OsobnostPlus

Speciální rubrika, do které témata přinášejí a píšou známé osobnosti ze světa klasické hudby, akademické sféry, vědy, hudebního managementu a umění. Jde o pohledy erudovaných lidí, kteří hudbu vnímají, cítí a nemusejí ji nutně mít jako hlavní pracovní náplň. Jejich osobnostní kredit jim ale umožňuje se nad ní zamýšlet.


IMG2347

„Skromný, hodný člověk obdařený velkým talentem; měl dar učit se raketově rychle nový repertoár.“

„Já měl pokaždé  absolutní pocit jistoty v souhře.“

„Všichni si na kurzech užívali jeho přítomnosti a měli radost, že si mohou zahrát s ´takovým borcem´.“

S obrovským zármutkem v mém srdci, mé duši... sděluji, že nás ve 43 letech opustil výborný kolega, skvělý klavírista, kamarád... Václav Mácha. Byl to citlivý, skromný, hodný člověk obdařený velkým talentem. Absolvoval jsem s ním stovky koncertů v řadě zemí světa a samozřejmě u nás doma, natočil krásné cédéčko..., vzpomíná pro portál KlasikaPlus.cz houslista Jaroslav Svěcený.

 

113

„Díky šéfovství v Bamberku (který se nachází vlastně v bezprostřední blízkosti Bayreuthu – bamberská policejní auta nosí bayreuthské SPZky!) jsem ale k Wagnerově hudbě ´přičichl´ opakovaně a autenticky.“

„Z Bayreuthu se mi již ozvali, tak mě to potěšilo, i když to k ničemu konkrétnímu zatím z časových příčin nevedlo.“

„Vzpomínám na Jiřího Bělohlávka, který opakovaně pravil, že jeho dirigentský život se dělí na dvě části: na dobu ´před Tristanem´ a ´po Tristanovi´.“

V Královské opeře Covent Garden v Londýně má dnes premiéru Wagnerův Lohengrin v nastudování dirigenta Jakuba Hrůši, který tam už debutoval v roce 2018 nastudováním Bizetovy opery Carmen. Během sedmi večerů se představí Brandon Jovanovich jako Lohengrin, Jennifer Davis jako Elsa, Craig Colclough jako Telramund a v roli Ortrud se alternují Anna Smirnova a Maida Hundeling. Režii má David Alden. Jakub Hrůša, poprvé dirigující některou kompletní Wagnerovu operu, považuje tuto příležitost za zcela zásadní umělecký posun, navíc na tak prestižní scéně, kde navíc svého času, mezi lety 1955 až 1958, šéfoval i Rafael Kubelík. Pro portál KlasikaPlus.cz zformuloval k premiéře své wagnerovské vyznání.

 

99

„Soubor Barocco sempre giovane doprovázel sólistu Josefa Špačka s precizností i vášní; pětatřicetiletý virtuóz hnal ansámbl svým nasazením neúnavně vpřed.“

„Vzpomínku na Ástora Piazzollu, jejíž plánované provedení na festivalu roku 2021 u příležitosti sto let od skladatelova narození zmařil covid, pojali účinkující s vervou a inspirací.“

„Pardubické hudební jaro pokračuje dalšími koncerty, v nichž se představí například Martinů Voices, Bennewitzovo kvarteto či Ensemble Inégal, ale i 4TET.“

Čtyřka je prý „číslem vytrvalosti, odhodlání, praktičnosti a poctivosti“. Ačkoli není numerologie mým koníčkem, jako by tato definice platila pro mezinárodní hudební festival Pardubické jaro, který byl v poslední březnový večer zahájen přitažlivým koncertem. Otevřel se jím ročník s pořadovým číslem 44, což se nemohlo nepodepsat na jeho dramaturgii. Vyprodané hlediště Sukovy síně Domu hudby coby jev, za který buďme v době postcovidové i válečné vděčni, si užilo dvě kompozice o čtyřech větách respektive částech. Čtvero ročních období Antonia Vivaldiho v první polovině a Čtvero ročních období v Buenos Aires Ástora Piazzolly po přestávce. Obojí byl až nečekaně strhující zážitek.

 

sobota, 19 březen 2022 11:40

Jak ruské hvězdy dostaly co proto

Autor:
201

„Umelec by sa mal dištancovať od politika, ktorý napáda slobodu slova, pretože tá je hlavným predpokladom slobodného umenia; nehovoriac o politikovi, ktorý rozpúta vojnu.“

„Situácia je v niečom podobná, a to v dištancovaní sa od umelcov, ktorí nejakým spôsobom legitimizujú diktátorský režim. Ale v niečom je iná, ešte horšia. Moderní podporovatelia Vladimíra Putina totižto žijú v otvorenom svete.“

„Z toho, čo novinári z umeleckej sféry vedia a nenapíšu, by myslím mnohým milovníkom hudby vstávali vlasy a na mnohých umelcov by sa už nikdy nedokázali pozrieť v pozitívnom svetle.“

Na některé věci v dějinách hudby platí úsloví „nic nového pod sluncem“. Například na současné odsuzování ruských umělců, kteří se jasně nedistancovali od Putinova režimu, tedy od agrese Ruska vůči Ukrajině. Stejně tak to ale naopak platí i pro odsudky podobného odsuzování – s tím, že přece nelze uplatňovat „kolektivní vinu“... Co ovšem některým ruským umělcům nepřidává, je fakt, že z podpory tehdy teprve latentního diktátora dlouhodobě profitovali, připomíná ve své úvaze klavírista a pedagog Adam Stráňavský.

 

čtvrtek, 17 březen 2022 13:12

Mezi řádky / Medzi riadkami

Autor:
1001

„Čo však už málokoho necháva chladným, je to, čo je „medzi riadkami,“ čo tam vložil autor bez toho, že by to v podstate vedome robil.“

„Nedá sa úplne vylúčiť, že senzitívny poslucháč nájde určite psychopatické črty aj vo Wagnerovej hudbe.“

„To, čo je totižto vpísané medzi riadkami, nakoniec ostane to najsilnejšie.“

Proč je Wagnerova hudba pro někoho neposlouchatelná? V čem spočívá tajemství skutečnosti, že jsme ochotni poslouchat skladby v různých dalších a dalších interpretacích? Jak důležité pro nás je to, co autor nebo interpret vložili „mezi řádky“? A jak je možné, že každý čteme mezi řádky něco jiného? To jsou jen některé otázky, které sám sobě i čtenáři klade ve své úvaze pianista, pedagog a publicista Adam Stráňavský.

 

2006

„Během více než půlhodinové skladby se před námi postupně rozprostřela hudební krajina podmanivé krásy a působivé zvukovosti.“

„Hudebnímu ‚obřadu‘ podlehli všichni zúčastnění – hudebníci i publikum splynuli v jedno.“

„Hudba začíná tam, kde slovo končí. Stačí nechat ji na sebe působit.“

Klasika to nakonec nemusí mít vždy lehké, uvozuje své zamyšlení nad minulým abonentním koncertem Symfonického orchestru Českého rozhlasu muzikoložka Jarmila Tauerová. I po týdnu vzpomíná na Koncert pro bicí a orchestr od Kaleviho Ahoa jako na okamžiky, kdy byla temnou náladou a sugestivní atmosférou díla zcela stržena. A kdy mimořádně sugestivní skladba vyústila do magického ticha… Uvažuje však i nad širším kontextem. Proč nezní v programech zavedených symfonických orchestrů víc současné hudby?

 

3000

„Na svět přišel 8. února 1932 coby syn muzicírujícího otce, který slavného potomka předběhl povoláním studiového hudebníka v Hollywoodu.“

„Když bylo roku 1974 Williamsovi po nečekaném manželčině úmrtí nejvíc úzko, představili ho Stevenu Spielbergovi. A ti dva se dohodli, že to spolu zkusí.“

„To vše mu přineslo takovou přehršli cen, že by se mohl natřásat s hrudí plnou metálů jako ruský generál: neuvěřitelných pětadvacet Grammy, pět Academy Awards (a dvaapadesát nominací, což se od Walta Disneyho nikomu nepodařilo) a další.“

Před obědem a po něm. Anebo také za života první manželky a po něm. I tak by se dal lakonicky rozdělit život skladatele (nejen) filmové hudby Johna Williamse, právě dnes devadesátiletého. Nebýt náhodného setkání nad jídlem s režisérem Stevenem Spielbergem, při němž si padli do oka, dost možná bychom o Johnu Williamsovi dodnes neslyšeli. A nebýt trpkého odchodu zpívající herečky Barbary Ruick, s níž byl ženat osmnáct let a zplodil tři děti, nepřiměl by se dost možná k nasazení, jaké začal od té doby prokazovat – i při druhém, už bezdětném manželství – nad notovým papírem. S tužkou v ruce, protože s počítačem či s tabletem se dodnes pracovat nenaučil: „Nikdy jsem na to neměl čas,“ říká a jedním dechem přiznává, že v jeho životě neexistuje den, kdy by neusedl ve svém bílém domě uprostřed zeleně ke klavíru a netvořil: „Aspoň trochu. Třeba jen pár taktů...“

 

00001

„Zakrátko sa však ukázalo, čo to znamená, keď sa vedenia významnej kultúrnej inštitúcie, akou bola Slovenská filharmónia, ujme schopný manažér a rešpektovaný umelec.“

„S otvorenými očami cestoval po svete a nechal sa inšpirovať novátorskými kultúrnymi podnetmi.“

„Bol to najlepší, najvýkonnejší a ľudsky najcharizmatickejší riaditeľ Slovenskej filharmónie v jej viac ako sedemdesiatročnej histórii.“

S koncem roku se zavírá působení Mariána Lapšanského ve funkci generálního ředitele Slovenské filharmonie. Nad jeho osmnáctiletou érou se v článku pro portál KlasikaPlus.cz zamýšlí bratislavský muzikolog Ivan Marton.

 

130

„Na konci 70. let mu série stipendií umožnila několikaletý studijní pobyt v Československu.“

„Vedle mnoha desítek odborných studií publikoval též řadu knih o Dvořákovi, Janáčkovi a Martinů.“

„Obraz by nebyl úplný, kdybychom nezmínili jeho skladatelskou činnost, jeho mimořádné recitátorské schopnosti a v neposlední řadě i jeho vytříbený smysl pro humor.“

Významný americký muzikolog Michael Beckerman převezme v úterý v New Yorku cenu Gratias Agit za obětavou dlouhodobou propagaci české kultury v zahraničí. Stane se tak v Bohemian National Hall v sidle Českého centra při koncertě Ester Pavlů. Ministerstvo zahraničních věcí každoročně uděluje toto vyznamenání českým krajanům a cizincům, jejichž činnost přispívá k šíření dobrého jména České republiky. Michael Beckerman letos v létě, druhý srpnový den, oslavil sedmdesáté narozeniny.

 

Rus-01

„Byl bych s chutí absolvoval i dvě, a to celkem tříapůlhodinová přestavení za sebou.“

„Rusalka mě provází v různých formách od dětství, její první představení jsem viděl před více než šedesáti lety ke svým desátým narozeninám.“

„Se Zdeňkem Troškou jsem se doslova srazil v zákulisí. Na otázku, jakých pár zásadních vět by pro mne měl, shrnul vše v jedinou: Na partituře je napsáno lyrická pohádka o třech dějstvích a přesně o to, a o nic jiného, jsem se snažil.“

Po dvou letech na návštěvě rodné Prahy. Alexander Goldscheider, publicista, muzikolog, producent, hudebník a spisovatel, už čtyři desetiletí Londýňan, se rozepisuje o čerstvém, jen pár dní starém dojmu z inscenace Dvořákovy Rusalky, kterou hraje Národní divadlo v budově Státní opery. Režíroval ji Zdeněk Troška, na repertoáru je už od roku 2005 a do titulní role čerstvě vstoupila Kateřina Kněžíková. Nebyl by to autor memoárové knihy s charakteristickým titulem Cílené náhody, aby do své glosy nepromítl osobní vzpomínky. A protože také rád fotografuje, připojuje řadu snímků.

 

104

Veit byl německé národnosti, byl však zaníceným českým patriotem, jak to bylo v jeho době obvyklé. Jeho zařazení do české hudební kultury je tudíž zcela na místě.

Období českého raného hudebního romantismu funguje ve všeobecném povědomí dodnes jako období téměř úhoru, na jehož málo výživné půdě jako zázrakem vzklíčila tvůrčí osobnost Bedřicha Smetany.  Tento pohled je z dnešního hlediska už zcela neudržitelný.

Stylově vychází Veit jednak ze svého zářného vzoru – Beethovena, jeho melodický i harmonický fond ovšem prozradí i blahodárný vliv Mendelssohnův a Spohrův. Ač se osobně znal i se Schumannem a Lisztem, jejich výrazově již značně exponovaný styl nenásledoval.

Prvního prosince vychází CD se symfonickým dílem Václava Jindřicha Veita, autora první poloviny 19. století, dnes téměř zapomenutého, ale ve své době významné hudební osobnosti. Jeho i další skladatele té doby ale později zastínil Bedřich Smetana. Veitův odkaz teď oživuje dirigent Zdeněk Klauda a jeho komorní soubor L'Armonia Terrena na CD Nibiru Publishers s podtitulem Svědectví znovuobjeveného romantika. Vybral na něj Předehru D dur, op. 17, Romanci a Finále pro housle a orchestr a Symfonii e moll, op. 49. V rubrice OsobnostPlus představuje Václava Jindřicha Veita muzikolog Jaromír Havlík, profesor Hudební a taneční fakulty pražské AMU.

 

107

„Sál, naživo, potlesk… Ano, to jsou věci, které pro všechny byly před dvěma lety naprosto běžné… teď si uvědomujeme, jak moc důležité a hezké jsou.“

„Věkové rozpětí soutěžících od 6 do 16 let na jedno pódium zavedlo jak houslové benjamínky, tak poměrně vyspělé muzikanty na prahu jejich profesionální kariéry.“

 „Jako by se covidová situace těchto dětí ani nedotkla, nikoho by nenapadlo, že rok a půl nemohly veřejně hrát a soutěžit.“

Mezinárodní houslová soutěž PhDr. J. Micky pod záštitou Václava Hudečka má čerstvě za sebou už devátý ročník. Ten loňský, z jara dvakrát odložený a přesunutý na říjen, se musel nakonec stejně konat pouze na základě zaslaných videonahrávek tak jako mnoho dalších soutěží. Vloni jsem psala o svém pocitu bez soutěžní atmosféry, bez koncertu vítězů a plného sálu. Tak jsem nesmírně ráda, že letos mohli mladí houslisté přijet a svůj soutěžní výkon předvést na podiu koncertního sálu Gymnázia a Hudební školy hlavního města Prahy.

 

Gruberov-foto-Hosl

„Dirigent Böhm, o kterém je známo, že spolupracoval přímo se Straussem, po premiéře řekl Gruberové: ´Bože můj! Kéž by Strauss mohl slyšet Vaši Zerbinettu!´.“

„Gruberová si dokonce prosadila, že ředitel Holender měl zákaz vcházet do její šatny. Přesto si ani on nedovolil o Gruberovou přijít, Vídeňáci ji až příliš milovali a on to moc dobře věděl.“

„Postupem času přecházela k dramatičtějším partům, nicméně svůj koloraturní obor si pečlivě hlídala a nikdy nešla za hranu svých možností.“

Slovenská pěvkyně Edita Gruberová, jedinečná a velká operní diva, byla představitelkou rolí především z období italského belcanta, ale zapsala se do hudební historie například také nedostižnou Zerbinettou v Ariadně na Naxu Richarda Strausse. Její život se uzavřel 18. října ve věku nedožitých pětasedmdesáti let, pouhé dva roky poté, co uzavřela aktivní dráhu. Její umělecké působení shrnuje a na její představení a koncerty osobně vzpomíná Radim Dolanský, divadelní a koncertní manažer, nový ředitel zahraničních vztahů Národního divadla Brno.

 

veb-KVary-divadlo-DSC2900

„Alois Ježek je brilantní český kulturní manažer, zakládající i současný ředitel Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka a také zakladatel a ředitel Mezinárodního pěveckého centra Antonína Dvořáka v Karlových Varech.“

„Eva Randová v roce 2021 obdržela cenu Thálie za celoživotní mistrovství. V čele poroty Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka zavedla do hodnocení pevný řád, kterým se soutěž řídí dodnes.“

„Peter Dvorský povede letos porotu Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka posedmnácté.“

Věhlas soutěží jistě roste se jmény zářících vítězů, a přece síla významu všech klání pramení především z délky tradice a z obětavosti těch, kdo soutěž dál vytvářejí, ač stojí v pozadí. V případě Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka, jejíž 55. ročník se v Karlových Varech koná od 5. do 12. listopadu, je plejáda jejich jmen letos zvláště nepřehlédnutelná a významná. Šest z nich se totiž potkává v roce 2021 s životním výročím. Skromně stojí na nepřipomínané straně soutěže, a přece by bez nich, stejně jako bez vkladu mnohých dalších, žádná soutěž ani nevznikla, ani nevytrvala a ani sama nezazářila… Jsou to její dlouholetý ředitel Alois Ježek a její pravidelní porotci, pěvci Eva Randová, Magdaléna Hajóssyová, Peter Dvorský, Zdeněk Šmukař a Zbyněk Brabec. Autorem jejich medailonků je operní publicista Jan Králík.

 

204

„Jsem důkazem faktu, jak obrovský vliv má lázeňský orchestr na hudební vnímání lidí!“

„Dirigentsky, to jest především v tektonice, vystižení stylu, ve vyváženosti temp a dynamiky, byl Brahms zřetelným vrcholem zajímavého večera.“

„Radek Baborák disponuje dobře čitelným, exaktním typem gesta, v jeho mimice se zračí výraz hudby, dokáže hudebníky strhnout k výrazné interpretaci.“

Západočeský symfonický orchestr v Mariánských Lázních zahájil novou éru, když se 10. září představil ve Společenském sále Casina s novým šéfdirigentem Radkem Baborákem. Hudební osobností v českých hudebních kruzích dobře známou, ověnčenou řadou výrazných úspěchů v mezinárodním měřítku, především působením v Mnichovské a Berlínské filharmonii v pozici prvního hornisty. Každá změna v šéfovské pozici u symfonického orchestru je významná a obvykle přináší nové impulzy, nová očekávání. U orchestru, který slaví zároveň dvě stě let existence (založen roku 1821, tři roky před narozením našeho skladatele Bedřicha Smetany), je toto očekávání dvojnásobně významné pro město, široký region, ale i v mezinárodních souvislostech. Spolková republika Německo je velmi blízko Mariánským Lázním. Program inauguračního koncertu nového šéfa orchestru byl postaven na závažných dílech Bedřicha Smetany a Johannesa Brahmse, které vhodně doplnily skladby z tvorby Gustava Mahlera a Niccola Paganiniho.

 

11

„Umělecká výuka s sebou nese určitá specifika, daná právě tím, že se ´učí´ umění a že toto umění nutně učí umělci. A umělci jsou lidé velmi specifičtí.“

„Lze jen stěží odhadnout, v kolika případech šlo o zlou vůli se snahou ublížit, a v kolika případech se jednalo ´jen´ o prázdné a hloupé ´kecy´. Ne že by to omlouvalo nebo postižené bolelo méně, ale pro případnou nápravu věcí je to dost důležité.“

„Je škoda, že se problém neotevřel v jiném období, než jsou nastávající prázdniny.“

Šikana, ponižování, obtěžování… tvrdý dril, opovrhování americkým hnutím Me Too… rozklad, rezignace, opak inspirace… To jsou pojmy, se kterými od konce června veřejně pracuje studentská iniciativa Ne!musíš to vydržet, vzešlá z prostředí Divadelní fakulty AMU a dalších uměleckých škol. Vystoupení budoucích hereček a herců a jejich prezentace kritických ohlasů na ovzduší ve školách a na chování pedagogů vzešlo z anonymní ankety mezi pražským a brněnským studentstvem. Hýbe v těchto dnech uměleckými kruhy. Ivo Medek, skladatel a publicista, někdejší rektor JAMU, se zamýšlí nad příčinami kritizovaných jevů a naznačuje možná řešení.

 

pondělí, 07 červen 2021 15:22

Koželuhova kantáta Galatea po 215 letech

Autor:
P1070193Galatea1

„Jediný exemplář rukopisného opisu tohoto díla se zachoval v archivu Pražské konzervatoře.“

„Je zajímavé, že v příběhu lásky Acise a Galatey tady chybí postava pastýře Acise, do něhož se mořská nymfa Galatea zamilovala.“

„Rodák ze středočeských Velvar Leopold Koželuh přišel do Vídně v roce 1778, záhy se stal jedním z nejvýznamnějších vídeňských tvůrců a posléze i dvorním skladatelem a komorním kapelníkem.“

Hned dva festivaly nabídnou obnovenou premiéru kantáty Galatea Leopolda Koželuha, českého mistra 18. století. Po 215 letech zazní napřed zítra na Mezinárodním hudebním festivalu Leoše Janáčka, a to od 19 hodin v kostele sv. Jana a Pavla ve Frýdku-Místku, a pak hned den poté, ve středu 9. června od 18 hodin v kostele Povýšení sv. Kříže v Jihlavě v rámci jubilejního 20. ročníku festivalu Hudba tisíců - Mahler Jihlava. Part Galatey nastudovala sopranistka Simona Eisinger, spolu s ní vystoupí Kühnův smíšený sbor, Wranitzky Kapelle a dirigent Marek Štilec. Mnohé zajímavosti z doby vzniku kantáty,  o vazbách na naše území i o současném nastudování shrnuje pro portál KlasikaPlus.cz muzikolog Jiří Štilec.

 

004

„Nyní, v době pandemie, často přemýšlím o tom, jaké jsem měla štěstí, že jsem mohla díky svému povolání poznat tolik zemí světa.“

„Jedinečná atmosféra centra Prahy byla nezapomenutelná. Návštěva Vinoře však dodala mému setkání s českým hlavním městem a jeho obyvateli zcela mimořádný a neočekávaný rozměr.“

„Jsou chvíle, kdy máte pocit, že se svět neřítí jen do katastrofy, jak se často temně prorokuje. Jsou chvíle, kdy se díky úsilí obětavých nadšenců mění k lepšímu.“

Pět let možná není v lidském životě nijak dlouhý časový úsek, natož doba, vybízející k nějakému zásadnímu bilancování. Právě před pěti lety se však v Praze-Vinoři zrodila tradice, která představuje jeden z možných příkladů, jak tento severovýchodní okraj metropole představit zbytku světa…

 

úterý, 27 duben 2021 15:06

Otakar Svoboda: Tisícihlavá plačka

Autor:
Egypt-plaky-wiki

„Všimněte si nás: trpíme nedostatkem, což vám nechybíme, že pořád mluvíte o sjezdovkách, hospodách a krámech a klasika nic!?“ 

„Navrhl bych vytvoření jednoho hlasu, který se opírá o ideálně celou komunitu, nebo alespoň o její aktivní část.“

„Myslím, že byste si jméno takové osobnosti – která už snahu se projevit, a tím i trochu zprofanovat a nést kůži na nejistý trh, projevila – dokázali dosadit.“

Na pochopitelné, ale roztříštěné snahy upozorňovat politiky na svět klasické hudby, trpící opatřeními proti pandemii, reaguje ředitel Jihočeské filharmonie Otakar Svoboda. Za lepší by považoval najít někoho, kdo by mluvil za celou komunitu. Jak píše, raději jednu výraznou osobnost – přesahující svým věhlasem muzikantkou obec – než různé spolky, sestavy, výbory či komise.

 

0NosekVaclav-1989-VVanak

„Podařilo se mu vystavět dramaturgickou linii, založenou především na provádění závažných děl 20. století – osou jeho snah bylo dílo Leoše Janáčka, Bohuslava Martinů a ze zahraničních autorů Sergeje Prokofjeva.“

„Václav Nosek věřil v životaschopnost Janáčkovy hudby z pera samotného autora, bez dodatečných zákroků různých upravovatelů.“

„Obdiv zaslouží prosazení opery Řecké pašije, neboť šlo o dílo se silným duchovním poselstvím, pro tehdejší režim nepřijatelným.“

Před rovnými sto lety, 5. dubna 1921, se narodil Václav Nosek, jedna z nejvýraznějších osobností brněnského divadla druhé poloviny 20. století. Stál za prosazením a uvedením řady operních titulů, které do té doby nebyly publiku známy. Opeře svou péči věnoval jednak jako dramaturg, který dokázal neznámým či pozapomenutým operním dílům, nalezeným v různých archívech, vdechnout život, a jednak jako dirigent, který pak tato (a další) díla nastudoval.

 

1123

„Do Semaforu vstoupila jako devětadvacetiletá. A Suchý se Šlitrem rozehráli zpěvaččin talent do několika uměleckých poloh.“

„Inteligentní, jazykově nadaná Hegerová zpívala rovněž v cizích jazycích. Ve francouzštině. V němčině. V jidiš. A samozřejmě v rodné slovenštině.“

„Hana Hegerová obsáhla svými šansony pět dekád. Jsou tu stále jako důkaz, že i zdánlivě lehká hudební múza může být vrcholně klasická.“

„Jen pojďte, Madony, Madony, váš kočár je tady a zvony zvoní zvoní a dva páry černejch koní – koní černejch jako máry – hlavy kloní...“ Verše Jiřího Suchého k jednomu z šansonů Hany Hegerové mi prolétly hlavou v úterý 23. března 2021 odpoledne. Média právě rozšířila zprávu, která se už dlouho dala čekat, ale přesto zabolela. Pět měsíců a tři dny po svých devětaosmdesátinách zemřela žena původním jménem Carmen Mária Štefánia Farkašová. Po rozvodu rodičů s úctou k mamince Čelková. Provdaná Hegerová, která si ovšem úmyslně vybrala civilnější křestní jméno, „aby si lidi nemysleli, že si hraju na bůhvíjakou umělkyni“. Zůstává po ní repertoár čítající na sto šedesát písní, z nichž desítky patří do zlatého fondu české (a slovenské) kultury. A zároveň jako by s jejím odchodem mizel další střípek z mozaiky šedesátých let. Oněch „swinging sixties“, které jak ve světě, tak u nás přinesly explozi nejrůznějších umění, literaturou počínaje a filmem či hudbou konče.

 
Strana 1 z 3