OsobnostPlus

Speciální rubrika, do které témata přinášejí a píšou známé osobnosti ze světa klasické hudby, akademické sféry, vědy, hudebního managementu a umění. Jde o pohledy erudovaných lidí, kteří hudbu vnímají, cítí a nemusejí ji nutně mít jako hlavní pracovní náplň. Jejich osobnostní kredit jim ale umožňuje se nad ní zamýšlet.


01Bure

„Režim se pokusil využít Otvírání studánek jako pobídku skladateli, aby se vrátil do Československa. Proto bylo také Miloslavu Burešovi umožněno za ním v roce 1957 vycestovat do Itálie.“

„Obliba Otvírání studánek byla, je, a dost pravděpodobně bude nezměrná, bez nadsázky lze říci, že básník z úspěchu této spolupráce profitoval po zbytek života.“

„V dopise Burešovi se Martinů podivuje nad nezájmem o trojici pozdějších kantát.“

Před rovnými 110 lety, 6. listopadu 1909, se v Poličce narodil Miloslav Bureš, často označovaný za „básníka Vysočiny“. Je znám zejména jako autor veršů, které zhudebnil Bohuslav Martinů ve svých "vysočinských kantátách", ostatní jeho tvorba zůstává pozapomenuta. Kdo vlastně Miloslav Bureš byl a jaké byly jeho profesní osudy?

 

čtvrtek, 10 říjen 2019 10:08

Tři cesty k Dvořákovu Klavírnímu koncertu

Autor:
5

„Velmi obtížná skladba, avšak plná neotřelé a podivuhodné krásy, která zdaleka nemusí vyznít tak neefektně, jak se o ní tvrdí.“

„Bohužel se následkem tohoto snažení většinou setřel pel zpěvnosti, vnitřní křehkosti a humoru některých partií koncertu.“

„Hrát v dnešní době čistě Kurzovu úpravu není průchodné.“

Pianista Ivo Kahánek se v poslední době podrobně zaobíral Klavírním koncertem g moll Antonína Dvořáka – na svou dobu nekonvenčním opusem sedmatřicetiletého, tehdy ještě nepříliš známého skladatele, kompozicí s pověstí nevděčného díla. Skladbu studoval, spolupracoval na její notové edici, natočil ji s Bamberskými symfoniky a Jakubem Hrůšou na CD a uvedl ji v září na festivalu Dvořákova Praha. To vše rozhodně dává hned několik důvodů k tomu, aby Ivo Kahánek pro KlasikuPlus shrnul svůj pohled na dlouholeté uvádění díla v úpravě Viléma Kurze při současné existenci původní verze, aby se vyjádřil na adresu jeho údajné nehratelnosti a aby se pokusil vystihnout, v čem spočívá jedinečná krása této ještě stále neoposlouchané hudby. Z jeho uvažování vyplývají tři důvody stylizace sólového partu koncertu daným způsobem - a také tři cesty k interpretaci.

 

15

„V intencích dobové rozhlasové praxe znělo dílo přímým přenosem do éteru a bohužel se o jeho konkrétní podobě více nedozvíme - záznamy tehdy neexistovaly.“

„Precizní hudební nastudování bylo dílem dirigenta Tomáše Krejčího, který na sebe vzal nejen úkol finální - interpretační, ale i nelehký úkol přípravný.“

„Nápad uchopení Oidipa v podobě statického rozhlasového vysílání vnímám jako velmi příhodný a líbil se mi; s čím ale ztotožněna nejsem, je nadnesené označení této inscenace za světovou premiéru scénického uvedení.“

Padesátý ročník festivalu Moravský podzim je letos věnován z velké části jubilujícím uměleckým osobnostem. Patří mezi ně - vedle vedle E. F. Buriana, Mieczysława Weinberga a Heinze Holligera - Bohuslav Martinů, od jehož úmrtí v srpnu uplynulo šedesát let. Festival tak reflektuje vlastní kořeny, neboť hned jeho historicky první ročník v roce 1966 byl tomuto skladateli tematicky věnován - a to beze zbytku.

 

sobota, 28 září 2019 10:49

Recitál Jany Jarkovské v New Yorku

Autorka:
3

„Sólová flétna je vyjadřovacím prostředkem nejbližším mému srdci.“

„V případě tvorby žen-skladatelek vnímám hlas sólové flétny jako naléhavý, flétna - v češtině femininum - hovoří hlasem jejich duše.“

„Pět autorek, a pět různých přístupů ke skládání hudby pro sólovou flétnu vytváří dohromady jeden celek.“

Pondělní večer v New York City. Nádherný koncertní sál Českého Domu „Bohemian National Hall“ se zaplňuje posluchači z řad profesorů Columbijské Univerzity i Čechy žijícími trvale ve Spojených státech. Dnešní koncert, který pořádá Společnost pro vědy a umění, v zářijovém programu vyniká. Všechny skladby z programu jsou totiž zkomponované ženami - skladatelkami a pouze pro obsazení sólové flétny nebo sólové flétny s elektroakustickou stopou.

 

Martin

„Poličská pobočka Společnosti Bohuslava Martinů si letos připomněla čtyřicet let existence.“

„Napjatě očekávaným bodem přehlídky bylo promítání dokumentu amatérského filmaře Petra Vorlíčka, který zaznamenal uložení ostatků Martinů v Poličce v roce 1979.“

„Niterná interpretace byla dílem Lubomíry Sonkové (recitace) a Leoše Černého (viola).“

Letos jsme si připomněli hned dvojí kulaté martinůovské výročí: 60 let od smrti skladatele a 40 let od uložení jeho ostatků v rodinném hrobě v rodné Poličce, kde spočívá vedle rodičů a sourozenců - a také vedle manželky Charlotte.

 

neděle, 18 srpen 2019 14:14

Polední zvony, půlnoční zvony

Autor:
1

„Některé posluchače vykolejí chybějící programová informace o vysílání nedělních zvonů.“

„Jiní diskutují o například o vztahu pojmů hudební moderna a soudobá hudba.“

„Rezolutností se naopak vyznačují posluchači katastrofisté.“

Zdrojem hudby, kultury a informací je bezesporu stále rozhlas. Někteří sice vidí jeho pomyslný blížící se zenit a rádiím prorokují neodvratný konec, jiní ale berou vysílání za nedílnou součást svého každodenního života a dokonce ho pečlivě řeší. Své o tom ví a s našimi čtenáři se o své zkušenosti a postřehy dělí ombudsman Českého rozhlasu Milan Pokorný, jedna z našich OsobnostíPlus.

 

Vde-2019---Viktor-Stocker-Ladislav-Hork-Martin-Kot

„K respektu k novému nástroji přispěl svojí pedagogickou, ale i publikační činností Václav Riedlbauch. Asi nejvýraznější stopu pak na akordeonovém oddělení zanechal Jaroslav Vlach.“

„V současné vedle sólových kompozic vznikají původní skladby s přihlédnutím ke komorním sestavám, a tak na koncertech můžeme slyšet díla současných skladatelských osobností.“

„Zatím museli absolventi naší konzervatoře odcházet na vysokoškolská studia do zahraničí, nový děkan HAMU se oficiálně vyjádřil k záměru otevřít akordeonový obor v Praze.“

Zítra se koná AKORDEONOVÁ AKADEMIE – každoroční událost pro studenty, interprety, pedagogy a příznivce i propagátory tohoto nástroje, který nesmazatelně patří ke klasické hudbě, i když ho tak možná ne každý vnímá. Letos přijede Franck Angelis z Francie, který patří k nejhranějším akordeonovým skladatelům současnosti. V 10 hodin dopoledne bude mít seminář a od 15 hodin koncert z vlastních skladeb v Koncertním sále Pražské konzervatoře. Nad akordeonem od jeho historie až budoucnost a také nad českými úspěchy se pro KlasikuPlus zamyslel Ladislav Horák.

 

středa, 15 květen 2019 08:36

O skladatelích s neuronovým srdcem

Autor:
pkffromthefutureworld

„Mám na pultě něco, co nesložila živá bytost. Chtě nechtě to člověka přinutí k chvilce filosofie a osobní etiky‘.“

„Najednou zjišťuje, že si skrze černé kuličky „povídá“ s duchem člověka, který dle našich materiálních měřítek dávno ‚skončil‘.“

„Člověk odnepaměti posedlý touhou ovládnout mechanismus (S)tvoření. Ale budeme jednou milovat iDvořáka???“

Jednoho dne mi v polovině března zazvonil telefon: volali mi z PKF Prague Philharmonia a nabídli mi možnost zúčastnit se projektu Future Dvořák. Byl jsem poněkud v časové tísni – skladbu bylo nutné nastudovat během týdne – ale přemohla mne zvědavost a souhlasil jsem. Princip projektu zazněl již několikrát v médiích, přesto si dovolím pro přehlednost jej stručně zopakovat.

 

NofiBeranek04292019001-kopirovat

„Dnes již dalece přesahuje to, co si představujeme pod pojmem amatérský či studentský orchestr.“

„Koncerty NOFI bývají mnohdy beznadějně vyprodány během několika hodin.“

„Stačí, když si čtenář vybaví všechna synonyma třeba od slova ´úžasné´.“

„Nebývá zvykem, ani na těchto stránkách, psát o činnosti amatérského orchestru. Novoměstskou filharmonii (NOFI) však sleduji již delší dobu a jsem přesvědčen, že si tuto publicitu zaslouží“, píše Josef Krečmer pro KlasikuPlus v postřehu zaznamenaném v pondělí v Náchodě. Sólistou tam byl Lukáš Vondráček, hvězdný pianista, vítěz Soutěže královny Alžběty v Bruselu v roce 2016. 

 

2A-komiks

„A kdo byla tato dáma? Odpověď se podařilo najít díky poprvé v historii realizované výstavě kompletu všech skladatelových kreseb.“

„Martinů se o krutém konci studentských známých pravděpodobně nikdy nedozvěděl.“

„Po rovné stovce let od cesty Bohuslava Martinů z Kácova do Poličky uspořádalo Městské muzeem a galerie výlet do Kácova po stopách Bohuslava Martinů.“

Je tomu rovných 100 let, co Bohuslav Martinů cestoval ze středočeského Kácova do Poličky. O této cestě bychom se pravděpodobně nikdy nedozvěděli, kdyby ji sám skladatel nezaznamenal do svého deníku. Tím zachoval svědectví pro další generace, ale také zanechal stopu, díky níž se „detektivním pátráním“ podařilo zjistit několik dosud zcela neznámých informací. A navíc, jak ve svém svědectví popisuje Monika Holá, dal teď podnět k výletu. Jelo se při něm ovšem minulý víkend opačně – z Poličky do Kácova.

 

pátek, 12 duben 2019 11:17

Chvála zdravé hudby

Autor:
190410PeterkovaBenewitzovoQ18cPetraHajska

„Bylo znát, že si členové Bennewitzova kvarteta s vynikající Ludmilou Peterkovou sedli. Jejich pojetí bylo jednotné a o inspirativní momenty nebyla nouze.“

„Právě ona „normálnost“, v tom nejlepším možném smyslu slova, nechala vyniknout pravé poselství, které publiku umělci tlumočili.“

„Je hřejivé, že v době, kdy je často jakákoli výrazná odlišnost téměř podmínkou úspěchu, Bennewitzovo kvarteto dělá solidní mezinárodní kariéru se svým zdravým a skromným přístupem k věci.“

 

úterý, 09 duben 2019 16:38

Co nám proved' Mendelssohn?

Autor:
2-7107772

„Do roku 1829 vládla kulturní Evropě soudobá hudba.“

„Mendelssohn svým epochálním provedením vrátil Bacha na koncertní pódia, o pár let později totéž udělal s Händelem, Lassem a Palestrinou. Otevřel tak cestu k nové tradici provádění historické hudby.“

„Zdá se, že hudební umění prochází jakousi křížovou cestou. Zvláště v této zemi zřejmě právě absolvujeme některé z těch bolestivějších zastavení.“

Dnes večer zazní v Rudolfinu Matoušovy pašije Johana Sebastiana Bacha v podání souborů Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704, řídí Václav Luks. Představují jeden z vrcholů nejen německé barokní, ale evropské hudby vůbec. Dnes už je běžné, že se k nim můžeme vracet. Ještě před sto devadesáti lety bychom je ale neměli možnost nikde slyšet. Až legendárním uvedením těchto pašijí Mendelssohnem začala v roce 1829 renesance zájmu o hudbu nejen lipského kantora. Nad malým výročím návratu starší hudby na koncertní pódia se pro KlasikuPlus.cz zamýšlí LUKÁŠ HURNÍK, skladatel, šéfredaktor ČRo D-dur a také umělecký vedoucí sboru Gaudium Pragense. (Mimo jiné i ten brzy chystá koncert symbolicky složený z děl obou, tedy Bacha i Mendelssohna, včetně výběru z Matoušových pašijí – za týden 17. dubna v sále Husova sboru v Dejvicích.)

 

129Studanky

„Škola se prezentovala mezioborovým projektem, jímž bylo scénické provedení kantáty Otvírání studánek, doslova symbolu hudební Poličky.“

„První půlka koncertu byla věnována vystoupení ne příliš dávných absolventů ZUŠ. Někteří jsou studenty konzervatoří a vysokých hudebních škol, někteří již sami působí v pedagogické sféře.“

„Polička jako rodiště slavného skladatele logicky upřednostňuje především rok narození, výraznější část chystaných aktivit proto bude soustředěna na rok 2020.“

ZUŠ Bohuslava Martinů v Poličce slavila sedmdesátiny. Koncertem ke svému jubileu odstartovala současně defilé akcí spojených s dvouletým výročím skladatele, místního rodáka, od jehož úmrtí letos v létě uplyne 60 let a od narození pak napřesrok 130 let.

 

DJKT-Chaplin2019root2329

Když jsem odjížděl z Plzně, kde jsem se zúčastnil odhalení pamětní desky profesorky Zuzany Růžičkové, za účasti představitelů správy města, netušil jsem, co tam prožiji o pár dnů později. Večer 5. února jsem vstoupil poprvé do nové divadelní budovy s představou, že nejprve vyslechnu vyznání Eugena Chaplina, věnované otci, legendárnímu králi němého filmu, a poté zhlédnu baletní představení s názvem Chaplin, s hudbou Benjamina Brittena, Dmitrije Šostakoviče, Claude Debussyho, Hanse Zimmera, Johannesa Brahmse, Johna Barryho, Rey Nosaura, Bennyho Goodmana, Frederica Chopina a samozřejmě Charlieho Chaplina.

 

CD-61hjykByy3LSY355

„Lidem, kteří chodí na varhanní koncerty, moderní varhanní hudba většinou nepřipadá nezajímavá či nesrozumitelná.“

„Eben býval častým interpretem svých varhanních opusů, většinou se ovšem jednalo ještě spíše o improvizace. Ale nezaznamenal jsem, že by někdy koncertně provedl třeba Nedělní hudbu či Laudes.“

„Potkávám interpretace, jaké se zrodily zdánlivě bez kontinuity, nepřejímají vyzkoušené a zažité postupy, ale zároveň se mi zdá, že míří k podstatě věci.“

Varhanní tvorba významného českého hudebního skladatele Petra Ebena, jehož nedožitých devadesátých narozenin vzpomínáme právě dnes, 22. ledna, patří k tomu nejdůležitějšímu, čím obohatilo české umělecké prostředí ve druhé polovině dvacátého století kulturní svět. Nebo upřesněme: obohatilo tu výseč evropské a světové kultury, jež se vztahuje ke křesťanským kořenům. - Varhaník a profesor AMU Jaroslav Tůma uvažuje o tradici provádění Ebenových varhanních děl a o výchozích parametrech jejich interpretace. Ebenovy opusy se mu už stávají klasikou, něčím, co bude patřit do repertoáru varhan zřejmě už napořád.

 

5032622621634819973139321280917384068071424n

„Martin Fröst náhle onemocněl a v Bamberku hledají rychle někoho, kdo by mohl zahrát Coplandův klarinetový koncert. Vytahuji klarinet a zjišťuji, co z něj ještě zůstalo v hlavě a v rukách.“

„Jaká radost hrát v takovém sále! Zvuk orchestru se krásně pojí a přitom perfektně slyším jednotlivé hlasy.“

„Klarinet beru do ruky zase až těsně před začátkem koncertu, obvykle tak 10 minut před začátkem. Těžko se popisují pocity a myšlenky interpreta při takovém koncertě.“

„Sedím ještě trošku zpocený z hraní a jsem unesený hudbou Bohuslava Martinů. Ivo Kahánek hraje fantasticky, Jakub s jistotou řídí vřele a kompaktně znějící orchestr a posluchači ani nedutají. Tohle provedení Inkantací je naprosto strhující.“

„Myslím, že Jakub Hrůša formuje svůj orchestr skvěle a že na něj může být pyšný.“


neděle, 06 leden 2019 08:10

Rybovka bez nánosů a s nimi

Autor:

„Uši mi otevřela až nahrávka Roberta Huga z roku 1999. Komorní orchestřík se krásně doplňoval s dřevěnou barvou dobových varhan a sólisté předváděli umění, které do té doby česká hudební pedagogika skoro neznala: frázování.“

„„Rybovka se nezkouší“, dozvěděl jsem se při domlouvání termínu na zkoušku.“

„Kolik Čechů dokáže plně vnímat komplexní hodnotu Novosvětské nebo Mé vlasti? Ale Rybovka je tu pro všechny.“

 

Petice-pomnkJakubaJanaRyby-detail

V období Adventu a Vánoc je na českých kůrech jméno Jakuba Jana Ryby skloňováno ve všech pádech. A my všichni, kdo celý rok žijeme inspirováni Rybovým odkazem, pevně doufáme, že stále častěji ve správném pořadí. Na úvod by se tedy slušelo připomenout, že Ryba byl pokřtěn jmény Jakub Šimon. Zprvu používal pouze své první jméno Jakub, až ve druhém díle školního deníku - tedy až v Rožmitále - začal užívat i druhého jména Jan, které však při křtu nedostal. Původ tohoto jména je nejasný. Může se jednat o jméno po otci, neboť ten byl pokřtěn Jakub Jan, nebo jde o jméno biřmovací. Ryba byl biřmován v Nepomuku, kde se však biřmovací matriky z této doby nedochovaly. Ať je původ jména Jan jakýkoliv, jisté je, že Ryba nikdy nebyl Jan a nikdo jej tak nikdy neoslovoval.

 

181213Antoninihires05cPetraHajska

„Orchestr, který dnes sklízí nadšené recenze za ztvárnění děl Dvořáka, Janáčka, Čajkovského či Mahlera, se zde svým zvukem takřka blížil historickým nástrojům!“

„Maestro Antonini, vůbec o tom nepochybuji, musel na zkouškách pracovat velmi pečlivě, analyticky, možná i pedantsky. Ale na pódiu to tak nepůsobilo. On nenutil, nehlídal, nekontroloval – on inspiroval.“

„Úplně jiné vyznění má nedokonalost vzniklá ze strachu (ztuhlosti, roztřesení), že něco udělám špatně, nebo neudělám, a naopak zcela odlišně působí chyba vzniklá ve snaze jít na hranu technického rizika za účelem maximální intenzity výrazu. Jak říkal slavný dirigent Nikolaus Harnoncourt – „za takovou chybu jsem muzikantovi naopak vděčný.“ Myslím, že podobně se na to díval i pan Antonini…“

 

234729561115672429498012405228827103176843n

„Skladatelka je tvůrčí žena. Je tedy logické, že jí zaujalo téma Boženy Němcové.“

„Oběma autorkám šlo hlavně o vyjádření poklony životu talentované ženy. To se povedlo.“

„Jsem zvědavá na další operní počin Lenky Noty. Bude to už opera?“

Tento titulek mě napadl po vyslechnutí opery Jsem kněžna bláznů české skladatelky Lenky Noty. Autorka dnes bydlí ve Vídni a podle jejích vlastních slov žije tak, jak jí umožňuje její profese hudební vědkyně, varhanice, editorky hudebního nakladatelství, skladatelky a matky.

 

úterý, 25 září 2018 10:19

První rok bez Zuzany Růžičkové

Autor:

"Byla přímá, náročná, ale také vstřícná a velkorysá."

"Měla ducha filozofů a slovesnost literátů."

"Zuzanko, mnohdy jsem nevěděl kudy kam a Ty jsi byla jistou navigací."

Ve čtvrtek to bude přesně rok, co se uzavřel život cembalistky ZUZANY RŮŽIČKOVÉ (1927-2017). V New Yorku, v Leonard Nimoy Thalia Theatre, si její osobnost připomenou projekcí dokumentu Zuzana. Music is Life, který měl světovou premiéru na loňském ročníku festivalu Zlatá Praha. Koproducentem snímku byla Česká televize. Na prof. Růžičkovou vzpomíná její kolega a přítel prof. JIŘÍ HLAVÁČ.

 
 
Strana 1 z 2