací institucí – s Pražskou konzervatoří.“

„Fungování orchestru je nyní zajištěno kvalitním a erudovaným způsobem a jakékoliv jeho narušení je nežádoucí.“

Záměr města Karlovy Vary jednat 23. února o výběrovém řízení na místo ředitele Karlovarského symfonického orchestru, stejně jako ředitele Kanceláře architektury města, vyvolal nesouhlasné reakce mezi politiky a občany i na sociálních sítích. Lidé podepisují petici proti uvažovanému odvolání ředitele orchestru Petra Polívky, který patrně odmítá přistoupit na finanční a personální redukce. Za hudební veřejnost se přidal také ředitel pražské konzervatoře Petr Čech, který ředitele podpořil a primátorku Andreu Pfeffer Ferklovou vyzval, aby takové kroky ještě důkladně zvážila. Měly by podle něj devastující důsledky.

 

103

„Bohužel jsem ji nezažila na jevišti, ale z každé její nahrávky přesně vyznívá její povaha.“

„Ještě ve dvaadevadesáti mě stále proháněla a radila mi u klavíru.“

„Já byla šťastná jako blecha, že mě za ní zase téměř po půlroce odmlky pustili.“

Sopranistka Jana Šrejma Kačírková vzpomíná na Libuši Domanínskou, jejíž život se uzavřel v nedožitých 97 letech, nejen jako na svou „profesorku“, ale i jako na svou „tetu“. Navázaly velmi osobní vztah, cítila se téměř jako její dcera. Naposledy se viděly koncem roku v Hodoníně. Libuše Domanínská pocházela z jižní Moravy a vrátila se tam. Ostatně, i umělecké jméno si zvolila podle jihomoravské obce Domanín, rodiště svých rodičů, místa, kde se vdala.

 

pátek, 29 leden 2021 10:10

Ivo Kahánek: Sbohem, paní Hano…

Autor:
1

„Atraktivní téma ztvárnila klidně, pouze barevnými odstíny svého hlasu a svým pohledem.“

„Nchávala myšlenky autora a jeho postav rezonovat s vlastním nitrem.“

„Ona není jen herečka, je také básnířka.“

V úterý 26. ledna nás navždy opustila legendární herečka Hana Maciuchová. Nebyla sice přímo aktivní hudebnicí, přesto jsem přesvědčen, že si zde krátkou vzpomínku více než zaslouží. Principy, které reprezentovala, jsou totiž povětšinou společné všem velkým umělcům, bez ohledu na jejich obor či žánr.

 

100

„Martinů se obklopoval skvělými interprety, kteří dotvářeli jeho skladby a dávali jim ten esprit, který každý komponista pro udržitelnost svého díla potřebuje.“

„Otevřela se mi krásná paleta barev, polyfonií vonících netradičních harmonických postupů, škála interpretačních možností, které nebyly zapsány v notách.“

„Ukažme si, zda se v dnešní době potkáme se skladatelem, který by inspiroval k natočení a k interpretaci svého díla tolik interpretů jediného nástroje!“

Kompletní dílo pro violoncello z pera Bohuslava Martinů, jak ho s orchestrem i s klavírem natočil Petr Nouzovský, čítá čtrnáct opusů. Český violoncellista, podle všeho zřejmě první interpret, který realizoval skutečně celou soubornou nahrávku, shrnuje pětiletou práci na těchto CD v osobním vyznání. Napsal je pro portál KlasikaPlus.cz bezprostředně po dokončení projektu. Přiznává, že za studií ještě hudbě tohoto autora nerozuměl a nedělala mu radost. Později však plně pochopil, co znamenají slova, že přínosem skladatele není pouze to, co napsal do not, nýbrž i to, co v partituře zaneseno není. Hudba Bohuslava Martinů právě tohle umožňuje a nabízí, ale také potřebuje.

 

pátek, 18 prosinec 2020 08:36

Hudební přání Jiřího Vodičky

Autor:

Koncertní mistr České filharmonie Jiří Vodička natočil video s Donizettiho hudbou a přidal osobní pozdrav a přání pro čtenáře portálu Klasikaplus.cz.

"Milí čtenáři a milovníci klasické hudby, rád bych vám všem popřál ničím nerušené Vánoce, pohodu a klid. Letošní rok byl v mnoha ohledech velice zvláštní a plný nečekaných zvratů. Bohužel pro nás hudebníky ne zrovna příznivých. Pevně ale věřím, že rok nastávající bude návratem k běžnému životu našeho hudebního koloběhu zkoušek a především živých koncertů. Ačkoliv je určitě skvělé, že žijeme v době, kdy můžeme naší práci poslat do světa alespoň virtuálně, hraní před vámi, před vnímajícím a přítomným publikem, nám všem ohromně schází. Přeji tedy vám i nám především pevné zdraví a ať se už brzy znovu společně setkáme v koncertních sálech. Se srdečným pozdravem, Jiří Vodička."

 

181210DBMBerrodHudecekKopicovaKahanek07cPetraHajska

„Spřízněnost Jaroslava Mihuleho s Bohuslavem Martinů? Troufám si říci, že ti dva si byli prostě souzeni.“

„Jeho jazyková vybavenost jej předurčila k tomu, že byl zván k přednáškové činnosti na univerzitách doslova po celém světě.“

„S Poličkou je Jaroslav Mihule spojen dobrých šedesát let.“

První prosincový den se úctyhodných devadesáti let dožívá Jaroslav Mihule. Přiblížit jeho osobnost na několika málo řádcích není lehkým úkolem, neboť Jaroslav Mihule je vpravdě renesanční osobností s velmi širokým záběrem aktivit. Celoživotně činný byl především jako muzikolog, nicméně neméně důležitá byla jeho činnost pedagogická, skladatelská či diplomatická. Jeho jméno je většině z nás známé především ve spojení s osobností Bohuslava Martinů, jemuž zasvětil velkou část profesního života. Na svém kontě má desítku knižních publikací věnovaných Martinů a další dvacítku odborných studií, které se zaobírají buď přímo tímto skladatelem, nebo příbuznými tématy.

 

7

„Pražská kultura je ´firma´ s ročním obratem 38 miliard korun. Kulturní průmysl v Praze zaměstnával loni přes 46.000 lidí.“

„Čím víc se v poslední době stahovala mračna nad kulturou, tím víc mě zároveň v diskusích nadzvedly dva argumenty…“

„Že nějak bude? Ne, nebude. Pro hodně lidí bohužel opravdu nebude.“

Radní pro kulturu pražského zastupitelstva Hana Třeštíková shrnuje pro portál KlasikaPlus.cz svůj pohled na současnou situaci, která klade před stovky tisíc lidí otázku ekonomického přežití. Protože kultura je velmi silné ekonomické odvětví, tak polemizuje s výroky typu "bez divadla přece vydržíme stejně jako bez kroužku pletení". Také si nemyslí, že "nějak bylo a nějak bude"; podpořit finančně nejpostiženější skupiny lidí patří podle ní k povinnostem státu.

 

sobota, 10 říjen 2020 10:43

Jiří Vejvoda: Šou byznys

Autor:
2

„Léto se přehouplo v podzim, kulturní sezóna se horečnatě rozběhla, aby co nejvíc z promeškaného nahradila; jenže jsme brzy začali větřit, že ani teď nebude líp.“

„Jevištní umění včetně klasické hudby, opery a baletu je show business. Naše kultura je sektorem národního hospodářství, který u nás údajně tvoří 3 % HDP.

„Páni ministři zdravotnictví a kultury, pane premiére, račte se konečně rozhodnout, co po nás vlastně chcete a zda nás vůbec chcete.“

Tohle sousloví nebývalo oblíbené. Za minulé doby jej mocní zneužívali jako synonymum pro zkažený Západ, ve kterém je vše ušlechtilé včetně umění podřízeno penězům. Ovšem i dlouho poté jsem tento termín v souvislosti s klasickou hudbou, operou či baletem nepociťoval jako přiléhavý. To už z jiných příčin: show business jako by patřil – dejme tomu – spíš k populární hudbě s jejími anketami oblíbenosti a žebříčky prodejnosti, zatímco „vyšší“ umění se nad těmito sférami blahosklonně vznáší. Byl to omyl, daný setrvačností našeho minulého myšlení; vždyť západním směrem od nás je tento druh kumštu už dlouho provázen udělováním cen, hvězdičkováním kritiků a dalšími průvodními jevy, které se k nám postupně přelévají. A je to v pořádku. Ať tak či onak, teprve letošní rok nás učí důsledně myslet v širších souvislostech – a bylo by záhodno, aby v nich začali myslet rovněž ti, kteří o naší kultuře a našich životech rozhodují.

 

8

„Vládnou nám lidé osvícenější než ti, které musel tenkrát Churchill umravnit? Stěží.“

„Jsme v ohrožení dvojího druhu. Současného a budoucího.“

„Rada moudrých, reprezentativní do té míry, že bude schopna jednání s ministrem kultury, s dalšími politiky, se šéfy největších podniků, bank, pojišťoven. A že jí snad bude nasloucháno, když všem připomene, že dělat umění je práce.“

Od počátku jara přišla drtivá většina z nás skoro o všechny pracovní příležitosti; a sotva se nová kulturní sezóna dala do pohybu, nastal nouzový stav č. 2. Máme svého Churchilla, který by přispěchal na pomoc skutečné kultuře? I kdyby se vynořil, a druhý Havel tady hned tak nebude, nebyl by oslyšen, okřiknut? Už slyším brblání ze všech stran, že tradiční česká nesvornost zvítězí jako vždycky. Třeba ne, půjde-li do tuhého, což se bohužel může stát.

 

0

„V profesním životě Jiřího Beneše bylo velmi důležité období, kdy se stal členem obnoveného Moravského kvarteta.“

„Díky umělecké zralosti Moravského kvarteta se těleso stalo profesionálním souborem Státní filharmonie Brno a jeho členové byly vyjmuti z povinnosti pravidelně se účastnit orchestrálního koncertního dění.“

„Interpretační sféra ale nezůstala jedinou v Benešově činnosti.“

Ve věku nedožitých 92 let zemřel v noci z 23. na 24. srpna muzikolog a hudebník Jiří Beneš. Patřil neodmyslitelně ke stálicím hudebního Brna, byl živoucí pamětí brněnské filharmonie, s níž jej pojilo více jak půlstoletí spolupráce. Udivoval rozsáhlými vědomostmi a byl nekonečnou studnicí profesních vzpomínek, jeho elán byl vzdor věku nezměrný a dobrá nálada jej snad nikdy neopouštěla. Pro Brno je jeho odchod velkou ztrátou – kdo jej znal, se s ním může přijít v pondělí 31. srpna naposledy rozloučit.

 

úterý, 04 srpen 2020 14:08

Jiří Vejvoda: Katedrála nové doby

Autor:
10

„Pokud tvůrce kalibru Stevena Holla uspěje ve výběrovém řízení na stavbu v České republice, je nutno zbystřit.“

„Zatímco navržená koncertní síň pro klasickou hudbu pojme 1 300 diváků, dosavadní sál bude sloužit jako multifunkční prostor pro 475 návštěvníků.“

„Akustické poměry v nové koncertní síni jsou vytvářeny nejprestižnější firmou na světě, japonskou Nagata Acoustics.“

V Ostravě byl tisku představen projekt nové koncertní síně, která by se podle současného harmonogramu měla hudbou rozeznít v horizontu čtyř let. K jejímu zhotovení byli přizváni profesionálové těch nejzvučnějších jmen a Ostrava doufá, že se nového sálu, který doplní stávající Dům kultury, v dohledné době skutečně dočká.

 

11643062334502217917072267820731184290265510n

„V době koronakrize se jasně ukázalo, že kultura u nás stojí opět bohužel úplně na okraji zájmu státu a vlády.“

„Poslední kapka přetekla před pár dny.“

„V tuto chvíli nikdo neví, jaká bude situace na podzim. A netuší to ani posluchači a návštěvníci, kteří se bojí kupovat dopředu vstupenky.“

Srozumitelná, koncepční a předvídatelná pravidla omezování živé kultury a plán její obnovy po skončení koronavirové krize požaduje po státu volné sdružení #zazivouhudbu. Prosazuje zájmy 130.000 lidí z oboru populární i klasické hudby a s nimi spjatých služeb. Na pondělní demonstraci „Nechte živou hudbu hrát!“ tisícovka účastníků vyjadřovala nespokojenost s chováním vlády a úředníků vůči hudebnímu sektoru, který běží kvůli opatřením proti pandemii pouze na patnáct procent. Zněla slova o neudržitelnosti současné nejistoty. Z pódia na Staroměstském náměstí promluvil a zahrál i houslista Pavel Šporcl. Pro portál KlasikaPlus.cz shrnuje, proč se zúčastnil.

 

neděle, 19 červenec 2020 12:36

Jiří Vejvoda: Lezou po mně slimáci

Autor:
1

„Viry i bakterie s námi byly, jsou a budou a nejsmutnější smrt je z vyděšení.“

„Žádný pořadatel si nemůže být jistý, zda nebude jeho akce z okamžitou platností zastavena. Nikdo nemůže doufat, že bude v rozumném předstihu informován.“

„Je třeba s mocí nastavit pravidla hry, jinak může jít naše kultura takříkajíc do kopru.“

Rozhodnutí hygieniků, kteří v pátek v Moravskoslezském kraji zakázali kvůli koronaviru akce s účastí nad sto lidí a kteří i dalšími opatřeními nečekaně vrátili region do doby před uvolňováním restrikcí, vzbudilo emoce. Jako kontroverzní se ukázalo hlavně to, že vydali příkazy bez upozornění a s okamžitou platností. Do dosavadních okolností vnesli bezprecedentní prvek naprosté nejistoty. O rozhodnutí se začalo hovořit jako o bezohledném a devastujícím, jako o výsměchu všem lidem, kteří něco organizují. Stejně jako se z minuty na minutu zrušily akce v jednom regionu, mohou se stejně tak s okamžitou platností zrušit kdekoliv jinde…? Publicista Jiří Vejvoda v textu pro portál KlasikaPlus na zoufalou situaci bezmocných pořadatelů reaguje výzvou, aby nemlčeli.

 
Strana 1 z 3